52 A 55/2026

Rubrum

USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem ve věci žalobce: M. H. bytem doručovací adresa v zastoupení JUDr. Romanem Kouckým, advokátem, sídlem generála Svobody 339, 533 51 Pardubice proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČ 70892822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice o žalobě na vyslovení nicotnosti příkazu na místě č. A 0582788, série BA/2017, vydaného Městskou policií Pardubice dne 7. 3. 2022, takto:

Výrok

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá, aby soud prohlásil za nicotný příkaz na místě č. A 0582788, série BA/2017, který vydala Městská policie Pardubice dne 7. 3. 2022 pro přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění. Žalobce v žalobě namítá, že se tohoto jednání nemohl dopustit, neboť se v rozhodné době nacházel v zahraničí, a že podpis na příkazu na místě není jeho podpisem. Navrhuje proto provedení znaleckého dokazování z oboru písmoznalectví. Uvádí dále, že žalovaný na jeho podnět podle ust. § 77 správního řádu sdělil dne 3. 4. 2025, že neshledal důvod k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti 2. Krajský soud se nemohl zabývat věcným posouzením žaloby, a to z následujících důvodů.

3. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen i „s.ř.s.“) soud usnesením odmítne návrh, je-li podle zákona nepřípustný. Podle ust. § 68 písm. a) s.ř.s. je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon. Tento závěr odpovídá i zásadě subsidiarity soudní ochrany vyjádřené v ust. § 5 s.ř.s.

4. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/2010- 65, uvedl, že rozhodnutí vydané v blokovém řízení je založeno na souhlasu obviněného s takovým vyřízením věci. Z toho plyne zásadní nepřípustnost přímého soudního přezkumu takového rozhodnutí. Současně rozšířený senát připustil obnovu řízení v případech, v nichž účastník zpochybní, že souhlas s uložením pokuty vůbec udělil; typicky půjde o záměnu osoby nebo tvrzení o zfalšovaném podpisu. Z toho vyplývá, že až jen rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení, včetně rozhodnutí o odvolání proti němu, pak podléhá soudnímu přezkumu.

5. Na tento závěr navázal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 6. 2018, č. j. 2 As 171/2018-15, z něhož vyplývá, že žaloba, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení, je nepřípustná podle ust. § 68 písm. a) soudního řádu správního. Skutečnost, že žalobce u správního orgánu podal podnět k prohlášení nicotnosti a správní orgán neshledal důvod k zahájení takového řízení, tento závěr nemění.

6. Žalobní petit i veškerá žalobní argumentace směřují výhradně k tomu, aby soud vyslovil nicotnost příkazu na místě. Žalobce nenapadá rozhodnutí vydané v řízení o žádosti o obnovu řízení. Jeho tvrzení, že příkaz na místě nepodepsal a že se za něj mohla vydávat jiná osoba, představuje právě tvrzení o neudělení souhlasu s projednáním přestupku v blokovém řízení. Takové tvrzení však nemůže založit přípustnost přímé žaloby proti příkazu na místě; v mezích podmínek stanovených správním řádem je třeba je uplatnit postupem odpovídajícím obnově řízení. Soud proto nemůže provádět žalobcem navržené znalecké dokazování ani posuzovat, zda je podpis na příkazu na místě jeho podpisem.

7. Soud proto žalobu podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s ust. § 68 písm. a) s.ř.s. odmítl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 60 odst. 3 s.ř.s.; byla-li žaloba odmítnuta, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Toto usnesení nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení (§ 54 odst. 5 ve spojení s § 55 odst. 5 s. ř. s.). Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení usnesení). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení usnesení, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo usnesení doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Pardubicích dne 10. srpna 2026 JUDr. Jan Dvořák v. r. samosoudce