47 Co 127/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Borise Nypla ve věci žalobce: jméno , narozený datum narození bytem adresa zastoupený advokátkou jméno sídlem adresa proti žalovanému: jméno , IČO číslo sídlem adresa zastoupený advokátkou jméno sídlem adresa o zaplacení 67 180 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 7. června 2024 č. j. 9 C 94/2022-157

I. Rozsudek okresního soudu se vyjma odvoláním nenapadeného výroku II potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 12 550 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalobce.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkem 63 718,50 Kč s blíže uvedeným příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení 68 831,73 Kč (výrok I), zamítl žalobu co do částky 3 461,50 Kč (výrok II) a uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na nákladech řízení 8 790 Kč (výrok III).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný provedl v letních měsících roku 2017 na základě ústní smlouvy uzavřené s žalobcem stavbu tzv. gabionové zdi na pozemku u rodinného domu žalobce v obci , adresa, . Byla sjednána záruka na dobu 5 let. Žalobce zaplatil žalovanému sjednanou cenu díla ve výši 422 346 Kč. Na jaře 2018 však zjistil vady díla, které u žalovaného reklamoval (domáhal se jejich odstranění). Žalovaný však opravil jen část vad, ve zbývajícím rozsahu vady neuznal a odmítl je opravit. Žalobce za této situace požádal o provedení oprav pana , jméno, , který opravy v potřebném rozsahu v roce 2019 provedl. Žalobce mu zaplatil celkem 67 180 Kč. Okresní soud zhodnotil takto zjištěný stav po právní stránce a shledal žalobu z podstatné části po právu. Dospěl k závěru, že pokud žalovaný odmítl vady díla opravit, vzniklo žalobci podle § 2107 odst. 3. obč. zák. právo na poskytnutí slevy z ceny díla. Za oprávněný shledal požadavek na poskytnutí slevy v rozsahu, v němž odpovídal nákladům vynaloženým na opravu vad. Jednalo se o částku 63 718,50 Kč, jež byla za provedení oprav zaplacena žalobcem , jméno, . V tomto rozsahu okresní soud žalobě vyhověl. V části 3 461,50 Kč shledal naopak okresní soud žalobu nedůvodnou, neboť tuto platbu poskytl žalobce , jméno, nikoliv za opravu vadně provedeného díla, ale za zhotovení nové části zdi. V tomto rozsahu okresní soud žalobu zamítl.

3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný. Namítal, že rozsudek je založen na znaleckém posudku znalce, který neměl k jeho vypracování potřebnou odbornost. Posudek má celou řadu nedostatků, k nimž soud nepřihlédl. Chybou je i to, že místní šetření znalce se konalo bez účasti žalovaného. Znalec pak přihlížel jen k fotografiím pořízeným žalobcem při rozebírání zdi. Bylo proto třeba vyhotovit jiný posudek, neboť jde o zásadní důkaz. Okresní soud pochybil i tím, že nevyhověl návrhu žalovaného na výslech , jméno, jako svědka. Ten by se jako znalec mohl vyjádřit k posudku , jméno, . Z obsahu spisu plyne, že žalobce na schůzku s žalovaným, která se konala na místě zhotovené zdi, přizval právě , jméno, I proto by měl být , jméno, slyšen. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil a žalobu zamítl, event. aby rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Žalobce ve vyjádření k odvolání označil odvolání za nedůvodné. Žalovaný v něm jen opakuje důvody, které uváděl během řízení před okresním soudem. S těmito důvody se okresní soud řádně vypořádal. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu dotčeném odvoláním, odvolání však neshledal důvodným.

6. Odvolací soud má za to, že okresní soud posoudil věc správně a své rozhodnutí též přiléhavě a srozumitelně zdůvodnil. Odvolací soud na důvody uvedené okresním soudem odkazuje, přičemž sám nemá nic zásadního, co by k nim dále dodal.

7. Nezbývá mu proto než zopakovat, že pokud žalovaným provedené dílo mělo vady, mohl se žalobce domáhat jejich odstranění a poté, co žalovaný vady odmítl odstranit, mohl se domáhat slevy z ceny díla. Okresní soud proto nepochybil, jestliže takovému nároku vyhověl. Stejně tak lze souhlasit s okresním soudem v jeho závěru, že právo na slevu z ceny díla bylo možné odvodit z nákladů potřebných na jeho opravu. Kritéria pro určení výše slevy nejsou zákonem stanovena a odvolací soud shledal úvahu okresního soudu, který při určení výše slevy vyšel z nákladů vynaložených na opravu vad díla, jako přiměřenou okolnostem posuzovaného případu.

8. Na uvedených závěrech nemohly nic změnit ani odvolací námitky žalovaného.

9. Ty směřovaly zejména proti závěru okresního soudu o tom, že žalovaným provedené dílo trpí vadami. Okresní soud v tomto směru vyšel ze znaleckého posudku znalce , jméno, Z jeho znaleckého posudku se však existence vad díla skutečně podává, a to právě v rozsahu, v němž se žalobce na žalovaném domáhal jejich odstranění. Znalec v posudku výslovně uvedl, že vady označené žalobcem v dopise žalovanému ze dne 13. 5. 2019 na základě předložených fotografií shledal, tedy že dílo jimi skutečně trpělo.

10. Žalovaný měl výhrady k odborné kvalifikaci znalce i ke zdrojům jeho poznatků, avšak ani těmto námitkám nebylo možné přisvědčit.

11. Především je nutno uvést, že není zřejmé, proč by musel mít znalec kvalifikaci z oboru geotechniky. Znalec sice v rámci svého výslechu před okresním soudem uvedl, že gabion může spadat pod odvětví stavby geotechnické, z toho však nelze podle názoru soudu dovozovat, že každá gabionová stavba je stavbou geotechnickou. To plyne ostatně i z jiné části výpovědi znalce, v níž znalec obdobně uvedl, že gabion může být i dopravní stavbou. O tom, že by mělo jít v daném případě např. právě o dopravní stavbu, zjevně uvažovat nelze. Stejně tak není možné z vyjádření znalce dovodit, že šlo v tomto případě o stavbu geotechnickou. Je třeba přisvědčit stanovisku žalobce, že se nejednalo o komplikovanou stavbu. Ani podle názoru odvolacího soudu nešlo o stavbu, jež by si svou technickou složitostí, mohutností či zásahem do mechaniky půdních pohybů vyžadovala při svém posouzení odbornost přesahující znalosti z oboru stavebnictví. Kvalifikace ustanoveného znalce, zahrnující mj. posuzování obytných a průmyslových staveb, byla i dle názoru odvolacího soudu k posouzení vad gabionové zdi u rodinného domu žalobce zcela dostačující. Sám znalec ostatně uvedl, že se gabionovými zdmi ve své praxi zabývá, a to jak jejich přípravou, tak i faktickým provedením. Úvahy o jeho odborné nezpůsobilosti podat posudek v této věci nejsou tedy namístě.

12. Namítal-li žalovaný, že závěry znalce jsou opřeny jen o soubor fotografií, pak je třeba uvést, že šlo o jediný podklad, z něhož mohl znalec vyjít. Posuzovaná gabionová zeď byla totiž v době, kdy ji zkoumal, již opravena a znalec se tudíž nemohl seznámit se stavem zdi jinak než z fotografií, zejména ne osobní prohlídkou jejího tehdejšího skutečného stavu. Fotografie na druhé straně zachycují nejen stav zdi, jak byla žalovaným zhotovena, ale i průběh její opravy včetně jejího rozebírání a znovupostavení při opravě. Fotografie tak ve svém souhrnu dávají podle názoru odvolacího soudu věrný obraz celé dynamiky opravných prací a znalec se na jejich základě mohl seznámit jak s vnější, tak i vnitřní strukturou zdi, což mu pak umožnilo učinit závěry ohledně chyb při její výstavbě (např. velké množství jemnozrnné zeminy).

13. Žalovaný v průběhu řízení vyjádřil též pochybnost, zda stav na fotografiích odpovídá skutečnosti a zda nebyl zinscenován tak, aby svědčil ve prospěch žalobce. Toto tvrzení však nebylo podloženo žádným důkazem, a soud s ním proto nakládal jen jako s nepodloženou (neprokázanou) spekulací. Výpovědní hodnotu žalobcem předložených fotografií nelze zpochybnit pouhým tvrzením, že stav na nich zachycený je důsledkem úmyslných pozdějších změn žalobce a neodpovídá dílu vytvořenému žalovaným. Žalovaný ostatně mohl soudu předložit své vlastní fotografie, pokud měl za to, že z nich vyplývá jiný stav. Žalovaný však žádné nepředložil, ač v určité fázi řízení tvrdil, že fotografie vlastní a soudu je předloží. Okresnímu soudu za této situace nelze vytýkat, vyšel-li z fotografií předložených žalobcem.

14. Přisvědčit nebylo možné ani námitce žalovaného, že nebyl přítomen při ohledání díla znalcem. Šetření znalce na místě samém není důkazem prováděným soudem, nepředstavuje ohledání soudu ve smyslu § 130 o. s. ř., a proto k němu nebylo nutné předvolávat účastníky (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1291/21). Nebylo proto nezbytné, aby byl k místnímu šetření znalce žalovaný volán, a pokud se tak nestalo, nejde o procesní pochybení, které by představovalo vadu řízení. To platí tím spíše, že znalec při svých závěrech vycházel zejména z fotografií, a nikoliv z poznatků získaných při osobním šetření na místě samém.

15. Za oprávněnou nelze považovat ani námitku žalovaného, že v řízení měl být slyšen jako svědek , jméno, Žalovaný výslech jmenovaného navrhoval zjevně proto, že se domníval, že na základě jeho výpovědi dospěje soud k jinému závěru ohledně kvality provedeného díla. K zodpovězení této otázky byl však v řízení ustanoven znalec. Jeho závěry pak nemohly být překonány výslechem pouhého svědka, ať již by byla jeho výpověď jakákoli. Svědek se z principu k odborným otázkám vyjadřovat nemůže. Skutečnost, že má shodou okolností též kvalifikaci znalce, je z tohoto hlediska nerozhodná. Lze pouze doplnit, že , jméno, podle obsahu spisu viděl dílo jen jednou, a to v jeho dokončené podobě. Z ničeho naopak neplyne, že by byl přítomen při jeho výstavbě nebo při provádění následných oprav. Již jen z toho je třeba dovodit, že znalec si mohl na základě fotografií učinit mnohem přesnější představu o kvalitě díla, neboť ty mu umožnily nahlédnout i do jeho vnitřní struktury a do procesu výstavby i následných oprav.

16. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek okresního soudu v rozsahu dotčeném odvoláním jako správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení úspěšný, měl proto právo i na náhradu nákladů této fáze řízení.

18. Odvolací náklady žalobce spočívaly v odměně za zastupování za 2 úkony právní služby po 3 660 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. – vyjádření k odvolání, zastoupení při jednání), 2 paušálních náhradách hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), jízdném zástupkyně žalobce za cestu vykonanou osobním automobilem k odvolacímu soudu na trase , adresa, a zpět v celkové délce 226 km ve výši 1 852 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), náhradě za promeškaný čas za 6 ½ hodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH ve výši 2 178,12 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem představovaly odvolací náklady žalobce po zaokrouhlení na celé koruny 12 550 Kč.