11 Co 124/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená rodné přijmení Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A sídlem Adresa žalované A sídlem Adresa žalované B s adresou pro doručování: adresa , adresa o částky 2.282.700 Kč a 240.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 31. 1. 2025, č. j. 9 C 260/2023-181

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci III. výroku, mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud v rozsahu částky 200.000 Kč řízení zastavil. V rozsahu částek 2.082.700 Kč a 240.000 Kč žalobu zamítl. Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 44.024 Kč.

2. Proti rozsudku, a to pouze proti výroku o náhradě nákladů prvostupňového řízení, podala žalovaná včasné odvolání, s námitkou nesprávného právního posouzení věci. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení v poměru mezi účastníky okresní soud vyšel ve svých úvahách správně z ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., avšak aplikoval je chybně. Ačkoli žalovaná byla v řízení úspěšná z 50 % (s ohledem na celý předmět řízení, v němž byla tarifní hodnota obou žalobou uplatněných nároků stejná), okresní soud o nákladech rozhodl nepřípadně ve prospěch žalobkyně, jestliže jí přiznal náhradu ve výši 90,5 %. Za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nezákonným trestním stíháním žalovaná částečně plnila po podání žaloby. S nárokem na náhradu nemajetkové újmy spojené s údajně nepřiměřenou délkou řízení žalobkyně neuspěla. Z hlediska tarifní hodnoty byly oba zmíněné nároky, každý v tarifní hodnotě 50.000 Kč, rovnocenné, a není rozhodující, jakými částkami je žalobkyně v žalobě vyčíslila. Konečný výsledek sporu měl být poměřován ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. Při alternativní úvaze (kterou odvolatelka nepodporuje), kdy soud hodnotí výsledek sporu samostatně ve vztahu ke každému z obou uplatněných nároků (podle § 142 odst. 3 o. s. ř.), bylo by namístě přiznat žalobkyni k náhradě pouze částku 24.323 Kč. Žalovaná souhlasila s dílčím závěrem okresního soudu, že výzva žalobkyně k náhradě nemajetkové újmy ze dne 13. 2. 2023 adresovaná MS ČR, podaná dle § 31 zákona č. 82/1998 Sb., není úkonem právní služby, za který vzniká účastníku nárok na náhradu dle § 142 o. s. ř. Lhůta k plnění v délce 3 dnů je pro žalovanou z technických důvodů lhůtou nedostatečnou. Žalovaná se s těmito argumenty domáhala změny rozsudku okresního soudu v odvoláním dotčené části tak, že žádnému z účastníků nebude právo na náhradu nákladů řízení přiznáno.

3. Žalobkyně se k odvolání nevyjádřila.

4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v části napadené odvoláním, tj. v odstavci III. výroku. Učinil tak postupem dle § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., se závěrem, že odvolání je důvodné.

5. Žalobou podanou u okresního soudu dne 10. 8. 2023 uplatnila žalobkyně proti žalované nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním ve formě finančního zadostiučinění v částce 2.282.700 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené průtahy v trestním řízení ve formě finančního zadostiučinění ve výši 240.000 Kč. Se žalobou uspěla pouze zčásti, jde-li o prvý z obou uplatněných nároků, neboť žalovaná po zahájení řízení zaplatila žalobkyni na tento nárok částku 200.000 Kč. Ohledně uvedené částky okresní soud řízení zastavil, neboť ve stejném rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět pro plnění žalované. Ohledně částky 2.082.700 Kč z titulu prvého nároku a ohledně druhého nároku byla žaloba zamítnuta. Rozsudek okresního soudu v zamítavém výroku o věci samé již nabyl účinků právní moci.

6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

7. O náhradě nákladů za řízení před okresním soudem bylo na místě rozhodnout dle výše cit. procesního ustanovení.

8. Podle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.

9. Podle posledně citovaného pravidla je tarifní hodnotou řízení částka 100.000 Kč (tj. 2 x 50.000 Kč). V projednávané věci byly totiž předmětem řízení 2 nároky uplatněné podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), přičemž tarifní hodnota každého z nich se rovná částce 50.000 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024. Žalobkyně měla úspěch pouze co do nároku na peněžní zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním, zatímco co do nároku na náhradu imateriální újmy za nepřiměřenou délku řízení byla procesně zcela neúspěšná. V případě objektivní kumulace nároků se o náhradě nákladů řízení účastníků rozhoduje jediným výrokem (viz usnesení NS ČR ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 33 Cdo 4702/2015). Při určování úspěchu nebo neúspěchu účastníka, který uplatnil dva a více nároků na náhradu škody (imateriální újmy), je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot uplatněných nároků (k tomu viz např. usnesení NS ČR ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). Jestliže hodnota nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu činila v obou případech 50.000 Kč, při objektivní kumulaci obou nároků představuje tarifní hodnota celého sporu 100.000 Kč. Jestliže žalobkyně uspěla ohledně prvého nároku, má podle § 142 odst. 3 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů této části řízení. Jde-li o nárok na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení, žalobkyně ve stejném rozsahu, tj. v 50 % předmětu řízení, procesně neuspěla, a měla by podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nahradit protistraně náklady související s touto částí řízení. Výsledně proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů prvostupňového řízení.

10. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu v napadené části změnil, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

11. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalovaná s odvoláním uspěla, avšak v odvolacím řízení jí náklady nevznikly.