11 CO 57/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa , PSČ obec o zaplacení částky 50.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 2. 2020, č. j. 16 C 539/2018-63

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích II. a III. výroku potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Rozsudkem okresní soud zamítl žalobu v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 50.000 Kč za dobu od 4. 12. 2017 do 24. 12. 2018 ve výši 8,05 % ročně (odstavec I. výroku), zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 50.000 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od 25. 12. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec II. výroku) a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 30.962,15 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec III. výroku).

2. Rozsudek v rozsahu odst. II. a III. výroku napadla včasným odvoláním žalovaná a navrhovala jeho změnu a zamítnutí žaloby. Žalovaná od počátku vnímá žalobu jako nedůvodnou, neboť má za to, že nárok žalobkyně na vrácení zaplaceného rezervačního poplatku je uplatňován v rozporu s domluvou mezi žalobkyní, žalovanou a stranou prodávající, když rezervační poplatek byl použit v souladu s domluvou i pokyny žalobkyně na úhradu části kupní ceny, když z důvodu zcela na straně žalobkyně došlo ke změně v osobě kupující, přestože bylo zřejmé, že jde pouze o změnu formální, účelovou. Veškerým přáním ze strany žalobkyně ohledně pokynu k uzavření kupní smlouvy bylo ze strany žalované a prodávajících vyhověno. Žalovaná si je vědoma, že vůči žalobkyni vystupovala jako odborník, ovšem má za to, že požadavek ze strany žalobkyně na vrácení rezervačního poplatku v takovéto situaci je v rozporu s dobrými mravy a je zjevným zneužitím práva. Nelze přičítat k tíži žalované změnu v osobě kupující k rezervované nemovitosti, když k této došlo z iniciativy žalobkyně. Uzavření kupní smlouvy, ve které by žalobkyně vystupovala jako kupující, zamezila svým jednáním pouze žalobkyně. Žalovaná má za to, že není ve věci pasivně legitimována, neboť žalobkyně neměla žalovat na vrácení rezervačního poplatku žalovanou, ale matka žalobkyně jako kupující se měla se svým požadavkem na úhradu části kupní ceny obrátit na prodávající, když zaplacený rezervační poplatek byl použit na úhradu kupní ceny. Žalovaná nesouhlasí taktéž s právním posouzením soudu o následné nemožnosti plnění. K naplnění účelu rezervační smlouvy došlo, když na pokyn žalobkyně kupní smlouvu uzavřela namísto žalobkyně její matka. Následnou nemožnost plnění by bylo možné konstatovat až v situaci, kdyby zápisem v katastru nemovitostí došlo ke změně v osobě vlastníka, kdy až teprve tímto zápisem by došlo k převodu nemovitostí na jinou osobu a nastala by následná nemožnost plnění. Žalovaná taktéž nesouhlasí se závěrem okresního soudu, vyhodnotil-li smluvní pokutu v rezervační smlouvě jako absolutně neplatnou. Má za to, že ujednání věřitele a dlužníka, tedy ujednání, že nárok na uhrazení smluvní pokuty vzniká žalované, není ujednáním zakázaným či ujednáním narušujícím veřejný pořádek, když se fakticky jedná o ujednání stran a plnění ve prospěch 3. osoby. Závěr soudu o nemožnosti započtení rezervačního poplatku na smluvní pokutu je proto závěrem nesprávným, odporujícím principům soukromého práva konkrétně principu autonomie vůle ve smluvních ujednáních.

3. Žalobkyně k podanému odvolání žalované navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu a zamítnutí odvolání žalované jako nedůvodného. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 9. 11. 2017 rezervační smlouvu, v souvislosti s tím uhradila na účet žalované rezervační poplatek 50.000 Kč Lhůta pro uzavření kupní smlouvy byla sjednána do 30. 11. 2017, do uvedeného data však k uzavření kupní smlouvy a převodu nemovitých věcí nedošlo. Dále bylo prokázáno, že na základě uzavřené kupní smlouvy mezi prodávajícími a paní [jméno] [příjmení] byla započtena složená záloha žalobkyní na úhradu kupní ceny, kupní smlouva mezi prodávajícími a paní [jméno] [příjmení] byla uzavřena 29. 11. 2017, přičemž od této smlouvy došlo k odstoupení. V důsledku odstoupení od kupní smlouvy ze strany kupující došlo ke zrušení kupní smlouvy od samého počátku. Prodávající poté prodali nemovitosti do vlastnictví jiného kupujícího, a to na základě kupní smlouvy ze dne 31. 5. 2018, přičemž logicky se složené blokovací depozitum ve výši 50.000 Kč do kupní ceny již nezapočítalo. Argumenty obsažené v odvolání nereflektují provedené dokazování, zejména pak argumentace, že žalovaná není pasivně legitimovaná v tomto sporu. Rovněž námitka započtení pohledávek nemůže uspět, neboť žalované nevznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty.

4. V důsledku včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu odst. II. a III. výroku postupem podle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání nelze vyhovět.

5. Okresní soud v řízení provedl dokazování v odpovídajícím rozsahu, z důkazů v řízení provedených učinil správná skutková zjištění, která jsou obsažena pod body 7. až 22. odůvodnění napadeného rozsudku, na která odvolací soud odkazuje. Ve shodě s okresním soudem odvolací soud pro odvolací řízení vychází ze skutkového závěru, že mezi žalovanou, [jméno] [příjmení] a žalobkyní byla uzavřena dne 9. 11. 2017 rezervační smlouva, neboť žalobkyně měla zájem o nabytí vlastnických práv k rekreačnímu domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] tohoto pozemku parc. [číslo] včetně příslušenství, které tvoří studna, zpevněné plochy, schody do suterénu, vše obci [obec], katastrální území [obec], okres [okres], [země] (dále jen„ nemovité věci“). Žalovaná, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je současně realitní činnost, se v rezervační smlouvě zavázala nemovité věci pro žalobkyni rezervovat do 30. 11. 2017 a v té souvislosti je nenabízet dalším zájemcům. Zavázala se rovněž poskytnout žalobkyni a [jméno] [příjmení] služby v tom smyslu, aby byla mezi nimi do 30. 11. 2017 uzavřena kupní smlouva na předmětné nemovité věci za kupní cenu 750.000 Kč, z níž se žalobkyně současně zavázala složit na účet žalované rezervační poplatek ve výši 50.000 Kč, který je součástí kupní ceny nemovité věci. Fakticky částku 50.000 Kč na sjednaný účet složila 10. 11. 2017.

6. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

7. Podle § 2048 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2021 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle § 2006 odst. 1 o. z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Okresní soud správně posoudil uzavřenou rezervační smlouvu jako smlouvu inominátní ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z., která v čl. V. obsahovala ujednání o smluvní pokutě uzavřené dle § 2048 o. z. ve shora uvedeném znění. Smluvní pokuta je v občanském zákoníku koncipována jako utvrzení dluhu s cílem posílit postavení věřitele. Nic na tom nemění, že nadále je vedlejším (akcesorickým závazkem). Nadále tak je existenčně závislá na existenci utvrzeného dluhu. Smluvní pokutu proto mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitel a dlužník hlavního (utvrzeného) závazku. Správným je proto závěr okresního soudu, že hlavní závazek žalobkyně z rezervační smlouvy spočívající v povinnosti uzavřít do 30. 11. 2017 kupní smlouvu vznikl mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], nikoli mezi žalobkyní a žalovanou. Neuzavření kupní smlouvy ve stanovené lhůtě proto nemohlo založit právo žalované na zaplacení smluvní pokuty ve výši rezervačního poplatku. Nejsou proto důvodné námitky žalované ohledně zániku nároku žalobkyně na vrácení zaplaceného rezervačního poplatku v důsledku započtení na smluvní pokutu, neboť ujednání o smluvní pokutě ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. odporuje zákonu a je z tohoto důvodu neplatné. Ve smyslu § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Z dosavadní judikatury (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 671/2017 ze dne 21. 6. 2018) vyplývá, že i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 jsou platné právní závěry o smluvní pokutě jako vedlejším závazku s tím, že podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě je existence hlavního závazku, který má být smluvní pokutou utvrzen a že smluvní pokutu mohou sjednat pouze osoby v postavení věřitele a hlavního dlužníka závazku.

12. Podle uzavřené rezervační smlouvy nebyla ve lhůtě do 30. 11. 2017 zamýšlená kupní smlouva mezi žalobkyní jako kupující a vlastníkem [jméno] [příjmení] jako prodávající uzavřena, žalobkyní složený rezervační poplatek se tak nestal součástí kupní ceny nemovitých věcí podle dohody obsažené v rezervační smlouvě a žalobkyně byla oprávněna za sjednaných podmínek zaplacený rezervační poplatek po žalované požadovat. Dne 29. 11. 2017 byla ohledně předmětných nemovitých věcí uzavřená kupní smlouva mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako vlastníky a nabyvatelkou [jméno] [příjmení]. Tato uzavřená kupní smlouva nenabyla účinků, neboť dříve než byla vložena do katastru nemovitostí, došlo k odstoupení od smlouvy s účinky ex tunc. I kdyby byl podle dohody účastníků rezervační poplatek podle rezervační smlouvy složený žalobkyní na účet žalované použit na úhradu části kupní ceny výše uvedené uzavřené kupní smlouvy, jejím zánikem v důsledku odstoupení opět odpadl právní důvod ponechání jej žalované.

13. Jestliže vlastník [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] s [jméno] [příjmení] jako kupující kupní smlouvu na nemovité věci, nelze souhlasit se žalovanou, že to byla žalobkyně, kdo porušil povinnost podle rezervační smlouvy uzavřít kupní smlouvu do [datum] Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu ohledně následné nemožnosti plnění ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2006 odst. 1 o. z., specifikovaným pod bodem 27. odůvodnění napadeného rozsudku. Pro nemožnost plnění zaniká závazek v případě, že se dluh stane„ nesplnitelným“. Za nesplnitelné je možno považovat i dluhy, jejichž plnění nelze jednoznačně kvalifikovat jako zcela nemožné. Zánik závazku pro nemožnost plnění nastává i tehdy, kdy je sice teoretická formální možnost uskutečnění závazku, nicméně žádná rozumná osoba by takovou možnost nepovažovala za skutečně reálnou. O takovouto situaci jde v posuzované věci, neboť teoreticky, vzhledem k tomu, že vlastnictví k nemovité věci se nabývá až vkladem do katastru nemovitostí, žalobkyně mohla s vlastníkem uzavřít kupní smlouvu ještě dne [datum] poté, kdy byla kupní smlouva uzavřena dne [datum] s [jméno] [příjmení], nicméně s ohledem na okolnosti daného případu nelze dovodit, že by žalobkyně takovouto možnost považovala za skutečně reálnou, tedy, že nabude vlastnictví předmětných nemovitých věcí. Na posuzovanou věc proto lze aplikovat judikatorní závěr, že pokud dojde ve prospěch třetí osoby k převodu vlastnického práva k věci, jejíž prodej měl být předmětem budoucí smlouvy mezi stranami, způsobuje to nemožnost plnění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3035/2009). Odvolací námitky žalované zpochybňující právní posouzení okresního soudu o následné nemožnosti plnění, odvolací soud neshledává přiléhavými.

14. Nelze přisvědčit dalším odvolacím námitkám žalované, že požadavek žalobkyně na vrácení rezervačního poplatku je v rozporu s dobrými mravy a zjevným zneužitím práva, jestliže žalovaná postupovala podle pokynů žalobkyně ohledně uzavření kupní smlouvy. Žalovaná ve věci vystupovala jako odborník, bylo tedy na ní, aby si změny navrhované ze strany žalobkyně ve vztahu k budoucí kupní smlouvě v rezervační smlouvě smluvně podchytila. Pokud takto nepostupovala, jde to k její tíži. Uzavřená rezervační smlouva upravovala práva a povinnosti smluvních stran, nikoli dalších subjektů, mimo daný smluvní vztah. Jednání subjektů mimo smluvní vztah proto nemohlo vyvolat následky pro smluvní vztah sjednané.

15. Lze uzavřít, že došlo-li k zániku závazku z rezervační smlouvy, žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z., a to plněním z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2 o. z.) a je tak povinna žalobkyni vydat, oč se obohatila.

16. Ze shora uvedených důvodů shledal odvolací soud rozsudek v napadeném rozsahu odstavců II. taktéž v rozsahu III. ohledně nákladů řízení věcně správným, a proto jej podle § 219 o. s. ř. v tomto rozsahu potvrdil.

17. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná v odvolacím řízení nebyla procesně úspěšná, náhrada nákladů jí nepřísluší, žalobkyně se jednání u odvolacího soudu nezúčastnila, žádné náklady odvolacího řízení nepožadovala.