30 A 31/2026

Plný text

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Küchlerové ve věci žalobkyně: P. Z. proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové za účasti:

1. Atelier ZILVAR s. r. o. sídlem Kollárova 1714/1b, Hradec Králové 2. Ing. V. Z. v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. dubna 2026, č. j. KUKHK-UP- 2025-31615-14 takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 10. dubna 2026, č. j. KUKHK-UP-2025-31615-14, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 000 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku žalovaný rozhodl o odvolání (mimo jiné) žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Nové Město nad Metují (dále jen „Stavební úřad“) ze dne 20. 2. 2025, č. j. NMNM/4815/2024/OVRR/SkM kterým Stavební úřad rozhodl, že žalobkyně není podle § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „stavební zákon“), osobou, jejíž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno v rámci řízení o umístění stavby „Zasíťování lokality „Dubinky“ – I. etapa, napojení na ulici Družební“ (dále také jen „Stavba“ nebo „Stavební záměr“ nebo „Záměr“).

2. Žalovaný označené rozhodnutí Stavebního úřadu potvrdil a odvolání žalobkyně proti němu zamítl.

II. Obsah žaloby

3. Žalobkyně ve včas podané žalobě zdůraznila, že Stavba je součástí rozsáhlé výstavby komunikací a zpevněných ploch s cca 150 rodinnými domy na pozemcích položených nad stávající zástavbou rodinných domů Kaštánky. Celá lokalita „Dubinky“ přímo sousedí s domem čp. XA a pozemky žalobkyně. Hlavním propojujícím prvkem mezi plánovanou čtvrtí Dubinky a stávající čtvrtí Kaštánky je příležitostná vodoteč vedoucí z Dubinek (nyní ploch luk a polí) přes pozemky a v bezprostřední blízkosti domu žalobkyně, zejména v zimním nebo deštivém období.

4. V bezprostřední blízkosti rodinného domu a po pozemcích p. č. XB, XC, XD v k. ú. xx má dle Územního plánu Nové Město nad Metují vést komunikace, která by mohla odvádět přes již realizovanou obytnou výstavbu ve čtvrti Kaštánky a plánovanou výstavbu rodinných domů v ulici Javůrky automobilovou dopravu směr Náchod nebo k centrální ulici T. G. Masaryka.

5. Všechny tyto skutečnosti dle žalobkyně odůvodňují, aby s ní v předmětném územním řízení o umístění Stavby bylo jednání jako s jeho účastníkem s ohledem na znění § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona.

6. Žalobkyně se cítí Stavbou dotčena z důvodu možného poškození jejího vlastnického práva. Stavbou se v dané lokalitě změní vsakovací poměry ploch (na betonové, asfaltové) i způsob a rychlost odtoku vody do níže položených lokalit. V důsledku záplav může dojit k poškození domu a pozemků žalobkyně a snížení jejich hodnoty. Dalším důvodem je možné budoucí neregulované zvýšení dopravního zatížení rovněž v těsné blízkosti domu žalobkyně a jejích stavebních pozemků pro výstavbu rodinných domů, které by z klidné čtvrti vytvořilo průjezdnou lokalitu.

7. Žalobkyně vytýkala žalovanému, že nedostatečně zjistil skutkový stav věci a nedostatečně posoudil vliv Stavby na okolní nemovitosti. Vycházel jednostranně z vyjádření hydrologa, které řeší nesprávně a pouze lokálně stav odtoku a likvidace dešťových vod bez širších vazeb a celkového geologického stavu jihozápadního svahu, na jehož části je Stavba umístěna. Předmětem závěrů inženýrsko-geologického průzkumu jsou pozemky bezprostředně pod Stavebním záměrem, které však nejsou předmětem námitek žalobkyně. Žalovaný nepřihlédl k tvrzení žalobkyně ověřenému letitými zkušenostmi pamětníků a k celkové výstavbě celé čtvrti Dubinky, jíž je Stavba pouze součástí. Ke změně dopravní situace se žalovaný nevyjádřil vůbec, v čemž žalobkyně spatřovala nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

8. Dle žalobkyně nebylo jednoznačně prokázáno, že by zasakované vody nemohly negativně ovlivňovat její níže položené nemovitosti, neboť zasakování je uváděno jako podmínečné a splnění těchto podmínek nebylo prokázáno. Nemovitosti žalobkyně jsou s lokalitou Stavby v jednom povodí, kde vody tečou po spádnicích k pozemkům žalobkyně. V návaznosti na toto tvrzení odkázala žalobkyně na obsah odborného posudku „Posouzení ovlivnění odtoku po výstavbě“ zpracovaného Ing. J. J., Agroprojekce Litomyšl s. r. o. a na obsah znaleckého posudku „Posouzení odtokových poměrů k plánované zástavbě Nové Město nad Metují-Dubinky“ zpracovaného Ing. P. B., které učinila přílohou žaloby. Zmínila také zkušenosti obyvatel z povodní předchozích let, kdy došlo k rozvodnění občasné vodoteče. Už při lehkých přívalových deštích se měnila v proud, který nestačilo v místě rodinného dmu žalobkyně odvést ani potrubí 300 mm, což dokládala fotodokumentací.

9. Žalobkyně proto navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení k žalobě

10.Žalovaný k obsahu žaloby sdělil, že účastenství nevzniká jen na základě obecné obavy z budoucích dopadů v širším území. Účastenství žalobkyně v daném územním řízení není dle jeho přesvědčení možné, a to s ohledem jak na místní poměry v lokalitě vyplývající z podkladů předložených v dosavadních řízeních před správními orgány (hydrogeologie, dopravní situace), tak ze vzdálenosti pozemků žalobkyně od umísťovaného Stavebního záměr.

11. Zdůraznil, že však nepředjímá možné případné účastenství (existenci rozumných pochybností o přímém dotčení) žalobkyně v řízeních navazujících. Žalovaný má za to, že žalobkyně fakticky brojí proti věcné správnosti závěrů správního orgánu, nikoliv proti jejich absenci, tzn. rozhodnutí nelze považovat za nepřezkoumatelné. Námitky žalobkyně směřují do stavebního řízení – technického řešení odvodnění, kapacity vsaků, retenčních opatření – vše spolu s posouzením místní hydrogeologie a konkrétních dopadů, tzn. směřují do realizačních, technických či stavebnětechnických podmínek realizace Stavebního záměru; tyto otázky do územního řízení nespadají.

12. Žalobkyně rovněž argumentuje budoucí výstavbou, celkovou urbanizací, budoucím provozem celé čtvrti, resp. kumulativními efekty; žalovaný má však za to, že účastenství (přímé dotčení) v územním řízení nelze založit na spekulacích o budoucích navazujících záměrech.

13. Žalovaný se proti námitkám žalobkyně ohradil s důrazem na konkrétní okolnosti případu, tedy neexistenci bezprostředního sousedství, hypotetičnost tvrzeného zásahu/přímého dotčení, když jde o širší územní vlivy – nepřímé enviromentální dopady. Námitky jsou převážně technicko – realizační povahy, tedy náleží do dalších fází povolování Záměru.

14. Žalovaný tak neshledal žalobu důvodnou a navrhnul, aby ji krajský soud zamítnul.

15. Osoby zúčastněné na řízení písemné vyjádření k věci nepodaly.

IV. Další vyjádření žalovaného a replika žalobkyně

16.Krajský soud ve shodě se zněním § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s”), zaslal žalovanému k žalobě připojený odborný posudek „Posouzení ovlivnění odtoku po výstavbě“ zpracovaný Ing. J. J., Agroprojekce Litomyšl s. r. o. a znalecký posudek „Posouzení odtokových poměrů k plánované zástavbě Nové Město nad Metují-Dubinky“ zpracovaný Ing. P. B. a dal mu možnost se k těmto podkladům vyjádřit.

17. Žalovaný tak učinil ve stručném vyjádření z 26. 6. 2026, v němž jednak poukázal na § 82 odst. 4 správního řádu a v něm zakotvenou zásadu koncentrace správního řízení, jednal ponechal na posouzení soudu souvislost citovaných podkladů s projednávaným předmětem územního řízení. Souhlas s neveřejným projednáním věci neodvolal.

18. Na vyjádření žalovaného k žalobě reagovala ještě žalobkyně replikou z 26. 6. 2026. Zdůraznila, že realizací Stavebního záměru dojde k přímému dotčení jejího vlastnického práva. Názor žalovaného, že se jedná spíše o sousedský svár, nikoliv o reálné (nikoliv hypotetické) dotčení jejích práv, označila za nepodložený a formalistický.

19. Veškerá zásadní opatření hospodaření s dešťovými vodami v krajině (retenční nádrže, vsakovací objekty, materiálové provedení povrchových konstrukcí a odvodňovací systémy) jsou obligatorně předmětem posouzení již v rámci územního řízení.

20. Pokud jde o nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, pak zásadním důvodem je skutečnost, že žalovaný absolutně nereagoval na hrozbu budoucího neregulovaného zvýšení dopravního zatížení z lokality Dubinky k centrální ulici T. G. Masaryka.

V. Skutkové a právní závěry krajského soudu

21.Krajský soud následně přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního s. ř. s. Učinil tak bez nařízení jednání, protože pro to byly splněny jednak podmínky vymezené ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., jednak podmínky vymezené v § 76 odst. 1 s. ř. s. O věci usoudil následovně.

22. Nutno předeslat, že vymezuje-li stavební zákon v § 85 odst. 1 a 2 komplexně okruh účastníků pro územní řízení, vylučuje to aplikaci obecné úpravy správního řádu pro stanovení okruhu účastníků řízení. Stavební zákon je totiž ve vztahu ke správnímu řádu zákonem speciálním (srovnej rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 2. 2012, č. j. 29 A 21/2011-35).

23. Dále považuje soud za nutné vyjádřit se k argumentaci žalovaného ohledně žalobkyní předložených písemných podkladů k žalobě (konkrétně odborného posudku „Posouzení ovlivnění odtoku po výstavbě“ zpracovaného Ing. J. J., Agroprojekce Litomyšl s. r. o. a znaleckého posudku „Posouzení odtokových poměrů k plánované zástavbě Nové Město nad Metují-Dubinky“ zpracovaného Ing. P. B.). Žalovaný namítal, že tyto důkazy nebyly předloženy ve správním řízení, a to včetně jeho odvolací části. V souvislosti s tím poukazoval na ustanovení § 82 odst. 4 správního řádu, resp. tam stanovenou zásadou koncentrace odvolacího řízení. Nejedná se ovšem o argumentaci důvodnou, protož při posuzování účastenství se zásada koncentrace řízení stanovená pro odvolací řízení v § 82 odst. 4 správního řádu neuplatní (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2017, č. j. 9 As 154/2016-31). Bylo tedy povinností soudu také k těmto listinným důkazům (byť dosud žalobkyní neuplatněným) přihlédnout a vzít je v potaz.

24. A nyní k vlastní problematice účastenství žalobkyně v daném územním řízení. To odvozuje žalobkyně od ustanovení § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Podle něho jsou účastníky územního řízení osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.

25. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2011, č. j. 7 As 54/2011–85, je „přímým dotčením umisťovanou stavbou ve smyslu § 34 odst. 1 stavebního zákona z roku 1976 nutno rozumět takovou možnou změnu poměrů v lokalitě vyvolanou zamýšlenou stavbou, která má vliv na podstatu, obsah nebo výkon vlastnických či jiných relevantních práv těmi, kdo tato práva mají. Úvaha o tom, že určitý pozemek, příp. určitá stavba, je již natolik vzdálen od pozemků, na kterých má být stavba umístěna, že jeho přímé dotčení nepřipadá v úvahu, pak musí být podložena skutkovými zjištěními vycházejícími z analýzy vzájemné vzdálenosti uvedených pozemků, povahy umísťované stavby, příp. pozemku či stavby potenciálně dotčených, a dalších relevantních okolností, na základě nichž lze usoudit, zda dotčení připadá v úvahu.“ Z dalšího rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2014, č. j. 6 As 10/2013–58, se podává, že „pojem „přímé dotčení vlastnického práva“ je v judikatuře Nejvyššího správního soudu (např. rozsudky ze dne 29. 6. 2011, č. j. 7 As 54/2011–85 ze dne 19. 6. 2009, č. j. 5 As 67/2008–111) konstantně vykládán jako změna poměrů v lokalitě vyvolaná zamýšlenou stavbou, která má vliv na podstatu, obsah nebo výkon vlastnických práv.“ 26.V projednávané kauze se tudíž jedná o posouzení, zda zamýšleným Záměrem může dojít k přímému dotčení vlastnických nebo jiných věcných práv k sousedním pozemkům nebo stavbám, jejichž vlastníkem je žalobkyně. S přihlédnutím ke shora uvedené judikatuře a popsanému skutkovému stavu věci je evidentní, že aby se jednalo o přímé dotčení vlastnických práv žalobkyně, musel by Záměr mít vliv na podstatu, obsah nebo výkon jejích vlastnických práv nebo jiných věcných práv k nemovitostem, u kterých to žalobkyně namítala.

27. V řízení před Stavebním úřadem se žalobkyně domáhala účastenství s ohledem na přímé dotčení svých vlastnických práv v důsledku Stavebním záměrem řešené likvidace srážkových vod.

28. V reakci na tuto námitku bylo do správního spisu založeno odborné vyjádření hydrogeologa Ing. P. Ž. ze dne 7. 2. 2025. Zejména s odkazem na závěry tohoto odborného vyjádření dospěl Stavební úřad k závěru, že žalobkyni postavení účastníka daného územního řízení nepřísluší.

29. V odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí přišla žalobkyně ještě s tvrzením, že jí kromě shora uvedeného přísluší postavení účastníka řízení také s ohledem na přímé dotčení vlastnických práv v důsledku zvýšení dopravního zatížení v těsné blízkosti jejího rodinného domu a jejích stavebních pozemků pro výstavbu rodinných domů v obytné zóně Javůrky – Kaštánky a spodní části ulice Dubinky.

30. Krajský soud tak, i s ohledem na obsah žalobních bodů, shrnuje, že žalobkyně se domáhá účastenství v daném územním řízení ze 2 důvodů.

31. Krajský soud se nejprve bude věnovat způsobu vypořádání se správních orgánů s druhou z uvedených námitek, tedy přímým dotčením vlastnických práv žalobkyně v důsledku zvýšení dopravního zatížení v blízkosti jejích nemovitostí.

32. K němu totiž vůbec nedošlo. Ze strany Stavebního úřadu je to zcela pochopitelné, protože v řízení před ním žalobkyně tento důvod pro uznání svého účastenství neuvedla. U žalovaného se ovšem jedná o závažnou vadu řízení způsobující nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. V odvolání totiž tato námitka zazněla zcela zřetelně.

33. Jedinou pasáží odůvodnění napadeného rozhodnutí, v níž se objevuje pojem „doprava“, je poslední odstavec na jeho str.

8. Formulaci „…. a namítají – vodu – vzhledem k charakteru okolního terénu či k budoucímu řešení dopravní situace, neboť nelze považovat za splněnou výše zmíněnou druhou podmínku účastenství.“ považuje soud navíc za značně nesrozumitelnou. Rozhodně z ní nelze vysledovat, zda se žalovaný odvolací námitkou stran přímého dotčení vlastnických práv žalobkyně v důsledku zvýšení dopravního zatížení v blízkosti jejích nemovitostí vůbec zabýval, a už vůbec ne jakými (přezkoumatelnými) úvahami při tom byl veden.

34. Již tato vada řízení by sama o sobě byla dostatečným důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť má za následek jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů.

35. Nicméně soud musel dát za pravdu také tvrzení žalobkyně stran vypořádání odvolací námitky týkající se přímého dotčení jejích vlastnických práv v důsledku Stavebním záměrem řešené likvidace srážkových vod. A to z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci.

36. Stavební úřad postupoval jistě správně, pokud si v reakci na tvrzení žalobkyně opatřil odborné vyjádření hydrogeologa Ing. P. Ž.. Z jeho závěrů akcentuje soud jednak ten, že pro likvidaci srážkových vod vsakem mají pozemky, na nichž se má nacházet Záměr, podmínečně vhodné geologické poměry, jednak ten, že zasakované vody nebudou negativně ovlivňovat území položené pod řešenou lokalitou Dubinky – I. etapa.

37. Krajský soud přisvědčuje žalobkyni v tom, že není zcela zřejmé, co se rozumí oněmi „podmínečně vhodnými geologickými poměry“. Ve shodě s ní také jemu není dále zcela jasné, co se rozumí „územím položeným pod řešenou lokalitou“. Jsou tím myšleny sousední pozemky nacházející se bezprostředně pod Záměrem (myšleno níže po svahu) nebo se tento závěr vztahuje i na lokalitu, kde se nacházení nemovitosti žalobkyně?

38. Tyto nejasnosti napadené rozhodnutí nerozptýlilo. Jeho „přidaná hodnota“ vůči prvoinstančnímu rozhodnutí totiž v tomto směru zůstala velmi nízká. V podstatě přejalo obsah odůvodnění rozhodnutí Stavebního úřadu a obsah odborného vyjádření Ing. P. Ž. a tyto závěry pak v zásadě (někdy i doslovně) zopakovalo (viz např. druhý odstavec na str. 9 napadeného rozhodnutí).

39. Za účelem řádného zjištění skutkového stavu věci by tak dle soudu bylo na místě, aby se žalovaný v dalším řízení po vrácení věci obrátil na Ing. P. Ž. a vyzval jej k doplnění jeho odborného vyjádření o odpovědi na shora nastolené otázky. A současně s tím aby mu předložil odborný posudek „Posouzení ovlivnění odtoku po výstavbě“ zpracovaný Ing. J. J., Agroprojekce Litomyšl s. r. o. a znalecký posudek „Posouzení odtokových poměrů k plánované zástavbě Nové Město nad Metují-Dubinky“ zpracovaný Ing. P. B. s dotazem, zda-li a případně jakou relevanci a použitelnost mají tyto listinné důkazy v dané věci s přihlédnutím např. k době jejich vyhotovení (roky 2004 a 2012), k účelu, za jakým byla pořízeny, a zejména k předmětu dotčeného územního řízení.

40. Za účelem řádného zjištění skutkového stavu stran obou důvodů, pro které se žalobkyně domáhá účastenství, může samozřejmě žalovaný v dalším řízení realizovat i jiné důkazy.

41. Krajský soud nad rámec shora uvedeného ještě dodává, že stavební úřady obou stupňů se do jisté míry rozcházejí v názoru, účastníky kterého řízení by v budoucnu mohla nebo měla žalobkyně být. Stavební úřad v souvislosti s tím hovoří o „dalších etapách rozvoje území“ (viz poslední odstavec prvostupňového rozhodnutí). Naproti tomu žalovaný (byť toliko ve vyjádření k žalobě) uvádí, že námitky žalobkyně ohledně likvidace srážkových vod (technické řešení odvodnění, kapacity vsaků, retenční opatření) nespadají do předmětu územního řízení, ale pod předmět stavebního řízení, protože směřují do realizačních, technických či stavebně-technických podmínek realizace Záměru. Z toho soudu není úplně zřejmé, zda se má jednat o stavební řízení týkající se Záměru (bude-li nějaké na územní rozhodnutí o umístění stavby Záměru navazovat) nebo zda je tím míněno stavební řízení ohledně jiného stavebního záměru, které bude na výstavbu zasíťování dané lokality navazovat. Pokud tedy bude žalovaný tuto otázku považovat za relevantní stran posouzení účastenství žalobkyně v předmětném územním řízení, měl by se jí v rozhodnutí, kterým bude další řízení končit, patřičným způsobem věnovat a své úvahy představit podrobněji.

42. Důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí tedy krajský soud osvětlil a pouze pro úplnost tak konstatuje, že právním názorem, který vyslovil ve zrušujícím rozsudku, je správní orgán v dalším řízení vázán (§ 78 odst. 1, 4 a 5 s. ř. s.).

VI. Náklady řízení

43.O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 věty první s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla úspěch žalobkyně, má proto právo na náhradu nákladů řízení.

44. V jejím případě jsou náklady řízení představovány toliko zaplacenými soudními poplatky ve výši 3 000 Kč (žaloba) a 1 000 Kč (návrh na přiznání odkladného účinku žalobě), tedy cekem 4 000 Kč.

45. Žalobkyně nebyla ve věci zastoupena zástupcem. Žádné jiné náklady plynoucí jí ze soudního řízení z obsahu soudního spisu neplynou.

46. Na základě shora uvedeného krajský soud zavázal výrokem II. žalovaného povinností žalobkyni shora prokázané a specifikované náklady řízení uhradit.

47. Osobám zúčastněným na řízení náklady na řízení přiznány nebyly. Z obsahu soudního spisu totiž neplyne, že by jim nějaké náklady vznikly, což koresponduje s faktem, že osoby zúčastněné na řízení se přiznání nákladů řízení ani nedomáhaly. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.) Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 2. července 2026 JUDr. Jan Rutsch v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: R. V.