52 A 29/2026

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci v Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Venclové, Ph. D. a soudců JUDr. Aleše Korejtka a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry, ve věci navrhovatele: Dračí skála, z. s., IČO 266 69 439 sídlem Bříza 52, 503 12 Všestary zastoupená advokátem Mgr. Michalem Špačkem sídlem Václavské náměstí 832/19, 110 00 Praha 1 proti odpůrci: Městský úřad Králíky, IČO 002 79 072 sídlem Velké náměstí 5, 561 69 Králíky za účasti: Podorlický autoklub z. s., IČO 143 82 890 sídlem Bílý Újezd 115, 518 01 Bílý Újezd zastoupený advokátem Mgr. Karlem Hunešem sídlem Klicperova 1266/1, 500 03 Hradec Králové o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Městského úřadu Králíky ze dne 23. 3. 2026, sp. zn. MUKR/5363/2026/OVTS/PS/280.4-DZ12, takto:

Výrok

I. Opatření obecné povahy Městského úřadu Králíky ze dne 23. 3. 2026, č. j. MUKR/5363/2026/OVTS/PS/280.4-DZ12, se ruší dnem právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit navrhovateli k rukám jeho zástupce Mgr. Michala Špačka, advokáta, náklady řízení ve výši 24 261 Kč.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Navrhovateli se vrací uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

Odůvodnění

I. Vymezení věci, stručné shrnutí obsahu návrhu a vyjádření odpůrce

1. Navrhovatel se návrhem podle § 101a odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), domáhal zrušení opatření obecné povahy Městského úřadu Městského úřadu Králíky ze dne 23. 3. 2026, sp. zn. MUKR/5363/2026/OVTS/PS/280.4-DZ12.

2. Napadeným opatřením obecné povahy byla stanovena dočasná dopravní omezení spočívající v umístění přechodného dopravního značení na dotčených pozemních komunikacích v době konání motoristické akce „IV. Rallye Králíky“. Z obsahu opatření obecné povahy vyplývá, že jím byly účastníkům silničního provozu ukládány povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích, a jde proto o opatření obecné povahy ve smyslu § 77 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v rozhodném znění (dále též „zákon č. 361/2000 Sb.“).

3. Samotné odůvodnění opatření obecné povahy obsahuje konstatování, že zúčastněná osoba na řízení podala dne 12. 3. 2026 žádost o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci z důvodu zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu v souvislosti s pořádanou automobilovou soutěží a že k žádosti doložila vyjádření Krajského ředitelství policie Pardubického kraje ze dne 26. 2. 2026. Pokud jde o samotnou argumentaci, proč správní orgán přistoupil k vydání opatření obecné povahy, pak je zde uvedeno toliko následující: „Správní orgán žádost posoudil dle platné právní úpravy, dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů v platném znění a dle vyhlášky č. 294/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“ 4. Navrhovatel [jenž vlastní pozemky (na nichž se nachází areál dětského tábora) v bezprostřední blízkosti silnice III/31228, které se přechodná úprava provozu taktéž týkala] namítal, že návrhem napadené opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné, nezákonné, nepřiměřené a bylo vydáno v důsledku zneužití práva „za účelem prosazení zájmů konkrétního subjektu“.

5. Odpůrce označil návrh za nedůvodný a navrhl, aby jej soud zamítl. II. Posouzení věci soudem II.

1. Obecná východiska 6. Podle § 77 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. místní a přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích stanoví příslušný správní orgán opatřením obecné povahy, jde-li o světelné signály, příkazové a zákazové dopravní značky, dopravní značky upravující přednost a dodatkové tabulky k nim nebo jiné dopravní značky ukládající účastníku silničního provozu povinnosti odchylné od obecné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Opatření obecné povahy nebo jeho návrh zveřejní příslušný správní orgán na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, jen vztahuje-li se stanovení místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích k provozu v zastavěném území dotčené obce nebo může-li stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dojít ke zvýšení hustoty provozu v zastavěném území dotčené obce. Jde-li o stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, nedoručuje příslušný správní úřad návrh opatření obecné povahy a nevyzývá dotčené osoby k podávání připomínek nebo námitek; opatření obecné povahy nabývá účinnosti pátým dnem po vyvěšení.

7. Řízení o stanovení místní úpravy provozu podle § 77 zákona o silničním provozu není řízením o žádosti, podání obce, investora, vlastníka komunikace, pořadatele akce apod. je jen podnětem, nikoli žádostí, která by zakládala postavení navrhovatele či účastníka s právem na vydání rozhodnutí (viz např. rozsudek NSS ze dne 19. 1. 2024, č. j. 5 As 68/2023- 31). Správní orgán není vázán obsahem podnětu podatele, musí sám posoudit, zda je úprava zákonná, potřebná a přiměřená (rozsudek NSS ze dne 5. 3. 2025, č. j. 2 As 299/2023-69).

8. Podle § 78 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. se dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace smějí užívat jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem.

9. Podle § 78 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. přenosné svislé dopravní značky, přechodné vodorovné dopravní značky, světelné signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace smějí být užívány jen po nezbytně nutnou dobu a jen z důvodů uvedených v odstavci 2.

10. Podle § 174 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále též „správní řád“), platí pro řízení o opatření obecné povahy obdobně ustanovení části první a přiměřeně ustanovení části druhé správního řádu, tedy i § 68 odst. 3 správního řádu. V odůvodnění opatření obecné povahy proto musí být uvedeny důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů a výkladu právních předpisů, a vypořádání relevantních vyjádření, připomínek či námitek.

11. I podle ustálené judikatury správních soudů musí být i opatření obecné povahy, kterým se stanoví přechodná úprava provozu na pozemních komunikacích, řádně a přezkoumatelně odůvodněno. Skutečnost, že zákon o silničním provozu pro tento typ opatření obecné povahy stanoví zjednodušený procesní režim, nezbavuje správní orgán povinnosti uvést konkrétní důvody, pro které opatření obecné povahy vydal. Zjednodušený a operativní charakter přechodné úpravy provozu tedy může odůvodnit stručnost odůvodnění opatření obecné povahy, nikoli však jeho absenci, formálnost či nepřezkoumatelnost. Odůvodnění takového opatření obecné povahy musí obsahovat alespoň základní skutkové a právní úvahy, z nichž je patrné, jaký legitimní cíl správní orgán sledoval, z jakých podkladů vycházel, proč považoval stanovenou úpravu za nezbytnou a proč zvolil právě konkrétní dopravní řešení. Nestačí pouhé obecné konstatování, že opatření obecné povahy je vydáváno z důvodu bezpečnosti a plynulosti provozu, z důvodu stavebních prací či na základě žádosti určitého subjektu. Správní orgán musí vysvětlit, jak se tyto okolnosti promítají do potřeby stanovit konkrétní dopravní značení nebo jiné omezení provozu.

12. Součástí odůvodnění musí být rovněž posouzení zákonných podmínek pro užití dopravního značení. Dopravní značky, dopravní zařízení a provozní informace lze užít jen v rozsahu a způsobem, jak to nezbytně vyžaduje bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích nebo jiný důležitý veřejný zájem. U přechodné úpravy je proto třeba z odůvodnění zjistit, proč bylo zvolené omezení nezbytné, zda nebylo možné dosáhnout sledovaného cíle mírnějším prostředkem a zda je zásah přiměřený z hlediska věcného i časového rozsahu. Správní orgán má zvažovat i kolidující zájmy dotčených osob a veřejnosti a opatření obecné povahy nastavit tak, aby omezení běžného užívání komunikace bylo co nejmenší, pokud lze sledovaného cíle dosáhnout i méně invazivním způsobem.

13. Je-li podkladem opatření obecné povahy stanovisko dotčeného orgánu, zejména Policie České republiky, musí být z odůvodnění zřejmé, jak s ním správní orgán naložil. Pokud dotčený orgán uplatnil výhrady nebo podmínky, je třeba vysvětlit, zda a jak byly zohledněny, případně proč je správní orgán nepovažoval za určující. Stejně tak nelze odůvodnění nahradit pouhým odkazem na grafickou přílohu, situaci dopravního značení nebo rekapitulaci žádosti. Tyto podklady mohou vymezovat obsah opatření obecné povahy, samy o sobě však nevysvětlují rozhodovací úvahy správního orgánu.

14. Nedostatek odůvodnění nelze napravit až v řízení před soudem dodatečným vysvětlováním důvodů, které v samotném opatření obecné povahy uvedeny nebyly. Úkolem soudu je přezkoumat zákonnost opatření obecné povahy na základě důvodů, které správní orgán v opatření obecné povahy skutečně uvedl. Pokud z odůvodnění není seznatelné, proč byla přechodná úprava provozu stanovena právě v daném rozsahu a podobě, zda byly splněny zákonné podmínky jejího vydání a zda správní orgán přiměřeně zvážil nezbytnost a proporcionalitu zásahu, je opatření obecné povahy nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. II.

2. Aplikace obecných východisek na posuzovanou věc 15. Soud nejprve konstatuje, že návrhem napadený akt odpůrce má povahu opatření obecné povahy. Stanovením přechodné úpravy provozu prostřednictvím dopravního značení byl konkrétně vymezen předmět regulace, tedy provoz na určitých pozemních komunikacích v určitém časovém období, a zároveň byl regulován neurčitý okruh adresátů, tj. účastníků silničního provozu. Značení přitom ukládalo účastníkům provozu povinnosti odchylné od obecné právní úpravy.

16. Soud dále opakuje, že zjednodušený procesní režim stanovený v § 77 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb. pro přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích nezbavuje správní orgán povinnosti opatření obecné povahy řádně odůvodnit. Citované ustanovení pouze vylučuje doručování návrhu opatření obecné povahy a výzvu dotčeným osobám k podávání připomínek nebo námitek. Neodstraňuje však zákonný požadavek, aby vydané opatření obecné povahy obsahovalo přezkoumatelné odůvodnění.

17. Povinnost odůvodnit opatření obecné povahy má v případě dopravního značení zvláštní význam. Právě z odůvodnění musí být patrné, proč správní orgán považoval konkrétní dopravní omezení za nezbytné z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu nebo jiného důležitého veřejného zájmu, proč bylo zvoleno právě dané řešení, v jakém rozsahu a na jakou dobu, a zda omezení nepřekračuje míru nezbytnou k dosažení sledovaného cíle.

18. V projednávané věci však odůvodnění napadeného opatření obecné povahy tyto požadavky nesplňuje.

19. Odpůrce v obecné části odůvodnění pouze uvedl, že vycházel z návrhu žadatele, že bylo předloženou souhlasné vyjádření Policie České republiky a že žádost posoudil podle platné právní úpravy (zákona č. 361/2000 Sb., a vyhlášky č. 294/2015 Sb.). Takové odůvodnění je zcela obecné a nevypovídá nic o tom, jaké konkrétní skutkové okolnosti odpůrce zjistil, jaké podklady hodnotil, jaké úvahy jej vedly k přijetí právě stanovené přechodné úpravy provozu a proč považoval stanovený rozsah dopravního značení a dopravních omezení za nezbytný. Z napadeného opatření obecné povahy zejména nevyplývá: 1. jaký konkrétní veřejný zájem měl být přechodnou úpravou provozu chráněn [jak zdůraznil Ústavní soud v nálezu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 21/16, bod 50, „k částečnému nebo úplnému uzavření komunikace může správní orgán přistoupit pouze tehdy, pokud zájem žadatele na uzavření komunikace převáží nad jinými v úvahu připadajícími zájmy, jen v rozsahu zcela nezbytném pro dosažení tohoto zájmu a na dobu pokud možno co nejkratší“], 2. jaká konkrétní bezpečnostní nebo provozní rizika měla být řešena, 3. proč bylo nezbytné omezit provoz právě ve stanoveném rozsahu (zcela nesprávně odpůrce na straně 6 opatření obecné povahy uvádí, že „to, kde se bude konat předmětná rallye, je na základě požadavku žadatele, kdy toto správní orgán neovlivní“, neboť, jak bylo uvedeno pod bodem 7 tohoto rozsudku, řízení o stanovení místní úpravy provozu podle § 77 zákona o silničním provozu není řízením o žádosti, správní orgán není vázán obsahem podnětu podatele, musí sám posoudit, zda je úprava zákonná, potřebná a přiměřená), 4. proč nebylo možné zvolit mírnější nebo prostorově či časově užší řešení, 5. proč byla stanovena právě uvedená doba platnosti přechodné úpravy, 6. jak správní orgán hodnotil stanovisko Policie České republiky a případné další podklady, 7. zda a jak byla posouzena přiměřenost zásahu do práv osob dotčených omezením provozu.

20. Pouhá skutečnost, že opatření obecné povahy bylo vydáno na základě návrhu žadatele a po písemném vyjádření Police ČR, nemůže nahradit vlastní úvahu správního orgánu [a to tím spíše, že řízení o stanovení místní úpravy provozu podle § 77 zákona o silničním provozu není řízením o žádosti]. Správní orgán není pouhým vykonavatelem návrhu žadatele ani stanoviska dotčeného orgánu. Musí samostatně posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky pro stanovení přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, zejména požadavek nezbytnosti podle § 78 odst. 2 a 3 zákona č. 361/2000 Sb. To zdůraznil i NSS v rozsudku ze dne 13. 6. 2019, č. j. 5 As 121/2018 – 30. NSS konkrétně uvedl, že ani zjednodušený postup podle § 77 odst. 5 zákona o silničním provozu nezbavuje správní orgán povinnosti opatření obecné povahy řádně odůvodnit. Odůvodnění musí obsahovat důvody, podklady a úvahy. Pouhý odkaz na realizaci určité akce nestačí. Nedostatek důvodů způsobuje nepřezkoumatelnost opatření obecné povahy. Z opatření obecné povahy musí být jednoznačně zřejmé, proč je značení nezbytné z hlediska bezpečnosti, plynulosti provozu nebo jiného důležitého veřejného zájmu (rozsudek NSS ze dne 20. 10. 2020, č. j. 1 As 231/2020 – 58). To ovšem z návrhem napadeného opatření obecné povahy seznatelné není.

21. Soud z napadeného opatření obecné povahy nemůže zjistit, zda odpůrce skutečně posoudil zákonné podmínky pro užití přechodného dopravního značení, zda hodnotil nezbytnost a přiměřenost zvoleného řešení a zda se zabýval časovým a věcným rozsahem omezení. Soud by musel tyto úvahy za odpůrce domýšlet nebo nahrazovat vlastním posouzením, což mu nepřísluší. Opatření obecné povahy je proto nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Nepřezkoumatelnost přitom brání soudu v posouzení dalších námitek zpochybňující zákonnost či proporcionalitu stanovené přechodné úpravy provozu.

III. Závěr a náhrada nákladů řízení

22. Soud uzavírá, že napadené opatření obecné povahy neobsahuje dostatečné a přezkoumatelné odůvodnění. Odpůrce neuvedl konkrétní důvody výroku, relevantní podklady, vlastní hodnotící úvahy ani posouzení nezbytnosti a přiměřenosti stanovené přechodné úpravy provozu. Tím porušil požadavky vyplývající z § 174 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 68 odst. 3 správního řádu a z § 78 odst. 2 a 3 zákona č. 361/2000 Sb. Proto soud podle § 101d odst. 2 s. ř. s. zrušil návrhem napadené opatření obecné povahy dnem právní moci tohoto rozsudku (výrok I).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl (výrok II) soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. a procesně neúspěšnému odpůrci uložil povinnost nahradit procesně úspěšnému navrhovateli účelně vynaložené náklady řízení tvořené a) odměnou advokáta za 3 úkony právní služby [převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu, účast na jednání před soudem] dle § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 13 860 Kč (3 x 4 620), b) paušální náhradou hotových výdajů advokáta (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) spojených se třemi úkony právní služby ve výši 1 350 Kč (3 x 450 Kč), c) náhradou cestovních výdajů advokáta (§ 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za cestu z Hradce Králové (pobočka advokáta) do Pardubic a zpět (50 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 6, 6 l NM na 100 km při ceně pohonné hmoty (dle vyhlášky č. 573/2025 Sb.) 34, 10 Kč/l a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,90 Kč/km, náhradou za promeškaný čas [cesta z Hradce Králové do Pardubic a zpět (50 km)] za 2 půlhodiny po 150 Kč (§ 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.); cestovní náhrady a náhrada za promeškaný čas činí 708 Kč (407, 53 + 300), d) daní z přidané hodnoty (21 %), neboť advokát navrhovatele je plátcem této daně (§ 57 odst. 2 s. ř. s.), e) zaplaceným soudním poplatkem za návrh ve výši 5 000 Kč. Celkem 24 261 Kč.

19. Platební místo („k rukám zástupce navrhovatele“) bylo určeno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s., přiměřená lhůta ke splnění povinnosti uložené výrokem II pak v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s 64 s. ř. s.

20. Osobě zúčastněné na řízení soud náklady řízení nepřiznal (výrok III), neboť pro přiznání nebyly splněny zákonné podmínky § 60 odst. 5 s. ř. s., tedy osoba zúčastněná na řízení nemůže uplatňovat náklady řízení proti úspěšnému navrhovateli a současně soud osobě zúčastněné na řízení neuložil žádnou povinnost.

21. Soud vrátil navrhovateli soudní poplatek ve výši 1 000 Kč v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť soudní poplatek na vydání předběžného opatření byl uhrazen duplicitně.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Pardubicích dne 17. června 2026 JUDr. Petra Venclová. Ph. D., v. r. předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje X.