32 Ad 16/2022

Rubrum

č. j. 32 Ad 16/2022 - 27 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: L. Ž. proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 7. 2022, č. j. MPSV- 2022/130439-918, ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení

1. Rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 7. 2022, č. j. MPSV-2022/130439-918 (dále též jen „napadené rozhodnutí“) bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Hradci Králové (dále též jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 19. 5. 2022, č. j. 125978/22/HK, kterým byla zamítnuta jeho žádost o dávku pro osoby se zdravotním postižením - příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla (dále též jen „příspěvek na motorové vozidlo“) a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno. 2 32 Ad 16/2022 2. V odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný ocitoval relevantní právní úpravu příspěvku na motorové vozidlo, průběh správního řízení, závěry rozhodnutí správního orgánu I. stupně učiněné na podkladě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Hradec Králové (dále také jen „OSSZ“) ze dne 19. 4. 2022, podle něhož žalobce není osobou, která má ve smyslu § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 329/2011 Sb.“) těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, těžkou nebo hlubokou mentální retardaci anebo autistickou poruchu s těžkým funkčním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Dle uvedeného posudku se u žalobce nejedná o zdravotní postižení uvedené v části I. bodu 1. písm. a), b), d) až i), l) a m) přílohy k citovanému zákonu, nejde ani o těžké mentální postižení uvedené v části I. bodu 5. písm. b) téže přílohy, nejde ani o autistické poruchy uvedené v písm. c) bodu 5. části I. téže přílohy. Dále žalovaný odkázal na v rámci odvolacího řízení vypracovaný posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, pracoviště v Hradci Králové (dále jen „PK MPSV“ nebo „posudková komise“) ze dne 15. 7. 2022, která přezkoumala posudkový závěr OSSZ Hradec Králové ze dne 19. 4. 2022, potvrdila jeho správnost a po zvážení všech skutečností konstatovala, že u žalobce se nenachází takové zdravotní postižení, které by splňovalo kritéria odůvodňující poskytnutí příspěvku na pořízení motorového vozidla. Z těchto důvodů žalovaný neshledal v rozhodnutí správního orgánu I. stupně žádné pochybení a jako správné je potvrdil.

II. Obsah žaloby

3. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce včas podanou žalobou, v níž stejně jako v odvolání namítal nesprávné posouzení svého zdravotního stavu pro účely příspěvku na motorové vozidlo. Zopakoval, že již v odvolání namítal, že má amputovanou končetinu v „kolenním kloubu a výše - 4. koleno nemá“ s tím, že v příloze zákona č. 329/2011 Sb. je pod písm. l) za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na motorové vozidlo uvedena anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování. Je přesvědčen, že toto ustanovení se ho týká, neboť pokud je amputace provedena se ztrátou kolenního kloubu, posuzuje se dle názoru žalobce jako ztráta končetiny ve stehně. Má protézu s kolenním kloubem, která se dle něj z pohledu protetického i zdravotního kvalifikuje jako stehenní protéza.

5. Je proto přesvědčen o tom, že má zcela totožné postižení jako člověk, který má provedenou amputaci „o pár cm výše“ a který už by měl nárok na příspěvek na motorové vozidlo. Uvedl, že je schopen řídit vozidlo s automatickou převodovkou a potřebuje vozidlo k přepravě k lékaři, na rehabilitace, do zaměstnání (nebyl mu přiznán invalidní důchod).

6. Uvedl, že v posudku PK MPSV ze dne 15. 7. 2022 je uvedeno, že v jeho případě se nejedná o amputaci ve stehně a že zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na motorové vozidlo jsou dána taxativně, tíži funkčního dopadu doložených zdravotních postižení nelze srovnávat. Žalobce ji je vědom rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2016, č.j. 4 Ads 51/2016-29, v němž se uvádí, že zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku motorové vozidlo jsou jen ta postižení, která jsou vyjmenovaná v příloze k tomuto zákonu. Žalobce má však za to, že tento výklad zákona č. 329/2011 Sb., založený výhradně na Za správnost vyhotovení: R. V. 3 32 Ad 16/2022 výkladu gramatickém, je v rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod, dle kterého jsou lidé svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Dále je v rozporu s Úmluvou o ochraně práv osob se zdravotním postižením č. 10/2010 Sb.m.s. a jejím čl. 5 odst. 1, dle kterého státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají, že všechny osoby jsou před zákonem a ze zákona rovnoprávné a mají právo na rovnost před zákonem a stejná práva vyplývající ze zákona bez jakékoli diskriminace.

7. Aby nedošlo k porušení uvedených aktů, měl žalovaný zjistit, jaké jsou funkční dopady jeho zdravotního stavu a jsou-li tyto dopady porovnatelné s funkčními dopady zdravotních stavů uvedených v bodě 5. ve spojení s bodem 1. přílohy zákona č. 329/2011 Sb. Žalobce namítá, že lidé se zdravotním postižením, které je konkrétně vyjmenováno v zákoně, tak mají dle výkladu žalovaného více práv než lidé, jejichž zdravotní postižení výslovně v zákoně uvedeno není, třebaže se jedná o zdravotní postižení podobná těm, která v zákoně uvedena jsou a jejich funkční dopady jsou pak stejné nebo podobné. Tato nerovnost před zákonem je patrná při porovnání s úpravou zakotvenou v bodě 2. a 3. stejné přílohy, kde se žádné diagnózy neuvádějí, ale uvádějí se funkční dopady různých diagnóz.

8. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

9. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě zopakoval předmět řízení s tím, že pro účely odvolacího řízení si vyžádal posudek posudkové komise MPSV, která dospěla ke stejnému závěru jako lékař OSSZ. Uvedl, že zdravotní stavy, které zakládají nárok na příspěvek na motorové vozidlo, jsou vymezeny taxativně v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb. Příspěvek pak nelze přiznat pro zdravotní stav v příloze neuvedený, ale funkčními důsledky srovnatelný, jak se toho domáhá žalobce. Uvedený závěr opakovaně judikoval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 9. 2022, č. j. 10 Ads 360/2020.

10. PK MPSV vysvětlila, že u žalobce nelze shledat ani anatomickou ztrátu jedné dolní končetiny ve stehně, přičemž s ohledem na taxativní výčet zdravotních postižení pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku - motorové vozidlo není možné provádět srovnání s funkčními dopady ztráty končetiny ve stehně, jako je to možné u průkazu osoby se zdravotním postižením. Posudková komise se ve svém posudku vyjádřila k rozdílu mezi ztrátou dolní končetiny ve stehně a koleni v posudkových předpisech, přičemž je třeba vnímat rozdíly v týchž předpisech, kdy pro nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením postačuje anatomická ztráta v kolenním kloubu či výše [vyhláška č. 388/2011 Sb., příloha č. 4 bod 2. písm. a)], kdežto pro nárok na příspěvek na motorové vozidlo je výslovně stanovena anatomická ztráta ve stehně. Z toho lze dle žalovaného dovodit, že zákonodárce spatřoval rozdíl mezi ztrátou dolní končetiny ve stehně a koleni. Posudková komise v tomto směru rovněž uvedla, že i v rámci Mezinárodní klasifikace nemocí je diagnosticky rozlišována ztráta končetiny v nebo pod kolenem a ztráta nad kolenem.

11. Žalovaný neshledal ani žalobcem namítané porušení Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o ochraně práv osob se zdravotním postižením. Je toho názoru, že zdravotní stav žalobce byl řádně posouzen na základě zákonných kritérií. Uvedl, že sociální práva zahrnutá v Listině základních práv a svobod jsou dostupná v rozsahu, který stanoví zákon. To je provázáno s ekonomickými hledisky, tedy s tím, co a v jakém rozsahu je Za správnost vyhotovení: R. V. 4 32 Ad 16/2022 stát schopen a ochoten kompenzovat. Nelze proto mít za rozporné s ústavními předpisy, pokud zákonodárce omezí podporu zdravotně postižených jen na určitá konkrétní postižení, jako je tomu v případě příspěvku na zvláštní pomůcku. Takový postup není v rozporu se zásadou rovnosti před zákonem, neboť jakákoliv jiná osoba, která trpí stejným postižením jako žalobce (amputací dolní končetiny v kolenním kloubu), nárok na příspěvek nezíská stejně jako žalobce. Žalovaný přisvědčil žalobci v tom, že z funkčního a protetického hlediska je jeho postižení srovnatelné s amputací ve stehně. Zopakoval však, že výčet uvedený v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb. je taxativní, funkční důsledky srovnávat nelze. Posudkoví lékaři ani správní orgány nemohou aplikovat extenzivní výklad příslušných ustanovení, zákon v tomto případě neumožňuje ani správní uvážení či odstranění tvrdosti zákona. Případná změna této právní úpravy je na zákonodárci. Přestože postižení žalobce je v oblasti hybnosti závažné, nespadá do taxativního výčtu zdravotních postižení pro nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku.

12. Navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

IV. Skutková zjištění a posouzení věci krajským soudem

13.Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s. za výslovného souhlasu žalovaného a presumovaného souhlasu žalobce. Krajský soud přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.). Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

14. V přezkumném řízení soud vycházel z obsahu předloženého správního spisu, z něhož ověřil následující rozhodné skutečnosti: 1) Řízení ve věci příspěvku na zvláštní pomůcku - pořízení motorového vozidla bylo zahájeno podáním žádosti ze dne 6. 4. 2022. 2) Posudkový lékař OSSZ Hradec Králové při posouzení zdravotního stavu žalobce ve svém posudku ze dne ze dne 19. 4. 2022 vycházel ze zdravotnické dokumentace praktického ošetřujícího lékaře ze dne 21. 12. 2021, odborného ortopedického nálezu FN Hradec Králové ze dne 15. 12. 2021 a ze dne 29. 11. – 10. 12. 2021. Na jejich podkladě u žalobce zjistil tato zdravotní postižení: stav po amputaci pravé dolní končetiny (exartikulaci v kolenním kloubu) 1. 12. 2021 pro chronický posttraumatický defekt pravého bérce s chronickou osteomyelitidou P-tibie s pravostrannou posttraumatickou gonartrózou po úrazu v dětství; arteriální hypertenze; hypercholesterolémie. Posudkový lékař dospěl k závěru, že žalobce sice má těžkou vadu pohybového systému, ale jeho postižení není uvedeno v seznamu taxativně vyjmenovaných zdravotních postižení v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb. Dle posudkového výroku se v případě žalobce nejedná o osobu, která má ve smyslu ust. § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, těžkou nebo hlubokou mentální retardaci anebo autistickou poruchu s těžkým funkčním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Nejde o těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, taxativně uvedenou v písm. a), b), d) až i), l) a m) bodu 1. části I. přílohy k cit. zákonu, nejde ani o mentální postižení uvedené v písm. b) bodu 5. části I. téže přílohy, nejde ani o autistické poruchy uvedené v písm. c) bodu 5. části I. téže přílohy. Za správnost vyhotovení: R. V. 5 32 Ad 16/2022 3) Správní orgán I. stupně na podkladě výše uvedeného posouzení vydal dne 19. 5. 2022 rozhodnutí č. j. 125978/22/HK, kterým zamítl žádost žalobce o příspěvek na motorové vozidlo. 4) Odvolací orgán (žalovaný) žalobou napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. V odůvodnění odkázal na posudek PK MPSV ze dne 15. 7. 2022, v němž posudková komise dospěla ke shodnému závěru jako lékař OSSZ. Posudková komise uvedla, že žalobce je po amputaci pravé dolní končetiny s exartikulací v kolenním kloubu dne 1. 12. 2021 pro chronický posttraumatický defekt pravého bérce s chronickou osteomyelitidou pravé kosti holenní. Žalobce je základními kvalitami orientován, nebylo doloženo funkčně významné postižení duševních schopností ani ochrnutí končetin nebo funkčně významné omezení rozsahu hybnosti kloubů a páteře. Z posudkově medicínského hlediska se jedná o stav po exartikulaci pravé dolní končetiny v kolenním kloubu, nejedná se však o amputaci ve stehně (stehenní kosti), jak je uvedeno v posudkových kritériích (pro nárok na získání příspěvku na motorové vozidlo). K odvolacím námitkám žalobce posudková komise vysvětlila, že z posudkově medicínského hlediska je rozdíl v tom, zda se jedná o ztrátu v kolenním kloubu nebo ve stehně. I v rámci MKN (Mezinárodní klasifikace nemocí) je diagnosticky rozlišeno získané chybění končetiny v nebo pod kolenem a získání chybění nad kolenem. Zdůraznila, že zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na motorové vozidlo jsou daná taxativně, přičemž tíži funkčního dopadu doložených zdravotních postižení s nimi nelze srovnávat. Na základě uvedeného posouzení žalovaný dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje zákonné podmínky pro získání nároku na příspěvek na motorové vozidlo.

15. Krajský soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu, ve svém rozhodnutí vyšel ze skutkového a právního stavu takto zjištěného (§ 77 odst. 2 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. Při posouzení věci soud vycházel z následujících rozhodných skutečností, platné právní úpravy a učiněných právních závěrů:

17. Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku - pořízení motorového vozidla upravuje § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. v relevantním znění takto: (2) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, autistickou poruchu s těžkým funkčním postižením anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. (4) Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.

18. Podle části I. bodu 5. této přílohy za zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla se považují: a) zdravotní postižení uvedená v bodě 1. písm. a), b), d) až i), l) a m), b) těžká nebo hluboká mentální retardace a stavy na rozhraní těžké mentální retardace, c) autistické poruchy s těžkým funkčním postižením, s opakovanými závažnými a objektivně prokázanými projevy autoagrese nebo heteroagrese přetrvávajícími i přes zavedenou léčbu. Za správnost vyhotovení: R. V. 6 32 Ad 16/2022 19. Podle části I. bodu 1. přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb., se za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí považuje: a) anatomická ztráta obou dolních končetin v bércích a výše, b) funkční ztráta obou dolních končetin na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, c) anatomická ztráta podstatných částí jedné horní a jedné dolní končetiny v předloktí a výše a v bérci a výše, d) funkční ztráta jedné horní a jedné dolní končetiny na podkladě úplné obrny (plegie) nebo těžkého ochrnutí, e) ankylóza obou kyčelních kloubů nebo obou kolenních kloubů nebo podstatné omezení hybnosti obou kyčelních nebo kolenních kloubů pro těžké kontraktury v okolí, f) ztuhnutí všech úseků páteře s těžkým omezením pohyblivosti alespoň dvou nosných kloubů dolních končetin, g) těžké funkční poruchy pohyblivosti na základě postižení tří a více funkčních celků pohybového ústrojí s případnou odkázaností na vozík pro invalidy; funkčním celkem se přitom rozumí trup, pánev, končetina, h) disproporční poruchy růstu provázené deformitami končetin a hrudníku, pokud tělesná výška postiženého po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm, i) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně bez možnosti oprotézování nebo exartikulace v kyčelním kloubu, j) anatomická nebo funkční ztráta končetiny, k) anatomická nebo funkční ztráta obou horních končetin, l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování, m) anatomické ztráty horních končetin na úrovni obou zápěstí a výše nebo vrozené či získané vady obou horních končetin s úplnou ztrátou základní funkce obou rukou (úchopu a přidržování) závažně narušující posturální funkce těla, n) těžká demence s neschopností chůze a odkázaností na mechanický vozík, pokud byl vozík osobě předepsán příslušným lékařem a schválen revizním lékařem zdravotní pojišťovny, nebo těžká demence provázená těžkým syndromem geriatrické křehkosti a imobility prokázané geriatrickým vyšetřením.

20. Je třeba zdůraznit, že posouzení povahy zdravotního postižení z hlediska splnění podmínek nároku na dávku osobám se zdravotním postižením je věcí odborně medicínskou, k níž správní orgán ani soud nemají potřebné odborné znalosti, a proto se vždy obracejí k osobám, které jimi disponují, aby se k těmto otázkám vyjádřily. V prvním stupni je oprávněn posuzovat zdravotní stav pojištěnce lékař okresní správy sociálního zabezpečení. Pro účely odvolacího správního řízení o přiznání předmětné dávky posuzuje zdravotní stav občanů Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise, jak vyplývá z § 4 odst. 2 a § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, v níž zasedají lékaři s odbornou atestací z posudkového lékařství. Správní orgány obou stupňů jsou pak jejich odborně medicínskými závěry Za správnost vyhotovení: R. V. 7 32 Ad 16/2022 vázány.

21. Krajský soud po provedeném přezkumném řízení konstatuje, že zdravotní stav žalobce pro účely přiznání příspěvku na motorové vozidlo byl posouzen oběma výše uvedenými posudkovými orgány v souladu s platnou právní úpravou. Jak lékař OSSZ, tak i posudková komise vycházely ze zdravotní dokumentace žalobce a odborných lékařských nálezů v nich obsažených.

22. Soud zdůrazňuje, že při přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí vycházel v souladu s ustanovením § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. V projednávané věci byl pro žalovaného stěžejním důkazem posudek PK MPSV ze dne 15. 7. 2022. Na posudek posudkové komise jako svou podstatou rozhodující důkaz je třeba klást požadavek úplnosti a přesvědčivosti. To v posuzované věci platí především pro řízení před žalovaným správním orgánem, jako orgánem odvolacím, pro jehož řízení a rozhodnutí byl posudek vyžádán. Obdobně je však třeba posuzovat požadavky kladené na tento posudek i v případném soudním přezkumném řízení. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že výše uvedený posudek PK MPSV je úplný, neobsahuje žádný vnitřní rozpor, zohledňuje podstatné okolnosti projednávané věci a odpovídá na námitky žalobce. Skutečnost, že s jeho závěry žalobce nesouhlasí či s nimi polemizuje, ještě neznamená, že takový posudek je nesprávný.

23. Krajský soud ve shodě se žalovaným připomíná, že zákonná právní úprava zcela jasně konkretizuje a jmenovitě uvádí, co se považuje za těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí. V příloze k zákonu č. 329/2011 Sb. uvedený výčet zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla je taxativní, což vyplývá z jeho znění, že „za zdravotní postižení odůvodňující…se považují“. To znamená, že jiná než tam uvedená zdravotní postižení uznat nelze. Jak soud již uvedl výše, zařazení konkrétního zdravotního postižení do zákonem vymezeného rozsahu, je pak oprávněn učinit pouze lékař OSSZ a ve druhém stupni PK MPSV, jejich odborně medicínskými závěry je vázán jak správní orgán, tak i soud. Analogie není přípustná. Pokud by tomu tak bylo, zákonodárce by zcela jistě zvolil jinou formulaci, než jak tomu je nyní, např. by umožnil zařadit „i další zdravotní postižení obdobná či srovnatelná s tam uvedenými“ nebo by zvolil formulaci „zejména“ či „například“. Protože uvedený výčet je uzavřený, pro účely poskytnutí příspěvku na motorové vozidlo zahrnuje jmenovitě pouze 10 specifikací těžké vady nosného a pohybového ústrojí ze 14 tam uvedených, není možné takto vymezený rozsah jakkoli rozšiřovat. Uvedený závěr vyplývá i z rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2014, č. j. 3 Ads 55/2013 nebo ze dne 16. 6. 2016, č. j. 4 Ads 51/2016, naposledy ze dne 14. 9. 2022, č. j. 10 Ads 360/2020, v nichž se ve vztahu k § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. uvádí: „Těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí opodstatňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku, motorové vozidlo, je výlučně vada vyjmenovaná v příloze k zákonu. Musí se jednat o postižení shodné, přirovnávání postižení jiných není přípustné“.

24. Úkolem posudkové komise bylo zhodnotit, zda zdravotní postižení žalobce představuje těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí (v případě žalobce jde právě o postižení fyzické) dle zákonodárcem daného taxativního výčtu. Posudková komise ve shodě s lékařem OSSZ dospěla k závěru, že žalobce žádné ze zákonem vymezených zdravotních postižení nemá, přičemž z odůvodnění posudkové komise i výše citované judikatury jednoznačně vyplývá, že princip srovnatelnosti (žalobce se dovolává srovnatelnosti Za správnost vyhotovení: R. V. 8 32 Ad 16/2022 funkčních dopadů svého zdravotního postižení - amputace kolenního kloubu s postižením uvedeným v části I. bodu 1. písm. l) přílohy k zákonu č. 329/2011 Sb. - amputace dolní končetiny ve stehně) aplikovat nelze. Posudková komise měla k dispozici potřebné odborné lékařské nálezy, z jejího posudkového závěru je zřejmé, že žádné ze zdravotních postižení žalobce nelze zařadit pod výše uvedený taxativní výčet onemocnění představujících těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí.

25. Krajský soud své konečné rozhodnutí opírá o shodná zjištění obou posudkových orgánů, zejména pak o posudek PK MPSV v Hradci Králové ze dne 15. 7. 2022, jehož závěry, že v případě žalobce nejde o osobu, která má ve smyslu § 9 odst. 2 a 4 zákona č. 329/2011 Sb. těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, autistickou poruchu s těžkým funkčním postižením těžkou anebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, neboť se v jeho případě nejedná o zdravotní postižení uvedené v části I. bodu 1. písm. a), b), d) až i), l) a m) přílohy k citovanému zákonu, nejde ani o těžké mentální postižení uvedené v části I. bodu 5. písm. b) téže přílohy, nejde ani o autistické poruchy uvedené v písm. c) bodu 5. části I. téže přílohy, odůvodnily správnost žalobou napadeného rozhodnutí o nesplnění podmínek pro přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla. Soud uzavírá, že neshledal v postupu správních orgánů žádné pochybení.

26. K žalobním námitkám krajský soud se shodě s vyjádřením žalovaného k žalobě přisvědčuje názoru, že právo na přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla je právem sociálním. Zákonná úprava a sociální politika státu je přitom omezena možnostmi státního rozpočtu, tedy tím, co vše stát může a je schopen ještě financovat. Primárně je tak věcí zákonodárce stanovit okruh zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na motorové vozidlo. Novelou zákona č. 329/2011 Sb. provedenou zákonem č. 313/2013 Sb. byl výčet zdravotních postižení rozšířen v části I. bodě 1. o písm. l) anatomická ztráta dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování. Právě analogie s tímto zdravotním postižením se žalobce domáhá. Jak je však uvedeno výše, srovnání není přípustné. Jestliže tedy žalobce i přes novelou zákona provedené rozšíření výčtu zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku na motorové vozidlo nenaplňuje žádné z nich, správní orgán ani soud nemůže korigovat nesplnění zákonných podmínek kritériem spravedlnosti či žalobcem namítané nerovnosti před zákonem. Rovnost před zákonem porušena nebyla, žalobce jen nesplňuje podmínky platné právní úpravy pro poskytnutí příspěvku na motorové vozidlo. Z uvedeného pohledu je logické, že např. pro získání finančně méně náročného příspěvku na dodatečnou úpravu vozidla postačí „nižší“ zdravotní postižení než pro získání příspěvku finančně náročnějšího – na pořízení celého vozidla, pro který zákonodárce stanovil přísnější kritéria a vymezil jen některá, tzv. „kvalifikovaná“ zdravotní postižení.

27. Soud nijak nezlehčuje žalobcův nepříznivý zdravotní stav ani jeho osobní situaci, kterou může subjektivně vnímat jako horší než jiná zdravotní postižení, při kterých se příspěvek poskytuje. Tento subjektivní názor však nemůže zvrátit taxativní povahu výčtu zdravotních postižení odůvodňujících nárok na příspěvek na motorové vozidlo a význam posouzení zdravotního stavu, který je kvalifikovaně oprávněn činit pouze posudkový lékař a následně posudková komise, jak je již uvedeno výše. Soud shrnuje, že nastavení sociálního systému je věcí zákonodárce, soudům nepřísluší výkladem (text dotčených ustanovení zákona č. 329/2011 Sb. je jednoznačný) rozšiřovat dopad zákona i na další osoby principem analogie, ať se to žalobci může jevit jakkoliv nespravedlivé (viz Za správnost vyhotovení: R. V. 9 32 Ad 16/2022 rozsudek Nejvyššího správního soudu 14. 9. 2022, č. j. 10 Ads 360/2020).

28. Krajský soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem, proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

V. Náklady řízení

29.Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s., když žalobce nebyl ve věci úspěšný a správní orgán, který měl ve věci úspěch, přiznání nákladů řízení nepožadoval. Poučení: Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Hradec Králové 19. prosince 2022 JUDr. Ivona Šubrtová v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: R. V.