27 Co 337/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 300 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 26. 9. 2025, č. j. 12 C 269/2025 – 13,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku I. o lhůtě splatnosti přisouzené částky s příslušenstvím a dále ve výrocích II. a III. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s tím, že žalovaný je oprávněn tyto částky splácet v pravidelných měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci, kdy tento rozsudek nabude právní moci, a to pod ztrátou jejich výhody (výrok I.), žalobu o zaplacení dalších částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka za období od datum do datum zamítl (výrok II.) a žalovanému uložil nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalobkyně (výrok III.).

2. Ze žaloby vyplývalo, že se žalobkyně domáhala po žalovaném peněžitého plnění z titulu smlouvy o úvěru ID Anonymizováno, uzavřené mezi účastníky dne datum, dle které byl žalovanému žalobkyní poskytnut úvěr s jistinou ve výši částka, kterou měl spolu se sjednanými úroky (denní úroková sazba byla sjednána ve výši 1 %) splatit dne datum splátkou ve výši částka. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dané částky měla žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky žalobkyni nevrátil.

3. Okresní soud na základě provedeného dokazování učinil mimo jiné zjištění, že dle smlouvy o úvěru ID Anonymizováno z datum se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal tuto částku žalobkyni vrátit do datum, a to spolu s částkou částka představující úrok. Úroková sazba byla sjednána ve výši 1 % denně, RPSN činila 2 334 %. Pro případ prodlení s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne datum v Anonymizováno:Anonymizováno hodin. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum převedla na účet žalovaného částku částka.

4. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy okresní soud z historie žádostí o úvěr zjistil, že žalovaný u žalobkyně uzavřel před předmětnou smlouvou o úvěru tři smlouvy o úvěru, všechny byly splaceny. Žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici výpis z účtu žalovaného č. č. účtu, z něhož vyplynulo, že žalovaný je zaměstnán u společnosti právnická osoba. a dosahuje příjmu mezi Anonymizováno Anonymizováno – částka měsíčně. Z výpisu z účtu žalovaného bylo možno dále zjistit, že žalovaný měl v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy několik dalších úvěrů od nebankovních společností, kdy mu byly dne datum poskytnuty zápůjčky od společnosti Anonymizováno právnická osoba. a Anonymizováno (ve výši částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka, částka). Z výpisu účtu žalovaného za červen Anonymizováno bylo dále zjištěno, že žalovaný má další úvěry od nebankovních společností, které splácí (právnická osoba, Anonymizováno a Anonymizováno).

5. Spor účastníků okresní soud z právního hlediska posuzoval dle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a § 84, § 86 a § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“) a se zřetelem na shora učiněná skutková zjištění dospěl k závěru, že posuzovaná smlouva o úvěru z datum je absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 z.s.ú. pro absenci řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy. V daném případě se jednalo o spotřebitelský úvěr, tudíž žalobkyně měla posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, což však neučinila. Z předložených listin je zřejmé, že žalovaný splácí mnoho nebankovních úvěrů, nachází se v tzv. dluhové spirále. Za těchto okolností neměl být žalovanému úvěr poskytnut. Žalovaný je povinen při absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy povinen vrátit žalobkyni jen dlužnou jistinu, tj. částka. Z těchto důvodů okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni tuto částku se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť žalovaný je s úhradou svého dluhu v prodlení. Dlužnou částku s příslušenstvím okresní soud umožnil žalovanému splácet v pravidelných měsíčních splátkách po částka, které odpovídají spravedlivému uspořádání mezi účastníky a zároveň neznamenají nerovnováhu mezi zájmy stran. Ve zbývající části okresní soud žalobu zamítl. Výrok o nákladech řízení okresní soud odůvodnil ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a žalovanému uložil nahradit žalobkyni poměrnou část (50 %) nákladů řízení.

6. Ve včas podaném odvolání žalobkyně (dále též „odvolatelka“) namítala, že při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr je pro ni ve vztahu k dalším uzavřeným úvěrovým smlouvám směrodatný zejména údaj zjištěný z výpisu z nebankovního registru klientských informací (dále „NRKI“). Z tohoto výpisu má totiž žalobkyně k dispozici i jednotlivé parametry daných úvěrů, jako např. výši jednotlivých splátek, aktuální výši dlužné částky apod. To, že z výpisu z bankovního účtu vyplývá poskytnutí dalších úvěrů (ty však nebyly z reportu NRKI zjištěny), je pro žalobkyni pouze pomocnou informací, neboť z výpisu z účtu není jednoznačně jasná doba sjednání takového úvěru, výše splátek či z výpisu z účtu není ani jasno, pro koho konkrétně měla být taková úvěrová smlouva sjednána. Tyto skutečnosti však okresní soud nevzal na zřetel a jednotlivé položky uvedené ve výpisu z účtu vzal za jednoznačně prokázané. Pokud okresní soud dovodil, že žalovanému neměl být úvěr poskytnut s ohledem na vícero aktivních úvěrů žalovaného, měl si uvedené řádně zjistit, např. výzvou, aby žalovaný doložil, zda uvedené transakce představují úvěry žalovaného a jaké jsou jejich konkrétní podmínky, to zejména za situace, když jednotlivé transakce z výpisu z účtu nebyly zjištěny reportem z NRKI.

7. Soud prvního stupně dále zcela pominul, že předmětná úvěrová smlouva byla již čtvrtou, která byla mezi účastníky uzavřena, a předešlé tři byly žalovaným vždy řádně splaceny. Za této situace by neplatnost předmětné úvěrové smlouvy neměla být shledána, jak plyne z judikatury Nejvyššího soudu (viz rozsudek z datum, sp. zn. spisová značka), kterou však okresní soud neaplikoval. Žalobkyně usuzovala na úvěruschopnost žalovaného i z Anonymizováno Anonymizováno žalovaného (viz ohodnocení nejlepším možným stupněm A), z kteréhožto údaje vyplývá, že žalovaný dosud řádně hradil své závazky. Pokud žalovaný historicky všechny převzaté úvěry u žalobkyně uhradil a dle reportu NRKI tak činil i ve vztahu ke všem ostatním úvěrům, pak nemůže obstát závěr okresního soudu, že žalovanému neměl být úvěr poskytnut. Dle odvolatelky okresní soud nevzal dále v potaz otázku typu poskytnutého spotřebitelského úvěru, to, že šlo o krátkodobou půjčku (mikroúvěr). K tomu odkázala na ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. s tím, že jí provedená kontrola úvěruschopnosti žalovaného byla zcela dostačující. V případě mikroúvěru nelze po poskytovateli požadovat, aby zkoumal úvěruschopnost spotřebitele natolik detailně jako u hypotečních úvěrů ve výši milionů Kč, jejichž splácení zatěžuje spotřebitele často do konce jeho ekonomicky produktivního života. Z výše uvedených důvodů je tak dle odvolatelky dán odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. e) o.s.ř., když okresní soud nezohlednil další skutečnosti (historii splacených úvěrů žalovaného, nejlepší možné Anonymizováno Anonymizováno) a nesprávně uzavřel, že žalobkyně žalovanému neměla úvěr poskytnout. Stejně tak okresní soud věc nesprávně právně posoudil (§ 205 odst. 2 písm. g/ o.s.ř.), když se odchýlil od shora označené ustálené judikatury Nejvyššího soudu a shledal absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Závěrem se odvolatelka ohradila proti pariční lhůtě s tím, že splátky by měly být žalovanému stanoveny minimálně ve výši částka měsíčně pod ztrátou jejich výhody. Domáhala se změny rozsudku okresního soudu tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s tím, že žalovaný je oprávněn tyto částky splácet v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Současně požadovala náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů.

8. Žalovaný odkázal na své předchozí vyjádření ve věci (odpor proti platebnímu rozkazu), s tím, že RPSN úvěrové smlouvy odporuje dobrým mravům, že žalobkyně neposoudila jeho úvěruschopnost jako spotřebitele a nedodržela další zákonné povinnosti. Ztotožnil se s napadeným rozsudkem.

9. V doplňujícím vyjádření žalovaný uvedl, že v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy měl již úvěry (i historické, kterými úvěry splácel) u nebankovních společností Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno. Jeho problém spočíval v závislosti na hazardu, což je z výpisu z jeho bankovního účtu patrné.

10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o.s.ř.“), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 201 a § 202 o.s.ř. a contr.) a obsahuje náležitosti odvolání a způsobilé odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. e/ a g/ o.s.ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu v mezích podaného odvolání (tj. v napadené části výroku I., ve výroku II. a v závislém nákladovém výroku III.) jak z pohledu odvolacích námitek, tak z důvodů v odvolání neuvedených (§ 212 a § 212a odst. 1 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

11. Odvolací soud předně vychází ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou popsána v odůvodnění napadeného rozhodnutí, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají (viz zejména body 5. a 6. odůvodnění rozsudku okresního soudu); odvolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje. Pro úplnost skutkových zjištění odvolací soud doplnil dokazování žalovaným předloženými listinami (§ 213 odst. 4 o.s.ř.), z nichž je patrno, že žalovaný měl před uzavřením úvěrové smlouvy se žalobkyní (datum) sjednány úvěry s dalšími nebankovními společnostmi (viz např. smlouva o spotřebitelském úvěru a dodatku o navýšení úvěrového limitu na částku částka mezi žalovaným a právnická osoba – úvěr poskytnut datum; smlouva o spotřebitelském úvěru a dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru o navýšení úvěrového limitu na částku částka mezi žalovaným a Anonymizováno právnická osoba. – úvěr poskytnut datum; smlouva o spotřebitelském úvěru a dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru o navýšení úvěrového limitu na částku částka mezi žalovaným a Anonymizováno právnická osoba. – úvěr poskytnut datum; smlouva o spotřebitelském úvěru s celkovou výši úvěru částka mezi žalovaným a právnická osoba – úvěr poskytnut datum; smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalovaným a právnická osoba. dne datum s úvěrovým limitem částka; ve všech smluvních dokumentech, resp. ve formulářích pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jsou podrobně popsány způsoby splácení poskytnutých úvěrů) a že dle předložených bankovních výpisů (viz účet u právnická osoba. č. č. účtu) žalovaný z titulu úvěrových vztahů (u shora zmíněných společností, ale i u společnosti právnická osoba) načerpal za duben Anonymizováno celkovou částku částka, za květen Anonymizováno celkovou částku částka a v době od 1. 6. do datum celkovou částku částka. K žalobkyní založeným listinám (č. l. 67 – 68 spisu) lze uvést, že z nich žádná nová zjištění neplynou, resp. údaje v nich uvedené nemohou nic změnit na níže uvedeném posouzení věci. Odvolací soud proto odkazuje na zjištění okresního soudu i zjištění plynoucí z doplněného dokazování. Odvolací soud rovněž odkazuje na správné právní závěry okresního soudu stran věcné legitimace účastníků k vedení tohoto sporu i toho, že závazkový vztah účastníků nutno posuzovat dle jím citovaných právních předpisů, tj. zejména dle režimu o.z. a z.s.ú.

12. Odvolací soud sdílí závěr okresního soudu o tom, že žalobkyně jako poskytoval úvěru řádně nevyhodnotila úvěruschopnost žalovaného. K řádnému prozkoumání úvěruschopnosti žadatele o úvěr patří nepochybně seznámení se s jeho celkovou finanční situací, zejména s jeho příjmy, výdaji a převzatými závazky. Pokud jde o příjmy žalovaného, žalobkyně v rámci svých skutkových tvrzení odkazovala (též dokládala) na čistý měsíční příjem žalovaného v období duben až červen Anonymizováno ve výši částka, v případě výdajů žalovaného se pak přidržela statistických ukazatelů a pracovala s částkou částka (viz vyjádření žalobkyně č. l. 12 – 17 spisu). Okresní soud vzal tyto údaje zjevně na zřetel, resp. otázku výdajů v odůvodnění napadeného rozsudku ani blíže nekomentoval, nicméně ve svých závěrech týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyšel zejména z toho, že žalovaný měl v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy řadu nebankovních aktivních úvěrů, nacházel se v tzv. dluhové spirále, pročež mu žalobkyně neměla úvěr poskytnout. Skutečnost, že žalovaný byl v době před uzavřením úvěrové smlouvy se žalobkyní zatížen celou řadou nebankovních úvěrů, byla v odvolacím řízení bez pochybnosti prokázána. K tomu možno odkázat na výše učiněná zjištění, z nichž je patrno, že žalovaný v období duben až červen Anonymizováno čerpal úvěry, které v souhrnu dosahovaly statisícových částek. Odvolatelka ve své obraně k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného akcentovala historii splacených úvěrů žalovaného (předchozí tři úvěry na částky částka, částka a částka z 27. 1., 16. 2. a datum), údaje zjištěné z reportu NRKI a výsledek skóringu (viz Anonymizováno Anonymizováno s hodnotou A), které dle jejího názoru signalizovaly úvěruschopnost žalovaného. Namítané skutečnosti nemohou dle názoru odvolacího soudu eliminovat shora naznačená zásadní zjištění o tom, že žalovaný v období posledních třech měsíců před poskytnutím předmětného úvěru čerpal celou řadu nebankovních úvěrů v řádu (v souhrnu) statisíců Kč. Sama odvolatelka se odvolávala na znalost, resp. opatření si bankovních výpisů žalovaného týkajících se období od 17. 3. – datum (viz podání žalobkyně č. l. 12p.v. spisu; k tomu však do spisu založila pouze bankovní výpis žalovaného týkající se období června Anonymizováno), pak jí ale musely být výše uvedené skutečnosti známy, měly ji vést k tomu, aby si vyhodnotila otázku zatíženosti žalovaného úvěry, nespokojila se se shora akcentovanými poznatky (z registru NRKI a Anonymizováno Anonymizováno) a tím, že sám žalovaný deklaroval, že nehradí žádné jiné úvěry – mikroúvěry (viz i odvolatelkou založená listina na č. l. 68 spisu s údajem žalovaného o měsíčních splátkách úvěru ve výši částka). Je přitom zřejmé, že žalovaný své úvěry (mikroúvěry) nemusel díky své zadluženosti fakticky splácet, to však neznamená, že závazky neměl. V této souvislosti neobstojí ani argument o případné neznalosti odvolatelky ohledně konkrétních podmínek, parametrů dalších úvěrů žalovaného. Ty si mohla odvolatelka nepochybně zjistit, žádat žalovaného o vysvětlení. To by žalobkyni nijak nadměrně nezatížilo a nebylo by to ani v rozporu s principem přiměřenosti plynoucím z ust. § 86 odst. 1 z.s.ú. Namístě je taková obezřetnost poskytovatele úvěru, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. Takto však žalobkyně nepostupovala. Při posouzení dané věci si lze vystačit s tím, že objem žalovaným čerpaných finančních prostředků z dalších aktivních úvěrů v době bezprostředně předcházející uzavření předmětné úvěrové smlouvy jednoznačně svědčil o zjevné zadluženosti žalovaného, o tom, že žalovaný žije z úvěrů (spíše je v převážné míře používá na hazard, jak sám přiznal), že své závazky hradí vznikem dalších závazků (viz okresním soudem zmíněná dluhová spirála neboli „vytloukání klínu klínem“).

13. Z uvedených poznatků nutno dle názoru odvolacího soud dovodit, a to i v situaci, kdy poskytnutý úvěr nebyl vysoký (šlo o mikroúvěr), že žalobkyně nejenže nesplnila řádně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného (formální znak), ale bylo též postaveno najisto, že zde jsou závažné, důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude úvěr splácet, tudíž mu úvěr neměl být poskytnut. Uvedené koresponduje i závěrům odvolatelkou zmiňované judikatury Nejvyššího soudu (viz rozsudek z datum, sp. zn. spisová značka), není tedy namístě námitka odvolatelky o nesprávném právním posouzení věci s odkazem na citovanou judikaturu, které posouzení věci okresním i odvolacím soudem dostálo.

14. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného dle § 86 odst. 1 z.s.ú., že byly prokázány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, a proto je namístě vyslovení závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy dle § 87 odst. 1 z.s.ú. Vzhledem k závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy z výše uvedených důvodů již nebylo třeba se zabývat otázkou platnosti jednotlivých ujednání smlouvy o úvěru, zejména o úrocích.

15. Byla-li předmětná smlouva o úvěru neplatná, pak je třeba vztah účastníků podřadit režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní obdržel a dosud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Žalobkyně tak nemá právo na žádné smluvní úroky, které nebyly platně sjednány. Žalobní nárok byl tak důvodný pouze ohledně ve výroku I. rozsudku okresního soudu přisouzené částky částka. Okresní soud proto nepochybil, pokud ve výroku II. žalobu ve zbývající části zamítl.

16. Předmětem odvolacího přezkumu byl i výrok I. rozsudku okresního soudu v části týkající se pariční lhůty. V projednávané věci okresní soud přistoupil stran úhrady dlužné částky s příslušenstvím ke stanovení splátek ve výši částka měsíčně. V daném případě je zřejmé, že okresní soud neměl ohledně určení splátek k dispozici žádné skutkové podklady, konkrétní příjmové poměry žalovaného v době rozhodování soudu nebyly v řízení tvrzeny ani doloženy. Okresní soud stanovil splátky přesně mezi návrhy splátek účastníků (žalobkyně navrhovala částka měsíčně, žalovaný částka měsíčně), s tím, že tyto splátky odpovídají spravedlivému uspořádání mezi účastníky a nenastolují nerovnováhu mezi jejich zájmy. Ačkoliv by absence průkazu možnosti žalovaného splácet dlužnou částku svědčila spíše ve prospěch stanovení zákonné třídenní lhůty k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.), odvolací soud je názoru (v situaci, kdy žalovaný akceptoval okresním soudem stanovené splátky – ve věci se neodvolal), že jde o splátky (s přihlédnutím k výši dlužné částky, délce dosavadního prodlení žalovaného s placením dluhu), které zajistí úhradu dluhu ještě v rozumné době, tudíž tyto splátky nebudou znamenat neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele. Z tohoto důvodu odvolací soud nepřistoupil ke změně lhůty splatnosti plnění dle výroku I. napadeného rozsudku.

17. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. v napadené části o lhůtě splatnosti a dále ve výroku II. jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně správného výroku o nákladech řízení mezi účastníky (sub III.), který odpovídal zásadám ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.

18. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a úspěšný žalovaný se náhrady nákladů odvolacího řízení vzdal (§ 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a contr.). Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 a § 238 o.s.ř. podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jako soudu dovolacímu. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).