52 Ad 6/2025

Rubrum

č. j. 52 Ad 6/2025-96 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Dvořákem v právní věci žalobce: J. K. bytem zastoupený advokátkou Mgr. Markétou Nečasovou sídlem Klicperova 1266, 500 02 Hradec Králové proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963 sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha v řízení ožalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 2. 2025, č.j. X, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 28. 2. 2025, č. j. X se pro nezákonnost ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně Mgr. Markéty Nečasové, advokátky, náklady řízení ve lhůtě do 60 ti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to ve výši 20.280 Kč.

Odůvodnění

1. Žalovaným rozhodnutím byly zamítnuty námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22. 11. 2024, č. X, kterým Česká správa sociálního 2 52 Ad 6/2025 zabezpečení zamítla žalobci žádost o změnu výše invalidního důchodu podle § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (dále jen “zákon o důchodovém pojištění“) a pro nesplnění podmínek § 39 odst. 2 písm. c) cit. zákona, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 26. 2. 2025 není žalobce invalidní pro invaliditu třetího stupně, ale je nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně.

2. Žalobce podal včas proti žalovanému rozhodnutí žalobu, ve kterém se domáhal jeho soudního přezkoumání. V žalobě byly obsaženy námitky, které se týkaly nedostatečně posouzeného zdravotního stavu žalovanou s návrhem na zrušení žalovaného rozhodnutí.

3. V žalobě byly dále uvedeny zdravotní problémy žalobce a odkaz na zdravotní dokumentaci jich se týkající.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila.

5. Soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“) z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního stavu postižení žalobce včetně správnosti určení procentuálního ohodnocení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

6. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaná při vydání žalovaného rozhodnutí v části určující procentuální ohodnocení poklesu pracovní schopnosti vycházela z posudku lékaře vydaném v námitkovém řízení dne 26. 2. 2025 kterým byla míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena podle vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, v platném znění (dále jen „cit. vyhláška“) ve výši 60 %.

7. Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že mezi účastníky řízení zůstala jediná sporná otázka, spočívající v odborném lékařském posouzení procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. K posouzení výše uvedené otázky není příslušný soud, ale příslušný orgán – Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (dále jen „PK MPSV ČR“), a to na základě § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění. Proto za tímto účelem soud provedl důkaz, a to srovnávacím posudkem PK MPSV ČR, pracoviště v Brně ze dne 29. 4. 2026 č.j. SZ/2026/445-BR-32.

8. Z tohoto posudku vzal soud za prokázané, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu žalobce činila 70 %, když rozhodující zdravotní postižení bylo stanoveno podle kapitoly V. položky 3 d) vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění.

9. Za rozhodující zdravotní postižení považovala PK MPSV ČR postchizofrenní deprese.

10. Soudu tedy nezbylo než dospět k závěru shodném se závěrem uvedeného lékařského posudku zmíněné posudkové komise, a to, že k datu vydání žalovaného rozhodnutí byl žalobce invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění.

11. Podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění se o invaliditu třetího stupně jedná v případě, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %. 3 52 Ad 6/2025 12. A protože přesně tak tomu bylo v projednávané věci, a proto bylo v řízení prokázáno krácení žalobce na právu na uvedený důchod a krajský soud musel žalované rozhodnutí zrušit pro nezákonnost (§ 65 odst. 1 a § 78 odst. 1 s.ř.s.).

13. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1,2 s.ř.s., když žalované jako orgánu ve věcech důchodového pojištění, právo na náhradu nákladů nenáleží a úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, které zahrnují následující náhrady, vycházejí z nároků upravených vyhláškou č. 177/1996 Sb., a to - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) 4.620,- Kč - sepsání a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) 4.620,- Kč - písemné podání ve věci samé – vyjádření k posudku dle § 11 odst. 1 písm. d) 4.620,- Kč - písemné podání ve věci samé – vyjádření soudu dle § 11 odst. 1 písm. d) 4.620,- Kč - k tomu 4x paušální náhrada htoových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 1.800,- Kč Celkem činí 20.280, - Kč

Poučení

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v ust. § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Pardubicích dne 27. května 2026 4 52 Ad 6/2025 JUDr. Jan Dvořák v. r. samosoudce