31 Af 7/2016

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a JUDr. Jany Kábrtové ve věci žalobce: Město Chrastava, se sídlem náměstí 1. máje 1, 463 31 Chrastava, proti žalovanému: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod, se sídlem Pražská 320/8, 500 04 Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 2. 2014, č. j. RRSV 2104/2014, t a k t o :

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč.

Odůvodnění

Žalobce podal dne 18. 1. 2016 u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci „žalobu na vyslovení nicotnosti“ platebního výměru na odvod č. 7/2014, č. j. RRSV 2104/2014, vydaného žalovaným dne 11. 2. 2014. Uvedeným platebním výměrem byl žalobci uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 15 638 592 Kč. Podle žalobce platební výměr trpí vadami, které jej činí zjevně vnitřně rozporným. Z toho žalobce dovozuje, že platební výměr je nicotný, ve smyslu § 105 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Žalobce se domáhal prohlášení nicotnosti u nadřízeného správního orgánu, Ministerstvo financí však jeho podnět odložilo sdělením ze dne 14. 1. 2016. Žalobce se proto s návrhem na vyslovení nicotnosti obrátil na soud. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 27. 1. 2016 danou věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Králové, coby soudu místně příslušnému k projednání podané žaloby. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žaloba je nepřípustná dle § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), neboť žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Žalobce sice podal odvolání proti předmětnému platebnímu výměru, o tomto odvolání však Ministerstvo financí dosud nerozhodlo. Žalovaný dále uvedl, že nesouhlasí s tím, aby ve věci samé bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny všechny podmínky řízení. Dospěl přitom, ve shodě s žalovaným, k závěru, že žaloba je nepřípustná. Podle § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného. Krajský soud přitom nemá pochyb o tom, že na splnění uvedené podmínky přípustnosti je třeba trvat i v případě žaloby, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (tak jak tomu je v případě žaloby podané v nynější věci). K tomu lze odkázat na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 7 As 100/2010 – 65, z nějž vyplývá, že nápravy nicotnosti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je nutné se nejprve domáhat v odvolacím řízení. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu sice posuzoval danou otázku na podkladu věci, v níž bylo vedeno řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zatímco v nyní posuzované věci žalovaný vydal napadený výměr podle daňového řádu. Závěry vyslovené rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu však lze přiměřeně aplikovat i na tuto věc, neboť v odvolacím řízení vedeném podle daňového řádu má odvolací správní orgán také možnost napravit případnou nicotnost prvostupňového správního rozhodnutí (jediný rozdíl spočívá v tom, že v řízení vedeném podle daňového řádu by odvolací správní orgán prohlásil nicotnost napadeného rozhodnutí, namísto jeho zrušení). Není tedy žádný důvod poskytovat adresátovi předmětného platebního výměru „přímý“ přístup ke správnímu soudu. Ochrana poskytovaná ve správním soudnictví je až subsidiárním prostředkem nápravy (srov. § 5 s. ř. s.). Na věci nic nemění ani skutečnost, že žalobce marně podal podnět k prohlášení nicotnosti podle § 105 daňového řádu. Uvedený podnět totiž nepředstavuje řádný opravný prostředek ve smyslu § 5 a § 68 písm. a) s. ř. s. Z uvedených důvodů krajský soud odmítl žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojitosti s § 68 písm. a) s. ř. s. Rozhodl tak bez jednání, ačkoliv žalovaný požadoval jeho nařízení. Krajskému soudu není zřejmé, k čemu by jednání mělo sloužit, jestliže je nepochybné, že žalobu je třeba odmítnout pro chybějící podmínky řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2005, č. j. 2 Afs 86/2005 – 55). Krajský soud dále podotýká, že za žalovaného považoval Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod (nikoliv Regionální radu regionu soudržnosti Severovýchod), v souladu s právním názorem vysloveným v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2015, č. j. Nad 288/2014 – 58. Podle § 22 odst. 9 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění účinném do 19. 2. 2015, totiž platilo, že o uložení odvodu a penále podle odst. 4 až 6 za porušení rozpočtové kázně rozhoduje u Regionální rady regionu soudržnosti úřad Regionální rady regionu soudržnosti. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Právě taková situace nastala i v posuzované věci, a tak soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 3000 Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Hradci Králové dne 21. listopadu 2016 Mgr. Marie Kocourková v. r. předsedkyně senátu