11 CO 281/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa 2. státní instituce anonymizováno 8 slov sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovité věci k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 24. 6. 2021, č. j. 112 C 73/2020-163

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. V poměru mezi žalobcem a 1. žalovanou nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit 2. žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o určení, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres], jehož součástí je stavba [adresa], zapsaného na [list vlastnictví] u [katastrální úřad], je 2. žalovaná, eventuálně o určení, že vlastníkem stavby [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres], zapsané na [list vlastnictví] u [katastrální úřad], je 2. žalovaná. Dále rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit na náhradě nákladů řízení 1. žalované k rukám jejího tehdejšího advokáta [titul] [jméno] [příjmení] částku 16.456 Kč a 2. žalované částku 6.380 Kč, obě částky do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti rozsudku v celém jeho rozsahu podal žalobce včasné odvolání, s námitkou, že má naléhavý právní zájem na vydání určovacího rozhodnutí, neboť žaloba o určení práva je jediným možným prostředkem ochrany jeho práv a legitimního očekávání. Pro vyřešení otázky, zda mu svědčí právo na přednostní odkoupení bytové jednotky za zvýhodněných podmínek, je nezbytné určit, kdo je vlastníkem bytového domu, v němž se předmětný byt nachází, resp. kdo jím byl v okamžiku uzavření privatizační smlouvy. Je významný rozdíl mezi tím, zda je žalobce nájemcem bytu ve vlastnictví státu nebo ve vlastnictví obchodní korporace. Pokud soud žalobě o určení vlastnického práva 2. žalované k označené nemovité věci vyhoví, ocitne se žalobce v kvalitativně jiném právním postavení, než v jakém se nachází v situaci, kdy je za vlastníka nemovitosti považována 1. žalovaná. Mateřská společnost 1. žalované, [název] [anonymizováno], ve významných holdingových korporátních dokumentech připustila nejistotu ohledně vlastnického práva k předmětné věci. Žalobce nebyl spokojen se způsobem, kterým se okresní soud vypořádal s jeho argumenty. Bylo-li mu upřeno právo žalovat o plnění, nemá k dispozici jiný prostředek k nápravě a ochraně svých práv než určovací žalobu. Tento závěr je ostatně prosazován konstantní judikaturou ÚS ČR, na jehož jednotlivá rozhodnutí odvolatel odkazoval. Okresní soud napadený rozsudek dostatečně neodůvodnil, a porušil tím žalobcovo právo na spravedlivý proces. Žalobce obšírně citoval pasáže z odůvodnění napadeného rozsudku a namítal, že mu jako nájemci bytu vzniklo ke dni účinnosti privatizační smlouvy předkupní právo k bytu. Určení vlastnického práva se tedy nedomáhá jako prostý nájemce, nýbrž jako nositel předkupního práva zřízeného privatizační smlouvou ve prospěch třetí osoby. Závěr okresního soudu, že zde není majetková účast žalobce, z níž by bylo možno dovozovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení, proto neobstojí. Okresní soud pominul závěry NS ČR vyjádřené v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3050/2020, s chybnou úvahou, že citovaný judikát na daný případ nedopadá. Žalobce dále rozvíjel úvahy, do jaké míry musí stát jako subjekt, jehož primárním cílem není dosahování zisku, v majetkoprávních vztazích postupovat s péčí řádného hospodáře (a domáhat se úhrady nájemného). Zákon č. 219/2000 Sb. podle něj připouští výjimky z uvedené zásady, které u 1. žalované přípustné nejsou. Okresní soud pominul, že žaloba na určení je rovněž v kontextu s § 14 zákona o osobním vlastnictví k bytům jediným možným prostředkem žalobcovy právní ochrany. Obsahově se žalobce domáhal změny napadeného rozsudku tak, že soud vyhoví jeho žalobě o určení, že 2. žalovaná je vlastníkem označené věci. 3. 2. žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Okresní soud se důsledně vypořádal s argumentací všech účastníků, shrnul zjištění z provedených důkazů plynoucí a své závěry skutkové i právní náležitě objasnil. Ztotožnil se s argumentací obou žalovaných. Žalobce neprokázal, že bez vydání požadovaného určovacího rozsudku bylo by jeho postavení nejisté. Pouhým odkazem na zákonné instituty nelze dovodit jeho výhodnější postavení v pozici nájemce ve vztahu ke 2. žalované v porovnání se současným stavem, kdy existuje nájemní poměr mezi žalobcem a 1. žalovanou. 4. 1. žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek potvrdit. Ztotožnila se s právní argumentací 2. žalované přednesenou v jejím vyjádření k odvolání, odkázala na ně a na své předchozí písemné podání ze dne 25. 5. 2020.

5. Usnesením ze dne 19. 1. 2022, č. j. 11 Co 281/2021-189, byli všichni účastníci vyzváni k vyjádření (v 7denní lhůtě od doručení výzvy), zda souhlasí, aby o odvolání proti výše označenému rozsudku bylo odvolacím soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Výzva byla všem účastníkům řádně doručena. Na výzvu reagovali zástupci žalobce a 1. žalované, kteří s navrženým procesním postupem souhlasili. Krajský soud za těchto okolností, kdy odvolání bylo podáno pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci, podle § 214 odst. 3 věta první před středníkem o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a jejich zástupců. Učinil tak se závěrem, že odvolání není důvodné.

6. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Krajský soud neměl výhrady ke skutkovým zjištěním okresního soudu vyjmenovaným v odstavcích 6. – 11. odůvodnění napadeného rozsudku; pro stručnost na ně odkazuje.

8. Okresní soud se v prvé řadě náležitě vypořádal s problematikou naléhavého právního zájmu na vydání rozsudku o určení vlastnického práva třetí osoby k označené nemovité věci, s přiléhavým závěrem, že žalobce takový zájem nemá. V katastru nemovitostí je jako vlastník pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres], jehož součástí je stavba [adresa], zapsána 1. žalovaná. Existence jejího vlastnického práva není relevantním způsobem nikým zpochybňována, a není tu nic, co by vyvolalo nejistotu ohledně jeho existence či co by vlastnické právo 1. žalované ohrožovalo. Vlastnické právo 1. žalované nemá samo o sobě vliv na právo či právní postavení žalobce jako nájemce bytu v domě [adresa]. Žalobce proto nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva 2. žalované k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa]. Žalobcem označený rozsudek NS ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 3050/2020 na daný případ nedopadá. Přiznává totiž naléhavý právní zájem na určení vlastníka domu nájemci – členu bytového družstva za účelem ochrany jeho majetkové investice. Krajský soud také v této souvislosti odkazuje na zevrubně odůvodněný závěr o nedostatku naléhavého právního zájmu vyložený okresním soudem v odstavci 17. odůvodnění napadeného rozsudku a nemá, co by k němu více dodal.

9. Jestliže naléhavý právní zájem na vydání rozsudku o určení práva není dán, chyběl procesní předpoklad umožňující, aby se soud věcí zabýval meritorně.

10. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně obou správných a bezchybně odůvodněných výroků o náhradě nákladů řízení.

11. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. v poměru mezi žalobcem a 1. žalovanou nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobce s odvoláním neuspěl a 1. žalované v souvislosti s jeho odvoláním účelné náklady nevznikly. Vyjádření 1. žalované k žalobcovu odvolání se omezilo na odkaz směřující k vyjádření 2. žalované a k předchozímu písemnému podání 1. žalované.

12. Podle stejných procesních ustanovení bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce zaplatit 2. žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku. Náklady 2. žalované jsou paušální náhradou za sepis vyjádření k odvolání stanovenou podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.