47 Co 38/2026

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Borise Nypla ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 22 280 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 2. prosince 2025 č. j. 12 C 172/2025-66

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku II, jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 21 015,80 Kč s ročním úrokem z prodlení 12,75 % z částky 19 015,80 Kč od 2. 10. 2025 do zaplacení, potvrzuje.Ve zbývajícím rozsahu se rozsudek okresního soudu ve výroku II mění tak, že se žaloba zamítá.

II. Odvolání žalovaného proti výrokům III a IV rozsudku okresního soudu se odmítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení před okresním soudem ve výši 6 253 Kč a před krajským soudem ve výši 2 152 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení v části 12 000 Kč (výrok I), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 22 280 Kč s úrokem z prodlení 0,10 % denně z částky 19 787 Kč od , datum, do , datum, v kapitalizované výši 2 147,71 Kč a dále s úrokem z prodlení 0,10 % denně z částky 19 787 Kč od , datum, do zaplacení (výrok II), zamítl návrh žalovaného na přerušení řízení (výrok III), zamítl návrh žalovaného na doplnění protokolu o jednání ze dne , datum, (výrok IV) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení 8 684,40 Kč (výrok V).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla pro potřeby jeho podnikání finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Úvěr byl splatný po uplynutí 30 dnů, tedy , datum, . Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté finanční prostředky ve výši 12 000 Kč spolu s poplatkem 7 787 Kč a s úrokem sjednaným pevnou částkou 493 Kč. Pro případ prodlení se splněním dluhu byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,50 % denně po dobu prvních 90 dnů prodlení a 0,1 % denně pro následující období. Zároveň bylo dohodnuto, že žalovaný zaplatí žalobkyni za každou písemnou upomínku o zaplacení dluhu 500 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a dne , datum, poskytl žalobkyni plnění 12 000 Kč, jímž mínil uhradit jistinu dluhu. Takto zjištěný skutkový stav posoudil okresní soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žalovaným zaplacenou částku 12 000 Kč je nutno dle § 1932 obč. zák. započítat na úroky z prodlení. Nepřisvědčil žalovanému, že žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyjádřila souhlas s úmyslem žalovaného plnit na jistinu. Úroky z prodlení činily ke dni poskytnutého plnění podle sazeb dohodnutých ve smlouvě 14 147,71 Kč. Po zaplacení 12 000 Kč tedy zbývalo doplatit úroky z prodlení vzniklé za dobu od splatnosti dluhu do zaplacení uvedené částky ve výši 2 147,71 Kč. Okresní soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 22 280 Kč (12 000 jistina, 7 787 Kč poplatek za sjednání úvěru, 493 Kč úrok a 2 000 Kč poplatek za 4 upomínky k úhradě dluhu) spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 147,71 Kč za dobu od , datum, do , datum, ) a dále s úrokem z prodlení výši 0,1 % z částky 19 787 Kč (12 000 Kč jistina a 7 787 Kč poplatek) od , datum, do zaplacení. Okresní soud zároveň zastavil řízení v rozsahu 12 000 Kč, přičemž tuto platbu započítal na úhradu části úroku z prodlení vzniklého do poskytnutí platby.

3. Proti rozsudku okresního soudu podal odvolání žalovaný. Namítal, že rozsudek okresního soudu je nepřezkoumatelný, pokud jde o skutkové a právní závěry týkající se důsledků platby 12 000 Kč poskytnuté žalovaným žalobkyni. Soud měl na jedné straně za zjištěno, že žalovaný při platbě projevil vůli hradit jistinu, a zároveň měl k dispozici dopis žalobkyně, kterým byla úhrada jistiny kvitována, na druhé straně uvedl, že žalobkyně měla právo započíst platbu na úroky z prodlení. Žalobkyně v dopise ze dne , datum, přitom výslovně uvedla „Děkujeme za Vaši informaci o uhrazení jistiny“, přičemž o tom, že by s takto určeným účelem platby nesouhlasila, není v dopise žádná zmínka. Teprve později, a ještě navíc s odkazem na odlišné číslo smlouvy, žalobkyně žalovanému písemně sdělila, že platba byla započtena na úrok z prodlení. I kdyby však byl správný závěr, že platba měla být započtena nejprve na úrok z prodlení, z rozsudku okresního soudu nelze ověřit, že jeho výše byla vypočtena správně. Žalobkyně soudu nepředložila účetní „rozpad“ a detailní vyúčtování po dnech, tak aby bylo možné určit, zda je správně stanovený počet dnů prodlení, zda se neměnil základ úroků z prodlení ve výši 19 787 Kč, zda kapitalizace nevytváří duplicitní plnění a zda nedochází k překrytí s částkami, ohledně nichž bylo řízení zastaveno. Dostatečně zdůvodněn není ani závěr o tom, že byly splněny podmínky zrušení slevy na poplatku a že žalobkyně měla právo na poplatek v plné výši 7 787 Kč. Ani splnění podmínek pro nárok na poplatky za upomínky v celkové výši 2 000 Kč nebylo dostatečně zkoumáno. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, eventuelně aby jej ve výroku II změnil a žalobu v této části zamítl.

4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že si není vědoma, že by zaslala žalovanému dopis, v němž mu děkuje za informaci o uhrazení jistiny. I kdyby však dopis tohoto znění skutečně žalovanému napsala, nelze z jeho obsahu dovodit, že představuje její souhlas s alokací platby na jistinu. Šlo by nanejvýš jen o potvrzení toho, že bere na vědomí dlužníkem deklarovaný záměr platby, nikoliv o souhlas s tímto záměrem. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku.

5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu z podnětu podaného odvolání a poté dospěl k následujícím závěrům.

6. Mezi účastníky jde v zásadě o jedinou spornou otázku, totiž zda platba 12 000 Kč poskytnutá žalovaným žalobkyni dne , datum, měla být započtena na úroky z prodlení, jak tvrdí žalobkyně, či na jistinu, jak tvrdí žalovaný.

7. Okresní soud dospěl k závěru, že poskytnuté plnění bylo třeba započítat v souladu s § 1932 odst. 1 obč. zák. na úroky z prodlení. Nepřisvědčil žalovanému, že žalobkyně vyjádřila souhlas s tím, aby platba byla započítána na jistinu. Její dopis ze dne , datum, takový souhlas nepředstavoval, jednalo se pouze o poděkování za informaci o provedené platbě.

8. Odvolací soud s názorem okresního soudu, že platbou byly uhrazeny úroky z prodlení, souhlasí, vedou jej však k tomu poněkud jiné důvody. Ty spočívají ve vlastním textu smlouvy uzavřené mezi účastníky. V jejím čl. 4.6. bylo účastníky podrobně dohodnuto, v jakém pořadí budou jednotlivé pohledávky poskytnutými platbami hrazeny. Z uvedeného článku jednoznačně plyne, že úrok z prodlení předchází jistině (srov. čl. 4.6.d. a 4.6.g.). Nebylo přitom prokázáno (ani tvrzeno), že by byla smlouva v tomto ohledu jakkoli dodatečně změněna, k čemuž by navíc muselo dojít písemně (čl. 10.2. smlouvy). Za těchto okolností nemohlo poskytnutým plněním dojít k úhradě jistiny, a to ani na základě souhlasu žalobkyně, neboť takové řešení by bylo v rozporu s uzavřenou smlouvou. Závěr okresního soudu, že platbu 12 000 Kč bylo třeba započíst nejprve na úrok z prodlení, je proto správný.

9. Okresní soud však přehlédl, že podle § 122 odst. 4 a 5 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí pro každou fyzickou osobu, bez ohledu na to, zda je spotřebitelem či nikoliv, že při prodlení delším než 90 dnů má věřitel právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Repo sazba určená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení (vzhledem k počátku prodlení , datum, se tedy jednalo o repo sazbu platnou k , datum, ), činila 4,75. Po zvýšení o 8 procentních bodů tedy činila nejvyšší přípustná míra úroku z prodlení 12,75 % ročně.

10. Od 91. dne prodlení tak mohly být požadovány úroky z prodlení jen v uvedené výši 12,75 % za jeden rok. Za dobu od , datum, (91. den prodlení) do , datum, (kdy byla poskytnuta platba 12 000 Kč) trvající 265 dnů tak činil úrok z prodlení jen 1 831,65 Kč (12,75 % z částky 19 787 Kč děleno 365 krát 265), nikoliv 5 243,56 Kč, jak měl za to okresní soud. Celkem tak (spolu s úrokem z prodlení za dobu od , datum, do , datum, v okresním soudem správně stanovené výši 8 904,15 Kč) dlužil žalovaný na úroku z prodlení 10 735,80 Kč (nikoliv okresním soudem uvedených 14 147,71 Kč).

11. Platbu 12 000 Kč tedy bylo třeba nejprve započíst na úrok z prodlení za dobu od , datum, do , datum, ve výši 10 735,80 Kč. Zbývajících 1 264,20 Kč bylo třeba v souladu s čl. 4.6. smlouvy započíst na sjednaný úrok ve výši 493 Kč a dále na část poplatku za sjednání úvěru v rozsahu 771,20 Kč. Žalobkyní uplatněný nárok na úrok (493 Kč) a část poplatku za sjednání úvěru (v rozsahu 771,20 Kč) zaplacením 12 000 Kč zanikl. Pokud jde o zmíněný poplatek za sjednání úvěru, zůstalo žalobkyni právo na jeho úhradu v rozsahu 7 015,80 Kč (z původní částky 7 787 Kč).

12. Po zaplacení 12 000 Kč dne , datum, tedy žalovaný dlužil žalobkyni již jen 21 015,80 Kč (12 000 (jistina) + 7 015,80 Kč (poplatek) + 2 000 Kč (4 upomínky o zaplacení dluhu)) spolu s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 19 015,80 Kč (12 000 Kč + 7 015,80 Kč) od , datum, do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, v němž mu bylo výrokem II. rozsudku okresního soudu uloženo plnění, naopak žalovaný vůči žalobkyni žádnou povinnost neměl.

13. Na uvedených závěrech nemohly nic změnit ani odvolací námitky žalovaného.

14. Pokud jde o argumentaci, že žalovaným poskytnutá platba měla být započtena na jistinu úvěru, k té se odvolací soud vyjádřil již v předchozí části tohoto odůvodnění. Stejně tak tomu je, pokud jde o výši úroku z prodlení. Vzhledem k odvolacím námitkám žalovaného lze nadto pouze doplnit, že okresním soudem stanovené částky (8 904,15 Kč za dobu od , datum, do , datum, a 5 243,56 Kč za dobu od , datum, do , datum, ) odpovídají sazbě úroku z prodlení dohodnuté ve smlouvě. V prvním případě šlo o prodlení 90 dnů a v druhém 265 dnů. Odvolací soud provedl kontrolní výpočet a zjistil, že při úroku z prodlení 0,5 % v prvém případě a 0,1 % v druhém případě byl výpočet okresního soudu proveden správně (bod 17. rozsudku okresního soudu). Výši úroku z prodlení za dobu od , datum, odvolací soud korigoval, z čehož pramenila jiná výše dlužné částky za dobu od , datum, do , datum, . Konkrétní výši úroku z prodlení, na níž vzniklo žalobkyni právo, odvolací soud zdůvodnil též v předchozích pasážích tohoto odůvodnění (srov. výše body 9. a 10.).

15. Odvolacímu soudu není zřejmé, co mínil žalovaný námitkou, že žalobkyně nepředložila „účetní rozpad a detailní vyúčtování po dnech“. Tvrzení žalobkyně ohledně toho, co žádá a z jakých důvodů, je naopak v žalobě vylíčeno dostatečně konkrétně a k posouzení takto uplatněného nároku nebylo žádného dalšího upřesnění třeba.

16. Pokud jde o zrušení slevy na poplatku za sjednání úvěru z hodnoty 7 787 Kč na 3 107 Kč, tento postup vyplývá přímo ze smlouvy, konkrétně z jejího článku 4.2.

17. Také právo na zaplacení poplatku za upomínky ke splnění dluhu vyplývá ze smlouvy (čl. 5.4.). V citovaném ustanovení je dohodnut poplatek za 4 upomínky zaslané dlužníkovi v pětidenních intervalech. Přesně v duchu tohoto článku byly 4 smlouvy žalovanému zaslány, a to včetně dodržení stanovených intervalů. Žalobkyni proto náleží právo i na tuto část žalobou uplatněného požadavku.

18. Odvolací soud ze všech výše uvedených důvodů potvrdil rozsudek okresního soudu v části výroku II., jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 015,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 015,80 Kč od , datum, do zaplacení.

19. Ve zbývající části výroku II. odvolací soud naopak rozsudek okresního soudu změnil a žalobu zamítl.

20. Odvolání proti výrokům III. a IV. rozsudku okresního soudu odvolací soud podle § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, neboť jde o výroky, proti nimž není odvolání přípustné. V případě zamítnutí návrhu na přerušení řízení je odvolání jako nepřípustné označeno přímo v zákoně (§ 202 odst. 1 písm. g) o. s. ř.), v případě návrhu na doplnění protokolu jde typově o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení, a nepřípustnost odvolání proti němu plyne z § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

21. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že odvolací soud částečně změnil rozsudek okresního soudu, rozhodl znovu i o nákladech řízení před okresním soudem.

22. Při stanovení míry práva na náhradu nákladů řízení vyšel odvolací soud ze skutečnosti, že žádný z účastníků neměl úspěch v plném rozsahu.

23. Žalobkyní uplatněný nárok sestával z částky 22 280 Kč, úroku z prodlení za dobu od , datum, do , datum, ve výši 14 147,71 Kč a dále z úroku z prodlení ve výši 0,1 % z částky 19 787 Kč od , datum, do zaplacení (což představovalo do dne rozhodnutí odvolacího soudu (, datum, ) částku 3 442,93 Kč za 174 dnů prodlení). Žalobkyně tak požadovala celkem 39 870,64 Kč. Za úspěšnou ji však lze považovat jen v rozsahu žalovaným v průběhu řízení poskytnuté platby 12 000 Kč a dále rozhodnutím přiznaných částek 21 015,80 Kč, 1 155,79 Kč (úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky 19 015,80 Kč za dobu 174 dnů uplynulých od , datum, do , datum, (rozhodnutí odvolacího soudu)). Žalobkyně tedy uspěla celkem v rozsahu 34 171,59 Kč.

24. Úspěch žalobkyně tak činí 86 % z původně žalované částky, úspěch žalovaného je roven 14 %. Čistý úspěch žalobkyně se tak rovná 72 % (86 % – 14 %). Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů vynaložených v tomto řízení v rozsahu 72 %.

25. Náklady řízení žalobkyně před okresním soudem představovaly částku 8 684,40 Kč. Pokud jde o jejich strukturu a výši jednotlivých položek, odkazuje odvolací soud pro stručnost na rozsudek okresního soudu (bod 23.), v němž byly náklady žalobkyně podrobně popsány. 72 % z výše uvedené částky, na niž má žalobkyně právo, činí po zaokrouhlení na celé koruny 6 253 Kč.

26. Žalobkyně má ze stejných důvodů právo na náhradu 72 % nákladů vynaložených v odvolacím řízení. Odvolací náklady žalobkyně spočívaly v odměně za zastupování za jeden úkon právní služby ve výši 2 020 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. – vyjádření k odvolání), jedné paušální náhradě hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH ve výši 518,70 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tak vznikly žalobkyni v odvolacím řízení náklady ve výši 2 988,70 Kč. 72 % z této částky činí po zaokrouhlení na celé koruny 2 152 Kč.