32 Az 41/2014

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: V.V., zast. Mgr. Janem Urbanem, advokátem se sídlem Haškova 1714/3, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.10.2014, č.j. OAM-378/ZA-ZA08-K01-2014, ve věci mezinárodní ochrany, t a k t o :

Výrok

I. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.10.2014, č.j. OAM-378/ZA-ZA08-K01-2014, se z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobce napadl včas podanou žalobou (doručenou soudu dne 10.11.2014) shora uvedené rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný rozhodl o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany tak, že je nepřípustná podle § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu) a řízení o udělení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) tohoto zákona zastavil. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce). V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobce dne 31.10.2014 svévolně opustil pobytové středisko v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy a jeho současné místo pobytu není do dnešního dne známo. Tato skutečnost byla dne 9.1.2015 ověřena z databáze Ministerstva vnitra ČR a dotazem do Pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí. Soud dále pátral po místu pobytu žalobce. K výzvě soudu zástupce žalobce podáním ze dne 29.1.2015 sdělil, že ani jemu není pobyt žalobce znám a není s ním v žádném kontaktu, zásilka, kterou žalobci zaslal na adresu pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí se mu vrátila zpět jako nevyzvednutá. Výše uvedená skutečnost byla opětovně ověřena z databáze Ministerstva vnitra ČR dne 11.3.2015. Vzhledem k tomu, že nelze zjistit místo pobytu žalobce, nezbylo soudu než řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného zastavit podle § 33 písm. b) zákona o azylu. Tento postup umožňuje ust. § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), dle kterého soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Hradci Králové dne 27. března 2015 JUDr. Ivona Šubrtová, v.r. samosoudkyně