Krajský soud v Hradci Králové · Rozsudek

47 CO 130/2022

č. j. 47 CO 130/2022-83

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-04 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSHK:2022:47.Co.130.2022.1

Citované zákony (1)

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 186 582 Kč o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 16. 5. 2022, č. j. 6 C 38/2022

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované k rukám jejího advokáta náklady odvolacího řízení ve výši 12.796 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku 1. Okresní soud výrokem I rozsudku zamítl žalobu o zaplacení částky 186.582 Kč. Výrokem II. zavázal žalobkyni povinností do 3 dnů od právní moci rozsudku nahradit žalované k rukám jejího advokáta náklady řízení ve výši 21.489,60 Kč.

2. Okresní soud se zabýval pohledávkou žalobkyně spočívající ve vynaložených nákladech na zpracování dokumentace k dílu žalované třetí osobou v rámci odpovědnosti žalované za vady díla. Okresní soud zjistil, že žalovaná dodala žalobkyni dílo spočívající v rozšíření eloxovací linky o technologii tzv. tvrdého eloxu dne 1. 2. 2019. Žalovaná žalobkyni nepředala technickou dokumentaci k dílu (schéma a projekt elektro rozvaděče). Žalobkyně tvrdila, že žalovaná nedodala ani řádnou výchozí revizní zprávu k dílu obsahující všechny požadované náležitosti. Žalovaná dne 29. 3. 2019 zaslala žalobkyni dokument označený jako„ revizní zpráva“. Tuto revizní zprávu žalobkyně považovala za vadnou. Žalobkyně si musela být vady spočívající v absenci předmětných dokladů vědoma již od předání díla ze dne 1. 2. 2019 (§ 2099 odst. 1 věty třetí, § 2617 věty prvé před středníkem o. z.). V protokole o předání a převzetí díla ze dne 1. 2. 2019 bylo uvedeno, že žalovaná se bezodkladně zavazuje předat žalobkyni schéma a projekt elektrorozvaděče celé eloxovací linky po doplnění tvrdého eloxu a výchozí elektrorevizi k celé eloxovací lince po doplnění tvrdého eloxu. Žalobkyně si tohoto závazku žalované byla vědoma, když na tuto pasáž protokolu o předání výslovně odkázala i ve svém dopise ze dne 27. 2. 2019. Od předání díla dne 1. 2. 2019 uplynula obecná tříletá promlčecí doba pro uplatnění nároku z vad díla podle § 629 odst. 1 o. z. dne 1. 2. 2022. Pro plynutí obecné tříleté promlčecí lhůty nebylo vytknutí vady rozhodné. V posuzované věci se § 628 o. z. neuplatní. Pro běh obecné tříleté promlčecí lhůty byl rozhodný okamžik vědomosti žalované o dané vadě (absenci předmětných dokladů), jenž se shoduje s okamžikem předání díla (1. 2. 2019). Žalobkyně vadu spočívající v absenci předmětných dokladů vytkla žalované dopisem označeným jako odstoupení od smlouvy ze dne 7. 2. 2019. V něm žalobkyně vyzvala žalovanou, aby jí ihned předala„ veškeré dokumenty, projekty, výkresy, schémata, jakož i jiné záznamy vztahující se k eloxovací lince a neutralizační stanici a k jejímu řádnému provozu, a to v písemné, případně elektronické podobě“ - ve spojení s předávacím protokolem ze dne 1. 2. 2019 muselo být jednoznačné, že tím žalobkyně myslí právě předmětné doklady. Z dopisu žalobkyně ze dne 27. 2. 2019 okresní soud zjistil, že vytýkací dopis žalobkyně byl žalované doručen nejpozději dne 13. 2. 2019. Nejpozději dne 13. 2. 2019 žalobkyně vytkla žalované vadu spočívající v absenci předmětných dokladů. I kdyby se běh tříleté promlčecí lhůty počítal až ode dne vytknutí vady ve smyslu § 628 o. z., tříletá promlčecí lhůta uplynula nejpozději v pondělí 14. 2. 2022. Žaloba však byla podána k soudu teprve dne 25. 2. 2022. Žaloba by nemohla být úspěšná ani tehdy, kdyby měla být daná věc posuzována z hlediska náhrady škody (jakožto škoda spočívající v částce vynaložené na pořízení předmětných dokladů u třetí osoby). Z žaloby totiž neplyne, že by žalobkyně již zaplatila třetí osobě cenu za pořízení předmětných dokladů. Žádnou takovou skutečnost pak žalobkyně netvrdila ani neprokázala přes výzvu soudu. Žalovaná byla ve věci úspěšná, měla proto proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř.).

3. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání. Ve smlouvě o dílo uzavřené dne 12. 11. 2022 mezi žalobkyní a žalovanou nebyla uvedena povinnost žalované zpracovat schéma a projekt elektrorozvaděče celé eloxovací linky po doplnění tvrdého eloxu. Námitku, že předmětná dokumentace nebyla součástí plnění dle smlouvy o dílo, žalovaná uplatnila ve vyjádření ze dne 7. 4. 2022. Prvostupňový soud se nedostatečným způsobem zabýval otázkou vůle smluvních stran při ujednání závazku žalované dodat žalobkyni dokumentaci uvedenou v protokolu ze dne 1. 2. 2022. Bez opory v provedených důkazech dotváří vůli stran. Okresní soud se měl zabývat otázkou, zda písemný dvoustranný projev vůle učiněný v rámci označeného protokolu nemá povahu doplňku či dodatku ke smlouvě o dílo ze dne 12. 11. 2018. Mezi stranami byl sporný okruh podkladů, které mají být součástí plnění ze strany žalované. Tento sporný nárok byl mezi stranami vypořádán tím, že v rámci předání byl písemně ujednán závazek žalované předat žalobkyni dokumentaci k elektroinstalaci bez zbytečného odkladu. Po této dohodě stran žalovaná začala vyhotovovat označené podklady. O tom, že se jedná právě o nově převzatý závazek žalované a nikoliv vytknutí vady díla, svědčí i to, že katalog vad vytýkaných žalované je v jiné části předávacího protokolu. S ohledem na charakter plnění dospěla žalobkyně k závěru, že lhůta k dodání dokumentace k elektroinstalaci stanovená bezodkladně dnem 27. 2. 2019 uplynula. Dne 4. 3. 2019 pak žalobkyně odeslala žalované písemnou výzvu představující vytknutí vady, v níž mj. požaduje dodat dokumentaci k elektroinstalaci neprodleně, nejpozději pak do tří dnů ode dne doručení výzvy. Do doby podání žaloby žalovaná svoji povinnost nesplnila. Kdykoli po doručení výzvy odeslané dne 4. 3. 2019 měla žalovaná možnost vadu díla odstranit, a to až do okamžiku, než žalobkyně v obecné promlčecí lhůtě v předžalobní výzvě uplatnila právo na slevu z kupní ceny, což jí umožňuje § 2107 OZ. Subjektivní promlčecí doba začala běžet až vytknutím vady díla dne 4. 3. 2019. V odstoupení od smlouvy ze dne 7. 2. 2019 se sice objevuje zmínka o dokumentech, které žalovaná žalobkyni nedodala, ale tyto dokumenty se vztahují k servisní smlouvě ze dne 18. 4. 2016. Žalobkyně s žalovanou v únoru 2019 řešily mj. neoprávněné zamezení řízení napájecího zdroje ze strany žalované, které vedlo k zastavení části eloxovací linky. Proto žalobkyně odstoupila od servisní smlouvy a požadovala po žalované dodat mj. dokumentaci, vztahující se právě k servisní činnosti poskytované žalovanou. Dopis ze dne 7. 2. 2019 nesouvisí s dokumentací k elektroinstalaci a nepředstavuje vytknutí vady, týká se servisní smlouvy a dokumentace s ní spojené. Tvrdila-li žalovaná ve své odpovědi ze dne 13. 02. 2019, že veškeré dokumenty a informace byly již předány, měla žalobkyně za to, že s ohledem na celkový kontext a obsah této odpovědi se žalovaná vyjadřuje k dokumentaci k servisní smlouvě. To potvrzuje i komunikace mezi stranami, která probíhala po odeslání výzvy ze dne 27. 2. 2019. V e-mailu ze dne 29. 3. 2019 Ing. [jméno] [příjmení] zasílá revizní zprávu k elektro instalaci a uvádí, že další dokumentaci pošle. Žalobkyně nebyla poučena o následcích nesplnění výzvy k doplnění žalobních tvrzení a důkazů tak, jak to vyžaduje § 118a odst. 1 až 3 OSŘ. Poučení má být učiněno tak, aby účastník řízení měl představu o tom, jak bude rozhodnuto, a aby nebyl následným rozhodnutím překvapen. Žalobkyně předkládá odvolacímu soudu fakturu číslo 84/22, vystavenou dne 26. 4. 2022 a odpovídající cenové nabídce ze dne 26. 11. 2021 a následné objednávce ze dne 22. 12. 2021 uskutečněné žalobkyní (objednávka č. O20214701). Náklad za dokumentaci k elektroinstalaci eloxovací linky vypracovaný třetí osobou, kterou měla původně povinnost dodat žalovaná, tak činil v souladu s původní cenovou nabídkou předpokládaných 186.582 Kč vč. DPH. Předmětná faktura číslo 84/22 byla žalobkyní uhrazena, a to dne 9. 5. 2022. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva z odpovědnosti za vady vytvořena (zejména ekonomická) situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad, sleva tak plní kompenzační účel (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1991/2008). Určení výše slevy otázkou znaleckou, nýbrž otázkou právní (rozsudek NS sp. zn. 33 Odo 557/2004 ze dne 14. 3. 2006). Vypracování znaleckého posudku by pak bylo nadbytečným v případě, kdy by náklady na jeho vypracování s ohledem na požadovanou slevu byly neúměrně vysoké. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud zrušil rozsudek okresního soudu a věc vrátil soudu prvního stupně k novému rozhodnutí.

4. Žalovaná s odvoláním žalobkyně nesouhlasila. Připomněla, že žalobkyni upozornila, že bude namítat promlčení pohledávky. Navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu a přiznání práva na náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu, včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.). Odvolání žalobkyně není důvodné.

6. Krajský soud se nemohl zabývat odvolací námitkou žalobkyně, že předmětná technická dokumentace nebyla součástí plnění dle smlouvy o dílo uzavřené dne 12. 11. 2022. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že dílo mělo při předání dne 1. 2. 2019 vadu, a to nedodání technické dokumentace k elektroinstalaci díla. V odvolání nově tvrdila, že dodání technické dokumentace k elektroinstalaci díla nebylo vadou, neboť tato povinnost nebyla sjednána ve smlouvě o dílo, ale byla domluvena jako nová povinnost žalované při předání díla dne 1. 2. 2019. Takové nové skutkové tvrzení uplatněné až v odvolacím řízení je nepřípustné podle § 205a o. s. ř.

7. Okresní soud správně vyšel z žalobních tvrzení, že nedodání technické dokumentace bylo vadou díla. Žalovaná toto tvrzení ve svém vyjádření ze dne 6. 4. 2022 nepopřela, nesouhlasila pouze s tvrzením, že bez dokumentace nemohlo být dílo provozováno. K prokázání vady díla postačil žalobkyni písemný závazek žalované v protokolu o předání a převzetí díla chybějící technickou dokumentaci bezodkladně dodat.

8. Z takto deklarované povinnosti žalované krajský soud nadto dovodil, že vada díla spočívající v chybějící technické dokumentaci musela být žalované při předání díla vytčena a musel být vznesen požadavek na dodání chybějící dokumentace. Pokud by žalobkyně vadu nereklamovala, nebyl by důvod, proč by se žalovaná písemně zavazovala dokumentaci doplnit. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že 1. 2. 2019 již byla žalovaná v prodlení s předáním díla. K vytčení vady tak poprvé došlo při předání díla dne 1. 2. 2019. Od té doby běžela tříletá promlčecí doba pro uplatnění práva z vad u soudu. Ta uplynula dne 1. 2. 2022. Žaloba však byla podána až dne 25. 2. 2022. Zároveň se krajský soud shoduje s okresním soudem, že opětovně byla vada vytčena v dopisu žalobkyně ze dne 7. 2. 2019 Krajský soud přisvědčil žalobkyni, že z obsahu dopisu vyplývá, že písemně bylo odstoupeno od jiné smlouvy (smlouva o servisní činnosti a zabezpečení provozu eloxovací linky a neutralizační stanice ze dne 18. 4. 2016) než od smlouvy uvedené v žalobě (smlouva o rozšíření eloxovací linky o technologii tvrdého eloxu ze dne 12. 11. 2018). V dopisu však žalobkyně vyzvala žalovanou k předání veškerých dokumentů, projektů, výkresů, schémat a jiných záznamů vztahujících se k eloxovací lince. Zjevně tak nešlo pouze o výzvu k dodání dokladů vztahujících se k servisní činnosti. Pokud by tříletá promlčecí doba běžela od 8. 2. 2019, i tak by byl nárok promlčen (§ 619, § 629 odst. 1 o. z.).

9. Nakonec se odvolací soud zabýval námitkou žalobkyně, že nebyla řádně poučena podle § 118a o. s. ř. Okresní soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání v souladu s § 115a o. s. ř., neboť byl schopen rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

10. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1696/2005 k projednání věci samé není třeba ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. nařídit u soudu prvního stupně jednání, jen jestliže účastníci řízení prostřednictvím jimi předložených listinných důkazů a svých shodných tvrzení unesli břemena tvrzení a důkazní a jestliže podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci samé tedy byl těmito důkazy (popřípadě též pomocí shodných tvrzení účastníků) zjištěný skutkový stav věci.

11. Pokud by okresní soud zamítl žalobu proto, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení nebo důkazní, nemůže rozhodovat bez jednání. V takovém případě by musela být žalobkyně řádně poučena a musela by mít možnost svou pohledávku dotvrdit a prokázat. Okresní soud však žalobu zamítl proto, že k námitce žalované shledal, že nárok žalobkyně je promlčen. Soud prvního stupně zároveň správně dovodil, že se žalobkyně domáhá práva z vady díla a nikoli z náhrady škody. Žalobkyně původně vytkla vadu chybějící dokumentace v souladu s § [číslo] odst. 2 a § 2099 odst. 1 o. z. a žádala její dodání podle § 2106 odst. 1 písm. a) o. z. Následně žalobkyně změnila svůj nárok na slevu z ceny díla odpovídající ceně dokumentace, kterou měla žalovaná dodat a kterou zhotovila třetí osoba (§ 2106 odst. 2 o. z.). Pokud by nárok žalobkyně nebyl promlčen, měla by žalobkyně právo na slevu z ceny díla ve výši nákladů, které musela za chybějící doklady zaplatit třetí osobě. Pohledávka žalobkyně nemohla být posouzena jako pohledávka z náhrady škody podle § 1925 o. z.

12. Okresní soud správně žalobu zamítl pro promlčení pohledávky na slevu z ceny díla.

13. Krajský soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

14. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalovaná právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalobkyně nahradí žalované odměnu advokáta 8.580 Kč a náhradu hotových výdajů 300 Kč za účast u jednání odvolacího soudu dne 4. 10. 2022 podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Žalovaná žádala nahradit jízdné k jednání odvolacího soudu z Prahy do Hradce Králové a zpět (celkem 222 km) vozem Volvo, [registrační značka], s průměrnou spotřebou 6,6 l benzinu Natural 95 na 100 km. Podle § 157 zák. č. 262/2006 Sb. a podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb. má žalovaná právo na náhradu jízdného k jednání soudu ve výši 1.695 Kč. Soud uložil žalobkyni nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení v celkové výši 12.796 Kč včetně 21 % DPH ve výši 2.220 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.