32 Az 26/2015

Rubrum

32Az 26/2015- 29 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: Z. V., zastoupený JUDr. Dagmar Kláskovou, advokátkou se sídlem U Soudu 388/1, 500 03 Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2015, č. j. OAM-113/ZA-ZA05-ZA05-2015, ve věci mezinárodní ochrany, takto:

Výrok

I. Žaloba s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou ze dne 27.7.2015, doručenou nadepsanému soudu dne 28.7.2015 (k poštovní přepravě předáno dne 27.7.2015) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana dle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů („zákon o azylu“). Krajský soud v předmětné věci poté, co žalobci ustanovil zástupce, vyžádal vyjádření žalovaného k žalobě a předložení správního spisu. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 12.10.2015 uvedl, že proti výše uvedenému rozhodnutí správního orgánu podal žalobce další žalobu, ze dne 30.7.2015, a to k Městskému soudu v Praze. Přípisem ze dne 5.8.2015 vyzval Městský soud v Praze žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil a předložil soudu úplný spisový materiál ve lhůtě do jednoho měsíce od doručení výzvy (řízení o žalobě je vedeno pod č.j.: 2 Az 28/2015-10). Žalovaný krajskému soudu dále sdělil, že dne 13.8.2015 zaslal Městskému soudu v Praze vyjádření k podané žalobě ve věci č.j.: 2 Az 28/2015-10 (které přiložil) a též spisový materiál k projednávané věci. Žalovaný současně sdělil, že se k žalobě ze dne 27.7.2015, zaslané mu Krajským soudem v Hradci Králové, nebude vyjadřovat, neboť tato vykazuje překážku zahájeného řízení, pro kterou nelze řízení o stejném předmětu zahájit a jedná se tedy o neodstranitelnou vadu. Navrhl proto, aby nadepsaný soud řízení o žalobě odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., z důvodu překážky litispendence. Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže o téže věci již řízení u soudu probíhá. pokračování 2 32Az 26/2015 Citované ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. představuje překážku litispendence, jejímž účelem je zabránit situaci, kdy je o jedné a téže věci jednáno a rozhodováno soudem dvakrát. Totožnost věci je potom dána totožností účastníků řízení a identickým předmětem řízení (napadeným rozhodnutím). Z výše uvedeného je zřejmé, že stejnou žalobu proti témuž rozhodnutí zaslal žalobce jak Krajskému soudu v Hradci Králové, tak i Městskému soudu v Praze, u kterého je věc již připravena k rozhodnutí. Na tuto skutečnost pak upozornil žalovaný. Krajský soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a proto řízení o žalobě výrokem I. odmítl. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Hradci Králové dne 2. listopadu 2015 JUDr. Ivona Šubrtová, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Iveta Škopová