Krajský soud v Ostravě · Rozsudek

11 CO 201/2021

č. j. 11 CO 201/2021-357

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-06-10 · POTVRZENI,ZMENA · ECLI:CZ:KSOS:2022:11.Co.201.2021.1

Další rozhodnutí pod touto sp. zn.: Rozhodnutí 10. 6. 2022

Citované zákony (10)

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa 2. jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 115.553 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaných proti rozsudku Okresního soudu v Opavě č. j. 11 C 35/2017-306 ze dne 31. 5. 2021

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. a III. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v odstavci II. výroku mění takto: Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 104.062 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 12.080 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 115.553 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 23. 4. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku), uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 127.922,18 Kč (odstavec II. výroku), uložil žalovaným povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v Opavě náklady řízení ve výši, která bude určena v samostatném usnesení (odstavec III. výroku).

2. Proti rozsudku podali včasné odvolání žalovaní. Namítali, že okresní soud nesprávně dovodil vznik smlouvy o dílo ve vztahu k podlahovému topení včetně podlahy mezi žalobkyní a žalovanými a přitom hrubě zkreslil fakta. Soud uvedl, že žalovaní zaslali žalobkyni projektovou dokumentaci díla – provedení podlahového topení, což se nezakládá na pravdě. Výkres ani projektová dokumentace podlahového topení nebyly zaslány. Pokud něco zaslali, tak nikoliv výkresy podlahového topení, nýbrž hrubé výkresy domu. Zde chybí rozteče, výhřevnost, použitý materiál, odkaz na normy a bez těchto informací nelze podlahové topení vůbec zhotovit, nelze ani stanovit cenu díla. Předmět smlouvy je tak neurčitý. Není jasné, jakým způsobem mají být orientovány hadice, jakou budou mít rozteč, jaký budou mít průměr, apod. Pokud soud tápe, žalovaní navrhují výslech nového znalce se specializací na plynové podlahové topení, který by soudu zodpověděl, zda se jedná o projektovou dokumentaci k podlahovému topení a zda je spotřebitel podle těchto výkresů schopen určit cenu takového díla. Ve skutečnosti byl projekt plynového topení k dispozici na stavebním úřadě, žalobce jej soudu nikdy nepředložil, protože jej neměl k dispozici. Výkresy, kterých se dovolává soud, s tím nemají nic společného. Dále soud uvedl, že z výslechu statutárního orgánu žalobkyně, výpovědí žalovaných, výpovědí projektanta a výpovědi zaměstnance žalobkyně vzal za prokázáno, že byl dohodnut způsob určení ceny díla podle nákupních cen; žalovaní však konstatují, že toto vypověděl pouze a jenom jednatel žalobkyně. Z žádné jiné výpovědi to nelze dovodit. Z ostatních výpovědí lze dovozovat maximálně problémy na stavbě, kde byla se stejným dodavatelem uzavřena ještě jiná smlouva o dílo. Naopak žalovaní uvedli, že se hned na počátku několikrát dotazovali, kolik by stálo i to podlahové topení, a bylo jim vždy odpovězeno, ať se nestarají a na základě toho z realizace dalšího díla sešlo. Ani projektant ani pracovník žalobkyně nebyli vyjednávání přítomni a otec žalované neřekl nic ve smyslu, že by se domluvili na díle – provedení podlahového topení nebo způsobu určení ceny takového díla. Pokud žalovaní s jednatelem žalobkyně jednali, pak se jednalo vždy o upřesňování první smlouvy o dílo, což bývá na stavbě běžné. Ve chvíli, kdy žalovaný 2. zjistil, že žalobkyně provádí něco jiného, a to hrubě fušersky, došlo ke konfliktu a ze strany jednatele žalobkyně k hrubým urážkám. Za této situace nikdo nemůže po žalovaných jako spotřebitelích chtít, aby pokračovali v realizaci nesjednaného díla s žalobkyní. Žalovaní se cítí dotčeni a navrhují odvolacímu soudu jako důkaz jednotlivé protokoly o výsleších svědků týkajících se uzavření smlouvy o díla – podlahového topení. Závěry ohledně výpovědí svědků uvedené v odstavci 34. odůvodnění napadeného rozhodnutí považují za chybné a nemající oporu v provedeném dokazování. Spotřebitel má právo na řádné vyúčtování a žalovaní v tomto smyslu vyzývali žalobkyni k předložení takového přehledného vyúčtování, k tomu došlo až při 2. soudním stání, kdy bylo zjištěno, že vyúčtování, které bylo zasláno soudu, je jiné, než naprosto nesrozumitelné vyúčtování, které bylo zasláno žalovaným spotřebitelům. Jestliže je tedy žalobkyně sama v prodlení, nemůže se dovolávat prodlení žalovaných a úrok neměl být vůbec přiznán. Ve vztahu ke znaleckému posudku ohledně bezdůvodného obohacení rozporují znalecký posudek, resp. stanovenou výši bezdůvodného obohacení. Mají za to, že smlouva nebyla uzavřena, že soud sám v odůvodnění konstatuje, že byla odstraněna převážná část díla – podlahového topení, z čehož vyplývá, že žalovaní z této odstraněné části díla neměli žádný užitek. Naopak měli s odstraněním a opravou vadných částí značné náklady. Soud sice správně odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, avšak nerespektuje ji, protože znalecký posudek vůbec nezohledňuje, že z provedené podstatné části, ne-li celého díla neměli žalovaní žádný prospěch. Naproti tomu judikatura jednoznačně říká, že výše bezdůvodného obohacení se nerovná vynaloženým nákladům, ale výši užitku obohaceného. Ta skutečnost toho užitku a neužitku nebyla znaleckým posudkem jakýmkoliv způsobem reflektována. Žalovaní neměli nic z nekvalitně odvedené práce, která byla účtována, ani z materiálu, který byli nuceni odstranit a vyzvali žalobkyni k jeho vyzvednutí. Toto jim zhotovili jiní dodavatelé a měli za to zaplaceno. Znalec i dodavatel se zabývali pouze odstranitelností vad, ale nikdo nezohlednil za jakou cenu ani skutečnost, že žalovaní z toho žádným způsobem neprofitovali. Pokud navíc začne údajně dodavatel sprostě nadávat údajnému odběrateli, tak po něm nelze spravedlivě požadovat, aby mu umožnil ukončit dílo. Navrhovali změnu napadeného rozhodnutí tak, že žaloba bude zamítnuta.

3. Žalobce navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Poukazoval na správné skutkové a právní závěry okresního soudu s tím, že smlouva o dílo ve vztahu k podlahovému topení byla ústně dohodnuta. To potvrdili žalovaní i ve své účastnické výpovědi. Žalovaným bylo ze strany žalobkyně zasláno řádné vyúčtování o 7 stranách, kdy dodací listy byly tematicky rozděleny na část plynofikace (1 strana), voda a kanalizace (3 strany), plynové topení (2 strany), podlahové topení (1 strana). Dodací listy se následně neliší od přílohy k faktuře č. [rok]. Žalobce dodal žalovaným řádné vyúčtování. Otázku údajné nedostatečné odbornosti znaleckého ústavu mohli žalovaní vznést již při ustanovení znaleckého ústavu. Žalobkyně s touto námitkou nesouhlasí.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 115.553 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 4. 2017 do zaplacení. Tvrdila, že uzavřela s žalovanými ústní smlouvu o dílo, mimo jiné o dodávce a realizaci podlahového topení v novostavbě. Tato dodávka plynového topení byla ze strany žalobkyně realizována systémem [název], zbývalo pro dokončení díla odstranit některé zjištěné vady. V lednu/únoru 2017 byla žalobkyně ze stavby vykázána, nebyl jí umožněn přístup, žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 27. 2. 2015 žalované k tomu, aby jí umožnili dílo řádně dokončit, jinak odstoupí od smlouvy. Žalovaní tak neučinili, vyzvali žalobkyni k tomu, aby si podlahové topení odvezla. To žalobkyně odmítla. 10. 4. 2017 odstoupila od smlouvy z důvodu neposkytnutí řádné součinnosti k dokončení díla a vyzvala žalované k úhradě částky 225.553 Kč, když tato částka představuje hodnotu žalobkyní realizovaných dodávek a prací pro žalované. Došlo k úhradě částky 110.000 Kč, zbytek odmítají žalovaní uhradit. Žalovaní popírali, že by jakákoliv smlouva ohledně dodávky podlahového topení v novostavbě byla uzavřena. Předmět díla byl sjednán neurčitě, nebyla sjednána cena díla, s ohledem na nekvalitně prováděné dílo byla žalobkyně ze stavby vypovězena. Převážná část díla musela být odstraněna a vybudována znovu. Přesto všechno zaplatili částku 110.000 Kč, což odpovídá skutečně provedené práci. Dílo nebylo nikdy předáno. S ohledem na špatnou kvalitu díla, museli celou podlahu rozebrat včetně spodních desek a vybudovat ji znovu, včetně položení nových trubek. Celkově způsobila žalobkyně žalovaným škodu ve výši 91.138 Kč, kterou si tímto započítávají.

6. Okresní soud po provedeném dokazování vyšel ze skutkového zjištění, které je popsáno v bodě 34. odůvodnění napadeného rozsudku. Takto zjištěný skutkový stav považuje odvolací soud za zcela správný a v úplnosti na něj odkazuje. Stručně lze shrnout, že v létě 2016 byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanými jako objednateli uzavřena ústní smlouva o dílo (materiál a montáž plynového kotle, rozvodu vody a kanalizace, rozvodu plynu a přípojka pro plynový kotel) a dále dodávka podlahového topení. O tom, že bude dodáno podlahové topení do novostavby žalovaných, byla ujednána ústní smlouva o dílo.

7. K odvolacím námitkám žalovaným, že tato skutečnost nebyla prokázána, uvádí odvolací soud, že jejich názor nesdílí. Pomineme-li výpověď jednatele žalobkyně, který tuto skutečnost tvrdil, jsou zde dále další důkazy, ze kterých bylo ústní ujednání o smlouvě o dílo spočívající v dodávce a montáži plynového podlahového topení prokázáno.

8. Z výpovědi 1. žalované bylo zjištěno, že smlouva o tom, jaké stavební práce žalobkyně pro žalované na domě provede, byla ústní. O topení mluvili jako o podlahovém. Materiál měl být za nákupní cenu a práce za sníženou hodinovou sazbu. Když docházela na stavbu, viděla, že jsou nějaké trubky položené na podlaze. Nerozuměla tomu. Z výpovědi 2. žalovaného bylo zjištěno, že se postupně domlouvaly detaily ohledně plynového kotle, rozvodů vody a kanalizace, rozvodů plynu a ohledně topení. Bavili se o podlahovém topení, on viděl, že ho dělají. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dělali podlahové topení [název], to dělají vždycky. Z výpovědi svědka [příjmení] bylo zjištěno, že dělali podlahové topení. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], otce 1. žalované, bylo zjištěno, že na 1. informativní schůzce žalovaní zjišťovali, jestli žalobkyně by byla ochotna a schopna pro ně v rodinném domě udělat vodu, odpady a topení. Každá akce měla být účtována a fakturována zvlášť. Pokud si vzpomíná, mluvilo se o podlahovém topení. Svědek viděl, že podlahové topení firma dělá, viděl na podlaze natažené hadice. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dělal na stavbě žalovaných stavební dozor. Některý z žalovaných jej v průběhu realizace prací informoval o tom, že žalobkyně bude mimo jiné dělat přípravu a realizaci dodávky podlahového topení. Svědek doporučoval žalovaným, aby si nechali udělat mini výběrové řízení a cenovou nabídku také od jiné firmy, ale oni trvali na svém. Na podzim 2016 se začalo s přípravnými pracemi na podlahové topení, potom byly svátky, takže byla asi měsíc a půl přestávka.

9. Ze shora označených důkazů je zřejmé, že žalovaní 1. a 2. se dohodli s žalobkyní ústní formou, že ta kromě jiných stavebních prací zhotoví také podlahové topení v domě. Jednoznačně tato skutečně byla zjištěna z výpovědi svědka [příjmení], který žalovaným dělal na stavbě stavební dozor a který potvrdil, že se účastníci dohodli na tom, že žalobkyně pro žalované podlahové topení v domě zhotoví. Skutečnost, že žalobkyni nebyly poskytnuty podrobné materiály v listinné formě k tomu, jak má být podlahové topení zhotoveno, neznamená, že smlouva o dílo v tomto rozsahu nebyla uzavřena. Jak bylo zjištěno z výpovědi svědka [příjmení], který pro žalobkyni pracoval, tato vždy pracovala s podlahovým topením značky [název] a je tedy pravděpodobné, že byla schopna i bez podrobných dispozic podlahové topení v domě položit. Základní odvolací námitka žalovaných, že smlouva o dílo ohledně podlahového topení nebyla uzavřena, neobstojí.

10. Okresním soudem bylo zjištěno, že na díle – zhotovení podlahového topení byly vady, avšak z důkazů – znaleckého posudku znaleckého ústavu [název znaleckého ústavu] [anonymizována dvě slova] bylo prokázáno, že se jednalo o vady odstranitelné, a to mezery v izolaci, zvlnění, mezery v izolaci včetně výškového rozdílu polystyrénu, polystyrén od stěny, nerovnoměrně osazená obvodová dilatace, systémové izolační desky nebyly uloženy do roviny. Tyto vady byly odstranitelné, protože nebyla dokončena betonová topná deska z anhydritu. Vady byly odstranitelné zajištěním dokonalého kontaktu systémových tepelně izolačních desek – vypěnění spoje montážní pěnou, přelepením lepicí páskou, dorovnáním těchto desek s pokrytím celé plochy místnosti – pískem, tepelnou izolací. Dále dokončením a úpravou dilatační pásky tak, aby zabezpečili oddělení všech svislých konstrukcí od topné betonové desky. Náklady na odstranění vad znalec ohodnotil částkou 7.680 Kč.

11. Rovněž bylo prokázáno, že přes výzvu žalobkyně k umožnění dokončení díla a odstranění vad ze dne 27. 2. 2017 žalovaní po předchozím vykázání žalobkyně ze stavby už žalobkyni neumožnili dílo řádně dokončit a závady odstranit. V odpovědi na tento dopis žalovaní prostřednictvím právního zástupce sdělili žalobkyni, že s ohledem na nedostatečnost předmětu a další skutečnosti na ochranu spotřebitele žádná smlouva mezi stranami nevznikla, i kdyby vznikla, bylo by od této smlouvy ze strany žalovaných jako spotřebitelů odstoupeno. Projevili ochotu k mimosoudnímu vyrovnání ve výši 110.000 Kč.

12. Mezi účastníky byla uzavřena ústní smlouva o dílo zahrnující rovněž zhotovení podlahového topení. Poté, co na díle byly zjištěny vady a následně došlo také k ústnímu konfliktu mezi účastníky, žalovaní neumožnili žalobkyni přes její výzvu vrátit se na stavbu a umožnit odstranění vad díla a jeho řádné dokončení. Ve smyslu § 2591 o. z. tak neposkytli žalovaní jako objednatelé náležitou součinnost žalobkyni jako zhotoviteli, a to ve lhůtě zhotovitelem požadované. Přes následnou korespondenci, která nevedla k žádnému výsledku, žalobkyně dne [datum] od smlouvy o dílo odstoupila, neboť objednatelé neposkytli nutnou součinnost. Ve smyslu § 2604 o. z. tak dílo nebylo provedeno do svého konce a předáno řádně žalovaným. Vady, které na díle objektivně existovaly, nemohly být žalobkyní opraveny, ač se o to žalobkyně snažila, neboť žalovaní ji již na stavbu domu nepustili.

13. Odvolací soud nemá stejně jako okresní soud pochybnosti o správnosti závěru znaleckého posudku. Znalecký posudek byl vypracován znaleckým ústavem, má veškeré náležitosti požadované zákonem, jednatel ústavu [titul] [jméno] [příjmení] byl také náležitě vyslechnut okresním soudem. Závěr znaleckého ústavu, že vady na podlahovém topení byly odstranitelné, a pokud by byly odstraněny, bylo možno dílo dokončit, nebyl ze strany žalovaných žádným relevantním způsobem zpochybněn.

14. Odvolací soud zcela souhlasí s právním posouzením věci tak, jak vyplývá z bodu 46. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Z důvodů shora uvedených žalobkyně odstoupila od smlouvy, čímž byl závazek zrušen od samého počátku. Účastníci si tak byli povinni vypořádat bezdůvodné obohacení vzniklé zrušením tohoto závazku.

15. Okresní soud správně vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1060/2017. Dle tohoto rozhodnutí, jde-li o rozsah obohacení, je třeba vycházet z § 2991 odst. 1 o. z., dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Zákonné úpravě koresponduje ustálená rozhodovací praxe, která chápe závazek z bezdůvodného obohacení jako povinnost toho, kdo se obohatil vydat to, oč se obohatil, přičemž v případech, kdy nelze předmět bezdůvodného obohacení dobře vydat, musí se výše náhrady odvozovat od prospěchu, jenž byl získán a obohacený je povinen vydat vše (nikoliv však více), co sám získal. Rozhodující tedy není, jakou hodnotu pozbyl ochuzený, ale o kolik se zvýšil majetek obohaceného.

16. Okresní soud dospěl ke správnému závěru, že předmět smlouvy o dílo nelze vydat, proto je na místě peněžitá náhrada. Zároveň však bylo ze strany žalobkyně poskytnuto plnění vadné, takže náhradu je nutno snížit. Lze akceptovat názor okresního soudu, který vyšel ze znaleckého posudku a hodnotu dodávky díla ke dni ukončení smluvního vztahu stanovil po odpočtu částky 7.680 Kč, kterou by bylo nutno vynaložit na odstranění vad, a dalších částek spočívajících v neprovedení pro dílo podstatných prací, ve výši 278.621 Kč. Toto je částka, na kterou měla žalobkyně jako ochuzená právo. Žalobkyně požadovala částku 225.553 Kč, z čehož bylo 110.000 Kč žalovanými dobrovolně uhrazeno. Zbývá částka 115.553 Kč, kterou okresní soud přiznal žalobkyni.

17. Odvolací soud neshledal důvodnou ani odvolací námitku, že znalecký ústav neměl dostatečnou specializaci pro vypracování shora označeného znaleckého posudku. Znalecký posudek byl vypracován v září 2020 znaleckým ústavem zapsaným v 1. oddílu seznamu vedeného Ministerstvem spravedlnosti mimo jiné pro znalecký obor stavebnictví s rozsahem oprávnění pro stavby obytné, inženýrské, vodní, průmyslové a stavební odvětví různá. Z toho je zřejmé, že znalecký ústav byl schopen odpovědět na soudem zadané otázky. Znalecký posudek byl doručen oběma procesním stranám, žalovaní se k němu vyjádřili (č. l. 250 a 251). Je pravdou, že nesouhlasili se závěry znaleckého posudku, avšak nezpochybnili odbornost znaleckého ústavu s tím, že by snad neměl specializaci k provedení takového posudku. Odvolací soud má za to, že uvedená námitka není důvodná.

18. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené rozhodnutí jako věcně správné v odstavci I. výroku potvrzeno. Rovněž bylo potvrzeno v odstavci III. výroku ohledně povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení státu. Výše částky, kterou procesně neúspěšní žalovaní mají zaplatit, bude okresním soudem stanovena v samostatném usnesení.

19. Odvolací soud změnil výrok o náhradě nákladů řízení v odstavci II., neboť dospěl k závěru, že v tomto ohledu okresní soud nerozhodl správně.

20. Procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Odměna zastupujícího advokáta za 1 úkon právní služby činí 5.740 Kč Odvolací soud přiznal odměnu za tyto úkony ve smyslu § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.: převzetí věci, sepis žaloby, vyjádření ze dne 13. 2. 2018, účast u přípravného jednání dne 12. 7. 2018 ve výši jedné poloviny odměny za dobu delší než 2 hodiny – 2 x, účast u jednání dne 4. 10. 2018 za dobu delší než 2 hodiny 2x, účast u jednání dne 26. 11. 2018, účast u jednání dne 24. 1. 2019 za dobu delší než 2 hodiny 2x, účast u místního šetření dne 11. 8. 2020 za dobu delší než 2 hodiny 2x, vyjádření ke znaleckému posudku, písemné podání soudu ze dne 21. 1. 2021, účast u jednání dne 27. 5. 2021. Odměna tak činí za 13 úkonů po 5.740 Kč rovná se 74.620 Kč, za 2 úkony po 2.870 Kč rovná se 5.740 Kč, celkem 80.360 Kč. Paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 4 činí za 15 úkonů po 300 Kč rovná se 4.500 Kč 22 půlhodin ztráty času dle § 14 vyhlášky po 100 Kč rovná se 2.200 Kč. Cestovné je v celkové výši 2.379 Kč, zde odkazuje odvolací soud na správný výpočet okresního soudu uvedený v bodě 48. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Celková částka za právní zastoupení činí 89.439 Kč, soudní poplatek 4.623 Kč a záloha na důkaz znaleckým posudkem 10.000 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady žalobkyně činí 104.062 Kč.

21. Odvolací soud nepřiznal odměnu za tyto úkony: podání ze dne 14. 3. 2017, kdy se dle názoru soudu nejednalo o předžalobní výzvu k plnění. V tomto podání právní zástupce žalobkyně reagoval na přípis zástupce žalovaných ze dne 6. 3. 2017. Nebyla přiznána odměna za výzvu z 24. 4. 2017, neboť tato výzva neobsahovala ani základní právní rozbor. Nebyla přiznána odměna za vyjádření se k výpovědi svědků u jednání dne 24. 1. 2019, která byla následně písemně podána 7. 2. 2019. Vyjádřit k výpovědím svědků se mohl právní zástupce už u samotného jednání. Nebyla přiznána odměna za vyjádření k odbornému vyjádření (č. l. 112), kdy právní zástupce pouze zopakoval to, co již předtím bylo sděleno [právnická osoba], a navrhl důkaz znaleckým posudkem. Nejedná se tak o vyjádření ve věci samé.

22. V souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. má v odvolacím řízení procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Za 2 úkony právní služby – vyjádření k podanému odvolání a účast u jednání před odvolacím soudem přísluší advokátu odměna dle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., 2 x 5.740 Kč rovná se 11.480 Kč, 2 x paušální náhrada výdajů po 300 Kč rovná se 600 Kč, celkové náklady odvolacího řízení procesně úspěšné žalobkyně činí 12.080 Kč Tyto náklady jsou procesně neúspěšní žalobní žalobkyni povinni nahradit. Lhůta k plnění byla v obou stupních stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. odvolací soud neshledal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.