11 Co 104/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený rodné přijmení Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce s adresou pro doručování: adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného Jméno advokátky sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o částku 220.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného a vedlejšího účastníka proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 20. 2. 2025, č. j. 8 C 155/2021-264

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích II. a III. výroku, mění následovně:Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokátky na náhradě nákladů řízení částku 75.286 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů řízení částku 3.300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokátky na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3.049 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o částku 220.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně ze stejné částky od 22. 4. 2021 do zaplacení. Žádnému z účastníků, vedlejšímu účastníku a České republice – Okresnímu soudu v Bruntále nepřiznal právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení.

2. Proti rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, jímž brojil pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení před okresním soudem v poměru mezi oběma účastníky. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném náhrady nemajetkové újmy se tvrzením, že (žalobce) se stal dne , datum, účastníkem dopravní nehody zaviněné zaměstnancem žalovaného , jméno FO, . Do té doby měl prý pouze problémy s krční páteří; po dopravní nehodě u něj došlo k poškození bederní páteře; v důsledku nárazu má vyhřezlé dvě ploténky. Škoda mu měla vzniknout v příčinné souvislosti s uvedenou dopravní nehodou. Žalobu podal dne 21. 7. 2021, tedy po více než třech letech od dopravní nehody. Okresní soud se nevypořádal s námitkou promlčení vznesenou vedlejším účastníkem. V řízení byla vyvrácena pravdivost žalobcova tvrzení, že nehodou u něj došlo k otřesu a podvrtnutí bederní páteře, s tím, že před dopravní nehodou s bederní páteří neměl potíže. Žalobce ve věci neuspěl. Okresní soud rozhodl o náhradě nákladů prvostupňového řízení ve vztahu mezi účastníky za použití ust. § 150 o. s. ř. S argumenty k tomu uvedenými žalovaný nesouhlasil. Byly by totiž významné pouze v situaci, kdyby soud rozhodoval o nákladech dle § 142 odst. 3 o. s. ř., tedy s použitím znaleckého posudku o výši uplatněného nároku, nikoli o jeho základu. Existenci nároku co do základu zpochybňovali žalovaný a vedlejší účastník od počátku řízení. Žalovaný totiž oprávněnost základu tvrzeného nároku ničím nedoložil. Měl přitom dostatek času ujasnit si, zda jeho potíže mají přímou souvislost s dopravní nehodou ze dne , datum, Pro takový závěr se nevyslovil nikdo z ošetřujících lékařů. Žalobce se otázkou příčinné souvislosti nezabýval a některé skutečnosti dokonce zamlčel. Pro degenerativní změny páteře se léčil již od roku 2015. Je proto vyloučeno, že s bederní páteří neměl potíže. Měl uvážit, zda zahájit soudní řízení, jehož výsledek je nejistý. Žalovaný učinil veškeré kroky k likvidaci pojistné události, tj. k náhradě škody žalobci při nehodě způsobené. Poskytl pojišťovně potřebné podklady a pojišťovna žalobci vyplatila pojistné plnění. Žalobci byl velmi dobře znám jeho zdravotní stav v době před dopravní nehodou. Skutečnosti zjištěné v řízení dokazováním nebyly pro žalobce zřejmě nikterak překvapivé. S touto argumentací se žalovaný domáhal změny rozsudku v odvoláním dotčené části tak, že žalobci bude uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 80.565,60 Kč.

3. Rovněž vedlejší účastník napadl rozsudek okresního soudu včasným odvoláním směřujícím proti výrokům o náhradě nákladů prvostupňového řízení mezi žalobcem na straně jedné a žalovaným, resp. vedlejším účastníkem na straně druhé. Okresnímu soudu vytýkal vadné právní hodnocení věci. Žaloba byla zcela zamítnuta; obě procesně úspěšné osoby na straně žalované podle § 142 odst. 1 o. s. ř. mají právo na plnou náhradu nákladů řízení, které je součástí práva na spravedlivý proces. Zásadní rozpor mezi meritorním výrokem a výrokem nákladovým může proto naznačovat porušení zmíněného ústavního práva. Použití § 150 o. s. ř. dle konstantní judikatury nemá sloužit k odstranění majetkových rozdílů mezi stranami, nýbrž k dosažení spravedlnosti, jde-li o vedení soudního řízení a jeho výsledek. Na bolestném zaplatil vedlejší účastník žalobci částku 8.850 Kč odpovídající jeho oprávněnému nároku. Jeho výše byla vyčíslena dle Metodiky NS ČR pro položku , název, á 30 bodů. Ze žalobcovy zdravotní dokumentace neplyne, že utrpěl další zranění, tedy že je tu důvod pro poskytnutí dalšího bolestného. Nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobce řádně nevyčíslil a neodůvodnil. V době zahájení řízení věděl, že před dopravní nehodou dne , datum, trpěl vážným chronickým onemocněním páteře degenerativního charakteru. Operaci páteře absolvoval v roce 2015. Již v roce 2016 byl vyšetřen na neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice v , název, pro onemocnění , diagnóza, Stejná diagnóza byla uvedena v textu lékařských zpráv z vyšetření po úrazu způsobeného při dopravní nehodě dne , datum, . Žalobou uplatněný nárok na náhradu další nemateriální újmy, tj. za psychické útrapy, žalobce rovněž neodůvodnil. Jeho žalobu proto vedlejší účastník označil za účelovou. Žalobce své potíže existující před dopravní nehodou bagatelizoval, aniž se v souvislosti s uplatněním tvrzených nároků opíral o znalecký posudek či odborné posouzení znalce. S námitkou promlčení vznesenou vedlejším účastníkem se okresní soud nevypořádal, aniž ji akceptoval; svůj odklon od konstantní judikatury neodůvodnil. Vedlejší účastník, který se, jde-li o ostatní důvody, připojil k odvolání žalovaného, navrhl změnu rozsudku v dotčené části tak, že žalobce bude zavázán zaplatit vedlejšímu účastníku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 3.900 Kč.

4. Žalobce ve vyjádření k oběma odvoláním navrhl rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části, tj. v prvých dvou nákladových výrocích, jako věcně správný potvrdit. Žalobce, jemuž bylo okresním soudem přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu (s ohledem na jeho nízké příjmy a sníženou pracovní schopnost způsobenou zhoršením zdravotního stavu), respektoval rozsudek v meritorním zamítavém výroku založený zejména na znaleckém posudku. Žalobcovy výdělkové a majetkové poměry byly důvodem k aplikaci § 150 o. s. ř. S jeho použitím (a nikoli dle § 142 odst. 3 o. s. ř.) okresní soud rozhodl o nákladech řízení v obou napadených nákladových výrocích. Navíc se podle žalobce nejedná o situaci, kdy nebyl základ nároku dán. Základem je skutečnost, že zaviněním žalovaného došlo k dopravní nehodě a k újmě na žalobcově zdraví; existence příčinné souvislosti tím byla založena. Žalobce nebyl schopen jako laik vyhodnotit, v jaké míře bylo jeho zdraví poškozeno nemocí a v jaké míře byly jeho zdravotní potíže způsobeny dopravní nehodou. Pokud by základ nároku nebyl dán, pojišťovna by mu pojistné plnění ve výši 8.850 Kč nevyplatila. Nějaká újma v souvislosti s dopravní nehodou tedy žalobci vznikla. Znalecký posudek měl objasnit, o jak rozsáhlou újmu se jednalo. Žalobce v řízení žádné skutečnosti nezamlčoval a souhlasil s vyhotovením znaleckého posudku. Nemohl vědět, zda jeho současné zdravotní problémy souvisejí s dopravní nehodou, či nikoli. Trpí degenerativní poruchou, jejíž průběh a vývoj do budoucna nejsou schopni popsat ani lékaři. Před dopravní nehodou jej bederní páteř nebolela. Předpokládal proto, že bolest byla způsobena zraněním při dopravní nehodě. V roce 2015 prodělal operaci krční páteře, o čemž od počátku informoval. Jeho zdravotní stav před dopravní nehodou a po ní, jakož i následující vývoj byl natolik komplikovaný a degenerativní změny páteře natolik nepředvídatelné, že žalobce nemohl vyhodnotit, zda příčinná souvislost existuje. Protože se subjektivně cítil hůř než před dopravní nehodou, logicky z toho dovozoval, že tento stav byl způsoben zraněním při dopravní nehodě. Rozhodnutí soudu záviselo na výsledcích znaleckého dokazování a žalobce je nemohl předvídat. Dále se žalobce vyjadřoval k otázce promlčení. Žalobcův zdravotní stav se ustálil ke konci července 2018. Pokud by se žalobce nemohl z finančních důvodů obrátit se svým nárokem na soud („při neexistenci možnosti aplikace § 150 o. s. ř.“), bylo by mu odepřeno právo na spravedlivý proces. Nebude-li ustanovení § 150 o. s. ř. při rozhodování o nákladech řízení ve prospěch žalobce použito, znamená to pro něj likvidační rozhodnutí. Žalobcova možnost obstarat si znalecký posudek či alespoň odborné vyjádření před zahájením řízení byla značně ztížena. Lze tak usuzovat z průběhu celého sporu, v němž měl soud problémy při vyhledávání znalce; několik znalců totiž odmítlo vypracovat znalecký posudek s odkazem na objektivně existující překážky.

5. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v části dotčené odvoláním žalovaného a vedlejšího účastníka, tj. v nákladových výrocích v odstavcích II. a III., postupem dle § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Učinil tak se závěrem, že obě odvolání jsou opodstatněná.

6. Krajský soud souhlasil s rekapitulací všech žalobních tvrzení a k nim přednesenou obranou žalovaného a vedlejšího účastníka, stejně jako s výčtem všech zjištěných právně významných skutečností, to vše vyloženo v odstavcích 1. – 13., 18., 19. a zejména v odstavcích 15. - 17. odůvodnění napadeného rozsudku.

7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

8. Podle § 93 odst. 3 o. s. ř. v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.

9. Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

10. Žalovaný v řízení plně uspěl. Žalovanému, stejně jako vedlejšímu účastníku, proto podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 93 odst. 3. o. s. ř. vzniklo právo na náhradu účelně zaplacených nákladů řízení. Na rozdíl od okresního soudu krajský soud nenašel dostatek relevantních důvodů dle § 150 o. s. ř., pro které by měl těmto osobám odepřít právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení. Použití ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. nepřicházelo v úvahu, neboť žaloba byla zamítnuta pro absenci základu nároku žalobce na náhradu další nemajetkové újmy ve formě bolestného, ztížení společenského uplatnění a újmy způsobené dalšími zvláštními duševními útrapami nad rámec újmy již odškodněné formou bolestného. Argumentace žalobce, s níž se tento účastník dovolával např. závěrů rozhodnutí ÚS ČR ze dne 10. 1. 2013, sp. zn. II. ÚS 793/12, není přiléhavá. Ústavní soud ostatně potvrdil závěr nalézacího soudu potud, že aplikace § 142 odst. 3 o. s. ř. je vyloučena na okruh případů, kdy je třeba provést znalecký posudek k prokázání základu nároku uplatněného žalobou. Cit. ust. § 142 odst. 3 lze navíc aplikovat pouze ve prospěch alespoň částečně úspěšného účastníka, který ve specifických, citovaným ustanovením vymezených případech dosáhne plné náhrady nákladů, ačkoli v řízení uspěl pouze částečně. Žalobcův neúspěch v této věci je naproti tomu třeba hodnotit jako neúspěch stoprocentní.

11. Podle komentářové literatury, konkrétně dle komentáře k ustanovení § 150 o. s. ř. autorů Svoboda, Smolík, Levý, Doležílek a kol., Občanský soudní řád, 3. vydání (3. aktualizace, 2024) „ve zvýšené míře se moderační právo v praxi uplatňuje v řízeních například o zrušení společného nájmu bytu, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, o neplatnost ukončení pracovního poměru, o náhradu škody v pracovněprávních věcech atd. Důvodem může být i změna právní úpravy či judikatury nebo procesní nástupnictví. Jedná se však o postup výjimečný. Ústavní soud také akcentuje nutnost pohlížet na toto ustanovení pohledem úspěšného účastníka (III. ÚS 292/07). Ust. § 150 obecně slouží k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil.“ Zhoršená materiální situace účastníka ve smyslu jeho materiální nouze sama o sobě důvodem k použití § 150 o. s. ř. není.

12. Žalobce si mohl a měl být před zahájením sporu vědom toho, že u něj byla diagnostikována již nejpozději v roce 2000 choroba krční páteře. V souvislosti s dopravní nehodou bylo zjištěno podvrtnutí krční páteře, za které žalobce obdržel náhradu škody ve formě pojistného plnění vedlejšího účastníka v částce 8.850 Kč. Jiné poškození zdraví po dopravní nehodě a v souvislosti s ní neuváděl. Pokud se u něj později, s časovým odstupem více než 5 let, přidružily problémy s bederní páteří, bylo na něm, aby otázky svého zdravotního stavu konzultoval s lékaři – znalci a před zahájením řízení zvážil rizika spojena s případným neúspěchem ve sporu (mimo jiné ve formě povinnosti k náhradě nákladů řízení protistraně). Krajský soud rozhodně nemohl podpořit žalobcovu úvahu, v jejímž rámci žalobce - podle jeho odvolací argumentace - byť nevýslovně, vlastně kalkuloval s možností, že mu bude výhoda dle § 150 o. s. ř. na úkor protistrany poskytnuta, jestliže se žalobou neuspěje, téměř jako s jistou alternativou. Jeho námitka, že odepření dobrodiní dle cit. ust. pro něj představuje likvidační rozhodnutí, je nemístná. Úsudek o pravděpodobnosti úspěchu či neúspěchu v řízení si totiž mohl vytvořit před jeho zahájením, tedy před podáním žaloby, konzultací s odborně vzdělanou osobou (aniž bylo nezbytné žádat ji o znalecký posudek). Žalobcova skutková tvrzení byla zpočátku neúplná, nejasná až neurčitá. Některá zůstala kusá až do skončení řízení (např. tvrzení o psychické újmě, za níž žalobce požadoval náhradu 20.000 Kč). Naproti tomu obrana žalovaného a vedlejšího účastníka připojena k jejich zamítavému stanovisku k žalobě byla od počátku konzistentní, založena na obsahu již dříve předložené žalobcovy zdravotní dokumentace. Žalobce ovšem na žalobě po celou dobu řízení trval. Ze svých nároků neslevil ani po podání znaleckého posudku, a to bez ohledu na jeho závěry. Žalobcův předchozí důvodně uplatněný nárok na pojistné plnění byl uspokojen vedlejším účastníkem mimosoudně a bez výhrad.

13. Otázka příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, nikoli právní. Zda je možno žalobcovy problémy s bederní páteří klást do příčinné souvislosti s dopravní nehodou dne , datum, v situaci, kdy se tyto obtíže u žalobce objevily až se značným časovým odstupem od dopravní nehody, mohl žalobce předběžně vyhodnotit a vážit rizika spojena se soudním řízením vedeném o nejistém nároku, zejména v situaci, kdy byl zastoupen advokátem jako právně vzdělanou osobou. Případy, v nichž je uplatněn nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění, nejsou natolik skutkově či právně obtížné, aby nebylo možno alespoň zčásti odhadnout rizika případného neúspěchu ve sporu a vážit, zda je poškozený hodlá podstoupit.

14. Majetková situace, pro kterou okresní soud žalobci přiznal usnesením ze dne 18. 9. 2023, č. j. 8 C 155/2021-193 osvobození od soudních poplatků, je do jisté míry objektivně zlepšována příznivými materiálními poměry žalobcovy manželky, navzdory tomu, že jejich společné jmění manželů bylo zúženo. Podle závěrů vyjmenovaných v odstavci 3. cit. usnesení manželka žalobce vlastní řadu nemovitostí v k. ú. , adresa, (rodinný dům a pozemky), v k. ú. , adresa, (rodinný dům a pozemky) a v k. ú. , adresa, v , adresa, (rodinný dům, garáž, pozemky). Podle § 687 odst. 2 o. z. manželé mají mimo jiné povinnost podporovat se a udržovat rodinné společenství. Žalobce ve svém závěrečném přednesu u jednání okresního soudu dne 20. 2. 2025 potvrdil, že se jeho sociální a ekonomická situace od doby vydání usnesení o osvobození od soudních poplatků nezměnila.

15. Námitkou promlčení se krajský soud nemohl zabývat. Rozsudek okresního soudu byl otevřen odvolacímu přezkumu pouze v obou nákladových výrocích. Ve výroku o věci samé již nabyl účinků právní moci.

16. K účelně zaplaceným nákladům prvostupňového řízení žalovaného, které mu byly k náhradě výsledně přiznány v souhrnné částce 75.286 Kč, náleží odměna advokátky za 6 úkonů právní služby v sazbě po 9.180 Kč, tj. 55.080 Kč (podle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí a přípravu zastoupení, za sepis vyjádření ze dne 9. 11. 2019 a za účast u jednání okresního soudu konaných ve dnech 31. 10. 2022, 23. 1. 2023 a 10. 2. 2025, přičemž poslední z těchto jednání trvalo déle než 2 hodiny), odměna ve výši poloviční sazby, tj. v částce 4.590 Kč, za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 13. 11. 2024, podle § 11 odst. 2 písm. c), odst. 3 cit. vyhl., paušální náhrada za prvé 4 úkony právní služby po 300 Kč, tj. je 1.200 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., ve znění platném do 31. 12. 2024, paušální náhrada za další 3 úkony v sazbě po 450 Kč, tj. 1.350 Kč, podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb., účinném od 1. 1. 2024, 21% DPH ze součtu všech výše vyjmenovaných položek, tedy z částky 62.220 Kč, která se rovná částce 13.066 Kč.

17. Náklady vedlejšího účastníka za řízení před okresním soudem sestávají z paušální náhrady za 11 úkonů po 300 Kč, tj. 3.300 Kč, podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., konkrétně za vyjádření k žalobě ze dne 13. 12. 2021, za vyjádření k částečnému zpětvzetí žaloby ze dne 3. 2. 2022, za vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 8. 11. 2024 a za vyjádření ze dne 10. 10. 2022, za účast u tří již zmíněných jednání, posledního trvajícího déle než 2 hodiny, a za přípravu k nim, což představuje dalších 7 úkonů.

18. Podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. krajský soud rozsudek okresního soudu v napadené části změnil způsobem zřejmým z odstavce I. výroku tohoto usnesení.

19. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalobce jako procesně neúspěšný účastník povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3.049 Kč. Žalovaný totiž uspěl rovněž v odvolacím řízení. Náleží mu proto odměna advokáta za sepis odvolání v sazbě 2.070 Kč [z tarifní hodnoty 75.286 Kč, podle § 7 bod 5. a § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb.], paušální náhrada za stejný úkon ve výši 450 Kč a 21% DPH ze součtu obou těchto položek, tj. z částky 2.520 Kč, která se rovná částce 529 Kč.

20. Dle stejných ustanovení (viz předchozí odstavec) je žalobce povinen nahradit odvolací náklady vedlejšího účastníka. Ty spočívají v paušální náhradě za sepis odvolání v částce 300 Kč.