61 Ad 1/2016

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D. ve věci žalobkyně: H.P., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14.01.2016, č. 6357042417/46091-KRM, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14. 01. 2016, č. 6357042417/46091-KRM s e z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení uvedeným ve výroku tohoto rozsudku byly podle ust. § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“) a § 90 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“) zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. 6357042417 ze dne 13. 11. 2015 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Posledně uvedeným rozhodnutím byla žalobkyni zamítnuta žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle ustanovení § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. b), c) zákona o důchodovém pojištění s tím odůvodněním, že podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Pardubice ze dne 03. 11. 2015 žalobkyně není invalidní pro invaliditu třetího stupně ani není invalidní pro invaliditu druhého stupně, ale je nadále invalidní pro invaliditu prvního stupně. Dle uvedeného posudku činí pokles pracovní schopnosti žalobkyně 45 %, když za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo vzato zdravotní postižení – artropatie, osteoartróza – středně těžké postižení – uvedené v kapitole XIII., oddílu A, položce 1b, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Žalobkyně se včasnou žalobou podanou podle části třetí, hlavy II., dílu 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) domáhala soudního přezkumu zákonnosti uvedeného rozhodnutí. Žalobkyně trvala na tom, že její invalidita odpovídá invaliditě třetího stupně, když z důvodu trvale nepříznivého zdravotního stavu a psychického zdraví není schopna nastoupit do zaměstnání ani se sama o sebe postarat. Žalobkyně k žalobě přiložila odborné lékařské nálezy a navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Žalovaná k věci podala vyjádření dne 7. 3. 2016, v němž uvedla, že rozhodnutí ve věci ponechává na úvaze soudu podle závěru posudkové komise MPSV ČR. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 s.ř.s. z hlediska správnosti a úplnosti zjištěného zdravotního postižení žalobkyně včetně následného procentuálního ohodnocení poklesu její pracovní schopnosti ve smyslu příslušných ustanovení právního řádu, přičemž po veřejném projednání ve věci dne 17.8.2016 dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Soud provedl ve věci důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV“), pracoviště v Hradci Králové ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Posudek byl vypracován dne 3. 6. 2016. V PK MPSV zasedala jako předsedkyně komise MUDr. M. Ch., jako další lékař MUDr. V. M. PK MPSV vycházela při zpracování posudku z údajů a lékařských nálezů doložených ve spisové dokumentaci Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, ze spisu OSSZ Pardubice a z doloženého posudku České správy sociálního zabezpečení v Hradci Králové a dále rovněž ze zdravotní dokumentace a z nálezů doložených ve spise od ošetřujícího praktického lékaře (MUDr. V.P., Pardubice), jakož i z vlastního přešetření žalobkyně při jednání PK MPSV Hradec Králové dne 3. 6. 2016. PK MPSV vzala za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobkyně artropatii, osteoartrózu s funkčně těžkým postižením levého kyčelního kloubu, s funkčním postižením pravého kyčelního kloubu při degenerativních změnách, s těžkým funkčním postižením kolenních kloubů a obou nohou. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti stanovila PK MPSV na 50 %, a to dle zařazení do kapitoly XIII., oddílu A, položky 1 písm. c) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Horní hranice procentního ohodnocení byla zvolena s ohledem na profesi žalobkyně (administrativní pracovnice) další četná v posudku uvedená zdravotní postižení žalobkyně (str. 3,4 posudku). Soud vzal s ohledem na závěry PK MPSV uvedené v posudku za prokázané, že u žalobkyně se k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o invaliditu II. stupně, neboť její pokles pracovní schopnosti dosahoval z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně 50 %, nedosahoval však více než 69% ve smyslu § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Posudkový závěr je řádně odůvodněn, když ke dni vzniku invalidity II. stupně, tj. ke dni 29.10.2015, došlo u žalobkyně ke zhoršení pohybových schopností v důsledku počínající nekrózy levého kyčelního kloubu. Soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí proto dospěl k závěru, že žalovaná se ve správním řízení dopustila vady řízení, neboť nedostatečně zjistila skutkový stav věci, což mělo vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí. Tedy žalovaná svým rozhodnutím zkrátila žalobkyni na jejím veřejném právu na přiznání invalidního důchodu pro invaliditu II. stupně. Za daného stavu věci soudu nezbylo než napadené rozhodnutí pro vady řízení podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušit a vrátit věc žalované k dalšímu řízení, v němž bude žalovaná podle § 78 odst. 5 s.ř.s. vázána výsledky dokazování, které bylo provedeno před soudem, tedy v dalším řízení bude vycházet z toho, že u žalobkyně vznikla ke dni 29.10.2015 invalidita II. stupně. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., když žalované jako orgánu rozhodujícímu ve věcech důchodového pojištění právo na náhradu nákladů nenáleží, zatímco úspěšná žalobkyně se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. V Pardubicích dne 17. srpna 2016 JUDr. Petra Venclová, Ph.D. v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Kateřina Vrabcová