31 A 62/2025

Rubrum

číslo jednací: 31 A 62/2025 - 72 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců Mgr. Tomáše Blažka a JUDr. Ivony Šubrtové ve věci žalobce: E. P. zastoupený advokátem Mgr. Vojtěchem Jiránkem sídlem Žižkova 498, 541 01 Trutnov proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje sídlem Ulrichovo náměstí 810, 501 01 Hradec Králové v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím ve výzvě k dostavení se k provedení identifikačních úkonů podle § 65 odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, vydané dne 25. 11. 2025, pod č. j. KRPH-90320-27/TČ-2025-051006, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalovaný vydal dne 25. 11. 2025 výzvu, aby se žalobce dostavil dne 3. 12. 2025 k provedení blíže nespecifikovaných identifikačních úkonů podle § 65 odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona 2 31 A 62/2025 č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii“). Žalobce se žalobou podanou dne 27. 11. 2025 domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřuje v uvedené výzvě.

2. Vydání výzvy předcházelo zahájení úkonů trestního řízení vůči žalobci ze strany žalovaného pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Žalobce je podezřelý ze spáchání přečinu spočívajícího v tom, že dne 17. 9. 2025 v 11:19 hodin na pozemní komunikaci I. třídy č. 14, v ul. Náchodská u domu čp. 194, v obci Trutnov, jako řidič motocyklu (elektrokoloběžky) zn. Hecht 5201 Orange, ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky (alkoholu), způsobil dopravní nehodu. Nechoval se ohleduplně a ukázněně tak, aby svým jednáním nepoškozoval majetek jiných osob ani svůj vlastní, a při jízdě v mírně levotočivé zatáčce nezvládl řízení motocyklu a následně havaroval na komunikaci.

3. Okresní soud v Trutnově ustanovil žalobci pro uvedené trestní řízení žalobci obhájce, advokáta Mgr. Vojtěcha Jiránka, neboť šlo o případ nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. Žalobce byl totiž rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 2. 2024, č. j. 12 P 456/2012-435, omezen na svéprávnosti v rozsahu nakládání s majetkem, jehož hodnota přesahuje 1 000 Kč; zavazování se k plnění, jehož hodnota přesahuje 1 000 Kč; posouzení neběžných zdravotních služeb a udělení souhlasu k nim; pasivního volebního práva.

4. Krajský soud usnesením ze dne 2. 12. 2025 ustanovil žalobci téhož advokáta jako zástupce k ochraně jeho práv v nynějším řízení. Zároveň vydal předběžné opatření, kterým žalovanému uložil povinnost zdržet se do dne nabytí právní moci rozhodnutí ve věci samé snímání daktyloskopických otisků žalobce, zjišťování jeho tělesných znaků, provádění měření těla, pořizování obrazových, zvukových a obdobných záznamů a odebírání biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení žalobce pro účely budoucí identifikace.

II. Argumentace účastníků

5. Žalobce v žalobě namítl, že nebyly splněny podmínky pro vydání výzvy. Žalovaný ve výzvě nezdůvodnil nezbytnost provedení identifikačních údajů vzhledem k povaze a okolnostem spáchání trestného činu žalobcem. Požadavek žalovaného je nepřiměřený a svévolný. Žalobce doposud nebyl trestán a nelze ani dovodit předpoklad, že by se v budoucnu měl dopouštět trestné činnosti.

6. Žalovaný v souvislosti s výzvou nezahájil správní řízení a nevede tak ani příslušný správní spis. Výzvu realizoval v rámci trestního řízení. Žalobce dále zdůraznil, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS) v případě nenásilných trestných činů spáchaných do té doby netrestanými osobami je obtížné přiměřenost provedení identifikačních údajů dovodit. Má za to, že žalovaný postupuje paušálně v případě všech obviněných z úmyslného trestného činu na základě pokynu policejního prezidenta ze dne 15. 12. 2016, č. 275/2016, o identifikačních úkonech.

7. Žalobce navrhl, aby soud určil, že zásah žalovaného spočívající ve výzvě k dostavení se k provedení blíže nespecifikovaných identifikačních úkonů je nezákonný. Dále navrhl, aby soud žalovanému zakázal provést uvedené identifikační úkony a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. Shodu s prvopisem potvrzuje E. S. 3 31 A 62/2025 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby ji soud zamítl pro nedůvodnost.

9. Ohledně námitky, že pro účely výzvy nezaložil zvláštní správní spis, žalovaný uvedl, že na zákonnost daného postupu nemá vliv, pod jakým číslem jednacím je výzva vedena. Trestní spis tvoří ucelený celek. Zahrnuje všechny úkony, které policejní orgán v souvislosti s šetřeným trestným činem učinil. Navíc mezi výzvou a podezřením, že se žalobce dopustil šetřeného trestného činu, existuje přímá souvislost a není důvod provedení identifikačních úkonů vyčleňovat pod zvláštní číslo jednací.

10. Dále žalovaný zdůraznil, že výzva odůvodněna být nemusí. Podle judikatury NSS policejní orgán není povinen do textu výzvy uvádět podrobné vysvětlení, jakým způsobem provedl test proporcionality.

11. Zákonná podmínka pro oprávnění policejního orgánu provést identifikační úkony byla naplněna již tím, že žalobce je podezřelý ze spáchání úmyslného trestného činu. V případě žalobce je nicméně žalovanému dále z úřední činnosti známo, že se žalobce dopouští protiprávního jednání opakovaně. Konkrétně žalovaný poukázal na následující skutečnosti.

12. Žalobce má od 6. 2. 2007 ze zdravotních důvodů blokovaná všechna řidičská oprávnění. Rozhodnutím Městského úřadu v Trutnově ze dne 8. 9. 2025 mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel po dobu 18 měsíců. Žalobce byl tímto rozhodnutím uznán vinným z přestupků podle § 125c odst. 1 písm. a) bod 1, písm. e) bod 1 a písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a podle § 83 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel“). Těchto přestupků se dopustil tím, že dne 2. 5. 2025: 1) řídil na pozemní komunikaci elektrokoloběžku zn. Hecht, ačkoliv není držitelem platného řidičského oprávnění; 2) řídil na pozemní komunikaci elektrokoloběžku zn. Hecht, která nebyla opatřena registračními značkami a která nebyla zapsána v registru silničních vozidel; 3) při řízení elektrokoloběžky zn. Hecht na pozemní komunikaci se nedržel při pravém okraji vozovky a při odbočování vlevo nedal znamení o směru jízdy. Uvedené rozhodnutí si žalobce převzal dne 12. 9. 2025.

13. Žalobce si musel být vědom, že motorová vozidla řídit nesmí. Přesto dne 17. 9. 2025 znovu řídil elektrokoloběžku zn. Hecht, a to pod vlivem alkoholu ve stavu vylučujícím způsobilost. Po způsobené dopravní nehodě byl dle svědkyně agresivní, chtěl opustit místo dopravní nehody, aniž by vyčkal příjezdu zdravotnické záchranné služby a policistů.

14. Dále byl žalobce podezřelý, že se dopustil přestupku podle § 125 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu – jízda pod vlivem alkoholu, a to ve dnech 7. 6. 2024 a 2. 5. 2025. Městská policie v Trutnově u něj v obou případech provedla dechovou zkoušku na přítomnost alkoholu s pozitivním výsledkem. Nicméně z důvodu nedodržení metodického postupu v podobě opakování dechové zkoušky příslušný správní orgán věc odložil.

15. Pokyn policejního prezidenta je interní akt, který stanoví postup pro odebírání identifikačních úkonů a policisté jsou povinni se jím řídit. To samo osobě nezakládá nezákonnost výzvy. Policejní orgán vzal v úvahu také další okolnosti projednávaného případu. Shodu s prvopisem potvrzuje E. S. 4 31 A 62/2025 16. Na základě výše uvedených skutečností má žalovaný za to, že jeho postup vůči žalobci byl přiměřený. Potřeba žalobce ztotožnit v případě jeho budoucího nebo dřívějšího a dosud neodhaleného protiprávního jednání je umocněna právě i skutečností, že žalobce není plně svéprávný a nemusí mít náhled na své jednání. Vzhledem ke sledovanému cíli, kterým je ochrana práv a svobod, bezpečnosti a zajištění veřejného pořádku, bylo využití výzvy v souladu se zásadou proporcionality.

17. Žalobce v replice zopakoval, že žalovaný vystupoval v pozici správního orgánu, a byl tak povinen založit ve věci správní spis. Odkázal také na nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 7/18, z nějž dovozuje povinnost žalovaného výzvu odůvodnit. Dále žalovanému vytkl, že výzva neobsahovala ani konkrétní odkaz na příslušné zákonné ustanovení, neboť ve výzvě jsou uvedena všechny písmena § 65 odst. 1 zákona o policii. Žalobce však nemohl naplnit všechna tato ustanovení – není a nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu a ani mu nebylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence.

18. Možnost provedení identifikačních úkonů dle žalobce nelze spojovat s podezřením z přestupku. Zároveň je nepřezkoumatelné tvrzení žalovaného, že by byl žalobce z výše uvedených přestupků spáchaných v souvislosti s požitím alkoholu uznán vinným, pokud by městská policie dodržela metodický pokyn.

19. Žalobce taktéž podotkl, že byl uznán vinným z porušení povinnosti stanovené v § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení je řidič motorového vozidla povinen být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu. Elektrokoloběžka ovšem není vybavena bezpečnostním pásem, proto žalobce nemohl být připoután. Lze se tak domnívat, že v příslušném správním řízení nebylo postupováno tak, jak být mělo.

20. Žalobce má za to, že i kdyby se uvedených protiprávních jednání dopustil, a byla k tomu vydána pravomocná a zákonná rozhodnutí, použití výzvy by stejně nebylo dostatečně odůvodněno. Žalobce se však přestupku dopustil pouze jednou, kdy řídil vozidlo bez příslušného oprávnění. Trestného činu se nedopustil. Nerozumí tak, jak by zajištění identifikačních údajů mělo pomoci přispět k tvrzenému účelu.

III. Posouzení věci krajským soudem

21.Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

22. Z judikatury správní soudů vyplývá, že zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s. může být i výzva k provedení identifikačních úkonů vydaná podle § 65 odst. 1 zákona o policii (viz rozsudek NSS ze dne 19. 4. 2018, č. j. 3 As 335/2017-33). Napadená výzva směřovala přímo proti žalobci. Žalobci tak svědčí aktivní procesní legitimace a žaloba je věcně projednatelná.

23. Soud projednal a rozhodl věc bez nařízení jednání postupem a za podmínek stanovených v § 51 odst. 1 s. ř. s. Shodu s prvopisem potvrzuje E. S. 5 31 A 62/2025 24. Předmětem sporu je posouzení zákonnosti výzvy k provedení identifikačních úkonů podle § 65 odst. 1 zákona o policii. Podle tohoto ustanovení policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u a) osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu, b) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody za spáchání úmyslného trestného činu, c) osoby, jíž bylo uloženo ochranné léčení nebo zabezpečovací detence, nebo d) osoby nalezené, po níž bylo vyhlášeno pátrání a jejíž svéprávnost je omezena, snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující získání informací o genetickém vybavení.

25. Smyslem získání osobních údajů podle citovaného ustanovení zákona o policii je obecné potírání trestné činnosti na základě možnosti orgánů činných v trestím řízení v budoucnu identifikovat a usvědčit pachatele trestných činů díky existujícím databázím uchovávajícím profily DNA a daktyloskopické otisky (srov. § 65 odst. 5 zákona o policii).

26. Proti zájmu na potírání trestné činnosti stojí práva osob, jejichž údaje mají být získány a dále zpracovány, a to především právo na jejich nedotknutelnost a informační sebeurčení garantované čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

27. Zásah do těchto základních práv postupem podle § 65 odst. 1 zákona o policii je dle judikatury správních soudů možný, nicméně musí být přiměřený okolnostem daného případu. To platí tím spíše, že mezi osoby, jejichž osobní údaje lze na základě tohoto ustanovení získat, se neřadí pouze osoby odsouzené za spáchání úmyslného trestného činu, ale též osoby, které byly ze spáchání úmyslného trestného činu pouze obviněny nebo kterým bylo jen sděleno podezření ze spáchání trestného činu. Naplnění formálních znaků uvedených v § 65 odst. 1 zákona o policii proto není jediným předpokladem pro zákonnost získání osobních údajů. Zapotřebí je také zhodnotit přínos takového postupu policie pro ochranu chráněných zájmů a poměřit tento přínos se zásahem do práv osoby, jejíž osobní údaje policie získává. V řízení o žalobě proti výzvě k získání osobních údajů pro účely budoucí identifikace je tedy nutné provést test proporcionality stricto sensu. Soud by při něm měl zohlednit zejména dosavadní trestnou činnost žalobce, typovou i individuální závažnost trestné činnosti, pro níž je k identifikačním úkonům předvolán, její hrozící či očekávatelné opakování, osobu žalobce a v případě osoby pouze podezřelé z trestného činu také tzv. sílu podezření (viz např. rozsudky NSS ze dne 18. 5. 2022, č. j. 5 As 241/2019-46, body 15 až 19; ze dne 18. 5. 2022, č. j. 5 As 254/2019-49, body 14 až 18; ze dne 30. 5. 2022, č. j. 4 As 27/2018-55, body 26 a 27).

28. Krajský soud zároveň konstatuje, že po policii nelze požadovat, aby přímo v textu výzvy podrobně vysvětlila, jakým způsobem provedla test proporcionality. Policejní výzva není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., v řízení o zásahové žalobě správní soudy nemají (na rozdíl od řízení o žalobě proti rozhodnutí) funkci toliko přezkumnou, ale též nalézací. Proto žalovaný mohl legitimně „dovysvětlit“ svůj postup až ve vyjádření k žalobě a nabídnout další informace pro jejich využití v testu proporcionality. Test proporcionality, i když jej správní orgán v odůvodnění výslovně neprovedl, musí v každém případě provést alespoň soud (rozsudky NSS ze dne 19. 4. 2018, č. j. 3 As 335/2017-33, bod 25; a ze dne 17. 5. 2022, č. j. 9 As 124/2018-46, bod 29). Právě Shodu s prvopisem potvrzuje E. S. 6 31 A 62/2025 uvedené judikaturní závěry nepřekonal ani Ústavní soud v žalobcem citovaném nálezu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 7/18 (viz rozsudek NSS ze dne 28. 11. 2022, č. j. 10 As 300/2022-20, body 12 a 13).

29. Z těchto důvodů soud nepřisvědčil námitce, že výzva žalovaného je nezákonným zásahem již jen proto, že žalovaný ve výzvě nezdůvodnil nezbytnost provedení identifikačních údajů vzhledem k povaze a okolnostem spáchání trestného činu žalobcem. Jak vyplývá z výše citované judikatury, absence této úvahy v odůvodnění výzvy nezakládá její nezákonnost.

30. Nezákonnost posuzované výzvy nezakládá ani její dílčí nedostatek spočívající v tom, že žalovaný ve výzvě neoznačil konkrétní písmeno z § 65 odst. 1 zákona o policii, na jehož základě ji vydal. Žalovaný zaslal žalobci výzvu k provedení identifikačních úkonů v návaznosti na to, že žalobci sdělil podezření pro spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1, 2 písm. a) trestního zákoníku. Evidentně tak byla splněna zákonná podmínka stanovená v § 65 odst. 1 písm. a) zákona o policii, tedy že žalobci bylo sděleno podezření pro spáchání úmyslného trestného činu.

31. Soud se tak zaměřil na posouzení otázky, zda v tomto případě bylo vydání výzvy podle § 65 odst. 1 zákona o policii v souladu se zásadou přiměřenosti a zda zájem na potírání trestné činnosti převážil nad právem žalobce na informační sebeurčení a nad nedotknutelností jeho osoby.

32. Na jednu stranu platí, že žalobce je dosud netrestanou osobou a že je podezřelý ze spáchání pouze přečinu, nikoliv zločinu či dokonce zvlášť závažného zločinu. Toto jsou jistě okolnosti svědčící spíše ve prospěch žalobce. Z uvedených skutečností ale nelze automaticky dovozovat nepřiměřenost výzvy. Účelem § 65 odst. 1 zákona o policii je zajištění identifikačních údajů z důvodu generální prevence proti recidivě. Omezení možnosti policie získávat (a uchovávat) osobní údaje podle tohoto ustanovení například jen na závažné trestné činy násilného charakteru, eventuálně na případy, v nichž již došlo k opakování trestné činnosti, by dle názoru soudu nedůvodně zužovalo výklad dané právní normy a bránilo policii v naplnění jejího účelu.

33. V neprospěch žalobce naopak svědčí, že se v minulosti již dopustil protiprávního jednání, byť se jednalo pouze o přestupkové jednání. Rozhodnutím Městského úřadu v Trutnově ze dne 8. 9. 2025 byl žalobce pravomocně sankcionován za přestupky, kterých se dopustil tím, že dne 2. 5. 2025 mimo jiné řídil na pozemní komunikaci elektrokoloběžku, ačkoliv není držitelem platného řidičského oprávnění (naopak má od 6. 2. 2007 ze zdravotních důvodů blokovaná všechna řidičská oprávnění). Podle doručenky předložené žalovaným si žalobce uvedené rozhodnutí převzal dne 12. 9. 2025.

34. Přesto měl žalobce dne 17. 9. 2025 znovu řídit elektrokoloběžku na pozemní komunikaci, způsobit při tom dopravní nehodu, a to navíc pod vlivem alkoholu (dle opakované dechové zkoušky činila hodnota alkoholu v těle žalobce po způsobené dopravní nehodě 1,58 promile). Tato okolnost je pro soud podstatná a přispěla k jeho závěru o převaze zájmu na potírání trestné činnosti v daném případě. Užití návykové látky dle názoru soudu zvyšuje riziko, že se žalobce bude v budoucnu dopouštět další trestné činnosti (obdobně viz rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 10. 6. 2025, č. j. 52 A 9/2025-26, bod 22). Shodu s prvopisem potvrzuje E. S. 7 31 A 62/2025 35. Významnou okolností je také to, že dle žaloby žalobce trpí organickou poruchou osobnosti těžkého stupně, v jejímž důsledku jsou jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti podstatně snížené. Žalobce na tuto poruchu nemá náhled. Podle vyjádření žalovaného k žalobě se proto v rámci probíhajícího trestního řízení bude přezkoumávat, zda byl žalobce v době spáchání trestného činu za své jednání zodpovědný. Podle krajského soudu tato skutečnost dále zvyšuje pravděpodobnost, že žalobce se obdobného protiprávního jednání dopustí v budoucnu znovu.

36. K tzv. síle podezření (ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva citované například v bodě 19 rozsudku NSS č. j. 5 As 241/2019-46) krajský soud uvádí, že policie dosud (pokud je soudu známo) žalobci pouze sdělila podezření z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky. Podle NSS přitom lze získat osobní údaje od osoby v pozici podezřelého jen u těch nejzávažnějších trestných činů nebo s okolnostmi jasně svědčícími o potenciální recidivě či gradování trestné činnosti (bod 37 rozsudku č. j. 5 As 241/2019- 46). Krajský soud je ale názoru, že na základě výše popsaných okolností lze učinit závěr o vysokém riziku opakování trestné činnosti žalobcem.

37. Žalobce dále zpochybňuje důvodnost požadavku na jeho identifikaci v situaci, kdy je obviněn z přečinu podle § 274 trestního zákoníku, tedy z trestného činu, jehož páchání není spojeno s výskytem na konkrétním místě, ani se zanecháním prstů či genetického materiálu. Ani této námitce soud nepřisvědčil. Jak upozornil žalovaný ve vyjádření k žalobě, žalobce byl po dopravní nehodě dne 17. 9. 2025 agresivní a chtěl opustit místo dopravní nehody, aniž by vyčkal příjezdu zdravotnické záchranné služby a policistů (o čemž svědčí úřední záznam o vysvětlení podaném svědkyní Renátou Boháčovou). Soud proto považuje za účelné provedení identifikačních údajů podle § 65 odst. 1 zákona o policii, aby policie mohla žalobce efektivně ztotožnit, pokud by se v budoucnu dopustil dalšího obdobného protiprávního jednání a nesetrval na místě jeho spáchání do příjezdu policistů.

38. Nedůvodná je také námitka obsažená v replice k vyjádření žalovaného, že Městský úřad Trutnov rozhodnutím ze dne 8. 9. 2025 nesprávně uznal žalobce vinným z porušení povinnosti stanovené v § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu. Soud ověřil z uvedeného správního rozhodnutí, že Městský úřad Trutnov mimo jiné uznal žalobce vinným z přestupku podle § 83 odst. 1 písm. a) zákona o podmínkách provozu vozidel, neboť žalobce provozoval elektrokoloběžku, která nebyla zapsána v registru silničních vozidel. Tímto jednáním dle správního orgánu žalobce porušil § 6 odst. 1 písm. a) zákona o podmínkách provozu vozidel. Správní orgán tedy nepostihoval žalobce za porušení § 6 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, jak žalobce mylně tvrdí.

39. Soud nepřihlížel k poukazu žalovaného na to, že žalobce byl podezřelý, že se dopustil přestupku spočívajícího v jízdě podle vlivem alkoholu i ve dnech 7. 6. 2024 a 2. 5. 2025. Bez ohledu na to, zda žalobce skutečně řídil elektrokoloběžku pod vlivem alkoholu i v uvedených dnech, má soud podmínky pro vydání výzvy k provedení identifikačních úkonů za splněné.

40. K žalobní námitce, že žalovaný paušálně aplikuje § 65 odst. 1 zákona o policii v případě všech obviněných z úmyslného trestného činu na základě pokynu policejního prezidenta o identifikačních úkonech, soud uvádí, že nebylo jeho úkolem v tomto řízení posoudit obecnou praxi žalovaného. Soud posuzoval zákonnost výzvy k provedení identifikačních úkonů v případě žalobce. Z výše uvedených důvodů přitom shledal, že byla splněna nejen Shodu s prvopisem potvrzuje E. S. 8 31 A 62/2025 formální podmínka stanovená v § 65 odst. 1 písm. a) zákona o policii, ale že žalovaný vydal výzvu také v souladu se zásadou proporcionality.

41. Co se týče námitky, že žalovaný nevedl vedle trestního spisu současně spis správní pro postup podle § 65 zákona o policii, krajský soud konstatuje, že ač se nepochybně jedná o formální nedostatek řízení, nezpůsobuje sám o sobě nezákonnost výzvy. Žalobce tím nebyl zbaven práva domáhat se ochrany proti postupu policejního orgánu.

IV. Závěr a náklady řízení

42.Krajský soud uzavírá, že neshledal nezákonnost žalovaného zásahu, proto žalobu jako nedůvodnou v souladu s § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

43. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. Žalobce neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný náhradu nákladů nenárokoval a z obsahu správního spisu nevyplývá, že by mu v průběhu řízení před krajským soudem nějaké náklady vznikly.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Hradec Králové 30. dubna 2026 JUDr. Magdalena Ježková v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje E. S.