11 CO 388/2019

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa 2. jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti zdržet se obtěžování souseda k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově č. j. 109 C 161/2013-407 ze dne 2. 10. 2019

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. a III. výroku potvrzuje.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění takto: Žalobce je povinen zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 48.999 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 11.697 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich advokáta.

IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Krajského soudu v Ostravě náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 50.857 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným zdržet se obtěžování žalobce vytékáním odpadních vod z pozemku parc. číslo pronikajících na nemovitosti žalobce parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo vše v k. ú. obec u obec (odstavec I. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 55.533 Kč (odstavec II. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 6.360,80 Kč (odstavec III. výroku).

2. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Namítal, že z odůvodnění rozsudku vyplývá, že soud při svém rozhodování vycházel převážně ze znaleckého posudku titul jméno příjmení, jeho výpovědi a jeho doplnění. Z toho však pouze plyne, že v době provádění znaleckého zkoumání splašková voda na pozemky žalobce vizuálně netekla. Znalec vypověděl, že na proces zasakování mají vliv i další věci, např. teplota a sediment a že se mu v tomto případě nepodařilo prokázat pokusem vypuštění obarvené vody, že by obarvená voda tekla dále pod pozemek parcelní číslo v k. ú. obec u obec Tyto závěry znaleckého posudku se však vážou pouze ke dni provedení znaleckého zkoumání. Žalobce také netvrdí, že odpadní voda vytéká na jeho pozemek neustále, ale že se tak děje v případě vyšší výtoku z trativodu, případně při vyšším úhrnu srážek. Žalobce má za to, že i když znalec označil za spekulaci, zda by při působení dalších vlivů jako je vyšší úhrn srážek či vyšší intenzita vypouštění odpadních vod, vytékala odpadní voda až na pozemek žalobce, soud I. stupně se měl tímto tvrzením žalobce zabývat podstatněji a hodnotit jej v kontextu dalších provedených důkazů. Soud v odůvodnění rozsudku však pouze uvedl, že tento názor s žalobcem nesdílí, naopak z výpovědi znalce vyplynulo, že by se jednalo o spekulaci. Dle názoru žalobce se soud s tímto žalobcovým argumentem nijak nevypořádal a pouze převzal závěr znalce, který navíc nebyl ani nijak odůvodněn. Soud ve svém rozsudku uvádí, že byl prokázán výskyt splaškové vody na pozemcích žalobce, a to dle výpovědí svědků příjmení a příjmení a dále, že byla zaměřena stopa po odtoku odpadních vod, a to znaleckým posudkem titul jméno příjmení ke stanovení vlastnických hranic v terénu z roku 2017. Závěr o výskytu splaškové vody na pozemcích žalobce a její odtok na pozemky žalobce lze také učinit z kombinace dalších důkazů. Znalec příjmení při svém výslechu tvrdil, že terén je mírně svažitý a voda se svažuje a stáčí směrem k pozemku číslo. Znalec dále uvedl, že voda se stáčí kolem 3 m vysokého násypu zeminy. Znalec však nebyl schopen přesně určit hranice pozemku v terénu, kdy se pouze domníval, že násyp zeminy vede po hranici pozemku parc. číslo parc. číslo. Je pochopitelné, že znalec se v terénu nevyznal, když hranice nejsou patrné. Pro určení hranic pozemku byl zpracován právě znalecký posudek znalce příjmení. Tvrzením znalce příjmení v kombinaci se skutečnostmi zaznamenanými titul příjmení, který přesně zakreslil násep zeminy, lze dospět k jednoznačnému závěru, že nějaká voda teče přirozeným způsobem na pozemky žalobce kolem náspu, a to minimálně na pozemek parc. číslo. Žalobce je přesvědčen, že z provedeného dokazování je zřejmý jediný možný odtok splaškových vod z trativodu. Tento byl prokázán také fotografiemi a videem doloženým žalobcem. Žalobce má za to, že je zřejmé, že při vyšším úhrnu srážek a vyšší intenzitě vypouštění odpadních vod se veškerá odpadní voda nemůže vsakovat a postupuje dále dle svažitosti pozemku na pozemky žalobce. Žalobce je také přesvědčen, že skutečnost, že s vyšším úhrnem srážek a vyšší intenzitou vypouštění odpadních vod veškerá odpadní voda nevsakuje a postupuje dále dle svažitosti pozemku, musí být pro soud všeobecně známou skutečností, tzv. notorietou, kterou není třeba dokazovat. Rovněž nesouhlasil s názorem soudu, že na daný případ nelze aplikovat rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 1935/2003. Pokud do práva vlastníka zasahuje neoprávněně více osob, může se vlastník domáhat ochrany proti kterékoliv z těchto osob. Žalobce je toho názoru, že není podstatné, kde se mísí odpadní voda, ale skutečnost, že se žalobce může domáhat ochrany vůči žalovaným, přestože není prokázáno, do jaké míry právě jejich odpadní voda teče na pozemek žalobce. Jak již žalobce uvedl, skutečnost, jaký poměr odpadních vod tvoří odpadní vody žalovaných, není reálně možno prokázat. Důležité je, že jedním z původců odpadních vod vytýkajících trativodem až na pozemek parc. číslo jsou právě žalovaní. Na pozemku žalovaných se nachází septik, z tohoto septiku odpadní vody vytékají trativodem na pozemek parc. číslo. Pro předmět sporu je irelevantní, že odpadní voda žalovaných se při své cestě nejprve vlévá do šachtice na pozemku parc. číslo kde se mísí s odpadní vodou ostatních rodinných domů. Žalobce má za to, že bylo prokázáno, že žalovaní obtěžují žalobce vytékáním odpadních vod ze svého domu pronikajících minimálně na pozemek žalobce parc. číslo. Navrhoval vyhovění žalobě a v tomto smyslu změnu napadeného rozsudku.

3. Žalovaní ve svém vyjádření navrhli potvrzení napadeného rozsudku. Poukázali na závěry znalce příjmení, že odpadní vody vytékají z potrubí na povrch pozemku parc. číslo asi ve vzdálenosti 10 m níže od výtoku splaškové vody z potrubí dochází ve stoce k vývěru pramene podzemní vody do stoky, které zcela znemožňuje určení původu vody tekoucí ve stoce až na pozemky žalovaného. Znalec uvedl, že je nemožné určit původ vody tekoucí na pozemky žalovaného, neboť část vody z odpadního potrubí se zasakuje po trase, část se vypaří a velká část se ředí na místě z vyvěrající podzemní vodou. Znalec byl na místě vícekrát za různých klimatických podmínek. Svědci příjmení a příjmení jsou blízcí příbuzní žalobce a tito nepozorovali místo údajného průniku odpadních vod denně. Znalec příjmení měl za úkon stanovit vlastnické hranice pozemku a jeho vyjádření ke splaškovým vodám nemá charakter znaleckého posudku.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení předcházejícího jeho vydání a po doplnění dokazování o revizní znalecký posudek dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že svým žalobním návrhem se žalobce domáhal, nechť je žalovaným uloženo zdržet se vytékání odpadních vod z pozemku parc. číslo na kterém mají žalovaní umístěný tříkomorový odpadní septik, na pozemky ve vlastnictví žalobce parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo to vše v k. ú. obec u obec.

6. Okresní soud vyšel ze zjištění, že ze septiku žalovaných vede odpadní potrubí a ústí do šachtice na pozemku parc. číslo do této šachtice přitéká odpadní potrubí z dalších rodinných domů. Z označené parcely vede podzemní potrubí na pozemek parc. číslo v k. ú. obec u obec, kde dochází k výtoku splašků. Okresní soud nevzal za prokázáno, že by odpadní vody z pozemku žalovaných pronikaly na pozemky ve vlastnictví žalobce. Mimo jiné vycházel okresní soud ze závěrů znaleckého posudku znalce titul jméno příjmení. Znalec dospěl k závěru, že na žalobcovy pozemky nevytékají žádné odpadní vody. Ty vytékají na povrch pozemku parc. číslo ve vlastnictví paní příjmení. Při svém výslechu setrval znalec na závěru, že žalovaní vypouští odpadní vody na jiné pozemky než na pozemky žalobce. Odpadní vody nezasahují na žalobcovy pozemky. Voda z pozemku parc. číslo částečně vsakuje a částečně odpařuje a nikam jinam nestéká.

7. Ve věci byl vypracován na základě zadání okresního soudu znalecký posudek titul jméno příjmení, který měl zaměřit skutečný stav svépomocně vybudované kanalizace ve vztahu k vlastnickým hranicím pozemku ve vlastnictví účastníků, popř. třetích osob, provést identifikaci vlastnických hranic žalobce i žalovaných v terénu. Znalec v terénu zjistil, že stavba kanalizace se nachází ve vzdálenosti 4,2 až 8,2 m od vlastnických hranic, místo rozlití splašků je cca 7 m od vlastnických hranic (žalobce), dále byla zjištěna stopa možného odtoku splašků na pozemek žalobce, odtok splašků touto cestou však nebyl v době měření s jistotou prokázán. U jednání před okresním soudem pak znalec vysvětlil, že možný odtok splašků je zaznamenán v nákresu žlutou přerušovanou čarou a připustil, že se dotýká rohu hranice pozemku parc. číslo v terénu je tato stopa patrná jako slehlá tráva.

8. Vzhledem ke dvěma rozdílným závěrům znalců (při vědomí, že titul jméno příjmení není znalcem z oboru vodní hospodářství), avšak rovněž s přihlédnutím k žalobcovým odvolacím námitkám odvolací soud ustanovil revizním znalcem titul jméno příjmení z oboru vodní hospodářství, ochrana přírody, odvětví čistota vod a uložil mu vypracovat revizní znalecký posudek, kterým přezkoumá znalecký posudek znalce titul jméno příjmení a odpoví na otázku, zda odpadní voda ze septiku nacházejícího se na pozemku žalovaných parc. číslo v k. ú. obec, který je veden tzv. trativodem přes pozemek parc. číslo ukončen na pozemku parc. číslo stéká na pozemky ve vlastnictví žalobce parc. číslo parc. číslo vše v k. ú. obec, zda na případné stékání vody na pozemky posledně označené mohou mít vliv různé meteorologické jevy (sucho, prudký déšť, mírný déšť, déle trvající déšť). Znalec vypracoval znalecký posudek dle zadání soudu a rovněž byl proveden znalcův výslech.

9. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem v písemném znění bylo zjištěno, že podle geomorfologického členění spadá předmětné území do geomorfologického podcelku název oblasti anonymizováno, okrsku název anonymizováno. Vlastní lokalita je tvořena zalesněnou erozní strží přibližně SSV-JJZ směru o délce cca 115 m, na jejímž horním okraji je vyústění potrubí odpadních vod. Erozní strž je ve své horní části zahloubena oproti okolnímu terénu cca 3 m, v dolní části se rozšiřuje a její zahloubení se zmírňuje. Erozní strž vyúsťuje do výrazné morfologické deprese mezi ulicemi ulice a ulice, protékané bezejmenným pravostranným přítokem název anonymizováno. Nadmořská výška terénu u ústí odpadního potrubí je 280,83 m nad mořem, při vyústění strže do bezejmenného pravostranného přítoku název anonymizováno 265,27 m nad mořem. Generální sklon terénu v okolí lokality je cca 14,5 % (cca 8 stupňů) od jihovýchodu k severu až severozápadu. Erozní strž je ve své střední části částečně zavezena černou skládkou komunálního odkladu. Prostřednictvím erozní strže jsou při dešťových srážkách povrchově a mělce podpovrchově odvodňovány okolní pozemky. Erozní strž je v takovém případě protékána občasným tokem, odvádějícím srážkové vody do bezejmenného pravostranného přítoku název anonymizováno. V období bez dešťových srážek je erozní strž s výjimkou krátkého úseku za ústím odpadního potrubí suchá. Prostor lokality se nenachází v ochranném pásmu zdroje podzemní vody. Měření délky toku odpadních vod po výtoku z odpadního potrubí předcházelo vždy měření výšky hladiny odpadních vod ve třetí komoře septiku žalovaných na pozemku parc. číslo v k. ú. obec u obec. Kontroly odpadní jímky probíhaly bez předchozího ohlášení. Dále znalec popsal, jakým způsobem bylo měření prováděno (bod 4.2. znaleckého posudku). Ani při jednom měření hladiny třetí komory septiku nebyl zjištěn aktivní výtok odpadních vod z třetí komory, hladina odpadních vod se vždy nacházela pod úrovní odtokového potrubí, odvádějícího tyto vody do odpadního potrubí, vyúsťujícího na pozemku parc. číslo. Měření hladiny septiku probíhalo bez předchozího upozornění dne 5. 8. 2021, 12. 8. 2021, 17. 8. 2021 a 18. 10. 2021. Dne 10. 9. 2021, kdy také probíhalo měření, nebyli manželé příjmení zastiženi doma. Ze znalcova zjištění měření dne 5. 8. 2021 předcházel od nočních hodin velmi silný déšť, hustě pršelo i při vlastním měření. Vodní proud na výtoku z odpadního potrubí měl vydatnost odhadem cca 1-1,5 l.s-1. Kromě výtoku z potrubí docházelo v důsledku silného deště i přítokům srážkové vody ze svahu strže, celkový průtok strží na horním toku lze odhadnout na cca 2,5-3 l.s-1. Voda vytékající z potrubí byla šedé barvy, tmavošedou barvu měl i sediment za místem výtoku. Stopy kontaminace protékající vody byly zřetelné až do vzdálenosti 20 m od ústí potrubí. V okolí výtoku z potrubí byl cítit zřetelný zápach po splašcích. V dalším průběhu toku nebyla kontaminace odpadními vodami v důsledku silného ředění vizuálně pozorovatelná, voda byla silně zakalená splachy zeminy. Před ústím do bezejmenné vodoteče netvořila voda soustředěný tok, rozlévala se volně na terén. V době měření byl tok ve dně erozní strže od místa výtoku z odpadního potrubí do místa vyústění do bezejmenné vodoteče souvislý.

10. Měření dne 12. 8. 2021 probíhalo za jasného slunečného dne, kdy teplota dosahovala asi 24˚C. V době měření vytékalo z potrubí jen velmi malé množství vody, vydatnost nebyla kvalitativně zjišťována, voda protékající ve formě stružky po povrchu směrem k vodoteči vsakovala v době měření do horninového prostředí ve staničení asi 49,5 m. Vizuálně zjevná kontaminace vody a sedimentu byla pozorovatelná do vzdálenosti asi 20 m od výtoku. Vsakování probíhalo v tělese divoké skládky, která se rozkládá v intervalu asi 47-70 m trasy od toku. S ohledem na množství výtoku z odpadního potrubí ve vizuálním porovnání s celkovým množstvím vody tekoucím na dně erozní strže předpokládal pozorovatel existenci dalších zdrojů, např. vývěrů mělkých podzemních vod z okolních svahů, které navyšovaly množství protékající vody.

11. Měření 17. 8. 2021 probíhalo asi 30 minut po dešti za teploty asi 19˚C. V zájmovém území bylo předchozích 12 hodin zataženo s deštěm, místy intenzivním. V době měření vytékalo z potrubí malé množství vody. Vydatnost nebyla kvantitativně zjišťována. Voda protékající ve formě stružky po povrchu směrem k vodoteči vsakovala v době měření do horninového prostředí ve staničení asi 79 m. Vsakování probíhalo v lese pod tělesem divoké skládky. Vizuálně nebyla kontaminace identifikovatelná.

12. Měření dne 10. 9. 2021 probíhalo za slunečného počasí za teploty asi 15˚C. Poslední dešťové srážky byly zaznamenány 3. 9. 2021. V době příchodu byl výtok z odpadního potrubí prakticky nulový. Pro zlepšení přístupu byl prostor bezprostředně u výtoku upraven. V průběhu terénních úprav začala z potrubí vytékat voda, její vydatnost byla kvantifikována měřením na 1,6 l x min.-1 (cca 0,03 l.s-1). Vody vytékající z odpadního potrubí a odtékající ve formě stružky po povrchu směrem k vodoteči zasahovaly v době měření do horninového prostředí ve staničení cca 14 m měřící dráhy. V době měření nebyly identifikovány žádné zjevné boční přítoky, po terénu pravděpodobně odtékala pouze odpadní voda z potrubí. Zbývající úsek 14-95 m měřické dráhy byl suchý.

13. Měření dne 18. 10. 2021 probíhalo při zatažené obloze se slabým mrholením, teplota vzduchu dosahovala 14˚C. V době měření nevytékala z odpadního potrubí ve strži žádná voda. V prohlubni pod odpadním potrubím byla dokumentována stojatá tůň bělavě zakalené vody. Vizuální kontrola stavu výtoku byla provedena před začátkem a na konci měření. Zájmové území bylo rekognoskováno v celém rozsahu instalované měřické dráhy. Odpadní voda zasahovala do horninového prostředí v bezprostřední blízkosti odpadního potrubí, vizuálně kontaminované sedimenty a ojedinělé kaluže stojaté odpadní vody se nacházely ve vzdálenosti asi 15 m od výtoku. Ve vzdálenosti více než 15 m nebyl v trase instalované měřické dráhy průtok vody zaznamenán, lokálně se vyskytovaly kaluže stojaté vody bez známek kontaminace. Znalec poznamenal, že je třeba při dešťových srážkách brát do úvahy skutečnost, že do odpadního potrubí je kromě výtoku ze septiků rodinných domů vyústěna i dešťová kanalizace z příjezdové komunikace k domu manželů příjmení, odbočující z ulice ulice, která množství vytékaných odpadních vod v závislosti na intenzitě dešťových srážek může významně navyšovat. Znalec zjistil, že vizuálně pozorovatelný (dle barvy rozlišitelný) výskyt vody prokazatelně ovlivněné odpadní vodou vytékající z potrubí a výskyt sedimentů (kalu) kontaminovaného odpadními vodami vizuálně rozlišitelného od hnědě zbarveného sedimentu na ostatních úsecích měřící dráhy, byl při všech měřeních pozorován do vzdálenosti max. 20 m od ústí potrubí, tj. na pozemcích parc. číslo v k. ú. obec. Toto zjištění se vztahuje plně na období bez deště nebo období krátkého a slabého deště. Při dlouhodobém deštivém období nebo při prudkém dešti nelze vyloučit, že část odpadních vod nebo i odpadními vodami kontaminovaného kalu může být zanesena i na pozemek parc. číslo neboť staničení měřící dráhy 20 m se nachází těsně před hranicí pozemku parc. číslo. Při měřeních prováděných v rámci znaleckého posudku však nebyla tato skutečnost pozorována. Velikost dílčího povodí erozní strže přibližně odečtená z topografické mapy 1: 10000 je cca 13521 m2.

14. Na otázku, zda odpadní voda ze septiku nacházejícího se na pozemku žalovaných parc. číslo v k. ú. obec, který je veden tzv. trativodem přes pozemek parc. číslo je ukončen na pozemku parc. číslo stéká na pozemky ve vlastnictví žalobce parc. číslo číslo číslo číslo vše v k. ú. obec, odpověděl znalec, že při kontrolních měřeních prováděných v rámci vypracovaného znaleckého posudku byla měřena délka toku vody ve dně erozní strže od ústí odpadního potrubí. Při měření dne 5. 8. 2021 protékala voda po celé délce erozní strže, tekla přes pozemky parc. číslo (oba vlastnické právo jméno příjmení), číslo a číslo (oba vlastnické právo jméno příjmení), na kterém se vlévala do bezejmenného přítoku název anonymizováno. Při měření dne 12. 8. 2021 dotekla voda od výtoku z potrubí do vzdálenosti cca 49,5 m, tekla přes pozemky parc. číslo až na pozemek parc. číslo. Při měření dne 17. 8. 2021 dotekla voda od výtoku potrubí do vzdálenosti cca 79 m, tekla přes pozemky parc. číslo až na pozemek parc. číslo. Při měření dne 10. 9. 2021 dotekla voda od výtoku z potrubí do vzdálenosti cca 14 m, tekla přes pozemek parc. číslo na pozemek parc. číslo. Při měření dne 18. 10. 2021 neprotékala strží žádná voda. Pozemky parc. číslo ve vlastnictví žalobce nebyly v době prováděných měření průtoky vody v erozní strži dotčeny. Vizuálně pozorovatelný, dle barvy rozlišitelný výskyt vody, prokazatelně ovlivněné odpadní vodou vytékající z potrubí a výskyt sedimentu (kalu) kontaminovaného odpadními vodami vizuálně rozlišitelného od hnědě zbarveného sedimentu na ostatních úsecích měřící dráhy byl při všech měřeních pozorován do vzdálenosti max. 20 m od ústí potrubí, tj. pouze na pozemcích parc. číslo a číslo v k. ú. obec. U vod, které po dně erozní strže při měřeních dne 5. 8. 2021, 12. 8. 2021 a 17. 8. 2021 dotekly dále, nebylo ovlivnění odpadními vodami vytékajícími z odpadního potrubí na parc. číslo za bodem měřící dráhy označujícím vzdálenost 20 m vizuálně pozorováno. Uzavřel, že při měřeních v rámci znaleckého posudku nebylo zjištěno, že by odpadní voda vytékajícího z odpadního potrubí na pozemku parc. číslo stékala na pozemky ve vlastnictví žalobce. Výskyt prokazatelně identifikované odpadní vody byl pozorován pouze na pozemcích parc. číslo. Za bodem měřící dráhy označujícím vzdálenost 20 m ležícím na parc. číslo nebylo ovlivnění vody protékající na dně erozní strže odpadními vodami vizuálně identifikováno. Navíc v době provádění měření odpadní vody vytékající z odpadního potrubí na parc. číslo nepocházely se septiku žalovaných, nicméně toto konstatování se vztahuje pouze na dobu prováděných měření, nevylučuje tuto možnost v uvedených dnech v jiném čase nebo v jiných dnech.

15. Na případné stékání vody na pozemky ve vlastnictví žalobce může mít intenzita dešťových srážek výrazný vliv. Podle měření za různých intenzit dešťových srážek bylo vtékání vody na pozemky žalobce p. číslo pozorováno ve dnech 5. 8., 12. 8. a 17. 8. 2021. Vizuálně prokazatelná odpadní voda vytékající z odpadního potrubí na parc. číslo byla i v těchto případech zjištěna pouze na pozemcích parc. číslo. V dalším průběhu toku vodu ve dně erozní strže již nebylo možné vizuálně odlišit případnou odpadní vodu od povrchové vody původem z dešťových srážek. Při prudkém dešti nebo dlouhotrvajících deštích nelze stoprocentně vyloučit, že část odpadních vod nebo i odpadními vodami kontaminovaného kalu může být zanesena i na pozemek parc. číslo. Při měření dne 5. 8. 2021 za prudkého deště však nebyla tato skutečnost pozorována. Případné riziko kontaminace povrchové a podzemní vody a půdy by však bylo v takovém případě výrazně oslabeno silným zředěním odpadní vody čistými srážkovými vodami. Dále vypracoval znalec revizní hodnocení znaleckého posudku znalce titul jméno příjmení, s jehož závěry částečně souhlasil, popsal podrobně, v čem spatřuje nedostatky znaleckého zkoumání označeného znalce.

16. Znalec titul jméno příjmení byl prostřednictvím videokonference vyslechnut, z jeho výpovědi bylo zjištěno, že setrvává na závěrech svého znaleckého posudku tak, jak jsou uvedeny shora. Bylo zjištěno, že pokud velikost dílčího povodí erozní strže činí asi 13500 m2, znamená to, že zhruba z této plochy povrchová voda je při deštích odváděna uvedenou erozní strží. Dále bylo zjištěno, že rozhraní mezi odpadní vodou a povrchovou vodou, která protékala v určitých obdobích za určitých klimatických podmínek strží, bylo poměrně výrazné. Odpadní voda vytékající z potrubí byla šedé či bělošedé barvy, zcela jednoznačně odlišitelná od vody, kde už byla (voda) čirá, dal se odlišit i sediment, který byl způsobený odpadní vodou a měl opět šedou či šedobílou barvu, zatímco v dalším průběhu erozní strže byl sediment už jednoznačně hnědé barvy. Průtok erozní strží byl pouze za dešťových srážek. Při bezdešťovém období byla erozní strž suchá. Znalec dále popsal, kde na mapě nacházející se na straně 50 znaleckého posudku (č. l. 550) se nachází černá skládka tuhého odpadu. Je to zhruba v bodě 3. zakresleném na mapě, což je zhruba uprostřed pozemku parc. číslo. Skládka začíná 10 až 15 m před tímto bodem směrem k pozemku parc. číslo. Erozní strž je u bodu 3. a zpět částečně zavezena komunálním odpadem, jedná se o plasty, sklo, stavební odpad, apod. Potvrdil, že odpadní voda se v toku nestopne, ale když je sucho či minimální srážky, vsákne se, a to ještě dříve, než doteče na pozemky žalobce. V případě, že je tok posílen dešťovými vodami, dotéká až k pozemkům či přes pozemky žalobce. Pokud bude pár dnů trvat výrazný déšť, tak je pravděpodobné, že část odpadních vod může být i zanesena na pozemek parc. číslo. Avšak díky vzájemnému poměru oné odpadní vody, případně kalu a povrchové vody by to bylo tak silně zředěno, že by to nemělo v podstatě žádný vliv na kvalitu. Navíc ještě za situace, kdy o pár desítek metrů dál je černá skládka, se dá těžko hovořit o poškození pozemku. Nicméně znalec opětovně setrval na závěru, že ani za prudkého deště dne 5. 8. 2021 nebyla vizuálně pozorována kontaminace erozní strouhy. Voda byla natolik zakalená, že nebylo možno identifikovat odpadní vodu na pozemku žalobce. Voda se v takovém případě zakalí jemnými částicemi ze svahu či ze dna strže (mikročástice zeminy, které se splachují za prudkého deště), což způsobuje zákal vody. Jedná se převážně o mechanický zákal. Za středně silného nebo silného deště skutečně může dojít k tomu, že i na pozemky žalobce povrchová voda potenciálně ovlivněná odpadní vodou dotéká, ale vizuální dotečení odpadní vody bylo možno sledovat pouze do vzdálenosti do 20 m. Těžko lze prohlásit, že se jedná v případě dotečení na pozemky žalobce o jednoznačné ovlivnění odpadní vodou, protože to mohou být splašky z okolních pozemků. V dalším průběhu by to bylo zcela nepochybně ovlivněno skládkou, čili je velmi problematické tvrdit, že něco je z odpadní vody a něco je ze splachů. Je to dál už povrchová voda, která může nebo nemusí být do určité míry ovlivněna. Pokud v době měření byl nějaký výtok na pozemek číslo, nejednalo se o výtok z třetí komory septiku žalovaných (viz shora). Po dráze, kudy voda teče po pozemcích žalobce, jsou traviny, křoviny a lesní pozemek.

17. Dle § 1013 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

18. Z citovaného ustanoveného vyplývá, že zákon rozlišuje imise přímé, které jsou přímo vyvedeny na sousedův pozemek (tj. přímé vyvádění odpadů) a imise nepřímé, které vnikají na pozemek souseda v míře nepřiměřené poměrům a současně omezují obvyklé užívání pozemku. Odvolací soud je toho názoru, že v daném případě se jedná o imise nepřímé. O přímou imisi by šlo tehdy, pokud by byl trativod vyveden přímo na některý z pozemků ve vlastnictví žalobce; tak tomu však není, protože trativod je vyveden na pozemku parc. číslo. Ten je ve vlastnictví jiného vlastníka než žalobce (paní příjmení). Přímé imise, tj. přivádění imisí přímo na pozemek vlastníka, jsou bez dalšího zakázány. K takové situaci však v označené kauze nedochází, imise jsou přímo vyvedeny na pozemek číslo (poté, co již prošly čistícím procesem) a ve vztahu k pozemkům žalobce se jedná o imise nepřímé.

19. Vzhledem k tomu, že se jedná o nepřímou imisi, je nutno odkázat na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 32/77 /2014, dle kterého vlastník se zdrží všeho, co působí, že voda vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.

20. Bylo prokázáno, že z tříkomorového septiku žalovaných vede trativod, který vyúsťuje na pozemku jiného vlastníka, než jsou účastníci, číslo v k. ú. obec. Žalovaní nejsou jediní, kteří svádí odpad z tříkomorového septiku do uvedeného trativodu. Je pravdou, že nebylo možno přihlédnout ke znaleckému zjištění, že v době provádění měření znalcem titul jméno příjmení byla hladina ve třetí komoře odpadního septiku pod výpustí, kterou se odpad mohl dostávat do trativodu. Sám znalec k tomu uvedl, že tato situace platila jen pro daný okamžik prováděného měření, nikoliv pro jiný čas, resp. jiné dny. S ohledem na předchozí skutková zjištění, kdy znalec titul příjmení prováděl pokus s vylitím obarvené kapaliny do třetí komory septiku žalovaných, je nutno přijmout závěr, který ani žalovaní nepopírali v průběhu řízení, že ze třetí komory jejich septiku odpad odchází do trativodu vyúsťujícího na pozemku parc. číslo. Je však zřejmé, že se tak nemusí dít neustále, není vyloučeno, že se tak děje pouze občas. To však nemění nic na skutečnosti, že je na místě posoudit, zda se také v tomto případě jedná o aplikaci § 1013 odst. 1 věta první o. z.

21. Lze uzavřít, že na pozemek parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec ve vlastnictví žalobce žádná odpadní voda z trativodu končícího na parc. číslo neteče. Tato žalobcem tvrzená skutečnost byla vyvrácena znaleckým posudkem posledně jmenovaného znalce (viz mapa na straně 50, č. l. 550 spisu znaleckého posudku). Dotčená lokalita, která by jedině byla zasažena nepřímými imisemi ze strany žalovaných je na pozemku žalobce parc. číslo. Bylo zjištěno, že vlastní lokalita, na jejímž horním okraji je vyústění potrubních odpadních vod, je tvořena zalesněnou erozní strží v délce asi 115 m, která je ve své horní části zahloubená oproti okolnímu terénu, v dolní části se rozšiřuje a její zahloubení se zmírňuje. Prostřednictvím erozní strže jsou při dešťových srážkách povrchově a mělce podpovrchově odvodňovány okolní pozemky, přičemž plocha takto odvodňovaných pozemků činí asi 13500 m2. Zhruba uprostřed pozemku parc. číslo kudy prochází erozní strž, se nachází černá skládka různého komunálního odpadu.

22. Žalobce tvrdí podmáčení svých pozemků a soustavné poškozování těchto pozemků odpadními vodami, které vytékají na pozemek žalobce. Odpadní vody vytékající z trativodu ústícího na pozemku parc. číslo na povrch se vsakují zhruba 20 m od vyústění trativodu, a to ještě mimo pozemky ve vlastnictví žalobce. Je pravdou, že znalec nemohl vyloučit situaci, která může nastat při prudkých či déletrvajících deštích, kdy by voda tekoucí erozní strží mohla obsahovat znečištění z odpadní vody žalovaných, ale jednalo by se o tak silné naředění, v jehož důsledku by ani v takovém případě k poškození žalobcových pozemků nedošlo. Navíc v případě těchto dešťů by byla voda kontaminována také okolní zeminou a vším, co v takovém případě voda při své cestě pobírá.

23. Taková situace by nastávala pouze při prudkých a déletrvajících deštích, v ostatních případech voda z odpadní roury ústící na pozemek parc. 3600 Kč na pozemky žalobce číslo nedotéká, tato voda se vsakuje ještě před hranicemi uvedených pozemků.

24. Navíc nelze přehlédnout, že v průběhu erozní strže tak, jak je vytvořena v terénu, se nachází černá skládka komunálního odpadu, která je sama o sobě znečišťujícím prvkem.

25. Odvolací soud dospěl k závěru, že v případě žalovaných se jedná o nepřímé imise, které však nevnikají na pozemek jiného vlastníka (žalobce) v míře nepřiměřené místním poměrům a není ani naplněna podmínka, že by podstatně omezovaly obvyklé užívání žalobcových pozemků. Nejedná se o pozemky zemědělské či jinak hospodářsky či rekreačně využitelné, po trase, kde by případně za prudkých a déletrvajících dešťů mohly stékat silně naředěné odpadní vody z trativodu vyvěrajícího na pozemku číslo se nachází erozní strž, která sbírá povrchovou a mělce podpovrchovou vodu z prostoru zhruba 13500 m2. Nebylo prokázáno, že by obvykle užívání žalobcových pozemků bylo případným stékáním silně naředěných odpadních vod podstatně omezeno či že by tyto odpadní vody v míře nepřiměřeny místním poměrům vnikaly na pozemek žalobce. V případě sucha až běžného deště odpadní vody ze septiku žalovaných vsakují ještě před hranicí pozemků žalobce do země, v teoretickém případě silných a déletrvajících dešťů jsou tyto odpadní vody tak výrazně zředěny, že pozemky žalobce nikterak nepoškozují, ani pokud tam takto naředěné dotečou.

26. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené rozhodnutí v odstavci I. jako věcně správné potvrzeno. Stejně tak bylo napadené rozhodnutí potvrzeno v odstavci III. výroku, kterým bylo správně rozhodnuto o žalobcově povinnosti zaplatit státu náhradu nákladů řízení, a to v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř.

27. Odvolací soud změnil výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (odstavec II.). Dospěl k závěru, že účelně vynaložené náklady na straně žalobce jsou nižší, než vyčíslil okresní soud. Odměna zastupujícího advokáta žalovaných činí v souladu s § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. za zastupování dvou osob celkem 2.400 Kč za jeden úkon právní služby (1.500 x 0,8 rovná se 1.200 Kč x 2 osoby rovná se 2.400 Kč). Odvolací soud přiznal zastupujícímu advokátovi odměnu za tyto úkony právní služby. Převzetí zastoupení 11. 11. 2013, písemné vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 6. 2. 2014, účast u místního šetření dne 28. 3. 2014, účast u jednání dne 20. 11. 2014 a 5. 2. 2015, písemné podání ze dne 20. 2. 2015, účast u jednání dne 17. 12. 2015, dne 7. 4. 2016, dne 5. 9. 2018, dne 5. 10. 2018 a dne 27. 9. 2019, účast na místě samém dne 14. 6. 2019 Celkem za 13 úkonů poskytnuté právní služby po 2.400 Kč bylo zástupci žalovaných přiznáno na odměně 31.200 Kč, a to v souladu s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Paušální náhrada výdajů za 13 úkonů právní služby po 300 Kč činí dle § 13 odst. 4 vyhl. 3.900 Kč. Náhrada za promeškaný čas dle § 14 citované vyhlášky činí 2.000 Kč. Náhrada jízdného činí celkem 1.963 Kč, zde odkazuje odvolací soud na správný výpočet uvedený okresním soudem v odůvodnění napadeného rozsudku bod 24. Celková částka 39.063 Kč se zvyšuje o 21 % daně z přidané hodnoty na částku 47.266 Kč. Žalovaní dále zaplatili zálohu za znalecký posudek ve výši 5.000 Kč, takže jejich účelně vynaložené náklady za řízení před soudem prvního stupně činí 52.266 Kč Tyto náklady řízení je žalobce povinen nahradit žalovaným ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jako procesně úspěšným účastníkům.

28. Odvolací soud nepřiznal odměnu za požadovaný úkon – písemné podání ze dne 25. 9. 2018 (č. l. 317 spisu). Nejedná se o vyjádření ve věci samé, pouze o vyjádření k žalobcem navrženým důkazům.

29. V odvolacím řízení procesně úspěšní žalovaní mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Odměna za jeden úkon právní služby při zastupování dvou osob činí 2.400 Kč za jeden úkon právní služby. Odměna byla přiznána za 3 úkony právní služby – vyjádření k žalobcovu odvolání, účast u jednání dne 12. 2. 2020 a dne 1. 6. 2022, 3 x 2.400 Kč rovná se 7.200 Kč. Paušální náhrada výdajů za 3 úkony právní služby činí 3 x 300 Kč rovná se 900 Kč. Náhrada za promeškaný čas dle § 14 vyhlášky činí za 8 půlhodin po 100 Kč rovná se 800 Kč. Náhrada jízdného činí celkem 767 Kč (jízda k procesnímu soudu dne 12. 2. 2022 - 50 km x 8,4 l /100 km x 32 Kč x 0,01 = 134 Kč; 50 km x 4,20 Kč/km = 210 Kč; jízda dne 1. 6. 2022 - 50 km x 6,8 l /100 km x 36,10 Kč x 0,01 = 123 Kč; 6 Kč/km x 50 km = 300 Kč). Celková částka 9.667 Kč se zvyšuje o 21 % daně z přidané hodnoty na částku 11.697 Kč. Tuto částku je žalobce povinen žalovaným zaplatit. Nebyly shledány důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšným žalovaným.

30. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát právo na náhradu nákladů řízení, které platil proti procesně neúspěšnému žalobci. Tyto náklady řízení představuje znalečné, které bylo krajským soudem přiznáno znalci titul jméno příjmení a které mu bylo krajským soudem vyplaceno. Znalečné bylo přiznáno ve výši 65.857 Kč, žalobce zaplatil zálohu na znalečné ve výši 15.000 Kč. Zbývá proto k úhradě ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. částka 50.857 Kč, která byla procesně neúspěšnému žalobci uložena k zaplacení na účet Krajského soudu v Ostravě. Proti tomuto rozsudku v odstavci I. výroku je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dle § 239 o. s. ř. jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to k Nejvyššímu soudu ČR v obec. Proti nákladovým výrokům není dovolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.