32 Az 28/2016

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně: Z. E., nar. X, evidenční číslo X, státní příslušnost X, hlášena na adrese X , zast. Organizací pro pomoc uprchlíkům, se sídlem Kovářská 4, 190 00 Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2016, č. j. OAM-295/ZA- ZA11-ZA08-2016, ve věci mezinárodní ochrany, t a k t o :

Výrok

I. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2016, č. j. OAM- 295/ZA-ZA11-ZA08-2016 s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla její žádost o udělení mezinárodní ochrany posouzena jako nepřípustná podle § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle § 25 písm. i) tohoto zákona zastaveno. V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobkyně již dne 22. 6. 2016 svévolně opustila Pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a její současné místo pobytu není do dnešního dne známo. Uvedenou skutečnost soudu sdělil žalovaný dne 20. 10. 2016 v souvislosti s vyjádřením k žalobě. Soud dále sám pátral po místu pobytu žalobkyně. Ředitelství služby cizinecké policie přípisem ze dne 1. 11. 2016 soudu sdělilo, že mu není známo současné místo pobytu žalobkyně, která dne 22. 6. 2016 svévolně opustila Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí a nezanechala žádnou zprávu o svém budoucím pobytu. Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra přípisem ze dne 31. 10. 2016 uvedenou skutečnost potvrdila. K výzvě soudu zástupkyně žalobkyně podáním ze dne 7. 11. 2016 sdělila, že ani jí není pobyt žalobkyně znám. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce). K podmínkám postupu dle těchto ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009 – 91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004 – 58, Nejvyšší správní soud uvedl, že nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit. Krajský soud je názoru, že vyvinul přiměřené úsilí ke zjištění místa pobytu žalobkyně, toto úsilí však bylo marné. Posledním známým místem pobytu žalobkyně bylo Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, které však svévolně opustila dne 22. 6. 2016. Aktuální místo pobytu žalobkyně není známo ani žádnému z výše oslovených subjektů. Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl o zastavení řízení podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Hradci Králové dne 8. listopadu 2016 JUDr. Ivona Šubrtová v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Bc. Alena Poláková