11 CO 216/2019

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa s adresou pro doručování: adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně – pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 3. 12. 2021, č. j. 13 C 77/2016-522

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 39.044 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zrušil spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], konkrétně k pozemkům: -) parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, -) parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba - bez čp/če, jiná stavba, -) parc. [číslo] zahrada, -) parc. [číslo] zahrada a -) parc. [číslo] ostatní plocha. Všechny vyjmenované nemovitosti (dále jen„ nemovitosti“) přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, kterému uložil povinnost zaplatit žalovanému na vypořádací podíl ze spoluvlastnictví částku 1.653.500 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaného dále zavázal zaplatit na náhradě nákladů prvostupňového řízení ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku částky: -) 471.044 Kč žalobci k rukám jeho advokáta a -) 32.416,50 Kč státu na účet Okresního soudu ve Vsetíně.

2. Proti rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, v němž vyjadřoval nesouhlas s jeho obsahem. Popisoval historii spoluvlastnických vztahů k nemovitostem a sděloval výhrady k tomu, že spoluvlastnický podíl o velikosti ½ nabyla v minulosti [jméno] [příjmení]. Ta jej převedla kupní smlouvou na současného žalobce, ačkoli žalovaný s převodem nesouhlasil. Rozsudek byl vydán - dle mínění žalovaného -„ na základě zmanipulovaných soudních řízení“. Skutečnosti uvedené v odůvodnění napadeného rozsudku neodpovídají realitě. Okresní soud nevzal v úvahu, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] náleží do výlučného vlastnictví žalovaného. Do řízení zasahovala sestra žalovaného [příjmení] [příjmení] vystupující proti zájmům odvolatele a jejich matky. Žalovaný se dále vyjadřoval k věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 13 C 61/2017 zahájené k žalobě [jméno] [příjmení], matky žalovaného, o určení existence služebnosti k nemovitostem z důvodu jejího vydržení. Domáhal se změny napadeného rozsudku tak, ať je žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem zamítnuta.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhl je odmítnout pro absenci zákonných náležitostí odvolání, případně rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Okresní soud věc náležitě projednal a napadený rozsudek řádně odůvodnil. Situace účastníků se od doby vydání předchozího zrušujícího rozsudku krajským soudem podstatně změnila. Žádný z nich již není ochoten nést náklady na reálné rozdělení nemovitostí; bydlení účastníků v jednom domě je vyloučeno pro vážné rozpory přetrvávající v jejich vztazích. Žalobce je připraven zaplatit žalovanému vypořádací podíl.

4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v celém rozsahu v rámci postupu dle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

6. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

7. Podle § 1141 odst. 1 věta první před středníkem o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků.

8. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

9. Podle § 1147 věta první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

10. Podle § 1149 odst. 2 o. z. při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu.

11. Krajský soud souhlasil se všemi právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odstavcích 7.-20, 22.-33, 43. a 44. odůvodnění napadeného rozsudku. Okresním soudem zevrubně popsané skutečnosti plynou z provedených důkazů. Jejich správnost ostatně žádný z účastníků konkrétními námitkami nezpochybňoval a nenavrhl je doplnit provedením dalších důkazů.

12. Výhrady nebyly rovněž k právnímu hodnocení věci provedenému za použití výše citovaných hmotně-právních ustanovení, podanému v odstavcích 42., 45.-56 odůvodnění napadeného rozsudku, včetně odkazů na použitelnou judikaturu. Okresní soud srozumitelně vysvětlil, že při splnění zákonných předpokladů pro zrušení spoluvlastnictví je nutno rozhodnout o způsobu jeho vypořádání dle pravidel vyjádřených v ust. § 1144 a násl. o. z. Nutno poznamenat, že účastníci, resp. žalobcova právní předchůdkyně, paní [jméno] [příjmení], a žalovaný se v záležitosti zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nedohodli, ačkoli jmenovaná dohodu navrhla již v roce 2012 a byla ochotna přistoupit na kteroukoli z variant vypořádání spoluvlastnických vztahů. S úvahou okresního soudu, že reálné rozdělení nemovitostí (jak lze pro zjednodušení na tomto místě definovat rovněž rozdělení domu na bytové jednotky) není dobře možné vzhledem ke konkrétním okolnostem daného případu, krajský soud rovněž souhlasil. Zásadními faktory vylučujícími uvedenou možnost jsou značně konfliktní vztahy účastníků a jejich neochota nést náklady spojené s reálným rozdělením nemovitostí (ve výši stanovené znaleckým posudkem). Neshody ve spoluvlastnických vztazích podrobně popsal (mimo jiné) ve své účastnické výpovědi žalovaný (v odstavci 14. odůvodnění napadeného rozsudku). Při úvaze, kterému z účastníků nemovitosti přikázat do jeho výlučného vlastnictví (při aplikaci ust. § 1147 věta první o. z.), okresní soud v souladu s ustálenou judikaturou použil kritérium solventnosti účastníků. Zatímco žalobce jednoznačně prokázal, že je ochoten a schopen zaplatit žalovanému částku 1.653.500 Kč představující ½ ceny nemovitostí dle znaleckého posudku, neboť nepatrně vyšší peněžní částku má uloženu na svém bankovním účtu, žalovaný se ke stejné otázce nevyjádřil. Z jeho postoje v průběhu celého řízení je naopak zřejmé, že vyloučil rovněž tuto možnost (tj. vyplatit žalobci peněžní částku na vyrovnání spoluvlastnického podílu vycházející ze současné tržní ceny nemovitostí), aniž sám navrhl jakoukoli jinou rozumnou variantu, jak vztahy ze zrušeného spoluvlastnictví k nemovitostem vypořádat. Za popsaných okolností pak přicházelo v úvahu pouze rozhodnutí o přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce oproti jeho povinnosti zaplatit žalovanému částku připadající na jeho podíl ze spoluvlastnictví.

13. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně obou správných nákladových výroků v odstavcích IV. a V., na jejichž odůvodnění v odstavcích 57. a 58. prvostupňového rozsudku je možno pro stručnost rovněž v celém rozsahu odkázat.

14. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný jako procesně neúspěšný účastník povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 39.044 Kč. K účelně vynaloženým odvolacím nákladům žalobce náleží odměna advokáta za 2 úkony právní služby v sazbě po 14.940 Kč, tj. 29.880 Kč (podle § 8 odst. 5 a § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., za sepis vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání), paušální náhrada za stejné 2 úkony v sazbě po 300 Kč, tj. 600 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., náhrada za promeškaný čas za 5 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 500 Kč, podle § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl., cestovné v částce 1.288 Kč a 21% DPH ze součtu všech vyjmenovaných položek, tj. z částky 32.268 Kč, která se rovná částce 6.776 Kč. Zástupce žalobce cestoval k odvolacímu jednání z místa svého sídla, tj. z [obec], k odvolacímu soudu do [obec] a zpět na vzdálenost 174 km vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], s normovanou spotřebou 5,9 l motorové nafty /100 km v ceně 47,10 Kč l podle vyhl. č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb., při paušální náhradě 4,70 Kč km podle výše cit. vyhl.

15. Další poradu s klientem přesahující 1 hodinu vyúčtovanou žalobcem dle § 11 odst. 1 písm. c) cit. vyhl. nelze hodnotit jako účelný úkon v situaci, kdy v odvolacím řízení nebyly odvolatelem tvrzeny žádné nové skutečnosti a nebyly navrženy nové důkazy. Žalobce hodnotil ostatně odvolání jako obsahově nedostatečné podání, jež má být odmítnuto. Bylo proto nadbytečné realizovat poradu s advokátem v rozsahu přesahujícím 1 hodinu.