32 Az 6/2014

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně P. T. N., proti žalovanému Ministerstvu vnitra ČR, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.12.2013, č. j. OAM- 241/LE-LE05-HA08-2013, ve věci mezinárodní ochrany, t a k t o :

Výrok

I. Opatrovníkem žalobkyně soud ustanovuje pana H. K. N..

II. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.12.2013, č.j. LE-LE05-HA08-2013, se z a s t a v u j e .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně napadla včas podanou žalobou shora uvedené rozhodnutí žalovaného, kterým jí nebyla udělena mezinárodní ochrana dle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Podle § 33 písm. a) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v průběhu řízení zemřel. V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobkyně zemřela. Tato skutečnost byla soudu dne 29.9.2014 oznámena manželem žalobkyně, který k prokázání této skutečnosti doložil úmrtní list vystavený dne 6.6.2014 matričním úřadem Magistrátu města Hradec Králové, z něhož je zřejmé, že žalobkyně dne 25.5.2014 zemřela. Podle ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění za použití § 64 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zemřela, ustanovil jí soud opatrovníkem podle § 29 odst. 1, 4 zákona č. 99/1963 Sb., osobu blízkou - manžela, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v průběhu řízení zemřela, nezbylo soudu než řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného zastavit podle § 33 písm. a) zákona o azylu. Tento postup umožňuje ust. § 47 písm. c) s. ř. s., dle kterého soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Hradci Králové dne 3. října 2014 JUDr. Ivona Šubrtová, v.r. samosoudkyně