47 Co 50/2026

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČ: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČ: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce sídlem Adresa zmocněnce o vyklizení stavby vodního díla, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 21. 1. 2026 č. j. 8 C 161/2023-305,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Výrokem I napadeného rozsudku okresní soud uložil žalovanému vyklidit pevnou část stavby vodního díla – jezu, umístěnou na pozemcích parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, a pozemek parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, tak, že odstraní na ní upevněné zařízení – hydraulickou jezovou klapku, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení 9.616 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud zjistil, že Česká republika je vlastníkem jezu umístěného na pozemcích parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , a pozemku parc. č. , číslo, vše v k. ú. , adresa, . Žalobce má právo s jezem hospodařit. Žalovaný je vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , vše v k. ú. , adresa, , na kterých se rovněž částečně nachází stavba jezu. Na stavbě jezu je umístěna hydraulická jezová klapka o délce 29,5 m, šířce 1 m, se zdvihem 0,5 m ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný a žalobce sepsali dne , datum, prohlášení o výhradě, že hydraulická jezová klapka není součástí nemovité věci ve smyslu § 508 o. z. Tato výhrada byla zapsána do katastru nemovitostí pod č. řízení , číslo, Od roku 2001 byly mezi účastníky uzavírány smlouvy, které žalovaného opravňovaly k užívání stavby jezu. Dne , datum, účastníci uzavřeli nájemní smlouvu č. , číslo, ve znění dodatku ze dne , datum, , podle kterého nájemní smlouva zanikla ke dni , datum, . Nová nájemní smlouva uzavřena nebyla. Karetkový vzdouvací systém byl na jezu umístěn již před , datum, . Stavební povolení na změnu stavby malé vodní elektrárny bylo vydáno v roce , rok, . K dokončení změny karetkového systému v jezovou klapku došlo kolaudačním rozhodnutím vydaným v roce , rok, . Věcné břemeno podle § 50 písm. c) nebo § 59a zákona o vodách nemohlo žalovanému vzniknout s ohledem na skutečnost, že vzdouvací zařízení – hydraulickou jezovou klapku nelze považovat za vodní dílo, jelikož sama o sobě, bez pevné části jezu, není schopna vzdouvat vodu, a současně neexistovala před , datum, . Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, č. j. , spisová značka, byl vodním dílem zbudovaným před , datum, jez jako celek, jehož existence na pozemku ve vlastnictví státu věcné břemeno ve smyslu § 50 písm. c) vodního zákona ve prospěch žalovaného nezakládá. I kdyby bylo možné karetkové hrazení posoudit jako samostatné vodní dílo, v roce , rok, bylo žalovaným odstraněno a nahrazeno zcela jiným technologickým způsobem hrazení, a to hydraulickou jezovou klapkou. Pevně zabudované nosníky jsou ve vlastnictví žalobce, který je vlastníkem pevné části jezu. Darovací smlouva, ze které žalovaný dovozuje vlastnické právo k dřevěným karetkám, o převodu vlastnictví k ocelovým nosníkům zabudovaným do kamenného tělesa jezu ničeho neuvádí. Původní stavba kamenného jezu byla v roce , rok, přebudována na tzv. karetkový jez, tedy kamenný jez s pevně usazenými ocelovými nosníky sloužícími k podpoře dřevěných desek (karetek) sloužících ke vzdouvání vody. Ocelové nosníky i karetky, byly součástí původní stavby jezu a měly stejného vlastníka. Dřevěné karetky byly v průběhu let měněny za nové, jejichž vlastník byl od vlastníka původních karetek odlišný. Tím došlo k faktickému oddělení vlastnictví k části pevného jezu a k části tvořící vzdouvací zařízení. Hydraulická jezová klapka je z pohledu veřejného práva částí stavby vodního díla – jezu, zatímco z hlediska soukromého práva je strojním zařízením, které není součástí nemovité věci (pevné části jezu.) Žalovanému nesvědčí k pevné části jezu vlastnické či jiné užívací právo. Osvědčení , právnická osoba, , adresa, , odbor výstavby a územního plánování, z , datum, je nepřesné, neodpovídá soudem zjištěnému skutkovému stavu, a nelze z něj vycházet, neboť vzdouvací zařízení v současné podobě, resp. v podobě hydraulické jezové klapky, nebylo realizováno před účinností zákona o vodách, ale až po ní, a to v letech , rok, . Hydraulickou jezovou klapku přitom nelze považovat za pouhé vylepšení systému karetek, neboť z karetkového systému zbyly pouze ocelové nosníky zkrácené na 10 cm, které jsou součástí pevné stavby jezu. Oproti tomu hydraulická jezová klapka je technologicky zcela odlišným typem vzdouvacího zařízení, které s původním karetkovým systémem má společnou pouze funkci, tedy vzdouvání vody, a rovněž využití ocelových nosníků k připevnění k pevné části jezu. Oprávnění žalovaného ke vzdouvání povrchových vod vydaným rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , odbor životního prostředí, ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , nevylučuje vyhovění žalobě na odstranění hydraulické jezové klapky. Existence oprávnění pro nakládání s povrchovými vodami nemůže představovat překážku, která by vlastníku bránila domáhat se ochrany svého vlastnického práva v občanském soudním řízení, neboť existence příslušného oprávnění věcné právo ani závazkový vztah mezi účastníky nezakládá. Žalovaný po skončení nájemního vztahu nesplnil svou povinnost vyplývající z § 2225 odst. 1 o. z. Proto je žalovaný povinen vyklidit předmětu nájmu odstraněním hydraulické jezové klapky. O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl podle § 142 o. s. ř.

3. Proti rozsudku se odvolal žalovaný. Namítl, že okresní soud založil svůj právní názor pouze na teoretickém posouzení předmětné stavby, a nikoliv na její reálné povaze. Vzdouvací karetkové hrazení a následně hydraulická jezová klapka byly dle stavebního povolení vždy vodním dílem a ve smyslu § 38 odst. 1 písm. a) zák. č. 138/1973 Sb. vodní zákon a od 1. 1. 2002 pak zák. č. 254/2001 Sb. § 55 odst. 1 písm. a) vodní zákon. Stavební zákon, jakož i vodní zákon jsou ve vztahu k občanskému zákoníku speciálními právními normami. Vodní zákon stanoví, že v pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad (§ 55 odst. 4 vodního zákona). Vodní dílo je stavba. Vzdouvací zařízení včetně trnů (ocelových nosníků) jako stavba je pevně spojené na vrchní části jezu, je od roku , rok, ve vlastnictví žalovaného a je tak rovněž nemovitou věcí. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1427/2019. Od , datum, zakládací listinou státního podniku , právnická osoba, došlo k zestátnění věcí ve vlastnictví bývalé akciové společnosti , právnická osoba, , tedy i předmětného pevného jezu. Okresní soud si odporuje ve svých závěrech, když v jedné části svého názoru uvádí, že ocelové nosníky jsou nedílnou součástí pevného jezu, na druhé straně pak uvádí, že hydraulická klapka využívá původní konstrukční prvek karetkového jezu k upevnění karetek. Není pravdou, že k převodu vlastnictví karetkového hrazení mohlo dojít v době, kdy byla voda vzdutá karetkami využívána pro pohon vodní turbíny na malé vodní elektrárně. Jez není součástí pozemku. Předmětný jez není pouze na pozemku ve vlastnictví státu, ale i na pozemcích žalovaného, takže nemůže být součástí pozemku (§ 3054 o. z.). Stavba vodního díla vzdouvací zařízení byla dle stavebního povolení změněna na stavbu hydraulické jezové klapky. Na zařízení se vztahuje zákonné věcné břemeno dle § 50 písm. c) vodního zákona, neboť jde o vodní dílo ve vodním toku vybudované před , datum, . Nájemní smlouva byla uzavřena jako podklad pro náhradu za strpění až v roce , rok, . V dané věci jde o konkurenci dvou rovnocenných vlastnických práv – žalovaného a žalobce. Z důvodů zákonného věcného břemene se však žalobce nemůže domáhat ochrany vlastnického práva dle § 1042 o. z. Podle § 498 o. z. stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Žalovaný odkázal na nález Ústavního soudu II. ÚS 1067/22 a na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 746/2007. Podle § 135 odst. 2 o. s. ř. druhá věta musí soud z rozhodnutí , právnická osoba, , odboru životního prostředí ze dne , datum, č. j. , číslo jednací, o změně dokončené stavby vycházet. Okresní soud v napadeném rozsudku nepřihlédl k právnímu názoru Nejvyššího soudu vyjádřeném v jeho usnesení zn. 22 Cdo 165/2004. Žalobce neoprávněně požadoval zvýšení nájemného z původních , částka, nově , částka, . Žalovaný navrhl, aby krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil a řízení se zastavil nebo věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu projednání. Žalovaný žádal náhradu nákladů řízení.

4. Žalobce s odvoláním nesouhlasil. Hydraulická jezová klapka není (ve smyslu soukromého práva) součástí stavby jezu. Je ve vlastnictví žalovaného, jak plyne z výhrady, že upevněné zařízení není součástí nemovitosti ze dne , datum, sepsané mezi žalobcem a žalovaným dle § 508 o. z., která byla zapsána do katastru nemovitostí. Nájem, který představoval dočasný právní titul k užívání stavby jezu a pozemku p. č. , číslo, , skončil dohodou stran k , datum, . Žalobce vyzval žalovaného k předání vyklizeného předmětu nájmu žalobci. Právo na vydání bezdůvodného obohacení žalovaného vzniklého užíváním jezu bylo žalobci pravomocně soudně přiznáno. Podle osvědčení , právnická osoba, , adresa, , odboru výstavby a územního plánování, je na pozemku p. č. , číslo, vybudována stavba vodního díla – jezu, a dále uvádí, že jez je tvořený dvěma částmi, kterými jsou pevný jez a vzdouvací zařízení. Hydraulická jezová klapka byla vybudována po roce , rok, . Zákonné věcné břemeno k jezu jako celku nemohlo nikdy vzniknout, neboť vlastníkem stavby pevného jezu i pozemku p. č. , číslo, je a v rozhodné době byl stát. Sdělení žalobce ze dne , datum, č. j. , číslo jednací, bylo vydáno jakožto správcem vodního toku pro účely vodoprávního řízení. V té době již byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena nájemní smlouva. Žalovaný užíval pevný jez a pozemek p. č. , číslo, na základě časově omezeného práva. Částka navržená v návrhu nájemní smlouvy vychází ze znaleckého posudku. Žalobce navrhl potvrzen rozsudku okresního soudu.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

6. Okresní soud správně dovodil, že vzdouvací karetkové hrazení a následně hydraulická jezová klapka nebyly samostatným vodním dílem ve smyslu § 50 písm. c) nebo 59a odst. 1 zák. č. 254/2001 Sb. vodního zákona. Šlo o strojní zařízení umístěné na jezu. I podle § 55 odst. 1 písm. a) zák. č. 254/2001 Sb. vodního zákona je vodním dílem stavba, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže. Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, týkající se vydání bezdůvodného obohacení žalovaným za užívání jezu konstatoval, že karetkové hrazení ani hydraulickou klapku nelze považovat za samostatné vodní dílo, protože samo o osobě není schopno vzdouvat vodu. Skutečnost, že hydraulická jezová klapka je upevněné zařízení a není součástí stavby jezu vyplynula i z výhrady sepsané podle § 508 o. z. mezi žalobcem a žalovaným. Okresní soud se zabýval i technickým provedením původního karetkového hrazení a následně instalované hydraulické jezové klapky, která je umístěna na trnech zabudovaných do jezu. S jeho závěry se krajský soud ztotožňuje. Nejvyšší soud ČR se v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, zabýval posouzením vodního díla jako stavby a nikoli částí vodního díla spočívající ve strojním zařízení umístěném na jezu.

7. Jez není v daném případě součástí pozemku (§ 3054 o. z.). Ani z toho však nelze dovodit, že hydraulická jezová klapka je vodním dílem zakládajícím věcné břemeno užívání ve prospěch žalovaného. Krajský soud se ztotožnil i se závěrem, že hydraulická jezová klapka není nemovitostí. Nemovitostí je jez.

8. Rozhodnutí , právnická osoba, , odboru životního prostředí ze dne , datum, č. j. , číslo jednací, se týkalo změny dokončené stavby MVE v , adresa, a šlo o stavební povolení ke změně vodního díla spočívající v nahrazení stávajících karetek za sklopnou klapku. Vodním dílem je v rozhodnutí označena MVE v , adresa, . Z rozhodnutí nevyplývá, že by sklopná klapka byla samostatným vodním dílem.

9. Pokud šlo o osvědčení vydané Městským úřadem , adresa, , odborem výstavby a územního plánování ze dne , datum, , ze kterého vyplynulo, že sklopná klapka je vodním dílem podle § 55 odst. 1 vodního zákona a že podle § 59a odst. 3 vodního zákona je na vodním díle – jezu vybudována stavba vodního díla sklopná klapka, bylo zjištěno, že toto osvědčení bylo nahrazeno osvědčením ze dne , datum, , že na pozemkové parcele č. , číslo, v k. ú. , adresa, je vybudována stavba vodního díla-jezu. Jez je tvořený dvěma částmi, kterými jsou pevný jez a vzdouvací zařízení.

10. Podle § 135 odst. 2 o. s. ř. soud vychází jen z rozhodnutí příslušného orgánu. Osvědčení vydané podle § 154 správního řádu není rozhodnutím, ale jiným správním úkonem (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

11. Rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. , spisová značka, řešilo stanovení jednorázové náhrady podle 59a zák. č. 254/2001 Sb. tak, že není vyloučeno i soukromoprávní ujednání mezi stranami, např. nájemní smlouva. V případě žalovaného však okresní soud existenci věcného břemene podle 59a zák. č. 254/2001 Sb. nedovodil.

12. Žalovaný neprokázal, že měl časově neomezené právo stavby na cizím pozemku, tak jak popsal Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, .

13. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, samotná okolnost, že hráz rybníka je vodním dílem, ještě neznamená, že tato hráz může být (bez dalšího) samostatným předmětem právních vztahů. I kdyby byla hydraulická jezová klapka samostatným vodním dílem a samostatným předmětem právních vztahů, ještě z toho nelze dovodit, že ve prospěch žalovaného existuje věcné břemeno podle § 59a zák. č. 254/2001 Sb., neboť hydraulická jezová klapka nebyla vybudována před , datum, .

14. Soudy v jiném řízení pravomocně konstatovaly, že žalobce má právo na vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání stavby jezu pro umístění hydraulické jezové klapky za jeden rok ve výši 126.300 Kč. Částka byla stanovena na základě znaleckého posudku. Požadavek žalobce na zvýšení plateb z původních 8.500 Kč na 126.300 Kč nelze shledat neoprávněným.

15. Nájemní smlouva zanikla. Žalovaný neprokázal jiný právní důvod užívání jezu pro umístění své hydraulické jezové klapky. Okresní soud správně uložil žalovanému vyklidit jez tak, že hydraulická jezová klapka bude odstraněna.

16. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně včetně výroku o náhradě nákladů řízení jako správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč. Jde o dvě paušální náhrady ve výši 450 Kč přiznané podle § 1 odst. 1 a 3 písm. a) a c) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3281/2025. Krajský soud uložil žalovanému nahradit žalobci náklady odvolacího řízení v celkové výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).