30 A 103/2016
č. j. 30 A 103/2016-12
V PLATNOSTIRubrum
USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce: J. L., proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. srpna 2016, č. j. 33465/2016-MZE-14141, t a k t o :
Výrok
Věc s e p o s t u p u j e Městskému soudu v Praze.
Odůvodnění
Žalobce podal u nadepsaného soudu žalobu, jíž se domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného, kterým rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 27. 4. 2016, č. j. SZIF/2016/0291974. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je v řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů, se zřizuje Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“). Ten je právnickou osobou se sídlem v Praze. Fond je správním úřadem a náleží do působnosti Ministerstva zemědělství. Podle § 7 odst. 1 citovaného zákona orgány Fondu tvoří ředitel a dozorčí rada. Dle odst. 2 podrobnosti o činnosti Fondu, o organizačním uspořádání Fondu a o jeho součinnosti s ministerstvem stanoví statut Fondu, který schvaluje ministr zemědělství. Organizační uspořádání Fondu vychází z příslušných právních předpisů Evropské unie. Zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu tak zcela jednoznačně zakotvuje Fond nejen jako jednotnou právnickou osobu, ale také jako jednotný správní úřad spadající do působnosti Ministerstva zemědělství. Pokud zákon předpokládá nějaké další uspořádání Fondu, výslovně předpokládá, že se bude jednat o uspořádání toliko organizační povahy, upravené nikoliv zákonem, ale statutem Fondu. Rozhodně tedy zákon nepřiznává případným organizačním jednotkám Fondu postavení správního úřadu, tedy nesvěřuje jim samostatné rozhodovací pravomoci ani nevymezuje jejich působnost. Žalobce ohledně stanovení místní příslušnosti soudu zřejmě zmátla skutečnost, že dle jeho žalobního tvrzení rozhodoval v prvním stupni Státní zemědělský intervenční fond, Regionální odbor Hradec Králové. Z vlastního prvostupňového rozhodnutí sice plyne, že bylo vydáno v Hradci Králové a podepsáno ředitelem „RO Hradec Králové“, jinak je ale jak z hlavičkového papíru, na němž bylo vydáno, tak hlavně z návětí výrokové části zřejmé, že rozhodujícím správním úřadem je Státní zemědělský intervenční fond jako věcně a místně příslušný správní orgán podle § 1 odst. 2 a) zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, se sídlem ve Smečkách 33, Praha 1. Nikoliv tedy organizační jednotka Fondu v podobě jeho Regionální rady Hradec Králové. Tato skutečnost jenom podporuje shora citovaná zákonná ustanovení a je s nimi v souladu. Z výše uvedeného vyplývá, že správním orgánem obecně i ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. je Státní zemědělský intervenční fond. Jeho regionální rady jsou pouhými organizačními součástmi tohoto úřadu a nejsou originárně vybaveny rozhodovacími pravomocemi tak, aby na ně bylo možno hledět jako na samostatný správní úřad. Sídlem správního orgánu, jenž rozhodl ve věci v prvním stupni, je z hlediska výše uvedeného Praha, nikoliv Hradec Králové (k tomu srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2015, č. j. Nad 288/2014-58; dostupné na www.nssoud.cz). Podle § 7 odst. 5 věty prvé s. ř. s. není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Proto krajský soud rozhodl, jak ve výroku uvedeno.
Poučení
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Hradci Králové dne 22. září 2016 JUDr. Jan Rutsch v. r. předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.