11 CO 247/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobců: a) jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa b) jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa c) jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa d) jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa všichni zastoupeni advokátkou titul jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o odstranění vad otopného systému k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově č. j. 115 C 122/2019-214 ze dne 19. 5. 2021

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.

II. V odstavci III. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného. Žalobkyně c) je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného. Žalobce d) je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

IV. Žalobkyně c) je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

V. Žalobce d) je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobci a) až d) domáhali, aby soud uložil žalovanému zajistit odstranění vad otopného systému v domě na adrese [adresa], a to instalováním otopných těles o požadovaném výkonu v bytě [číslo] v místnosti [číslo] o výkonu 1267 W, v místnosti [číslo] o výkonu 936,1 W; v bytě [číslo] v místnosti [číslo] o výkonu 381,7 W; v bytě [číslo] v místnosti [číslo] o výkonu 936,1 W a v místnosti [číslo] o výkonu 1267 W (odstavec I. výroku), řízení zastavil ohledně zaplacení částky [částka] žalobkyni a) (odstavec II. výroku), uložil žalobcům a) až d) povinnosti zaplatit žalovanému společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (odstavec III. výroku).

2. Proti rozsudku v odstavcích I. a III. výroku podali včasné odvolání žalobci. Závěr okresního soudu, že žalobci nejsou oprávněni určovat rozsah a způsob odstranění vad otopného systému instalováním konkrétních otopných těles za situace, kdy problém je možno řešit více způsoby, považují za nesprávný. V obdobném řízení, které posléze skončilo rozhodnutím Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 1412/99 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti zajistit obnovu dodávky plynu a uvedla, jakým způsobem by se měla dodávka plynu obnovit. Krajský soud rozhodl k odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně tak, že jej změnil, že žalovanému se ukládá povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zajistit obnovu dodávek plynu do předmětného bytu v obecné rovině a pokud se žalobkyně domáhala konkrétního způsobu, jak má být dodávka obnovena, pak stejným rozsudkem žalobu zamítl, pokud se jí žalobkyně domáhala stanovení povinnosti zajištění instalace hlavního uzávěru plynu a provedení tlakové zkoušky, jakož i obnovení dodávek plynu do dalších bytů v domě. V předmětné věci mají odvolatelé za to, že pokud soud prvního stupně žalobu zamítl jako celek, učinil tak nezákonně, neboť v případě, že je právní názor soudu prvního stupně správný a není možno ukládat konkrétní způsob, jak odstranit vadu otopného systému, které se žalobce domáhali, bylo namístě, aby soud v části, kterou se žalobci domáhali odstranění vad otopného systému v domě, v konkrétních bytech a konkrétních místnostech žalobě vyhověl a v části, kde požadovali uložit konkrétní způsob odstranění vad otopného systému, pak měl žalobu zamítnout. Pokud tak neučinil, porušil práva žalobců na účinnou soudní ochranu a spravedlivý proces. Svým rozhodnutím tak nutí žalobce, aby podali shodnou žalobu, kde se budou domáhat uložení již jednou žalované povinnosti odstranění vad otopného systému, ovšem bez konkrétního určení způsobu, jak má žalovaný odstranění vad provést. Okresní soud svým postupem zatížil řízení vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí věci. Žalobci se domáhali odstranění vad otopného systému v konkrétním domě, v konkrétních bytech a místnostech. Skutečnost, že určili i konkrétní způsob, jak má být vada otopného systému odstraněna, nemůže vést k závěru o zamítnutí žaloby jako celku, neboť soud nevypořádal celý žalobní nárok, který v sobě zahrnuje odstranění vad otopného systému a instalování konkrétních otopných těles. Žalobní požadavek byl jednoznačně identifikován a nic na tom nemůže změnit, pokud žalobci v petitu vymezili případně nadbytečně konkrétní způsob odstranění vady. Dále namítli, že soud nedostál své poučovací povinnosti dle § 118a odst. 2 o. s. ř. Ve světle této zásady je nezbytné, aby soud poučil účastníka v případě, že se jeho právní úvahy ubírají jiným směrem. V opačném případě soud znemožní účastníkovi řádně se procesně bránit a postaví ho před zcela nečekané rozhodnutí. Poučení podle § 118a o. s. ř. je soud účastníkům povinen poskytnout jednak na začátku jednání ve věci samé dle § 99 o. s. ř., jednak předtím než soudce zamýšlí vyhlásit rozsudek. Soud tak v průběhu řízení neučinil vůbec. Pokud měl soud za to, že nároku nelze vyhovět jako celku, a to toliko z důvodu, že žalobci nad rámec obecného nároku odstranění vad otopného systému uvedli i konkrétní způsob odstranění, měl v tomto směru žalobce poučit. Žalobci postupovali v souladu se soudem citovanou judikaturou, kdy měli za to, že všechny další způsoby odstranění vad otopného systému byly vyčerpány, energetickým posudkem doložili, že jiné řešení, než výměna topných těles o požadovaném výkonu není možné a že minimálně v rozsahu uložení obecné povinnosti k odstranění vad otopného systému, shodně jako v soudem citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu, bude žalobě vyhověno. Rovněž brojili proti výroku o náhradě nákladů řízení s tím, že jsou pro případný procesní neúspěch žalobců dány podmínky pro postup dle § 150 o. s. ř. Žalobci se již několik let domáhají odstranění vad otopného systému, když žalovaná jako vlastník domu odmítá tuto vadu odstranit. Vada byla způsobena pochybením žalované při vypracování projektu, což žalovaná také přiznala, je si vědoma svého pochybení a vadnosti otopného systému a sama navrhovala řešení zvýšením otopné křivky, která nevedla k odstranění vad otopného systému, sama ve svých dopisech navrhovala výměnu otopných těles. Nyní z důvodu vedeného soudního řízení odstranění vady výměnou těles odmítá. Žalobci navrhovali, aby soud žalobě vyhověl minimálně v rozsahu uložení povinnosti žalované odstranit vady otopného systému. Vedle původního petitu navrhli také další případný petit, dle kterého nechť je žalovanému uloženo zajistit odstranění vad otopného systému v bytě [číslo] – [jméno] [příjmení], místnost [číslo] v bytě [číslo] – [jméno] [příjmení], místnost [číslo] v bytě [číslo] – manželé [příjmení], místnost [číslo].

3. Žalovaný k podanému odvolání uvedl, že bez konkrétního způsobu odstranění vady není možno o žalobě částečně rozhodnout, protože by vznikl zcela neurčitý soudní výrok. Tomu by chyběl popis vady, kdy by nebylo zřejmé, o jakou vadu otopného systému se má jednat, a tedy co má být odstraněno. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku a nesouhlasil pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení s aplikací § 150 o. s. ř.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v odstavcích I. a III. výroku a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že dne [datum] došla okresnímu soudu žaloba žalobců, kteří ve skutkových tvrzeních uvedli: Žalobci jsou členy Bytového družstva v [obec] a nájemci předmětných bytů, žalobci a) a b) jsou společnými nájemci jednoho bytu. V bytech byla v roce 2016 realizována rekonstrukce otopného systému na základě smlouvy o dílo se společností [právnická osoba] ze dne [datum]. Žalobci mají za to, že ze strany žalovaného došlo k porušení právních předpisů při jednání, kdy družstvo při zadávání a realizaci zakázky v podstatných částech pochybilo. Dále žalobci popisují, jakým způsobem dle nich žalovaný porušil své vnitřní předpisy při uzavírání smlouvy. V bodě II. žalobci uvádí, že i přes shora uvedené právní vady došlo k realizaci díla, které však nebylo provedeno řádně a nájemníci nejsou s provedeným dílem spokojeni. Opakovaně si stěžují na nedostatečnost instalovaného otopného systému, k čemuž byly doloženy i příslušné zprávy a znalecké posudky. Žalobci se opakovaně domáhali zjednání nápravy u žalované. Žalobci se tak domáhají zjednání nápravy, a to uvedením v předešlý stav, tedy vrácení a výměny otopného systému za otopný systém se shodnými technickými parametry jako měl původní otopný systém, a to na náklady žalovaného. Žalobci požadují, aby takto instalovaný otopný systém byl bez regulační stanice a dálkového odpočtu, který nebyl členskou schůzí rovněž schválen. Žalovaný dne [datum] na základě stížnosti nájemců reklamoval u dodavatele [právnická osoba], dodavatel k reklamaci sdělil, že provedli kontrolu výpočtu tepelného výkonu a návrhu otopných těles v bytech [číslo]. Byt [číslo] je bytem žalobců a) a b). Otopná tělesa byla zvolena s ohledem na neaktuální stav budovy od deklarovaných zadání, zejména pak zateplení střechy, které nebylo provedeno. Dodavatel navrhuje navýšení topné křivky, s čímž žalobci nesouhlasí. Žalobkyně a) v souvislosti s řešením nedostatečnosti otopného systému na žádost bytového družstva nechala vypracovat znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], neboť žalovaná odmítá tvrzení žalobců, že jejich bytové jednotky nejsou dostatečně vytápěny a nejsou splněny hygienické normy. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že lze na jisto postavit, že došlo k pochybení při stanovení rozměrů otopných těles. Znalec jako chybné považuje zadávání vstupních hodnot teploty vody, realizaci rekonstrukce a provádění dozoru. Činí závěr, že nájemci bytu byli provedenou realizací otopného systému poškozeni. Za znalecký posudek uhradila žalobkyně a) částku 12.000 Kč a také těchto nákladů se po žalovaném domáhá. Žalobci mají za to, že při zadávání projektu došlo k pochybení ze strany žalovaného, kdy bylo údajně počítáno se zateplenou střechou, jak bylo sděleno bytovým družstvem v únoru [rok] a následně zápisem z jednání ze dne [datum], kde navrhuje žalovaný zateplení a modernizaci střechy, na kterou by bytové družstvo vzalo půjčku. S tímto však členská schůze nevyslovila souhlas. Žalobci se snažili nedostatečnost vytápění svých bytů opakovaně s žalovaným řešit. Ke zjednání nápravy však nedošlo. Ve věci bylo provedeno měření bytovým družstvem dne [datum], nejsou dodrženy hygienické normy, vše je pod 22 °C. Průměr byl zhruba 21,06 °C. Dne [datum] byl v bytě žalobkyně a) instalován registrační teploměr, který do [datum] měřil teploty. Byly zjištěny minimální teploty 18,9 °C a maximální 23,2 °C, průměrná teplota tak činila 21,06 °C. Dále proběhlo měření zdravotního ústavu ve dnech 8. až [datum] v bytech žalobců a), b) a c), také v bytě [číslo] pro zjištění teploty i v jiných bytech. Ze závěrů měření zdravotního ústavu bylo zjištěno, že požadované teploty dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. nebyly ve většině pokojů v měřených bytech [číslo] dodrženy, kdy rozdíl mezi teplotami nájemníků pod střechou a nájemníka bytu [číslo] je až 5 °C. Žalobci se opětovně obrátili na žalovaného, kdy dne [datum] proběhlo ústní jednání, jako řešení nesprávné rekonstrukce otopných těles je žalovaným navrhováno navýšení topné křivky, výměna topných těles v bytech [číslo], [číslo] a [číslo] nebo zateplení střechy. Ze strany nájemníků došlo k odmítnutí rekonstrukce střechy. Na jednání dne [datum] potvrdil zástupce žalovaného, že projekt na topení byl špatně objednaný, a to se zateplenou střechou a navrhl trojí řešení: 1) zvýšení topné křivky, 2) výměnu topení u žalobkyně a), 3) zateplení střechy. První a třetí řešení nájemníci odmítli, neboť obojí má dopad na zvýšené výdaje nájemníků. Dne [datum] bylo sděleno zástupcem žalované, že v případě nespokojenosti s teplotou bude zvednutá topná křivka v celém domě. I přes shora popsané snahy o zjednání nápravy žalovaný nápravu nezjednal. Ze strany žalované došlo k upravení tepelné křivky dne [datum] a bylo potvrzeno, že projektová dokumentace předpokládala zateplení střechy. Žalobci žádají výměnu otopných těles a uvedení v předešlý stav. Brojí proti zvýšení tepelné křivky bez souhlasu nájemníků. V bodě VII. pak žalobci uvedli, že se ohledem na shora uvedené mají za to, že jednáním žalovaného došlo k porušení jeho právních povinností, a to dodržování postupů dle stanov žalovaného a směrnic žalovaného, k porušení hygienických norem v oblasti dodržování tepelné pohody, kdy v důsledku těchto porušení vznikla na straně žalobců škoda v podobě vyšších nákladů na vytápění, a došlo ke škodě v podobě nemajetkové újmy, za kterou považují snížení tepelné pohody ve svých bytech. Žalobci se tak domáhají vůči žalovanému náhrady škody v podobě uvedení v předešlý stav, a to vrácení otopných těles o původních výkonech tak, jak je v petitu v bodě VIII. konkrétně požadováno. Navíc se žalobkyně a) domáhá zaplacení částky 12.000 Kč za znalecký posudek.

6. Krajský soud usnesením č. j. 11 Co 315/2019-143 první rozsudek ve věci č. j. 115 C 122/2019-118 ze dne [datum rozhodnutí] zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že dle tvrzení žalobců měla žalobcům vzniknout škoda tím, že za a) byla neplatně uzavřena smlouva o dílo a přes tuto neplatnost byla smlouva o dílo provedena, za b) zadavatel díla – žalovaný zadal zhotoviteli nesprávné informace o zateplení střechy, takže došlo k nesprávným výpočtům kapacity otopných těles. Tyto skutky měly být protiprávním jednáním žalovaného a žalobcům v jejich důsledku měla vzniknout 1) majetková škoda – tvrzené vyšší náklady na vytápění, ovšem bez bližšího uvedení výše této škody, 2) nemajetková újma – snížení tepelné pohody v bytech žalobců. Náprava žalobci tvrzené majetkové škody a nemajetkové újmy měla být učiněna výměnou stávajících topných těles v bytech žalobců za topná tělesa o výkonech tak, jak bylo uvedeno v prvním žalobním petitu pro ten který byt. Odvolací soud dospěl k závěru, že ve smyslu § 43 odst. 1 a § 79 odst. 1 o. s. ř. není žaloba projednatelná, neboť tvrzené skutečnosti v žalobě jsou v logickém rozporu s žalobním petitem. V předmětné věci tvrdí žalobci majetkovou újmu v podobě vyšších nákladů na vytápění a nemajetkovou újmu v podobě snížení tepelné pohody ve svých bytech. K tvrzené majetkové újmě v podobě vyšších nákladů na vytápění je nutno uvést, že takto vzniklá škoda není reparovatelná výměnou topných těles, které by byly vyměněny do budoucna, čímž ovšem nedojde k náhradě škody, která vznikla zvýšenými náklady na vytápění. V tomto smyslu tvrzené skutečnosti jsou v rozporu s požadavkem žalobců tak, jak je uveden v petitu žaloby. Jinak řečeno, škodu, která již vznikla v podobě vyšších nákladů na vytápění nelze nahradit výměnou radiátorů. Vzniklou nemajetkovou újmu v podobě snížení tepelné pohody rovněž nelze nahradit výměnou radiátorů, neboť způsob odčinění nemajetkové újmy je přímo stanoven v zákoně v § 2951 odst. 2 o. z.

7. Vzhledem k rozporům mezi skutkovými tvrzeními a žalobním požadavkem nebylo možno určit, jaký nárok je žalobou uplatňován, tj. jakou hmotněprávní normu má soud aplikovat. Odvolací soud tehdy dospěl k závěru, že účastník je povinen podat náležité skutkové vylíčení věci, kdy žalobní petit, tj. to čeho se žalobce po soudu domáhá, musí být v logickém souladu s žalobními tvrzeními, tj. že požadavek žalobce musí z jeho skutkových tvrzení vyplývat. Jedná se o neurčitou žalobu, jestliže mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem je logický rozpor, jak tomu bylo v daném případě. Dle odvolacího soudu tak nebyly splněny podmínky pro poskytnutí poučení dle § 118a o. s. ř., nýbrž byly splněny podmínky pro poskytnutí poučení dle § 43 odst. 1 o. s. ř., kdy vady žaloby spočívající v logickém rozporu mezi tvrzenými skutečnostmi a žalobním petitem měl odstranit okresní soud.

8. Po shora označeném zrušujícím rozhodnutí okresní soud usnesením č. j. 115 C 122/2019-146 ze dne [datum rozhodnutí] vyzval žalobce k doplnění žaloby tak, že bude odstraněn rozpor mezi žalobním tvrzením a žalobním požadavkem dle uvedených pokynů odvolacího soudu. K tomu uvedl, že domáhají-li se žalobci výměny topných těles, ať uvedou, ve kterých místnostech se má topné těleso nacházet a jaký má mít výkon a nechť doplní žalobní tvrzení tak, aby tvrzené skutečnosti byly v logickém souladu se žalobním požadavkem na výměnu topných těles. Domáhají-li se reparace majetkové újmy v podobě vyšších nákladů na vytápění, nechť uvedou období, ve kterém vyšší náklady na vytápění vznikly, výši těchto nákladů v jednotlivých bytech, způsob výpočtu těchto nákladů a způsob náhrady této majetkové újmy. Domáhají-li se reparace nemajetkové újmy, nechť uvedou období tepelné nepohody, ve kterých místnostech, způsob náhrady této nemajetkové újmy. Na to reagovali žalobci podáním došlým soudu dne [datum] ([číslo listu] – [číslo]). Uvedli, že pokud soud nepřizná nárok na výměnu otopných systémů v rámci uplatněné žaloby, pak jej může posoudit z hlediska hmotného práva tak, že povinnost k výměně otopných těles uloží soud na základě povinnosti žalované k odstranění vad otopného systému. Setrvávají na svých tvrzeních uvedených v původní žalobě v bodech I. až VI., dále odkazují na svá tvrzení a k tomu doložené důkazy, z nichž vyplývá nedostatečnost opatření žalované k odstranění nedostatečného vytápění, tedy vady otopného systému navýšením topné křivky včetně zápisu z členských schůzí, kde se otopný systém a jeho vady řešily emailovou komunikací. Žalovaná nápravu do dnešního dne nezjednala. Žalobci trvají na odstranění vad otopného systému, a to výměnou otopných těles za topná tělesa o potřebných výkonech. Tento svůj požadavek odůvodňují na základě již vylíčeného skutkového stavu, který je nutno hodnotit dle § 2257 a násl. o. z. v rámci povinností pronajímatele udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém užívání a povinností pronajímatele odstranit zjištěné vady v bytě v přiměřené době. Žalobci mají za to, že pokud otopný systém je součástí nemovitostí, pak i tuto součást nemovitostí je povinen pronajímatel udržovat v řádném stavu a funkčnosti tak, aby byla splněna jeho povinnost, udržovat předmět nájmu ve stavu způsobilém k jeho užívání. Žalobci nesouhlasí s právním názorem soudu prvního stupně vysloveném ve zrušeném rozhodnutí, že topení jako součást nemovitosti je možno vyměnit jen se souhlasem žalovaného jako pronajímatele a že by se uložení této povinnosti pronajímateli soudem nemohli žalobci domáhat. Poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 26 Cdo 1412/99. Zde uvedené závěry je nutno aplikovat i na otopný systém jako celek, který musí být bez závad a musí zajišťovat plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Oprava a odstranění vad otopného systému zcela jistě nespadají do definice drobných oprav a údržby a je povinností pronajímatele odstranit vady otopného systému, a to na své náklady a v přiměřené době. Žalobce však tuto povinnost nesplnil a vady topného systému na základě výzev žalobců neprovedl, neboť tvrdí, že otopný systém vadami netrpí, není potřeba výměny otopných těles, neboť tyto zjišťují dostatečné a řádné vytápění bytu a dostatečný tepelný komfort žalobců. Skutečnost, že topná tělesa vykazují vady a jsou nedostatečná, prokazují již doložené důkazy, mimo jiné energetický posudek z [datum]. Opět poukázali na to, že původní projekt nesprávně počítal se zateplením střechy, k čemuž nedošlo a také nedojde, neboť nájemníci s tím nesouhlasí. S ohledem na to, že v době rozhodování soudu střecha zateplena není a její zateplení se nepředpokládá, spočívá odstranění vady bytu – topné soustavy – otopných těles ve výměně otopných těles v postižených místnostech [číslo] následné hydraulické vyvážení topné soustavy. Pronajímatel je povinen zajistit dodávku tepla a zajistit, aby byl byt dostatečně vytápěn. Pronajímatel svou zákonnou povinnost neplní. Vadu žalobci jako nájemci oznámili řádně a včas bez zbytečného odkladu žalovanému jako pronajímateli. Aktuální poddimenzování otopných těles, nedostatečné vytápění, nedostatečný tepelný komfort, rozdílnost tepelného komfortu dalších nájemníků předmětného domu má charakter hrubého porušení povinností pronajímatelem, když významným způsobem snižuje kvalitu bydlení v bytě. S ohledem na shora uvedené skutečnosti se žalobci domáhali vydání rozsudku: žalovanému se ukládá zajistit odstranění vad otopného systému, a to instalováním otopných těles o požadovaném výkonu v bytech žalobců s tím, že bylo uvedeno, ve kterých jednotlivých místnostech mají být instalována otopná tělesa o jakém výkonu (W).

9. Okresní soud u jednání dne [datum] provedl rozsáhlé dokazování listinami tak, jak je zachyceno v protokole o jednání a poté žalobu zamítl. Ve vztahu k odstranění vad otopného systému instalováním otopných těles o uvedených výkonech okresní soud poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. žalobcům neposkytoval. Poučil je ve smyslu § 119a odst. 1 o. s. ř. o pravidlech neúplné apelace.

10. Okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k závěru o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán v odstavci 42. odůvodnění napadeného rozhodnutí a odvolací soud jej přejímá.

11. Odvolací soud souhlasí s právním posouzením okresního soudu. Nutno poznamenat, že ze skutkových tvrzení tak, jak byla doplněna podáním ze dne [datum], plyne, že žalobci upustili od nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy a svůj nárok opřeli o povinnost žalovaného jako pronajímatele udržovat byty po dobu nájmu ve stavu způsobilém k užívání ve smyslu § 2257 odst. 1 o. z. Tvrdili, že žalovaný tuto povinnost neplní, neboť otopný systém v bytě žalobců vykazuje vady. Tyto vady vznikly v důsledku toho, že při rekonstrukci topení v domě se nesprávně počítalo se zateplením střechy, v důsledku čehož měly být nižší úniky tepla. Byty žalobců se nacházejí pod střechou, k zateplení střechy nedošlo a v bytech je chladno, neboť nejdou náležitě vytopit těmi topnými tělesy, která byla v rámci rekonstrukce instalována. Proto se domáhají odstranění vad otopného systému v domě instalováním otopných těles o výkonu uvedeném v petitu žaloby.

12. Nutno poznamenat, že se jedná o nájem družstevních bytů, přičemž z § 741 odst. 1 zákona o obchodních korporacích vyplývá, že není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru. Toto poslední ustanovení tudíž odkazuje na § 2257 odst. 1 shora citovaný. Rovněž z aktuálních stanov žalované (dostupných v obchodním rejstříku na www.justice.cz) z článku 35 je zřejmé, že družstvo je povinno zajistit členu – nájemci družstevního bytu plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. Není pochyb o tom, že pokud by skutečně byty žalobců byly nedostatečně vytápěny, jednalo by se u žalovaného jako pronajímatele o porušení povinnosti plynoucí z § 2257 odst. 1 a s odkazem na § 2264 a § 2265 o. z. by šlo o vadu, kterou je pronajímatel povinen odstranit.

13. Okresní soud při svém rozhodnutí vyšel z rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 26 Cdo 1412/99 ze dne [datum rozhodnutí]. Tento rozsudek sice byl vydán za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., avšak odvolací soud je toho názoru, že jeho závěry jsou použitelné i za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

14. Ve věci sp. zn. 26 Cdo 1412/99 se žalobkyně domáhala, aby žalovanému jako pronajímateli bytu byla uložena povinnost na vlastní náklady zajistit obnovu dodávky plynu do bytu v předmětném domě, zejména pak povinnost zajistit na vlastní náklady instalaci hlavního uzávěru plynu a provedení tlakové zkoušky vnitřních rozvodů plynu. Soud prvního stupně žalobu v celém rozsahu zamítl se závěrem, že povinnost dodávky plynu má jiný subjekt, a to dodavatel plynu (nikoliv pronajímatel a vlastník předmětného domu). Krajský soud v Brně jako soud druhého stupně dospěl k závěru, že je-li rozvod plynu součástí najatého bytu a právo užívat takový byt se týká i něj, je povinností pronajímatele jako vlastníka přípojného odběrného plynového zařízení, aby žalobkyni zajistil plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu ve smyslu § 687 odst. 1 obč. zák.; nájemci však již nepřísluší určovat rozsah a způsob tohoto konání. Proto krajský soud rozsudkem uložil žalovanému povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zajistit obnovu dodávek plynu do předmětného bytu. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno dovolání, kdy dovolací soud neshledal naplnění dovolacího důvodu podle § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2000 (neshledal nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem). Dospěl k závěru, že podle § 687 odst. 1 obč. zák. pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu. Zákon zde kromě jiného ukládá pronajímateli, aby byl byt vybaven fungujícím a bezpečnostním předpisům vyhovujícím zařízením, které k němu patří, a bez něhož by byt nemohl sloužit k účelům bydlení; k takovým zařízením patří také rozvody plynu, je-li na dodávce plynu do bytu závislý ohřev vody, funkčnost vařiče či sporáku, popř. vytápění bytu. Vznikne-li na odběrném plynovém zařízení, které je součástí domu, v němž se byt nachází, závada znemožňující nájemci bytu, aby odebíral plyn, je povinností pronajímatele plynoucí z ust. § 687 odst. 1 obč. zák. zajistit provedení takových oprav, které povedou k odstranění závady na odběrném zařízení. Uvedená povinnost, která stíhá pronajímatele, je soudně vymahatelná a může být v žalobním návrhu a v jemu odpovídajícím výroku soudního rozhodnutí formulována jako povinnost„ zajistit obnovení dodávky plynu“. Tuto povinnost pronajímatele je nutno odlišovat od povinnosti dodávat plyn, kterou měl v době rozhodování odvolacího soudu subjekt odlišný od žalovaného – dodavatel plynu jako držitel autorizace ve smyslu příslušného zákona.

15. Jak je zřejmé ze shora uvedeného rozhodnutí ve věci sp. zn. 26 Cdo 1412/99, žalobkyně se tehdy domáhala zajištění obnovy dodávky plynu do bytu v domě, kdy uvedla„ zejména“ konkrétní povinnost, která má být stanovena žalovanému jako pronajímateli bytu (povinnost zjistit na vlastní náklady instalaci hlavního uzávěru plynu a provedení tlakové zkoušky vnitřních rozvodů plynu). Odvolací soud zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně rozdělil, kdy uložil pronajímateli zajistit obnovu dodávky plynu do předmětného bytu (v tomto rozsahu napadené zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně změnil), neboť dospěl k závěru, že v tomto případě lze žalobní petit rozdělit a vyhovět v té části, která odpovídá § 687 odst. 1 obč. zák. Vyslovil závěr, že nájemci již nepřísluší„ určovat rozsah a způsob konání“ ve smyslu § 687 odst. 1 obč. zák. a je zřejmé, že s tímto závěrem souhlasil také dovolací soud.

16. Dle § 687 odst. 1 obč. zák. pronajímatel je povinen předat nájemci byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu.

17. Citovanému ustanovení § 687 odst. 1 odpovídá v občanském zákoníku účinném od 1. 1. 2014 § 2257, dle kterého pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání.

18. Okresní soud nezjišťoval, jaké jsou v bytech žalobců aktuálně dosahovány teploty, neboť i kdyby byla prokázána tepelná nepohoda v bytech žalobců, nemohlo by to vést k uložení konkrétní povinnosti žalovanému tak, jak bylo formulováno v žalobním petitu, neboť způsob nápravy daného stavu by závisel na volbě žalovaného, nikoliv žalobců jako nájemců bytu, kterým nepřísluší určovat rozsah a způsob tohoto konání, a to za situace, kdy je možno řešit situaci více způsoby.

19. Odvolací soud s tímto závěrem okresního soudu souhlasí.

20. Žalobci se domáhali, nechť je žalovanému uloženo odstranit vady otopného systému v předmětném domě, přičemž přesně uvedli, jaká topná tělesa o jakém výkonu mají být instalována v jednotlivých pokojích. S ohledem na rozhodnutí NS sp. zn. 26 Cdo 1412/99 takový způsob odstranění vad, který je uveden zcela konkrétně a nedává žalovanému prostor pro odstranění vady tepelné nepohody jiným způsobem, neobstojí. V podaném odvolání žalobci požadovali, nechť ve smyslu shora označeného rozhodnutí Nejvyššího soudu odvolací soud změní napadené rozhodnutí tak, že žalovanému uloží zajistit odstranění vad otopného systému v předmětném domě v bytech žalobců, což dle názoru odvolatelů naplní požadavek, aby žalovaný měl prostor k vlastnímu uvážení a způsobu odstranění vad. Zde je však správná námitka žalovaného, že pokud by bylo uvedeným způsobem napadené rozhodnutí změněno, byl by výrok rozsudku neurčitý a nevykonatelný. S tím odvolací soud souhlasí. Pokud by bylo žalovanému uloženo odstranit vady otopného systému v předmětných bytech, není zřejmé, jaké vady by takto měly být odstraněny a jaké povinnosti se žalobci po žalovaném domáhají. Ve věci rozhodované Nejvyšším soudem pod sp. zn. 26 Cdo 1412/99 byl žalobní požadavek – zajistit obnovu dodávky plynu do bytu v předmětném domě, což je dostatečně určitá povinnost, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala, když plyn nebyl do bytu vůbec dodáván. Oproti tomu požadavek zajistit odstranění vad otopného systému v bytech žalobců je neurčitý, neboť není zřejmé z výroku rozsudku, o jaké vady by se mělo jednat. Takový soudní výrok by byl rovněž nevykonatelný.

21. Nebyl dán důvod k poučení dle § 118a o. s. ř. Žalobci formulovali petit své žaloby dostatečně určitě, když se domáhali, aby soud uložil zajistit odstranění vad otopného systému v předmětném domě, a to instalováním konkrétních otopných těles v bytech žalobců. Takový žalobní nárok je dostatečně určitý ve smyslu § 43 o. s. ř., odpovídaly mu posléze uvedená skutková tvrzení a okresní soud neměl důvod postupovat dle § 118a o. s. ř. a poskytovat další poučení žalobcům. To, že takto formulovanému výroku nebylo možno vyhovět z důvodu shora uvedených, je věc jiná.

22. Napadené rozhodnutí proto bylo ve smyslu § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrzeno.

23. V řízení procesně neúspěšní žalobci mají ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. povinnost zaplatit procesně úspěšnému žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobci se pro případ svého neúspěchu domáhali aplikace § 150 o. s. ř., dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalovaný s aplikací tohoto ustanovení nesouhlasil a rovněž odvolací soud neshledal zákonem požadované důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by náhradu nákladů řízení procesně úspěšnému žalovanému nepřiznal. Žalobci nejsou osobami nacházejícími se v hmotné nouzi, všichni žalobci jsou zaměstnáni a nemají vyživovací povinnost k nezl. dětem. Ani okolnosti sporu neodůvodňují postup dle § 150 o. s. ř., když navíc náklady řízení před soudy obou stupňů nedosahují takové výše, že by znamenaly zásadní zásah do majetkových poměrů žalobců a ohrožení jejich hmotné úrovně. Oproti tomu se jedná o náklady řízení, které musel žalovaný vynaložit na zastupování advokátem, přičemž ze strany žalovaného vyplývá snaha celou věc vyřešit, a to nabídkou zateplení střechy, což by bylo řešení ekologicky zcela namístě, fakticky žalovaný navýšil tepelnou křivku tak, aby vyhověl řádnému vytápění bytů žalobců.

24. Advokát zastupoval žalovaného v řízení, kdy se jednalo 1) o odstranění vad, 2) o zaplacení částky 12.000 Kč a posléze 24.000 Kč. Dle § 12 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. se za tarifní hodnotu v tomto případě považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. V případě odstranění vad topného systému činí tarifní hodnota dle § 9 odst. 1 vyhlášky 10.000 Kč, spolu s částkou 12.000 Kč činí tarifní hodnota 22.000 Kč, odměna ve smyslu § 7 cit. vyhl. = 1.980 Kč za jeden úkon právní služby. Po změně žaloby a zvýšení požadované částky na 24.000 Kč činí součet tarifních hodnot 34.000 Kč, z čehož odměna za jeden úkon právní služby = 2.460 Kč. Advokát učinil v řízení před soudem prvního stupně a následně v prvním odvolacím řízení před soudem druhého stupně 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], ústní jednání dne [datum], vyjádření k prvnímu odvolání žalobců a účast u jednání před odvolacím soudem dne [datum]) 5 x [částka] = [částka]. Následují 3 úkony právní služby po [částka] (vyjádření žalovaného z [datum], účast u jednání dne [datum] přesahující 2 hodiny) = [částka]. Odměna advokáta celkem činí [částka]. Paušální náhrada výdajů za 8 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky činí 8 x 300 Kč = 2.400 Kč Tyto částky byly okresním soudem vyčísleny správně a lze vyjít z odůvodnění napadeného rozhodnutí z bodu 49. Totéž platí pro náhradu za ztrátu času vypočítanou okresním soudem v celkové výši [částka] a náhradu jízdného vypočítanou v celkové výši [částka] Celkem činí náklady na straně žalovaného [částka], jak byly správně vyčísleny okresním soudem. Odvolací soud však nesouhlasí se závěrem, že by tyto náklady měly být žalobcům a) až d) uloženy k zaplacení společně a nerozdílně. Povinnost společně a nerozdílně zaplatit poměrnou část nákladů ve výši [částka] ([částka]: 3 = [částka]) uložil okresní soud pouze žalobcům a) a b), kteří jsou manželé. Žalobkyně c) je povinna zaplatit poměrnou část ve výši [částka] samostatně, stejně tak jako žalobce d).

25. V souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. má procesně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Zde činí odměna advokáta z tarifní hodnoty 10.000 Kč (pouze odstranění vad topného systému) ve smyslu § 9 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. 1.500 Kč. Za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast u jednání před odvolacím soudem) činí odměna [částka]. Paušální náhrada výdajů za dva úkony právní služby ve smyslu § 13 odst. 4 cit. vyhl. činí celkem [částka]. Náhrada nákladů odvolacího řízení činí [částka]. Žalobci a) a b) jako manželé jsou povinni poměrnou 1/3 těchto nákladů ve výši [částka] zaplatit žalovanému společně a nerozdílně, žalobci c) a d) poté zaplatí každý částku [částka], která na ně poměrně připadá. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.