38 Co 70/2008

Plný text

Soudní rozhodnutí - 38Co 70/2008 Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Úvod Základní informace o obsahu veřejného portálu Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů ministerstva spravedlnosti ČR Vyhledávání Vyhledávání soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů Popis obsahu databáze Databáze Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů je veřejná a údaje v ní uložené lze použít zdarma s odkazem na zdroj Popis pokročilého vyhledávání Návod k zadávání složitějších dotazů, určený pro pokročilé uživatele. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Rozhodnutí Ústavního soudu Databáze Evidence soudních rozhodnutí Ústavního soudu ČR Nejčastější dotazy Nejčastějši kladené dotazy a odpovědi na tyto dotazy www.justice.cz Detail rozhodnutí Spisová značka: 38Co 70/2008 Právní věta: Protože podle čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ( Brusel I) žaloba proti spotřebiteli může být podána pouze u soudu členského státu EU , na jehož území má spotřebitel bydliště, musí soud České republiky vyslovit svou nepříslušnost a řízení o žalobě zastavit, jestliže žalovaný spotřebitel má bydliště na území jiného členského státu EU. Soud: Krajský soud v Hradci Králové ECLI: ECLI:CZ:KSHK:2008:

38. CO.70.2008.1 Datum rozhodnutí: 17.06.2008 Forma rozhodnutí: Usnesení Heslo: Pravomoc soudu Právo Evropské unie Kategorie rozhodnutí: EU podkategorie e 38Co 70/2008 - 56 Usnesení Krajský soud v HK rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. xxx a soudkyň Mgr. xxx a JUDr. xxx ve věci žalobce ČIK, a.s., se sídlem v xxx, IČ xxx, zastoupeného JUDr. xxx, advokátem se sídlem v xxx, proti žalovanému NN, nar. xxx, adresa: xxx, t.č. Anglie, xxx, o zaplacení částky 2.529,90 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti usnesení Okresního soudu v xxx, č.j. 10C 225/2007-39, ze dne 18.2.2008, t a k t o : I. Usnesení okresního soudu se p o t v r z u j e . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud ve svém rozhodnutí vyslovil svoji nepříslušnost k projednání a rozhodnutí sporu, řízení zastavil, určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a vrátil žalobci zaplacený soudní poplatek. Své rozhodnutí odůvodnil odkazem na článek 26 odst. 1 nařízení Rady ES č. 44/2001 ze dne 22.12.2000, podle kterého, pokud se žalovaný, který má bydliště na území jednoho členského státu a je žalován před soudem jiného členského státu, k tomuto soudu nedostaví, prohlásí soud bez návrhu, že není příslušný, nevyplývá-li jeho příslušnost z tohoto nařízení. Okresní soud dále vycházel z nepřesností překladu nařízení a dovodil, že není třeba, aby soud nařizoval ve věci jednání a zkoumal, zda-li se žalovaný dostaví či nedostaví k jednání soudu, nýbrž, že stejný význam má, zda-li se žalovaný vyjádří či nevyjádří k podané žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle článku 2 odst. 1 a 5, odst. 2 nařízení Rady ES č. 44/2001 ze dne 22.12.2000 je zásadně příslušný k řízení soud místa bydliště žalovaného, soud tedy vyslovil svoji nepříslušnost a pro neodstranitelnou překážku řízení zastavil podle ust. § 104 odst. 1 občanského soudního řádu. Proti usnesení podal žalobce včas odvolání. Namítal, že řízení nemělo být zastaveno. Příslušnost Okresního soudu v xxx k projednání sporu vyplývá z článku 3 odst. 1, z článku 5 odst. 1 a/ a 1 b/ nařízení Rady ES č. 44/2001 ze dne 22.12.2000. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil. Odvolací soud přezkoumal napadené prvoinstanční rozhodnutí. Odvolání žalobce neshledal opodstatněným. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se ve věci domáhá zaplacení nedoplatku – přečerpaného inkasního limitu účtu u peněžního ústavu. Na žalobce byla žalobou uplatněná pohledávka postoupena postupitelem ČIS, s.r.o., xxx, ten pohledávku získal postoupením od postupitelky eB, a.s., xxx. Smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb byla uzavřena mezi eB, a.s., xxx, a žalovaným dne 24.3.2004 v xxx. Předmětem smlouvy bylo vedení běžného účtu bankou pro žalovaného, poskytování bankovních a dalších služeb pomocí moderních komunikačních prostředků (internet, telefon, telefax, mobilní telefon) s tím, že podstatou poskytování služeb bankou je umožnění přístupu žalovaného ke službám banky a uzavírání dalších smluv bez nutnosti bezprostředního kontaktu se zaměstnanci banky. eB, a.s., Praha, ve svém sdělení ze dne 10.6.2008 potvrdila, že žalovaný mohl svůj účet ovládat přes mobilní telefon a osobní počítač odkudkoli, měl k dispozici i platební kartu. Odvolací soud se ztotožňuje s posuzováním příslušnosti soudu k projednání sporu podle nařízení Rady ES č. 44/2001 ze dne 22.12.2000. Na rozdíl od soudu prvního stupně však dovozuje nepříslušnost Okresního soudu v xxx podle odlišných článků nařízení. Nejprve je třeba zdůraznit, že ze samotné smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb tak, jak byla přiložena k žalobě vyplývá, že jde o smlouvu spotřebitelskou, neboť je uzavřena mezi podnikatelkou (bankou) a žalovaným jako fyzickou osobou nepodnikatelem, neboť žalovaný není jako podnikatel ve smlouvě označen. Podle článku 1 odst. 1 nařízení Rady ES č. 44/2001 ze dne 22.12.2000 (dále jen nařízení) se nařízení vztahuje na věci občanské a obchodní bez ohledu na druh soudu. Nevztahuje se zejména na věci daňové, celní a správní. Podle článku 3 odst. 1 nařízení mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, žalovány u soudů jiného členského státu pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Podle oddílu 4, článku 15 odst. 1 písm. c/ nařízení se ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 4 a článek 5 bod 5/, ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, na jehož území má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle článku 16 odst. 2 nařízení může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště. Z výše uvedeného soud dovozuje, že žalovaný jako spotřebitel mohl využívat služeb banky podle uzavřené smlouvy i v místě svého bydliště, tedy ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska prostřednictvím počítače či mobilního telefonu. V tomto směru se tedy činnost banky při naplňování uzavřené smlouvy s žalovaným ve své podstatě zaměřovala i na území členského státu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Žalobce jako právní nástupce banky (domáhá se splnění pohledávky ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb) může podat žalobu proti žalovanému ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, kde má v současné době žalovaný bydliště. Okresní soud v xxx tedy není příslušný k projednání věci a proto správně vyslovil svoji nepříslušnost a podle § 104 odst. 1 občanského soudního řádu řízení zastavil. Odvolací soud proto rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (ust. § 219 občanského soudního řádu). Podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu nemá v odvolacím řízení neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalovanému náklady řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu, a to u Okresního soudu v xx. V HK dne 17. června 2008 předseda senátu