47 Co 99/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa zastoupena advokátem jméno a příjmení sídlem adresa 2 proti žalované: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa zastoupena advokátem jméno a příjmení sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 363 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 13. 3. 2024 č. j. 14 C 427/2022-106

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 24 394 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Okresní soud výrokem I rozsudku zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 363 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení. Ve výroku II okresní soud uložil žalobkyni nahradit žalované k rukám jejího advokáta náklady řízení ve výši 115 724,40 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku k rukám advokáta žalované.

2. Okresní soud se zabýval pohledávkou žalobkyně na zaplacení provize za zprostředkování převodu obchodního podílu ve společnosti žalované. Okresní soud zjistil, že žalobkyně s žalovanou dne , datum, uzavřely smlouvu o zprostředkování (§ 2445 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Žalobkyně se zavázala zprostředkovat pro žalovanou uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na převod obchodního podílu ve společnosti žalované na třetí osobu a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni za toto zprostředkování provizi. Výše provize byla sjednána ve výši 600 000 Kč bez DPH s tím, že první část provize ve výši 200 000 Kč bude uhrazena do 7 pracovních dnů ode dne řádného uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Druhá část provize ve výši 300 000 Kč měla být uhrazena do 7 pracovních dnů od uzavření smlouvy o převodu, za předpokladu, že žalovaná obdrží platbu od pana , jméno FO, . Třetí část provize ve výši 100 000 Kč měla být uhrazena při uvolnění pozastávky. Okresní soud zjistil, že podmínka pro výplatu první části provize byla splněna a ujednaná částka byla žalobkyni zaplacena.

3. Podmínky pro výplatu zbylé provize nebyly splněny, neboť nedošlo k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu. Okresní soud nedovodil ani právo žalobkyně na provizi podle § 2448 o. z. Zjistil, že ke zmaření úhrady provize v plné výši došlo na základě prodlení třetí osoby (, jméno FO, ) s ujednanou platbou. Od smlouvy o smlouvě budoucí bylo odstoupeno po právu. Okresní soud se neztotožnil s námitkou žalobkyně, že zaplacením části provize došlo k uznání dluhu. Okresní soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání z důvodů podle § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e) a g) o. s. ř. V den uzavření zprostředkovatelské smlouvy , datum, došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o převodu obchodního podílu mezi jediným společníkem a jednatelem žalované , jméno FO, a nabyvatelem , jméno FO, . Dne , datum, zaplatil , jméno FO, převodci částku 2 000 000 Kč podle čl. II odst. 2 bod a) smlouvy o smlouvě budoucí. Následně byla dne , datum, poukázána nabyvatelem ve prospěch bankovního účtu převodce částka 5 000 000 Kč v souladu s čl. II odst. 2 bod b) smlouvy. Nic nebránilo uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu. Žalobkyně nepřevzala odpovědnost za porušení zprostředkované smlouvy o smlouvě budoucí některou z jejích stran. Žalobkyně vystavila dne , datum, žalované fakturu na doplacení provize ve výši 363 000 Kč, tato byla doručena žalované a nebyla rozporována. V průběhu soudního řízení se žalobkyně dozvěděla, že dne , datum, byla mezi panem , jméno FO, , panem , jméno FO, a společností , právnická osoba, ., uzavřena dohoda o narovnání. Z té vyplývá původní spornost odstoupení převodce od smlouvy o smlouvě budoucí. Žalobkyně zjistila, že pan , jméno FO, vyzýval převodce k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu. Před převodem obchodního podílu žalovaná převedla některé své nemovitosti, přestože se ve smlouvě o smlouvě budoucí zavázala nesnížit hodnotu obchodního podílu. Smlouva o převodu obchodního podílu byla provázána se smlouvou o dílo. Žalobkyně nebyla účastnicí dohody o narovnání. I z toho důvodu navrhovala svědky pana , jméno FO, a pana , jméno FO, ke zjištění, proč nedošlo k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu. Žalovaná se ve smlouvě o smlouvě budoucí zavázala vlastnit ke dni uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu vyjmenované nemovitosti. Dne , datum, došlo k založení Bytového družstva , název, , které bylo zapsáno do obchodního rejstříku dne , datum, . Jedním ze zakladatelů družstva byla i žalovaná, která ke dni , datum, převedla na družstvo i nemovitosti vyjmenované ve smlouvě o smlouvě budoucí. K odstoupení od smlouvy o smlouvě budoucí došlo až dne , datum, . Žalovaná a převodce , jméno FO, (jediný společník a jednatel žalované) zmařili svým postupem uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu na , jméno FO, . Žalobkyně má za to, že žalovaná zahrnula fakturu č. , číslo, do svého účetnictví. Žalobkyně i žalovaná jsou plátkyně DPH. Žalobkyně DPH řádně odvedla a má podezření, že žalovaná uplatnila nárok na vratku, resp. nadměrný odpočet DPH. To potvrdil žalobkyni i finanční úřad, písemně by se však vyjádřil jen vůči soudu. Vyjádření od finančního úřadu žalobkyně také navrhovala k důkazu. Pokud by k vrácení DPH došlo, žalovaná by fakticky uznala dluh vůči žalobkyni. Žalobkyně měla za to, že byla zkrácena na svých právech neprovedením navržených důkazů. Nesouhlasila ani s výrokem o náhradě nákladů řízení. K podání žaloby došlo proto, že žalovaná nijak nereagovala na předžalobní výzvy žalobkyně. Žalobkyně nevěděla o uzavření dohody o narovnání. Takový postup je v rozporu s dobrými mravy. Proto by o náhradě nákladů řízení mělo být rozhodnuto podle § 150 o. s. ř. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu dokazování.

5. Žalovaná s odvoláním žalobkyně nesouhlasila a považovala rozsudek okresního soudu za správný. Realizační smlouva o převodu měla být uzavřena do , datum, s tím, že výzvu k uzavření je možné učinit až po splnění dvou podmínek, tedy zejména úhrady částky 5 mil. Kč do , datum, . Částka v této fixní lhůtě nebyla uhrazena, z důvodu nesplnění této podmínky nevzniklo ani jedné ze stran oprávnění vyzvat druhou smluvní stranu k uzavření převodní smlouvy. Podáním ze dne , datum, následně , jméno FO, od smlouvy odstoupil pro nesplnění podmínek. Dohodou o narovnání bylo prokázáno, že , jméno FO, potvrdil pozdní úhradu částky 5 mil. Kč a akceptoval odstoupení od smlouvy , jméno FO, Pro úhradu druhé části provize nebyly splněny podmínky. Ke zmaření úhrady provize v plné výši došlo na základě prodlení třetí osoby , jméno FO, . Žalovaná za uzavření realizační smlouvy neodpovídala a nebyla povinna provizi uhradit. Všechny podstatné skutečnosti byly zjištěny z listinných důkazů. Výslechy , jméno FO, a jednatele žalované , jméno FO, byly nadbytečné. Nárok na provizi v žalované části nevznikl, neboť nikdy nebyla uzavřena realizační smlouva o převodu podílu ve společnosti žalované dle budoucí smlouvy a , jméno FO, nesplnil své povinnosti z budoucí smlouvy. Ve fixní lhůtě nedošlo k uzavření převodní smlouvy, smlouva byla dále zrušena platným odstoupením. Z dohody o narovnání vyplývá, že nebyl spor o prodlení s úhradou části ceny za převod. Sám , jméno FO, v dohodě prohlašuje jako nesporné, že byl v prodlení. Spor byl pouze ohledně smlouvy o dílo a dokončení díla, což bylo účastníky v této souvislosti narovnáno – to ale nemá žádnou souvislost s provizí zprostředkovatele. K převodu pozemků žalované došlo až po uplynutí fixního data k uzavření převodní smlouvy do , datum, . Bytové družstvo bylo založeno , datum, . Pozemky byly žalovanou vloženy do bytového družstva až dne , datum, (vklad proveden , datum, ). Okresní soud rozhodl správně ve věci samé i o náhradě nákladů řízení. Z žaloby vyplývá, že žalobkyně věděla o neuzavření realizační smlouvy (tuto informaci bylo možné zjistit i z veřejně přístupného obchodního rejstříku), přesto řízení zahájila. Nese tak plnou procesní odpovědnost za vzniklé soudní výlohy. Žalovaná navrhla, aby krajský soud rozsudek okresního soudu potvrdil a žalobkyni uložil nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Okresní soud zjistil, že se ve smlouvě o zprostředkování ze dne , datum, žalobkyně zavázala zprostředkovat pro žalovanou uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na převod obchodního podílu ve firmě žalované na třetí osobu a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni za toto zprostředkování provizi.

8. Podle § 2445 odst. 1 o. z. se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

9. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, činnost zprostředkovatele podle zprostředkovatelské smlouvy směřuje pouze k vyhledání třetí osoby, s níž by měl zájemce možnost zprostředkovávanou smlouvu uzavřít.

10. Krajský soud posoudil zprostředkovatelskou smlouvu jako neplatnou pro nemožné plnění (§ 588 o. z.). Žalovaná společnost jako zájemce nemohla být účastnicí zprostředkovávané smlouvy o smlouvě budoucí na převod obchodního podílu v žalované společnosti. Vlastníkem tohoto podílu byl , jméno FO, . Jen on mohl být převodcem obchodního podílu. Obchodní společnost nemůže převádět obchodní podíly svých společníků. Zprostředkovatelskou smlouvu týkající se zprostředkování převodu obchodního podílu v žalované společnosti měla žalobkyně uzavřít se společníkem , jméno FO, .

11. Žalobkyně se dovolávala blízkosti osoby jednatele a jediného společníka žalované a žalované společnosti.

12. Podle § 22 odst. 1 o. z. osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Podle odst. 2 stanoví-li zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami blízkými, platí tyto podmínky a omezení i pro obdobná právní jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti.

13. V daném případě však nedocházelo k převodu či zatížení majetku mezi žalovanou a jejím jednatelem a společníkem. Převedení obchodního podílu ve společnosti je právem společníka. Společnost s ručením omezeným nemá dispoziční právo ke svým obchodním podílům.

14. Podle § 2448 o. z. bylo-li ujednáno, že zprostředkovateli vznikne právo na provizi, až třetí osoba splní povinnost ze zprostředkované smlouvy, zaplatí zájemce provizi i tehdy, oddálilo-li se, či zmařilo-li se splnění této povinnosti z důvodů, za něž zájemce odpovídá. Má-li být výše provize určena podle rozsahu plnění třetí osoby, započte se do základu i plnění neuskutečněné z důvodů, za něž odpovídá zájemce.

15. I kdyby byla smlouva o zprostředkování platná, nebylo by možné dovodit, že uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu zmařila žalovaná jako zájemkyně (§ 2448 o. z.). Žalovaná společnost je odlišným subjektem od svého společníka a jednatele. Vůli žalované nelze zaměňovat s vůlí jejího jediného společníka.

16. Žalobkyně dovozovala ze zahrnutí faktury č. , číslo, do účetnictví žalované a uplatnění nároku na vratku daně uznání jejího dluhu spočívajícího v doplacení provize. I kdyby k takovému jednání u žalované došlo, nelze z toho dovozovat uznání dluhu podle § 2053 a § 2054 o. z.

17. Žalobkyně nesouhlasila s výrokem o náhradě nákladů řízení. K podání žaloby došlo proto, že žalovaná nijak nereagovala na předžalobní výzvy žalobkyně. Žalobkyně nevěděla o uzavření dohody o narovnání. Namítla, že takový postup byl v rozporu s dobrými mravy. Navrhla, aby o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 150 o. s. ř.

18. Žalobkyně i žalovaná jsou obchodní společnosti, podnikatelky. Zabývá-li se žalobkyně jako profesionálka zprostředkováváním smluv, musí umět správně definovat smluvní strany a předmět plnění. Žalobkyně se domáhala placení provize podle neplatné smlouvy. Není rozhodné, zdali na předžalobní výzvy žalobkyně žalovaná reagovala. Nezaplacením provize na předžalobní výzvu dala žalovaná dostatečně najevo, že existenci pohledávky neuznává. Žalobkyně přesto podala žalobu. V řízení byla neúspěšná. Okresní soud správně rozhodl o náhradě nákladů řízení podle zásady úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

19. Na základě výše uvedeného byl rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).

20. V odvolacím řízení byla úspěšná žalovaná. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. jí vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Podle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. d), g) a § 13 odst. 3 náleží žalované náhrada odměny advokáta za vyjádření k odvolání a účast u jednání ve výši 9 780 Kč za úkon a náhrada hotových výdajů 300 Kč za úkon, celkem 20 160 Kč. Žalované vzniklo právo i na náhradu 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta ve výši 4 234 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Celkové náklady odvolacího řízení činily 24 394 Kč. Náhradu zaplatí žalobkyně k rukám advokáta žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).