11 Co 104/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 c) Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0 o 103.656 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 8 C 41/2022-148 ze dne 9. 4. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů odvolacího řízení- žalobci a) ve výši 5.385 Kč,- žalobkyni b) ve výši 5.076 Kč,- žalobkyni c) ve výši 6.160 Kč,do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci a) částku 32.148,378 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2022 do zaplacení (odstavec I. výroku), žalobkyni b) částku 28.548,378 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2022 do zaplacení (odstavec II. výroku), žalobkyni c) částku 42.959,244 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 1. 2022 do zaplacení (odstavec III. výroku), rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci a), žalobkyni b) a žalobkyni c) náhradu nákladů řízení (odstavec IV., V. a VI. výroku), rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 1. 313 Kč (odstavec VII. výroku).

2. Rozsudek napadl včas podaným odvoláním v celém rozsahu žalovaný. Nesouhlasil se skutkovými zjištěními okresního soudu a s právním hodnocením věci. I pokud by žalovaný připustil (o čemž stále přesvědčen není), že soud prvního stupně správně dospěl k závěru, že část štítové zdi, která byla vystavěna na jeho zdi, je ve vlastnictví žalobců, a tedy i zateplení této stěny s provedením finálního nátěru, jak je součástí této zdi, je v jejich vlastnictví, na věc je nutno nahlížet jinak. Dle zjištění soudu žalobce měl sice podepsat listinu obsahující pro účely stavebního řízení souhlas pro provedení takového zateplení, avšak pomine-li žalovaný okolnosti podepsání této listiny (byl krátce po mozkové mrtvici a následky svého jednání si ne zcela uvědomoval), z toho souhlasu nelze jakkoliv vyvodit srozumění či souhlas s tím, že by měl vzniknout více než dvaceticentimetrový přestavek na jeho pozemek a stavbu, a zejména souhlas s tím, že takový prostor přesahující nad jeho střechu bude využíván komerčně pro umístění reklamy. Žalovaný osazením okapničky zabránil dalšímu poškozování svého majetku, neboť zatékání střechou se opakovaně objevilo po provedení zateplení a ustalo osazením okapničky. Vyzval žalobce dvakrát k odstranění příčiny zatékání přípisy z října 2019 a listopadu 2019 a provedení řádného oplechování zateplení, k tomu však nedošlo. Žalobci rovněž ignorovali výzvu zdejšího stavebního úřadu, následný čin žalovaného nelze interpretovat jako neoprávněný zásah do cizího majetku, nýbrž pouze jako jednání, kterým ochránil svůj majetek, neboť cesta soudního či správního rozhodnutí by takové nápravy nedosáhla. Tento zásah respektoval i zásadu přiměřenosti. Poškození majetku žalobců bylo pouze estetické, nikoliv funkční. Takový zákonem předvídaný a připuštěný zásah nemůže být zásahem neoprávněným. Žalovaný rovněž nesouhlasí se znalcem navrhovaným způsobem odstranění údajného poškození. Žalovanému se nejeví adekvátním znovu stěrkovat a opatřovat nátěrem celou fasádu, když teoreticky poškozená část zahrnuje plošně jen zcela nepatrnou část plochy celé zateplené štítové stěny. Jím nasazená okapnička má pouze estetický, nikoliv funkčně negativní dopad na celou fasádu. I o závadě vzhledové lze pochybovat, neboť osazení okapniček je běžným stavebním prvkem. Soud dle jeho názoru nezjistil spolehlivě skutkový stav věci ohledně umístění a následného zastříkání nápisu žalovaným, hovoří o ploše 4 x 4 m, na jiném místě dokonce o ploše 4 x 47 m, když nápis reálně zasahuje plochu 4 x 1 m. Žalovaný navrhuje vypracování revizního znaleckého posudku, jeho důkaznímu návrhu nebylo soudem prvního stupně vyhověno. Domáhal se zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobci navrhovali potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Vlastnictví štítové stěny a souhlas žalovaného s jejím zateplením již bylo pravomocně vyřešeno v předchozích řízeních. Poškození nového zateplení štítové zdi zaražením starého a zprohýbaného plechu, který má podle žalovaného údajně plnit funkci jakési okapničky, odůvodňuje žalovaný zatékáním přes zateplení štítové stěny, tato jeho tvrzení již byla vyvrácena rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 6 C 37/2020-228 a následným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 217/2023-261. Žalovaný se snaží bagatelizovat jím nasprejovaný hanlivý nápis na štítové zateplené stěně domu žalobců, zde odkazují na závěr prezentovaný v rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2022, č. j. 19 A 10/2021-63. Žalovaný se snaží vyvolat dojem, že je zcela normální vrazit plech do cizí fasády a následně fasádu 2x posprejovat. Způsob odstranění poškození fasády uvedením do původního stavu a výše nákladů byly zjištěny odborným vyjádřením firmy , právnická osoba, a znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalecký posudek předložený žalobci má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje i doložku dle § 127a o. s. ř. Důvody pro vypracování revizního znaleckého posudku nejsou dány.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobci požadovali každý v rozsahu svého spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech po žalovaném náhradu škody. Žalovaný se měl dopustit dvou skutků, kterými poškodil nemovitost ve spoluvlastnictví žalobců. 1) 15. 1. 2020 nastříkal sprejem zelené barvy na zateplený štít fasády domu žalobců nápis o rozměrech 4 x 4 m a textu „To je firma, která čmáře po cizích objektech svoje reklamy“, 2) zarazil plech do zateplené fasády štítové stěny domu žalobců, čímž došlo k poškození vzhledu i zateplení fasády domu a ke vzniku škody spolumajitelům domu – žalobcům. Žalobci vyzvali žalovaného k zaplacení náhrady škody, kdy obsílku si žalovaný převzal 15. 12. 2021 a ve výzvě mu byla poskytnuta lhůta 7 dnů k zaplacení. Celková výše škody činila 100.056 Kč a byla rozpočítána ve prospěch jednotlivých žalobců dle jejich spoluvlastnických podílů. Žalovaný popíral, že by svým jednáním způsobil žalobcům jakoukoliv škodu.

6. Okresní soud provedl ve věci dokazování tak, jak je zachyceno v protokolech o jednání a dospěl ke skutkovým zjištěním, jež jsou popsána v odůvodnění napadeného rozhodnutí v bodech 4 až 9.

7. Odvolací soud považuje skutková zjištění okresního soudu za správná a odpovídající provedeným důkazům. V úplnosti na ně odkazuje.

8. U jednání před odvolacím soudem byly provedeny důkazy listinami tak, jak je uvedeno níže. Z výzvy k účasti na státním dozoru z 29. 5. 2020 bylo zjištěno, že , městský úřad, jako stavební úřad vyzval žalobce jako spoluvlastníky nemovitostí a žalovaného a další dva spoluvlastníky nemovitostí k účasti při výkonu státního dozoru dne 25. 6. 2020 za účelem prošetření žádosti o provedení kontrolní prohlídky stavby na zateplení rodinného domu č. p. , hodnota, (ve vlastnictví žalobců) na , adresa, s tím, že po provedení těchto stavebních úprav zatéká do stavby č. p. , hodnota, (ve vlastnictví žalovaného a dalších dvou osob). Z výzvy ke zjednání nápravy z 29. 6. 2020 bylo zjištěno, že stavební úřad shora označený zjistil u štítové stěny rodinného domu č. p. , hodnota, (ve spoluvlastnictví žalobců), že zateplení bylo ukončeno cca 150 mm nad střešní krytinou bez toho, aby bylo provedeno řádné oplechování po provedení zateplení ve vazbě na rodinný dům č. p. , hodnota, (ve vlastnictví žalovaného). Žalobci jako spoluvlastníci rodinného domu byli vyzváni ke zjednání nápravy – ukončení zateplení štítové stěny dle standardu ETICS - provést oplechování štítové stěny v návaznosti na střešní krytinu sousedního rodinného domu č. p. , hodnota, , aby nedocházelo k zatékání do půdního prostoru tohoto rodinného domu. Lhůta byla stanovena do 30. 9. 2020. Ze sdělení ke zjednání nápravy z 1. 10. 2020 bylo zjištěno, že stavební úřad vyzval spoluvlastníky - žalobce, aby ve lhůtě do 30. 9. 2020 zjednali nápravu v rozsahu, jak je uvedeno ve výzvě z 29. 6. 2020. V souvislosti s touto výzvou doručil , tituly před jménem, , Jméno zainteresované osoby 0/0, jako zástupce spoluvlastníků rodinného domu č. p. , hodnota, stavebnímu úřadu dne 20. 8. 2020 sdělení, že žalovaný jako většinový vlastník rodinného domu č. p. , hodnota, byl osloven za účelem umožnění vstupu na jeho stavbu a pozemek, aby mohly být provedeny požadované stavební práce firmou , právnická osoba, , to je firmou, která prováděla zateplení štítové stěny. , Jméno zainteresované osoby 3/0, nereagoval na dopis z 19. 8. 2020. Vzhledem k těmto skutečnostem stavební úřad vzal na vědomí, že výzva ke zjednání nápravy ze dne 29. 6. 2020 nemohla být do 30. 9. 2020 splněna.

9. Odvolací soud provedl označené důkazy s ohledem na skutečnost, že v řízení před soudem prvního stupně žalovaný navrhl provedení těchto důkazů (č. l. 63), dokazování bylo doplněno v souladu s § 213 odst. 4 o. s. ř.

10. K provedeným důkazům sdělili žalobci, že požádali žalovaného, aby jim umožnil vstup na svou střechu, aby stavebním úřadem požadovaná náprava mohla být provedena a žalovaný si dal podmínku, že nápravu nebude provádět firma , právnická osoba, , která celý dům zateplovala. Na to odmítli žalobci přistoupit.

11. Žalovaný uvedl, že nesouhlasil s tím, aby opravu a nápravu prováděla firma , právnická osoba, , důvod byl, že již běžely spory o náhradu škody, kterou uvedená firma měla způsobit neodborným postupem na střeše žalovaného, jednalo se o spor u Okresního soudu v Novém Jičíně sp. zn. 6 C 37/2020 a dle žalovaného bylo jeho zcela legitimním požadavkem, aby uvedená firma opravy nečinila. Protože dle žalobce měla firma , právnická osoba, provádět opravy, nepustil je žalovaný na svou střechu.

12. Okresní soud správně aplikoval ustanovení § 2910 o. z., dle kterého škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobí.

13. Žalovaný svým úmyslným jednáním způsobil poškození majetku ve spoluvlastnictví žalobců a zasáhl tak do jejich absolutního práva - práva vlastnického.

14. Žalovaný nastříkal na nově zhotovenou fasádu štítové stěny na domě ve spoluvlastnictví žalobců nápis sprejem, čímž bezpochyby došlo k estetickému poškození štítové zdi. V odvolání se žalovaný bránil tím, že štítová stěna je v jeho vlastnictví. Nic takového však nebylo prokázáno. Nelze vyloučit, že štítová stěna přesahuje po provedení zateplení do prostoru kolmého nad pozemkem ve vlastnictví žalovaného a zasahuje tak do jeho vlastnického práva. Z toho však rozhodně nelze dojít k závěru, že se štítová stěna nachází ve vlastnictví žalovaného. Štítová stěna je součástí domu č. p. , hodnota, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, ve spoluvlastnictví žalobců. Ani v důsledku případného přesahu se štítová stěna nemůže dostat do vlastnictví žalovaného.

15. Pro posouzení, zda žalovaný svým jednáním poškodil věc ve vlastnictví žalobců a způsobil tím škodu, není nutné se otázkou, zda skutečně dochází k neoprávněnému přesahu štítové zdi nad nemovitost žalovaného, zabývat. I kdyby tomu tak skutečně bylo, slouží k ochraně žalovaného zájmů a práv jiné právní prostředky než jednání, kterého se žalovaný dopustil. Ani pokud by štítová stěna skutečně přesahovala nad kolmý prostor nad nemovitost žalovaného, rozhodně jej to neopravňuje k tomu, aby sprejem stříkal po štítové zdi jakékoliv nápisy. Uvedeným jednáním porušil žalovaný povinnost nezasahovat do vlastnického práva jiné osoby (žalobců), v důsledku použití barvy ve spreji štítovou stěnu poškodil a znalec vyčíslil prostředky na opravu tohoto poškození. Neobstojí žalovaného námitka, že není třeba znovu opravovat novým nátěrem celou štítovou stěnu a že by stačilo opravit, tedy zatřít pouze nastříkaný text. Posledně uvedeným postupem by rozhodně nedošlo k řádnému opravení štítové stěny a jejímu uvedení do původního stavu. Navíc okresní soud správně poukázal na ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal. Pravomocným rozhodnutím , městský úřad, , odbor přestupkových agend z 21. 4. 2021 byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bod 4 přestupkového zákona právě ohledně jednání – nastříkání sprejem textu na zateplenou štítovou stěnu domu žalobců, přičemž se jednalo o nápis o rozměrech 4 x 4 m. Za spáchaný přestupek mu byla uložena pokuta ve výši 7.000 Kč a poškození byli odkázáni s nárokem na náhradu škody na obecné soudy. Není tak sporu o tom, že žalovaný se dopustil úmyslného jednání, kterým poškodil štítovou stěnu nemovitosti ve spoluvlastnictví žalobců a způsobil jim tím škodu.

16. Žalovaný zarazil do tepelné izolace rovnoběžně se střechou svého domu č. p. , hodnota, tzv. okapničku z deformovaného pozinkovaného plechu, která dle jeho názoru měla zabránit zatékání dešťové vody do jeho rodinného domu na styku obou staveb. Jak bylo zjištěno ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl rovněž vyslechnut u jednání před okresním soudem (protokol č. l. 138 a 139), okapnička byla neodborně instalována, byla jen zatlučena do izolace fasády a neplní žádnou funkci.

17. V podaném odvolání žalovaný namítal, že okapnička svou funkci plnila. I kdybychom zcela teoreticky připustili, že okapnička zaražená do fasády štítové zdi žalovaným mohla plnit nějakou funkci, zejména bránit žalovaným tvrzenému zatékání na půdu jeho domu, ani tak nepostupoval žalovaný v souladu s právem. Žalovaný požadoval po žalobcích zjednání nápravy ohledně tvrzeného zatékání a k tomu vyzval žalobce také příslušný stavební úřad. Jak však bylo prokázáno, žalovaný odmítl zpřístupnit střechu svého domu k tomu, aby mohla být náprava provedena a případnému zatékání mohlo být zabráněno, neboť nesouhlasil s tím, že opravu měla provádět firma , právnická osoba, vybraná žalobci. Proto se žalovaný rozhodl již žalobce a jimi vybranou firmu na střechu nepustit, čímž ovšem znemožnil provedení opravy. Nebylo přitom právem žalovaného vybírat osoby, které budou na štítové stěně žalobců provádět potřebné práce. Bylo na žalobcích, aby ve smyslu výzvy stavebního úřadu nápravu zjednali a pokud k tomu vybrali opět firmu , právnická osoba, , která předtím prováděla zateplení celé nemovitosti žalobců, postupovali zcela logicky a nelze tomu nic vytknout. Jestliže však žalovaný odmítl pracovníky této firmy na svou střechu, ze které měla být provedena oprava štítové stěny žalobců, vpustit, těžko mohli žalobci vyhovět výzvě stavebního úřadu a nápravu provést. To ostatně zkonstatoval také sám stavební úřad. Žalovaný pak nadále postupoval způsobem, který právo neakceptuje.

18. Dle § 14 odst. 1 o. z. každý si může přiměřeným způsobem pomoci ke svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.

19. V § 14 se jedná o výjimku ze státního monopolu ochrany subjektivních soukromých práv. Aby mohl žalovaný uplatnit svépomoc zaražením tzv. plechové okapničky do fasády štítové zdi na domě žalobců, muselo by být ohroženo jeho subjektivní právo, tj. právo na to, aby mu nezatékalo v důsledku zateplení štítové stěny žalobců do jeho domu, konkrétně na půdu. Dále by musela být splněna podmínka, že je zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě. V daném případě však veřejná moc zasáhla dostatečně rychle, neboť stavební úřad uložil žalobcům, aby zjednali nápravu a zabránili dalšímu žalovaným tvrzenému zatékání. Žalobci však nemohli splnit řádně pokyn stavebního úřadu, neboť v důsledku zákazu vstupu pracovníků stavební firmy na střechu žalovaného neměli možnost se ke štítové stěně dostat a provést nutné opravy. Toto jednání jde plně za žalovaným, který fakticky znemožnil, aby pokyn stavebního úřadu byl vykonán. Jestliže následně žalovaný zarazil do štítové stěny žalobců plech s tím, že se jedná o okapničku, která má zabránit zatékání do jeho domu, jednal nad rámec svépomoci tak, jak je vymezen a § 14 o. z. Pokud žalovaný poukazoval na spor vedený u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 6 C 37/2020 s tím, že bylo zcela legitimním požadavkem žalovaného, aby firma , právnická osoba, další opravy na fasádě nečinila, uvádí k tomu odvolací soud následující. V řízení sp. zn. 6 C 37/2020 před Okresním soudem v Novém Jičíně se žalovaný v pozici žalobce domáhal proti žalobcům v pozici žalovaných náhrady škody ve výši 33.615 Kč. Tvrdil, že žalovaní při rekonstrukci štítové stěny postavili na střeše ve spoluvlastnictví žalobce lešení, aniž by dostatečně ochránili část střechy pod tímto lešením a způsobili tím poškození střešní krytiny, v důsledku čehož střecha ztratila své obvyklé vlastnosti a nechrání stavbu před deštěm a vlhkem, takže přes ní teče voda. Okresním soudem rozsudkem č. j. 6 C 37/2020–228 ze dne 31. 5. 2023 byla žaloba zamítnuta, neboť žalobci se nepodařilo prokázat vznik újmy. Střecha na nemovitostech žalobce v místech postavení lešení neztratila svou funkci a touto částí ani nezatékalo. Rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. 57 Co 217/2023-261 ze dne 26. 1. 2024.

20. Ze shora uvedeného je zřejmé, že požadavek žalovaného, aby firma , právnická osoba, nebyla tím subjektem, který bude provádět opravu štítové stěny tak, jak bylo přikázáno , městský úřad, , byl nad rámec žalovaného práv, neboť bylo na žalobcích, jaký subjekt bude případnou opravu činit.

21. Závěr okresního soudu obstojí rovněž ohledně výše způsobené škody, která byla řádně objektivizována znaleckým posudkem a tento nebyl ze strany žalovaného nikterak relevantně zpochybněn. Okresní soud správně rozdělil přiznanou škodu mezi jednotlivé žalobce dle jejich spoluvlastnických podílů. V tomto smyslu také bylo náležitě rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.

22. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené rozhodnutí v celém rozsahu potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).

23. V odvolacím řízení procesně úspěšní žalobci mají v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Tyto náklady představuje odměna zastupujícího advokáta a náhrada jeho hotových výdajů. Za zastupování žalobce a), kdy předmětem řízení byla částka 32.148 Kč, přísluší zastupujícímu advokátu odměna za jeden úkon právní služby 1.936 Kč dle § 7 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., za dva úkony (vyjádření k odvolání a účast u jednání před odvolacím soudem) přísluší advokátu celkem odměna 3.872 Kč. Za zastupování žalobkyně b), kdy předmětem řízení byla částka 28.548 Kč, přísluší zastupujícímu advokátu odměna ve smyslu citovaných ustanovení ve výši 1.808 Kč za jeden úkon právní služby, za dva úkony odměna 3.616 Kč. Za zastupování žalobkyně c), kdy předmětem řízení byla částka 42.959 Kč, přísluší advokátu odměna za jeden úkon právní služby 2.256 Kč, za dva úkony odměna 4.512 Kč. Ke každé z těchto částek bylo přičteno následující: 1/3 z paušální náhrady výdajů dle § 13 odst. 4 cit. vyhl. za dva úkony právní služby 300 Kč x 2 = 600 Kč/3 = 200 Kč. Náhrada cestovného činí k jednání u odvolacího soudu z , adresa, do , adresa, a zpět celkem 739 Kč (98 km x 5 l/100 km x 38,70 Kč/l nafty x 0,01 = 190 Kč; 5,60 Kč/km x 98 km = 549 Kč; celkem 739 Kč). Z částky 739 Kč náleží za každého z žalobců 1/3 = 246 Kč. Náhrada za promeškaný čas 2 hodiny = 4 půlhodiny x 100 Kč = 400 Kč/3 = 133 Kč. Za zastupování žalobce a) přísluší advokátu odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 4.451 Kč, spolu s 21% daní z přidané hodnoty částka 5.385 Kč. Za zastupování žalobkyně b) přísluší advokátů 4.195 Kč a spolu s 21% daní z přidané hodnoty částka 5.076 Kč. Za zastupování žalobkyně c) přísluší advokátu částka 5.091 Kč a spolu s 21% daní z přidané hodnoty částka 6.160 Kč. Tuto částku bylo žalovanému uloženo ve vztahu ke každému žalobci zaplatit jako náhradu nákladu odvolacího řízení, lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud neshledal žádné důvody, pro které by bylo možno aplikovat § 150 o. s. ř. a procesně úspěšným žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznat.