47 Co 130/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení 102 071,11 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 25. 6. 2025, č. j. 8 C 138/2025-58

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroků I a III, jimiž byla zamítnuta žaloba o zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 18 000 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení a z částky 23 250 Kč od 25. 11. 2024 do zaplacení, mění pouze tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50% ročně z částky 18 000 Kč a z částky 23 250 Kč za dobu od 16. 8. 2025 do zaplacení, a ve zbylé napadené části se výroky I a III potvrzují.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení před okresním ani před krajským soudem.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované do tří dnů od právní moci zaplatit žalobkyni 18 000 Kč (výrok II) a 23 250 Kč (výrok IV). Žalobu zamítl co do zaplacení částek 24 594,10 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok I) a 36 227,01 Kč se specifikovaným příslušenstvím (výrok III). Vyslovil, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě jí poskytla částku 20 000 Kč, a dne 11. 8. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaná ve splátkách uhradila pouze 2 000 Kč na první úvěr a 6 750 Kč na druhý úvěr v pořadí. Tedy žalovaná platební povinnosti řádně neplnila, pročež právní předchůdkyně žalobkyně oba úvěry zesplatnila a poté smlouvou ze dne 21. 10. 2024 pohledávky za žalovanou postoupila žalobkyni. Okresní soud dále zjistil, že v době poskytnutí úvěru nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně pečlivě posouzena úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitelky. Takto zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že předmětné úvěrové smlouvy jsou z důvodu absence řádného prověření úvěruschopnosti žalované neplatné. Plnění právní předchůdkyní žalobkyně tak byla poskytnuta bez právního důvodu a představují bezdůvodné obohacení na straně žalované. Žalovaná je povinna tato plnění žalobkyni vrátit. V řízení neprokázala, že by se tak v rozsahu 18 000 Kč resp. 23 250 Kč stalo. Okresní soud z těchto důvodů uvedené částky uložil žalované zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu naopak žalobu zamítl. Žalobkyni nepřiznal ani úroky z prodlení s odůvodněním, že splatnost obou dluhů se stanoví až jeho rozhodnutím. Dříve se žalovaná v prodlení neocitla.

3. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Její odvolání směřovalo pouze do zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částek 18 000 Kč a 23 250 Kč vždy od 25. 11. 2024 do zaplacení. Žalobkyně měla za to, že na věc je třeba vztáhnout obecnou úpravu občanského zákoníku, podle níž byla žalovaná v prodlení od doručení výzvy k plnění. Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním dluhu nejpozději uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k plnění ze dne 11. 11. 2024, která jí byla zaslána zároveň s oznámením o postoupení pohledávky. Povinnost vrátit jistinu tedy nevznikla žalované až rozhodnutím soudu. Žalovaná navíc netvrdila ani neprokázala, že by nebylo v jejích možnostech dluh uhradit. Jednalo se o její břemeno tvrzení a důkazní. Žalobkyně má proto právo na úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v napadené části výroků I a III tak, že jí právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z obou dlužných jistin náleží od 25. 11. 2024 do zaplacení.

4. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu dotčeném odvoláním a shledal odvolání částečně důvodným.

6. Odvolací soud považuje za správný pečlivě odůvodněný závěr okresního soudu o tom, že v daném případě nebyla řádně poskytovatelkou úvěru , právnická osoba, , posouzena úvěruschopnost žalované a posuzované úvěrové smlouvy jsou z tohoto důvodu ve smyslu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru neplatné. Proti tomuto závěru okresního soudu ostatně nebrojila v rámci svého odvolání ani žalobkyně.

7. Žalovaná tedy je povinna podle výše citovaného ustanovení dluh vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Odvolací soud souhlasí s názorem žalobkyně, že obecně je věcí žalovaného spotřebitele, aby poskytl ohledně svých možností splácet dluh soudu potřebné informace a aby případně takto tvrzené možnosti též věrohodně doložil. K tomu však v daném případě nedošlo. Soud neměl ohledně možností žalované zaplatit dluh žádné informace, neboť žalovaná byla v řízení procesně zcela nečinná a se soudem nikterak nekomunikovala. Odvolací soud je toho názoru, že pokud soud možnosti žalované splatit dluh nezná, nemá důvod se při stanovení lhůty k plnění odchýlit od její obvyklé, zákonem předpokládané délky 3 dnů ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř.

8. I takto určená lhůta je však lhůtou stanovenou podle § 87 cit. zák., tedy lhůtou novou, před jejímž uplynutím se spotřebitel neocitá v prodlení. V tomto směru lze odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, z něhož se podává, že uvedené ustanovení (§ 87 zák. o spotřebitelském úvěru) upravuje dobu vrácení nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tedy splatnost dluhu. Jde o ustanovení, které je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Upravuje novou dobu splatnosti, a to buď mezi účastníky dohodnutou, nebo určenou soudem. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Doba splatnosti, kterou takto určí, neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době stanovené podle § 87 cit. zák. Do té doby není dlužník v prodlení.

9. Nebylo proto možné přisvědčit názoru žalobkyně, že žalovaná byla v prodlení se splněním dluhu již ode dne následujícího po doručení výzvy k plnění. Žalovaná v prodlení nebyla a nemohla se do něj dostat dříve, než marně uplynula okresním soudem stanovená lhůta k plnění podle § 87 cit. zák.

10. Okresní soud rozhodl o vrácení zbylé části jistin ve výrocích II a IV rozsudku, v němž určil lhůtu do tří dnů od právní moci rozsudku. Tyto výroky nebyly odvoláním dotčeny a samostatně nabyly právní moci dne 12. 8. 2025. Rozsudek byl doručen žalobkyni 16. 7. 2025 a žalované pak dne 25. 7. 2025 (§ 50m o.s.ř.). Žalované počala běžet třídenní lhůta k plnění od právní moci výroků II a IV a marně uplynula dnem 15. 8. 2025. Žalovaná v řízení netvrdila, že by dlužné jistiny vrátila. Vzhledem k této procesní situaci lze v řízení vyjít z toho, že jistiny nebyly vráceny a žalovaná se ocitla v prodlení s jejím vrácením od 16. 8. 2025. Podle § 1970 o.z. má žalobkyně od tohoto data nárok na zaplacení úroku z prodlení. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá jejich výše roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jelikož k počátku prodlení žalované došlo ve druhém pololetí roku 2025, činí úroková sazba 11,50 % ročně. Proto bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v této výši, nikoli v požadované výši 15 % ročně, a to za dobu od 16. 8. 2025 do zaplacení (§ 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.). .

11. V části, jíž byla žaloba zamítnuta ohledně úroků z prodlení ve výši 15 % z týchž částek za dobu předcházející od 25. 11. 2024 do 15. 8. 2025 naopak byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen (§ 219 o.s.ř.).

12. V souladu s ust. § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o.s.ř. odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem. I po částečné změně prvoinstančního rozsudku zůstala procesně úspěšnější žalovaná, které však podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

13. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o.s.ř. Rovněž v tomto stupni byla žalovaná procesně úspěšnější účastnicí, neboť k datu vyhlášení rozsudku odvolacího soudu náleží žalobkyni zákonný úrok z prodlení v nižší než požadované sazbě za dobu necelých tří kalendářních měsíců a za dobu předcházející od 25. 11. 2024 jí nenáleží v žádné výši. Ani zde však žalovaná žádné náklady nevynaložila.