47 Co 161/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobce: název IČ číslo sídlem adresa zastoupen advokátem jméno sídlem adresa proti žalované: název , IČ číslo sídlem adresa zastoupen advokátem jméno sídlem adresa o zaplacení 1 641 313,45 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 25. července 2024, č. j. 57 C 16/2023-109,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 55 176 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud označeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení 1 641 313,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % jdoucím od , datum, do zaplacení (výrok I) a žalobci uložil nahradit žalované k rukám zástupce náklady řízení ve výši 131 290,66 Kč do tří dnů od právní moci (výrok II).

2. Okresní soud vyšel z toho, že mezi žalobcem (objednatel) a žalovanou (zhotovitelka) byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo, jíž se žalovaná zavázala zhotovit pro žalobce stavbu (modernizaci mostu) do 100 kalendářních dnů od předání staveniště (od , datum, ) a předat návrh oddělovacího geometrického plánu ověřený katastrálním úřadem do 90 kalendářních dnů po předání dokončené stavby (dále jen „SOD“; čl. III bod 3). Stavba byla předána a převzata dne , datum, , tedy včas, s vadami a nedodělky nebránícími v užívání. V zápisu o předání a převzetí byla sjednána lhůta k jejich odstranění do , datum, s tím, že geometrický plán bude předložen do , datum, . Jelikož žalovaná geometrický plán předložila až , datum, , domáhá se žalobce zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním řádně dokončeného díla v období od , datum, do , datum, (za 78 dní celkem) ve výši 0,2 % ze sjednané ceny díla za každý i započatý den prodlení (čl. VIII odst. 11 Obchodních podmínek pro stavební práce tvořících nedílnou součást SOD). Okresní soud k tomuto podotkl, že na základě dohody o narovnání účastníků ze dne , datum, byla původně sjednaná cena díla 14 257 720,67 Kč vč. DPH (čl. II bod 1 SOD), z níž žalobce při účtování smluvní pokuty vychází, snížena o 1 361 686,41 Kč vč. DPH (viz č. l. 31 an. spisu).

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť z její strany nedošlo k žádnému porušení smluvního ujednání, které by zakládalo právo žalobce na smluvní pokutu. Dále měla požadovanou smluvní pokutu za nepřiměřeně vysokou, rozpornou s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku. Do zaměření skutečného provedení stavby a projednání změn hranic s deseti dotčenými vlastníky zasáhly nepříznivé klimatické podmínky i pandemie COVID-19. Proto dne , datum, písemně žádala žalobce o prodloužení termínu pro předložení geometrického plánu do , datum, . Za žalobce tento požadavek písemně odsouhlasila , jméno, vedoucí úseku dopravních staveb, která byla dle SOD oprávněna za žalobce jednat ve věcech technických, též zápisů a podepisování ve stavebním deníku, coby technický dozor, při předání staveniště a předání a převzetí stavby, při udělení písemného souhlasu s předčasným plněním.

4. Při právním posouzení okresní soud vyšel z ust. § 166 o. z. a z judikatury odkazované v bodě 16 odůvodnění rozsudku. Při hodnocení zástupčího oprávnění jednající osoby přihlížel k veškerým okolnostem konkrétního případu. , jméno, (nynější příjmení , jméno, ) převážně jednala ve všech otázkách při realizaci předmětného díla se žalovanou, již zastupoval zejména výrobní ředitel , jméno FO, . Takto kupř. v zápise o předání a převzetí stavby za účastníky odsouhlasili termín k odstranění vad a nedodělků včetně geometrického plánu. Z pozice vedoucí úseku se pak musela žalované jevit jako osoba oprávněná rovněž k prodloužení termínu dodání geometrického plánu k již užívané stavbě. Omezení zástupčího oprávnění ze smluvních ani z jiných dokumentů nevyplývalo. Při své výpovědi před okresním soudem , jméno, potvrdila písemný souhlas s prodloužením termínu s tím, že tehdy šlo o obvyklou praxi žalobce. Předmětnou stavbu zasáhly povodně, problémy s předáním očekávala. Jelikož šlo již pouze o dokladovou část dokončené stavby, se zástupcem žalované takto dohodli; šlo o několikátou zakázku realizovanou žalovanou pro žalobce. Okresní soud poté uzavřel, že došlo k platné dohodě o prodloužení termínu k dodání geometrického plánu a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

5. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Navrhl jej změnit a žalobě vyhovět, příp. zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení. Brojil zejména proti závěru, že došlo k platné dohodě o prodloužení lhůty k dodání geometrického plánu. Zaměstnankyně byla oprávněna za žalobce jednat jen ve věcech technického rázu, což žalovaná věděla. Nikoli prodloužit lhůtu k dodání geometrického plánu, což představovalo změnu smlouvy o dílo. Na straně žalobce nebyl dodržen zákonný postup (rozhodnutí rady + podpis hejtmana), tudíž k platnému ujednání o změně smluvních podmínek nemohlo dojít (k tomu specifická úprava zák. č. 129/2000 Sb., o krajích). K neplatnosti právního jednání přihlédne soud i bez návrhu.

6. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku. V průběhu trvání smlouvy o dílo žalobce určil , jméno, jako osobu oprávněnou jednat ve vymezených věcech (viz čl. III odst. 5 SOD). S ní žalovaná následně řešila veškeré záležitosti týkající se dané stavby. Dne , datum, požádala přímo žalobce o prodloužení termínu pro předložení geometrického plánu. Tuto žádost schválila za žalobce jako oprávněná osoba a dle toho se žalovaná v dobré víře řídila. Způsobem zacházení se žádostí žalobce vyvolal u žalované dojem, že je k vyřízení a prodloužení lhůty oprávněna. Dle názoru žalované ust. § 166 o. z. umožňuje, aby za kraj jednaly i jiné osoby než povolané zák. č. 129/2000 Sb. Žalobce se k jednání své zaměstnankyně, jež umožnilo pozdější předání geometrického plánu, nehlásí. Na druhé straně se jej při uplatňování nároku na smluvní pokutu dovolává. Žalovaná má za to, že pokud žalobce takto činí, jedná se o zneužití práva, které ve smyslu ust. § 8 o. z. nepožívá právní ochrany. Rovněž pokládá uplatnění nároku za nepoctivé (§ 6 o. z.). Žalované je známo, že žalobce vede u různých soudů celkem devět obdobných sporů vůči zhotovitelům, kteří nestihli včas dodat geometrický plán. V některých z nich byla výše smluvní pokuty významně moderována až na cenu položky za geometrický plán (dle soupisu prací na č. l. 94 cena 23 760 Kč).

7. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.), je podáno oprávněnou osobou a včas (§§ 201, 204 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se odvolatel domáhal jeho přezkoumání (§ 212 o. s. ř.). Přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 o. s. ř.). Odvolání neshledal opodstatněným.

8. Okresní soud založil své rozhodnutí na tom, že , jméno, jednající za žalobce prodloužila žalované termín k dodání geometrického plánu, tudíž na straně žalované nedošlo k prodlení, od něhož žalobce odvíjí uplatněný nárok.

9. K tomu krajský soud po částečném doplnění dokazování dodává následující. Dne , datum, žalovaná předala žalobci stavební část díla, jež bylo způsobilé sloužit svému účelu (§ 2605 odst. 1 o. z.). V předávacím protokolu byl vedle termínu k odstranění vad a nedodělků uveden termín pro předložení geometrického plánu do , datum, . Dle čl. III bod 3 SOD totiž měla žalovaná návrh oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem předat žalobci nejpozději do 90 kalendářních dnů po předání dokončené stavby. Dle čl. I bod 2 SOD provedení díla zahrnovalo kromě dalších činností stavební a montážní práce, činnost odpovědného geodeta, návrh oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem. Smluvní pokuta pak byla vyúčtována dle Obchodních podmínek pro stavební práce, jež byly nedílnou součástí SOD jako příloha č. , hodnota, .

10. Z elektronické komunikace účastníků na č. l. 140 až 142 spisu vyplývá, že dne , datum, požádal geodet , jméno, za žalovanou , jméno, jednající za žalobce o vyjádření k finální verzi návrhu geometrického plánu, včetně vlastnických hranic a věcného břemene. Souhlasné stanovisko obdržel dne , datum, . Dále, ze žádosti žalované adresované žalobci dne , datum, na č. l. 89 spisu se podává, že , jméno, za investora (žalobce) souhlasila s prodloužením termínu pro předání geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem do , datum, . Důvodem této žádosti byla nutnost projednání změn hranic pozemků s jednotlivými vlastníky, jejich vytyčení na místě, zapracování do geometrického plánu a schválení katastrálním úřadem. Dle žalované k zaměření skutečného provedení stavby a měření pro geometrický plán mohlo dojít teprve v lednu 2021 z důvodu předešlé souvislé sněhové pokrývky na místě stavby.

11. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. V souzené věci žalovaná jednak namítala, že sankcionovaná smluvní povinnost žalované předložit v dané lhůtě návrh oddělovacího geometrického plánu ověřený katastrálním úřadem nebyla zcela jasně formulována. Katastrální úřad neověřuje návrh geometrického plánu, nýbrž potvrzuje až vlastní geometrický plán, shledá-li jej v souladu s ust. § 85 vyhl. č. 357/2013 Sb. (katastrální vyhláška). Jak uvedeno výše, návrh geometrického plánu předložila žalovaná žalobci k odsouhlasení včas – do 90 dnů od dokončení stavby. Lze proto přisvědčit žalované, že o zcela jednoznačné vymezení konkrétní zajišťované povinnosti zde nešlo. A jednak žalovaná poukazovala na to, že je účtována smluvní pokuta dle Obchodních podmínek pro stavební práce (č. l. 15 an. spisu). Provedení díla však zahrnovalo vedle stavebních prací, jichž se obchodní podmínky dle svého obsahu týkaly, jednotlivé další činnosti, mezi něž mj. patřilo předání návrhu oddělovacího geometrického plánu ověřeného katastrálním úřadem (viz čl. I bod 2 SOD). Smluvní vztah účastníků vznikl v režimu zadávání veřejných zakázek a zadávací podmínky včetně návrhu SOD stanovil žalobce. Se žalovanou lze též souhlasit, že úprava těchto obchodních podmínek na danou smluvní povinnost nedopadá.

13. Především však odvolací soud v této věci dospěl k závěru, že pro případ, že by ujednání o smluvní pokutě bylo platným a pokutu žalobce dle příslušných obchodních podmínek mohl požadovat, je na místě výkon práva na zaplacení smluvní pokuty žalobci odepřít. Dle tvrzení žalobce měla účtovaná smluvní pokuta představující cca 10 % z celkové ceny díla zajišťovat včasné splnění povinnosti žalované předat geometrický plán. S přihlédnutím k proporcionalitě předmětné smlouvy o dílo bylo splnění této části následných dokladových povinností po dokončení stavby v podstatě „podružnou“ věcí. Stavba byla dokončena bez problémů a ve sjednaném termínu, což za žalobce odsouhlasila a stavbu převzala , jméno, , která se žalovanou po celou dobu trvání smluvního vztahu jednala jako oprávněná osoba žalobce. Termín pro předložení geometrického plánu zmíněný v předávacím protokolu poté na základě žádosti žalované adresované přímo žalobci prodloužila. Žalovaná nemohla ovlivnit, kdo zpracuje u žalobce její žádost o prodloužení lhůty k odstranění tohoto nedodělku. V dobré víře a poctivě mohla předpokládat, že pokud za žalobce po celou dobu jednala , jméno, , může opatřit souhlasem i tuto žádost. Současně zde nešlo o změnu smlouvy o dílo v ujednání o termínu plnění. Požaduje-li za této situace žalobce přiznat smluvní pokutu, zneužívá ji pro své vlastní interní pochybení v rozporu s ust. § 6 odst. 1 o. z., dle něhož má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

14. Z výše uvedených důvodů krajský soud prvoinstanční rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně závislého nákladového výroku, který je rovněž v souladu se zákonem (§ 219 o. s. ř.).

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. V tomto stupni účelně vynaložené náklady žalované v celkové výši 55 176 Kč sestávaly z odměny za tři úkony ve věci samé po 14 900 Kč (dvě podání ve věci samé + účast u jednání) a paušální náhrady 300 Kč ke každému z nich (§ 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. d/, g/, § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění), s připočtením DPH v sazbě 21 %, tj. 9 576 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).