47 Co 12/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená datum bytem adresa 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 345 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 24. 10. 2024, č. j. 14 C 120/2022-175, ve znění opravného usnesení ze dne 20. 11. 2024, č. j. 14 C 120/2022-178 I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I mění pouze tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 46 574 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 5. 3. 2022 do zaplacení, a jinak se potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným k rukám jejich advokáta náklady řízení před okresním soudem ve výši 194 640,50 Kč a krajským soudem ve výši 42 967,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 30 971,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaní jsou povinni nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 5 041,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaných domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení (výrok I). Žalobkyni uložil do tří dnů od právní moci nahradit náklady řízení žalovaným k rukám advokáta ve výši , částka, (výrok II) a státu ve výši , částka, (výrok III).

2. Vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla výroba a montáž špaletových a jednoduchých oken včetně demontáže stávajících špaletových oken do stávající fasády (§ 2586 an. o. z.; čl. II smlouvy o dílo; dále jen „Smlouva“ či „SOD“). Žalobkyně po uhrazení prvé sjednané zálohy započala s prováděním díla, jež mělo být dokončeno do konce února , rok, . K převzetí nedokončeného díla žalovanými nedošlo. Následně účastníci komunikovali o vzájemných požadavcích: žalobkyně trvala na úhradě druhé zálohové faktury na částku 345 tis. Kč, žalovaní na nápravě nedostatků a dokončení díla. Po podání žaloby o zaplacení druhé zálohy vyzvali žalovaní žalobkyni k řádnému provádění a dokončení díla, k čemuž jí poskytli lhůtu 30 dnů s upozorněním, že jinak od smlouvy odstoupí (viz dopis na č. l. 16 spisu). Jelikož žalobkyně nereagovala, žalovaní od smlouvy odstoupili dopisem ze dne , datum, (viz přílohová obálka spisu) a žalobkyni vyzvali, ať „si okna demontuje“. Okresní soud nejprve řešil, zda plnění poskytnuté žalobkyní bylo důvodem pro odstoupení žalovaných od Smlouvy ve smyslu ust. § 2593, § 2004 o. z.

3. Z písemného posudku a výslechu znalce , jméno FO, zjistil, že okna samotná byla vyrobena ve velmi dobré kvalitě. Žalobkyně však montovala nová okna do neupravených stavebních otvorů, a proto montáž byla vadná pro rozpor s normou , značka, . V důsledku nepřipravenosti ostění přesahovala u oken tloušťka připojovací spáry 40 mm; nebyla prokázána vhodnost těsnícího materiálu; dvojitá okna nebyla mechanicky kotvena; u všech oken chybí vnitřní a vnější uzávěr připojovací spáry. Tyto vady mohou znamenat nebezpečí vlhkosti mající vliv na funkčnost a vzhled oken. Způsobem odstranění těchto vad je demontáž a opětovná montáž oken dle popisu znalce. Znalec výši nákladů na opravu odhadl na částku , částka, bez DPH.

4. Podle okresního soudu předmět Smlouvy zahrnoval výrobu a dodávku oken a prací (zejména zednické práce). Nebyla-li, byť jen jedna část díla, splněna řádně (dle znaleckého posudku demontáž a montáž oken), svědčilo žalovaným právo od smlouvy odstoupit. Jelikož Smlouva byla odstoupením zrušena, nelze žalobkyni přiznat právo na zaplacení druhé zálohy.

5. Ohledně již poskytnutých plnění jsou však účastníci povinni se mezi sebou vypořádat. Při posouzení uplatněného nároku žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení ze zrušené Smlouvy měl okresní soud za určující, že vydání bezdůvodného obohacení je „dobře možné“ (§ 2999 o. z.). Podle jeho názoru sama skutečnost, že povaha díla vykazuje znaky objednávky „na míru“, nevylučuje právo zákazníka v případě vadného plnění vrátit zhotoviteli jím poskytnuté plnění. S ohledem na připravenost žalovaných vrátit zabudovaná okna okresní soud uzavřel, že žalobkyně nemá právo na plnění ani z titulu bezdůvodného obohacení. Tím, že jí budou okna vrácena, dojde k navrácení vzájemných plnění v souladu se zásadami o vypořádání práv a povinností vzniklých z bezdůvodného obohacení.

6. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Navrhla jej změnit a žalobě zcela vyhovět s nákladovými důsledky. Povinností žalobkyně nebylo provádět zednické práce. Bylo ujednáno, že montáž nových oken bude provedena do stávající fasády, tedy bez stavebních úprav otvorů (viz cenová nabídka). Proto odstoupení žalovaných nebylo důvodné. Žalovaní jej učinili až pět měsíců od podání žaloby. V době, kdy žalobkyně provádění prací dříve přerušila z důvodu prodlení žalovaných s úhradou druhé zálohy a s úpravou stavebních otvorů pro zbylá vyrobená okna (č. 4, 6, 11). Znalec shledal dílo vadným z jediného důvodu – pro nesouhlas mezi způsobem provedení montáže a normou ČSN. Současně připustil, že žalobkyní zvolené technické řešení se nemusí v budoucnu negativně projevit. Okresní soud z pohledu ust. § 2593 o. z. nehodnotil, zda šlo o porušení směřující k podstatnému či nepodstatnému porušení smlouvy. A nevypořádal se s námitkou nezávaznosti norem ČSN.

7. Okresní soud neprovedl důkaz místním šetřením, ani účastnický výslech žalobkyně. Při hodnocení bezdůvodného obohacení dostatečně neřešil otázku, zda je vydání oken dobře možné. Závěr založil na subjektivním postoji žalovaných, kteří tvrdili, že jsou připraveni okna zpět vydat. Okna byla vyrobena na míru, zabudována do domu žalovaných, stala se jeho součástí. Zpětná demontáž by byla spojena se značnými vícenáklady a hrozí při ní vysoké riziko poškození oken. Znalec potvrdil, že demontovaná okna jsou zcela nevyužitelná jinde.

8. Žalobkyně rovněž nesouhlasila s přiznanou výší náhrady nákladů řízení žalovaným. Odměnu za úkony ve dvojnásobné výši měla za nespravedlivou a nepotřebnou k účelnému bránění práva. V úkonech žalovaných nebyla jediná odlišnost. Fakticky tak vystupovali jako osoba jediná. Dále, z tarifní hodnoty správně činila výše odměny za úkon , částka, . A též pochybovala o účelnosti konání dalších dvou porad a výdajů za odborné posouzení , jméno FO, , které náleželo až znalci a nepřispělo k posouzení věci.

9. Žalovaní navrhli potvrzení rozsudku. Jelikož žalobkyně nedemontovala okna č. 4, 6, a 11, nemohla otvory stavebně připravit a tato okna osadit. Žalovaní vytýkali špatné rozměry oken č. 5 a 8 a jejich nesjednocení s okny o patro výš a dále chybné členění okna č. 25, což se žalobkyně zavázala po dohodě odstranit. Od , datum, byla v prodlení s dokončením díla. Žalovaní jí vytkli vadné provádění díla a stanovili přiměřenou dobu ke zjednání nápravy, na což žalobkyně nereagovala. Dle závěrů znalce instalovala okna do nepřipravených otvorů v rozporu s , značka, . Ačkoli normy ČSN nejsou obecně závaznými, řádně provedené dílo musí odpovídat určitým standardům a obvyklé jakosti, kterou lze v obdobných případech očekávat. Jelikož vady možno odstranit pouze demontáží oken a jejich opětovnou bezvadnou montáží, může si žalobkyně okna demontovat a odvézt a vrátit žalovaným uhrazenou částku.

10. Krajský soud přezkoumal prvoinstanční rozsudek i jemu předcházející řízení při nařízeném jednání a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze zčásti.

11. K věci samé po částečném zopakování a doplnění dokazování třeba uvádí následující. Předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky (č. l. 18 a násl. spisu) byla výroba a montáž špaletových a jednoduchých oken včetně demontáže stávajících špaletových oken do stávající fasády, přičemž specifikace a technický popis jednotlivých oken byly uvedeny v příloze Smlouvy tj. v cenové nabídce ze dne , datum, . U každého z oken byla cena za vyrobené okno a cena za demontáž a za montáž. V technickém popisu oken byly mj. zmíněny demontáž původních oken a montáž nových oken a údaj, že cena neobsahuje začištění, likvidaci oken ani venkovní a vnitřní parapet. Sjednaná cena díla činila , částka, včetně 15 % DPH, z čehož připadlo na demontáž a montáž včetně , částka, a zbývající částka náležela za vyrobená nová okna. Dle čl. VI „Platební podmínky“, bod. 6.2 SOD měla být úhrada ceny za dílo prováděna postupně tak, že objednatel uhradí do deseti pracovních dnů od podpisu smlouvy zálohu ve výši 50 % z celkové ceny díla. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaní uhradili první zálohu o něco vyšší , částka, . Kč než přesná polovina ceny (, částka, ). Zbytek ceny měl být uhrazen tak, že hotové výrobky (okna) budou uhrazeny před montáží a konečná faktura na doplatek ceny bude vystavena po montáži. Z uvedeného zřetelně plyne, že účastníci ujednali právo žalobkyně požadovat za trvání smluvního vztahu úhradu druhé zálohy. Proto ji žalobkyně ve výši , částka, Kč mohla vyúčtovat, jelikož všechna okna nepochybně vyrobila. Ničeho nemění, že k její úhradě žalované vyzvala až v průběhu montáže dne , datum, . Koneckonců tento právní názor soudu byl účastníkům opakovaně prezentován již od počátku řízení. Žalovaní se bránili pouze tím, že prostě počítali s celým doplatkem nad první zálohu až po provedení díla, tudíž v prodlení s úhradou druhé zálohy nebyli. Podle názoru odvolacího soudu nebyly primární závazky účastníků ze Smlouvy nikterak dotčeny z důvodu prodlení obou stran. Žalobkyně prodlévala s dokončením díla a žalovaní s úhradou druhé zálohy, až už postupem času nebylo možno očekávat, že závazkový vztah splní účel, pro který jej strany sjednaly.

12. Ze zápisu o postupu prací ze dne , datum, na č. l. 9 spisu, čehož se účastnili jednatel žalobkyně a druhý žalovaný, plyne dohoda, že okno č. 8 bude nahrazeno novým, jehož rozměry do , datum, dodá a uhradí jej investor tj. žalovaní. Dále okno č. 5 bude provedeno nově a náklady společně uhradí zhotovitel a objednatelé, každý polovinou. A dále okno č. 25 bude přeskleno na náklady zhotovitelky tj. žalobkyně.

13. Z účastnického výslechu žalobkyně vyplynulo, že obsah SOD a způsob výměny oken byl řádně předjednán. K předmětu díla neexistovala projektová dokumentace. Okna se montovala do stávajících otvorů, jejich poloha ani dispozice se neměnily. Jednatel seznámil žalované se standardním postupem a s navazujícími úpravami při rekonstrukci domu, potřebnými pro správné fungování nových oken (přizdění vnější fasády před zateplením, oprava vnitřních omítek po přizdění vnitřních špalet, úprava podlah). Tyto práce žalovaní nežádali. Pro samotnou montáž nových oken po demontáži původních nebylo třeba provést žádné další práce. Okna se běžně montují do nezačištěných otvorů. Špaletová okna menších rozměrů se standardně nekotví, omítky je udrží. U větších oken se kotví a fixuje montážní pěnou z důvodu zásadního zrychlení postupu prací. Těsnící pásky se instalují na zdivo až po přizdění oken, avšak při rekonstrukcích se obvykle nepoužívají. U předmětných oken by kvůli páskám muselo dojít k zásahu do vnitřních a vnějších omítek. Jednatel nesouhlasil s vrácením oken vyrobených na míru a nepoužitelných kdekoli jinde. Při demontáži i převozu hrozí poškození. Ze všech zhotovených oken nebyla namontována pouze balkonová sestava, a to z důvodu nepřipravenosti stavebního otvoru a zákazu vstupu do nemovitosti. Stavební otvory byly upravovány pouze u dvou malých oken, u jednoho dalšího okna bylo vadné ostění vyplněno polystyrenem. Jiné úpravy resp. změny stavebních otvorů žalovaní nepožadovali. Technická norma neřeší problematiku výměny oken ve starých budovách. Žalobkyně podniká v oboru od roku , rok, . Specializuje se na výměnu oken starých památkových budov, nikdy nemusela řešit reklamaci. Pokaždé však řeší rozpor mezi novými technickými normami a možnostmi dané realizace.

14. Druhý žalovaný vypověděl, že chtěl některé okenní otvory zvětšit a aby okna nad sebou byla souměrná (viz e-mail z , datum, ), což nejsou. Jedná se o tři okna, jež byla předmětem dohody ze dne , datum, . O zateplení domu postaveného v roce , rok, s jednatelem hovořili. Po uzavření smlouvy již nekontroloval, zda výkresová dokumentace souhlasí. Nepředpokládal, že montáž nebude v souladu s normou. V domě byl během provádění výměny přítomen otec první žalované, profesí zedník. Měl být nápomocen žalobkyni, přičemž upravil dva stavební otvory, a sledovat průběh provádění díla. O další součinnost však již žalobkyně nežádala. Žalovaný neměl od žalobkyně průběžné informace o stavu prací, ani o tom, kdy a jakým způsobem budou odstraněny nedostatky (především oštípané okolí turbo šroubů), čemuž chtěl být osobně přítomen. Na odborné stanovisko pana , jméno FO, žalobkyně nereagovala. Aktuálně jsou v domě provedeny hydroizolace a vnitřní omítky, zhotovují se podlahy, bude řešena vnější fasáda, zateplení. Žalovaní počítají s tím, že až si žalobkyně okna odveze, nová okna dodá jiný zhotovitel. Žalovaný porozuměl ujednání o placení druhé zálohy po výrobě oken. Jelikož však byla vyúčtována až později, měl zato, že vše doplatí až po předání díla.

15. Dále třeba zmínit odborné závěry znalce , jméno FO, , jež se podávají z písemného znaleckého posudku na č. l. 87 an., 101 spisu a z výslechu znalce při jednání před okresním soudem (č. l. 117-118 spisu). Znalec zkonstatoval následující: 1/ montáž všech oken nebyla provedena odborně správně, jelikož nebylo zednicky vyrovnáno ostění, kvalita provedení neodpovídá požadavkům platné , značka, „Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování“; 2/ bez provedení vnějšího a vnitřního uzávěru připojovací spáry by u dvojitých špaletových oken pravděpodobně nevznikly žádné problémy, ale u jednoduchých oken by mohly nastat problémy s kondenzací vodní páry v připojovací spáře; 3/ vady montáže jsou odstranitelné, náklady na odstranění budou činit cca , částka, Kč bez DPH; 4/ znalec souhlasil s odborným stanoviskem , jméno FO, opatřeným žalovanými mimo řízení (viz přílohová obálka na č. l. 60 spisu); 5/ kotvení oken se musí posuzovat bez ohledu na navazující konstrukce stavby; vnější a vnitřní uzávěr spáry je normou vyžadován bez ohledu na stav zdiva; analýza umístění či neumístění uzávěru připojovací spáry do domu nebyla provedena tepelně technickým výpočtem; 6/ bez podkladů nelze při hodnocení vad zohlednit budoucí zateplení budovy kontaktním zateplovacím systémem, dům dosud není tepelně komplexně řešen; 7/ okna byla dodána v dobré kvalitě; 8/ žalobkyně opravila „co mohla“ – skleněné výplně ušpiněné od silikonu očistila, opravila kličku, okenní rámy poničené kotvením turbo šroubů zbrousila, zatmelila a zatřela lakem - taková oprava je možná; 9/ u jednoduchých oken nutno udělat uzávěry spár bezprostředně po montáži; 10/ kvůli nesrovnanému ostění je komplikované doplnění tmelu nebo těsnící pásky.

16. Dle § 2593 o. z. má objednatel právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

17. K tzv. preventivnímu odstoupení žalovaných od smlouvy o dílo došlo v průběhu řízení dopisem ze dne , datum, , a to pro nedostatky dosavadního plnění žalobkyně a prodlení s dokončením. Odstoupení bylo žalobkyni doručeno dne , datum, . Předcházela mu výzva ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě. Se zřetelem k závěrům znalce shledal odvolací soud odstoupení žalovaných po právu, a to pro nikoli řádný způsob provádění díla. Odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti nepodléhají hodnocení soudu. Není proto významné, že znalec při nich vyšel z nezávazné technické normy, jejímž je spoluautorem. Žalobkyně k úplnému odstranění vad nepřistoupila. Při provádění díla přitom mohla postupovat samostatně bez ohledu na příkazy žalovaných ohledně způsobu provádění díla (§ 2592 o. z.). Za této situace by postup žalobkyně nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy (§ 2002 odst. 1 o. z.), neboť kromě opravy prasklin u turbo šroubů a kliček a odstranění tmelu z oken je žalobkyně přesvědčena, že dílo prováděla řádným způsobem – v souladu se Smlouvou a s obvyklou praxí. Žalovaní v podstatě požadovali nová okna stejných rozměrů a totožného vzhledu jako okna stávající bez zásahů do stavební konstrukce domu. Zednické práce při úpravě ostění oken (stavebních otvorů) předmětem Smlouvy nebyly (patrně je měl provádět na pokyn žalobkyně otec žalované). Projektová dokumentace neexistovala. Žalobkyně v řízení neprokázala, že u všech oken nezbytnou úpravu před montáží dala provést popř. že žalované (spotřebitele) upozornila na nevhodnost jejich pokynu osazovat okna i do neupraveného ostění a že důslednou tepelnou izolaci a vzduchotěsné a vodotěsné uzavření oken budou muset zajistit následnými stavebními pracemi.

18. Při odstoupení od smlouvy právní důvod plnění odpadá, neboť závazek se zrušuje od počátku; dlužné plnění z doby před účinností odstoupení doplněno být nemusí a nelze je ani vymáhat. Stejně tak si strany nejsou povinny poskytovat žádná další plnění ani do budoucna. Naopak ohledně plnění již poskytnutých jsou povinny se mezi sebou zásadně vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení.

19. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Podle § 2999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání (odst. 1). Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna (odst. 2).

22. Při úvaze, zda je dobře možné vydání toho, co bylo neoprávněně získáno, je třeba přihlížet ke všem důsledkům tohoto navrácení v předešlý stav, a to zejména z hlediska hospodárnosti, aby totiž k němu nedocházelo za cenu znehodnocení nebo dokonce zničení věcí, jež by jinak mohly sloužit svému účelu tam, kde jsou umístěny (zabudovány), a aby také nedocházelo k dalším nákladům, jež by bylo třeba vynaložit na demontáž vracených věcí (viz kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, sp. zn. 32 Cdo 4552/2015).

23. V projednávaném případě dostali žalovaní od žalobkyně na základě zrušené smlouvy o dílo nová kvalitní dřevěná okna, která byla do domu žalovaných zabudována a stala se jeho součástí. Tato okna není fakticky možné žalobkyni vydat bez jejich znehodnocení, neboť by se tím stala zcela neupotřebitelnými jinde. Dle názoru znalce okna mohou po zateplení vnější fasády domu popř. po opravě připojovací spáry sloužit svému účelu tam, kde jsou zabudována. Žalovaní potvrdili, že zateplení domu provedeno bude. V domě již mají hotové vnitřní omítky a budují podlahy, jež by vyjmutí oken rovněž znehodnotilo a vznikly by další náklady. Vzhledem ke konkrétním okolnostem odvolací soud oproti soudu okresnímu neshledal vydání oken hospodárným řešením vedoucím k nastolení rovnovážného stavu mezi účastníky.

24. Při ocenění prospěchu, kterého se objednateli dostalo v případě odstoupení od smlouvy o dílo, je majetkovým prospěchem peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla. V případě, že je zjišťována výše obohacení poskytnutého zhotovitelem objednateli, je třeba zohlednit jednat úplatu sjednanou mezi stranami podle ust. § 2999 odst. 2 o. z., jednak nikoli řádnost takto poskytnutého plnění, nebylo-li dílo ani dokončeno a předáno (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně pro případ, že odstoupení žalovaných bude shledáno důvodným, nárokovala částku z titulu vypořádání do odstoupení již provedených prací spočívajících v demontáži stávajících a výrobě a montáži nových oken v cenách dle zrušené Smlouvy. Jelikož strany nesjednaly, jakým způsobem vypořádají zrušený závazek po odstoupení, nastupuje zákonem předpokládaný způsob vypořádání.

25. Odvolací soud vyřešil otázku, jak vypořádat nedokončené plnění mezi účastníky tak, že zohlednil jednak úplatu sjednanou mezi stranami a jednak nikoli řádnost plnění poskytnutého žalobkyní do zrušení Smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Peněžitá náhrada má odpovídat skutečnému majetkovému prospěchu objednatelů (žalovaných), přičemž je třeba zkoumat i využitelnost provedeného díla. S přihlédnutím k popsaným okolnostem tohoto případu zvolil postup, kdy peněžitou náhradu žalobkyně odvíjel od smluvní ceny skutečně dodaných bezvadných oken – dle znalce výrobků dobré kvality. Bez oken č. 4, 6, 11, která dodána nebyla, a oken č. 5 a 25 (dle dohody z , datum, souhlasila žalobkyně s jejich opravou, k niž nedošlo), mělo plnění žalobkyně hodnotu , částka, vč. DPH. Nebyla tedy zohledněna sjednaná cena za demontáž a vadnou montáž, z níž žalovaní žádný prospěch neměli (musela by případně proběhnout znovu). Od ceny plnění byla odečtena předpokládaná výše nákladů na opravu vad dle znalce , částka, vč. DPH a dále zaplacená záloha žalovaných , částka, Kč. Ač znalec není jmenován pro obor ekonomika, dle názoru odvolacího soudu má pro odhad těchto nákladů potřebné odborné znalosti a zkušenosti. Peněžitá náhrada žalobkyně odpovídající majetkovému prospěchu žalovaných tak činí , částka, . Úrok z prodlení v zákonné sazbě z této částky náleží žalobkyni ode dne následujícího po splatnosti dle faktury žalobkyně (§ 1970 o. z.).

26. S přihlédnutím k uvedenému odvolací soud prvoinstanční rozsudek změnil a žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím přiznal, jinak jej jako věcně správný potvrdil (§ 220 odst. 1 písm. b/, § 219 o. s. ř.).

27. V souladu s ust. § 224 odst. 2, § 142 odst. 2, § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl znovu i o nákladech řízení u soudu prvního stupně mezi účastníky a vůči státu. Po změně prvoinstančního rozsudku třeba hodnotit procesní úspěch účastníků jako jen částečný v obou stupních řízení – žalobkyně uspěla ze 14 % předmětu sporu, žalovaní co do 86 %. Tudíž je žalobkyně povinna nahradit žalovaným 72 % z jimi účelně vynaložených nákladů.

28. K odvolacím námitkám žalobkyně týkajícím se nákladového výroku třeba uvést, že okresní soud stanovil výši odměny , částka, za úkon právní služby při společném zastoupení dvou žalovaných pro každého z nich v souladu s ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v tehdejším znění). Skutečnost, že úkony advokáta žalovaných v dané věci byly totožné, není důvodem vylučujícím aplikaci úpravy dané vyhláškou či pro využití moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 150 o. s. ř. Naproti tomu odvolací soud žalobkyni přisvědčil v názoru na neúčelnost výdajů žalovaných na úkon dalších dvou porad se žalovanými přesahujících jednu hodinu a za podání ze dne , datum, a dne , datum, . Potřeba konání dalších porad při četnosti všech ostatních úkonů nebyla nikterak zdůvodněna. Dále, honorovaným úkonem právní služby není informace o průběhu smírného jednání ze dne , datum, , ani podání z , datum, , jež se ve spisu nenachází. Proto náklady žalovaných před okresním soudem představovala odměna „jen“ za 13 úkonů advokáta pro dva žalované tj. , částka, , k nimž náleží 13 paušálních náhrad po , částka, tj. , částka, . Výši dalších nákladů již okresní soud stanovil správně včetně hotových výdajů , částka, za odborné stanovisko a místní ohledání , jméno FO, , z něhož v řízení znalec vycházel. Celkem tak náklady , částka, s připočtením DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad tj. , částka, činily , částka, . Žalobkyně z nich žalovaným nahradí 72 % tj. , částka, .

29. Podle výsledků řízení účastníci nahradí náklady řízení státu , částka, , které platil (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Poměrnou část připadající na žalobkyni představuje částka , částka, (86 %) a na žalované částka , částka, (14 %).

30. Podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. mají procesně úspěšnější žalovaní právo na náhradu 72 % z účelně vynaložených nákladů též v odvolacím řízení. Jde o náklady právního zastoupení tvořené odměnou za tři úkony právní služby pro dva žalované po , částka, (vyjádření k odvolání; účast u jednání odvolacího soudu trvajícího přes 2 hodiny - § 11 odst. 1 písm. g/, k/ vyhl. č. 177/1996 Sb. v pl. znění). Součást nákladů tvoří rovněž paušální náhrada hotových výdajů advokáta ke třem úkonům po , částka, , cestovní výdaje ve výši , částka, a náhrada za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po , částka, (§ 13 odst. 1, 4, 5, § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 cit. vyhlášky; dle vyhl. č. 475/2024 Sb. ujeto celkem 102 km při základní sazbě náhrady , částka, /km a průměrné spotřebě 6 litrů benzinu/100 km), což s připočtením 21 % DPH tj. , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) činí celkem , částka, . Poměrnou část 72 % představuje částka , částka, .