28 A 3/2026

Rubrum

číslo jednací: 28 A 3/2026 - 32 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Konečnou ve věci žalobce: P. Ž. zastoupen advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Husovo náměstí 139, 58401 Ledeč nad Sázavou proti žalovanému: Městský úřad Trutnov sídlem Slovanské náměstí 165, 541 01 Trutnov o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. 2024/10370/DSA/PRM, takto:

Výrok

I. Žalovanému se ukládá povinnost rozhodnout v jím vedeném řízení pod sp. zn. 2024/10370/DSA/PRM, ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 14.269 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Příkazem ze dne 4. 9. 2024, č. j. MUTN 94519/2024, shledal žalovaný žalobce vinným ze spáchání přestupku v provozu na pozemních komunikacích dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu). Příkaz doručoval žalovaný žalobci na adresu jeho tehdejšího trvalého pobytu, 2 28 A 3/2026 avšak žalobce si zásilku v úložní době nevyzvedl. Dne 16. 9. 2024 došlo dle žalovaného k doručení fikcí. Proti příkazu podal žalobce až dne 16. 2. 2025 odpor.

2. Dne 3. 11. 2025 podal žalobce podnět k nadřízenému správnímu orgánu k přijetí opatření proti nečinnosti žalovaného. Ten podnětu žalobce nevyhověl, neboť měl ve shodě s žalovaným za to, že odpor byl podán opožděně.

II. Podání účastníků

3. Žalobce ve včas podané žalobě poukázal na podmínky, za kterých lze použít institut fikce doručení, a dodal, že nebyl řádně poučen o právních důsledcích nevyzvednutí zásilky. Neměl tedy šanci naznat, že se jedná o písemnost od správního orgánu doručovanou podle správního řádu․ Uvedl, že k výzvě k vyzvednutí zásilky (dále též jen „Výzva“), kterou soudu předložil v originále (RR8933591676CZ), nebylo připojeno žádné poučení. Žalobce uvedl, že Výzva je i součástí správního spisu a že na její zadní straně není vyznačeno, že by k ní bylo připojeno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky. Žalobce dodal, že z přiložené Výzvy nelze zjistit, že se jedná o písemnost doručovanou správním orgánem či písemnost doručovanou podle správního řádu. K fikci doručení nemohlo podle žalobce dojít vzhledem ke skutečnosti, že poučení nebylo ve schránce při doručování zanecháno.

4. Žalobce je toho názoru, že odpor ze dne 16. 2. 2025 i jeho opakované podání dne 17. 3. 2025 bylo podáno včasně. Navrhl tedy, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost vydat ve shora označeném přestupkovém řízení rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku krajského soudu.

5. Žalovaný ve vyjádření ze dne 30. 4. 2026 shrnul dosavadní průběh řízení a navrhl zamítnutí žaloby. Dle jeho názoru skutečnost, že na zadní straně Výzvy chybí zaškrtnuté políčko o připojeném poučení o právních následcích, dokazuje pouze to, že doručovatelka toto políčko nezaškrtla. Nadto žalobce zcela pomíjí skutečnost, že mu po uplynutí úložní doby byla do schránky samotná zásilka s příkazem vložena. Přestože doručovatelka nedodržela interní pokyny České pošty, s. p. (dále jen „Česká pošta“), zákonné podmínky doručení příkazu splněny byly. Jako další důkaz navrhl žalovaný výslech doručovatelek výzvy i samotné zásilky.

6. Žalovaný dodal, že i pokud by přistoupil na tvrzení žalobce, že příkaz mu nebyl řádně doručen, k podání žaloby došlo po uplynutí lhůty pro podání žaloby proti nečinnosti. V daném případě bylo řízení zahájeno z moci úřední doručením příkazu dne 16. 9. 2024 a správní orgán by byl povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od jeho zahájení. Ta tedy počala plynout nejpozději dne 23. 10. 2024 a uplynula dne 23. 10. 2025.

7. V replice ze dne 19. 5. 2026 žalobce uvedl, že žalovaný ve svém vyjádření poukazuje na rozpor tvrzení žalobce s obsahem doručenky, ačkoliv žalobce předložením výzvy k vyzvednutí předestřel jinou, srovnatelně pravděpodobnou verzi reality. Žalobce uvedl, že pokud žalovaný odkázal na vyjádření České pošty, to však přílohou tohoto vyjádření nebylo. K názoru žalovaného, že výzva k vyzvednutí zásilky (nevyplněné políčko) sama o sobě nedokazuje nepřiložení poučení a že políčko je umístěno nelogicky na zadní straně, žalobce uvedl, že to není důvodem pro to, že ho doručovatel – profesionál nezaškrtl. Zopakoval i svůj nesouhlas s tvrzením žalovaného, že mu byla zanechána ve schránce samotná obálka s příkazem, neboť o ní nemá povědomí. Důkazní návrh žalovaného na provedení výslechu doručovatelky žalobce označil za nadbytečný, když sám žalovaný Shodu s prvopisem potvrzuje E. S. 3 28 A 3/2026 uznává, že poštovní doručovatelka nedodržela interní pokyny a při doručování pochybila. Nadto identifikace přesných okolností s odstupem delším než jeden a půl roku by stejně s ohledem na objektivní limity lidské paměti nebyla možná.

8. Žalovaný v podání ze dne 1. 6. 2026 navrhl provést výslech doručovatelky I.K. a L. R.

III. Posouzení věci krajským soudem

9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), vycházeje ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování soudu (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť pro to byly splněny zákonné podmínky (§ 51 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).

10. Soud se nejprve zabýval tím, zda jsou dány podmínky pro to, aby se mohl zabývat posouzením věci samé, zejména se zabýval podmínkou včasnosti podání.

11. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud správnímu orgánu uložil povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.

12. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu proti nečinnosti podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí; není-li taková lhůta stanovena, běží tato lhůta ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.

13. V projednávané věci je tímto zvláštním zákonem zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), který lhůtu pro vydání rozhodnutí upravuje v § 94. Podle tohoto ustanovení platí, že pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.

14. S posouzením včasnosti žaloby úzce souvisí vypořádání stěžejního žalobního tvrzení, že příkaz nebyl doručen fikcí, protože pro uplatnění fikce doručení nebyly splněny podmínky.

15. Za situace, kdy by byl příkaz doručen dne 16. 9. 2024, žalobcem podaný odpor ze dne 16. 2. 2025 by již nemohl zvrátit účinky pravomocného příkazu a žaloba by tak musela být zamítnuta. Pokud by však příkaz nebyl řádně doručen, podání odporu by skutečně vyvolalo účinky spočívající ve zrušení příkazu a žalovanému by v souladu s § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu lhůta pro vydání rozhodnutí započala běžet den následující po podání odporu (tj. ode dne 17. 2. 2025), a to speciální 60denní lhůta podle § 94 přestupkového zákona (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2025, č. j. 7 As 316/2024 – 31), která by skončila 17. 4. 2025. Od tohoto data by žalobci současně započala běžet roční lhůta pro podání nečinnostní žaloby, jejíž konec by připadl na pátek 17. 4. 2026. Žaloba byla doručena nadepsanému soudu do datové schránky dne 11. 3. 2026, a byla by tak podána ve lhůtě.

16. Dle ustanovení § 23 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), platí, že adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Shodu s prvopisem potvrzuje E. S. 4 28 A 3/2026 17. Dle ustanovení § 23 odst. 5 správního řádu platí, že zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst.

2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.

18. Podmínkami fikce náhradního doručení se zabýval Nejvyšší správní soud již v rozhodnutí ze dne 20. 12. 2016, čj. 3 As 241/2014-41, (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), v němž shrnul podmínky tak, že „jsou jimi (i) doručování na správnou adresu, (ii) výzva adresátovi k vyzvednutí písemnosti včetně řádného poučení a (iii) marné uplynutí 10denní úložní doby, tedy nevyzvednutí doručované písemnosti na příslušné poště“.

19. Z navazující judikatury Nejvyššího správního soudu pak vyplývá, že „pokud by společně s výzvou k vyzvednutí zásilky (tj. tiskopisem „Výzva k vyzvednutí zásilky/Potvrzení o převzetí zásilky“) nebylo v domovní schránce adresáta zanecháno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky, nemohlo by být rozhodnutí doručeno zákonem stanoveným způsobem, a nemohla by tak ani nastat fikce jeho doručení (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 9. 2021, čj. 10 As 423/2019-82, nebo ze dne 16. 1. 2024, čj. 1 As 191/2023-26, dále pak k obsahově obdobné úpravě v daňovém řízení rozsudky NSS ze dne 14. 4. 2014, čj. 2 Afs 69/2012-124, a ze dne 26. 11. 2020, čj. 6 Afs 231/2020 - 44).

20. V nyní projednávané věci tak bylo nutno ověřit, zda byly podmínky fikce náhradního doručení při doručení prvostupňového rozhodnutí žalobci skutečně dodrženy, tj. v tomto případě konkrétně podmínka, že společně s výzvou k vyzvednutí zásilky (tj. tiskopisem „Výzva k vyzvednutí zásilky/Potvrzení o převzetí zásilky“) bylo v domovní schránce žalobce zanecháno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky.

21. K této skutečnosti měl krajský soud k dispozici listinný důkaz - Výzvu k vyzvednutí zásilky/Potvrzení o převzetí zásilky, na které není zaškrtnuto políčko, že bylo v domovní schránce žalobce zanecháno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky, kterou žalobce připojil k žalobě. Žalovaný se měl i v průběhu soudního řízení možnost se s tímto důkazem seznámit a vyjádřit se k němu.

22. Opomenutí zakřížkování údaje na předmětném tiskopisu Výzvy samo o sobě sice nevylučuje, že poučení bylo zanecháno, avšak k prokázání takové skutečnosti (a tedy prokázání splnění zákonných podmínek doručení) nepostačí její dodatečné dovození pouze z obvyklé praxe doručovatele. Platí, že zákon spojuje vznik právních účinků s prokazatelným splněním zákonných znaků doručení. Právě k tomuto účelu slouží vyznačení rozhodných skutečností na výzvě, která má dokumentační a kontrolní funkci. Údaje, které zákon předpokládá zaznamenat na uvedenou výzvu, přitom nejsou samoúčelné – mají umožnit následnou kontrolu doručení. Uvedený listinný důkaz plní dokumentační funkci a je to bezpochyby primární důkaz o tom, jak postup při doručování proběhl.

23. Pokud jde o návrh žalovaného na provedení výslechu doručovatelek k otázkám na konkrétní okolnosti vhození výzvy do schránky (zda bylo současně zanecháno poučení), je nutno předně podotknout, že žalovaný měl informaci o nezanechání poučení jednak již v odporu ze dne 15. 3. 2025, a jednak i podnět žalobce k postupu dle § 80 správního řádu ze dne 1. 1. 2025 (pozn. soudu: správně je ze dne 1. 11. 2025), obsahoval fotokopii Výzvy z obou stran, a měl tedy povědomí o rozporu mezi údaji na samotné doručence doručovaného příkazu a údaji na Výzvě a tento rozpor měl vyjasnit. Měl tedy možnost Shodu s prvopisem potvrzuje E. S. 5 28 A 3/2026 sám již ve správním řízení provést dokazování např. výslechem doručovatelek, což však neučinil. Nutno poznamenat, že v soudu předloženém správním spise tato fotokopie Výzvy založena nebyla, zřejmě se nachází pouze ve spise nadřízeného správního orgánu žalovaného, který rozhodoval o podnětu žalobce na ochranu proti nečinnosti, avšak žalovanému nic nebránilo vyžádat si veškeré podklady předložené žalobcem spolu s podnětem, což bylo v tomto případě i žádoucí, neboť se stále jedná o totožné správní řízení. Krajský soud pak nyní tento žalovaným navržený důkaz neprovedl s ohledem na to, že od doručování předmětného příkazu již uplynul více než rok a půl a zanechání výzvy k vyzvednutí zásilky představuje častou a rutinní činnost poštovního doručovatele. Lze proto s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že by doručovatelky nebyly s to vypovídat k věci v potřebné míře detailu tak, aby byla do věci vnesena jistota o okolnostech doručování.

24. Nutno uzavřít, že existuje-li rozpor mezi doručenkou a tiskopisem Výzvy k vyzvednutí zásilky, nelze jej automaticky klást k žalobcově tíži. Pokud se žalovanému nepodaří objasnit okolnosti doručení, nemůže vycházet z toho, že daná písemnost byla žalobci doručena fikcí (srov. například rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 4. 5. 2023, čj. 72 A 40/2021-37, nebo již shora uváděný rozsudek zdejšího soudu ze dne 30. 1. 2026, čj. 60 A 1/2025-28). Lze dodat, že sdělení České pošty ze dne 20. 4. 2026, které obstaral žalovaný a založil do správního spisu, není takovým důkazem, který by mohl splnění uvedené podmínky prokázat. Z tohoto důvodu ho soud pro nadbytečnost neprováděl.

25. S ohledem na uvedenou důkazní situaci nemohl krajský soud dojít k jinému závěru, než že žalovaný neunesl důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalobce byl při doručování příkazu poučen dle ustanovení § 23 odst. 5 správního řádu, a nebyla tedy naplněna podmínka nutná k dovození fikce doručení příkazu dle ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu dnem 16. 9. 2024. Za této situace tak závěr žalovaného o opožděnosti podání odporu žalobce nemůže obstát.

26. Na závěrech uvedených shora ničeho nemění ani námitka žalovaného ohledně faktické možnosti žalobce se s rozhodnutím - příkazem seznámit, když dle jeho názoru byla po uplynutí lhůty 10 dnů k vyzvednutí zásilka vhozena do jeho poštovní schránky. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu již v rozsudku ze dne 20.12.2016, č. j. 3 As 241/2014-41, uvedl, že „na uplatnění fikce doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu nemá vliv skutečnost, zda po uplynutí úložní doby došlo ke vhození doručované písemnosti do schránky adresáta.“ Uvedená námitka je proto bezpředmětná.

27. Krajský soud proto žalobě vyhověl, přičemž s ohledem na to, že žalovaný měl již dostatek času pro rozhodnutí ve věci, stanovil, že je povinen rozhodnout ve lhůtě 30 dnů.

28. Pro úplnost soud podotýká, že obsah žalovaným předloženého správního spisu neposkytuje žádný podklad pro závěr, že by se žalobce na průtazích v řízení, jakkoliv podílel.

IV. Závěr a náklady řízení

29.Z výše uvedených důvodů krajský soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalovanému ve věci rozhodnout, k čemuž mu stanovil lhůtu 30 dní od právní moci tohoto rozsudku (§ 81 odst. 2 s. ř. s.). Shodu s prvopisem potvrzuje E. S. 6 28 A 3/2026 30. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Dle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalobce, krajský soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátkou, jejíž odměna vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Ta učinila ve věci dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žalobního návrhu) po 4.620 Kč, k tomu má nárok na úhradu 2 režijních paušálů po 450 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d/ a § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Zástupkyni žalobce jako společníku advokátní kanceláře registrované jako plátce DPH byla odměna a náhrady povýšena o hodnotu této daně ve výši 21 % (§ 14a advokátního tarifu), tj. o 2.129,40 Kč, zaokrouhleně k úhradě 2.129 Kč. Celkem tedy činí důvodně vynaložené náklady řízení žalobce před krajským soudem částku 14.269 Kč.

31. Krajský soud naproti tomu nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za sepsání repliky, neboť její sepsání nepovažuje za účelně vynaložený náklad, protože šlo o zopakování žalobní argumentace a neobsahovala žádné zásadní nové skutečnosti.

32. Soud zavázal žalovaného povinností prokázané náklady řízení uhradit k rukám zástupkyně žalobce, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 občanského soudního řádu za použití § 64 s. ř. s.).

Poučení

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, který o ní také rozhoduje. Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1, § 102, § 104a odst. 1, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.). V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 9. června 2026 Mgr. Helena Konečná v. r. samosoudkyně Shodu s prvopisem potvrzuje E. S.