11 CO 59/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 840.763 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 19. 10. 2021, č. j. 109 C 19/2016-360

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích II., III. a IV. výroku potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení k rukám jeho advokátky částku 28.832 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem okresní soud zastavil řízení co do částky 79.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 79.600 Kč od 5. 2. 2016 do zaplacení (odstavec I. výroku), zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 761.163 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 761.163 Kč od 5. 2. 2016 do zaplacení (odstavec II. výroku), zavázal žalobce zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, tj. částku 266.674 Kč, do šedesáti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného (odstavec III. výroku) a zavázal žalobce zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 30.397 Kč do šedesáti dnů od právní moci rozsudku (odstavec IV.).

2. Rozsudek v odstavcích II. a III. a IV. výroku napadl včasným odvoláním žalobce a domáhal se zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Jako odvolací důvody žalobce uváděl ust. § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), f), g) o. s. ř. Žalobce především vytýkal soudu prvního stupně nesprávné poučení žalobce, že musí prokázat, že za škodu žalobci, která je předmětem řízení odpovídá žalovaný. Žalobce má za to, že stanovení odpovědnosti za škodu je otázkou právního posouzení, nemůže být předmětem dokazování. Přesto žalobce má za to, že v řízení dostatečně prokázal, že všechny škody, které mu vznikly v důsledku požáru dne [datum], vznikly v příčinné souvislosti s provozní činností žalovaného, který současně zabezpečoval revizi. Žalovaný znespornil, že zásuvky, které zapříčinily požár nemovitosti, montoval přímo on a žalobce mu proto správně vytýká, že neprovedl v souladu s praxí a ČSN následnou revizi. V řízení byl prokázán vznik škody, provozní činnost i příčinná souvislost mezi těmito předpoklady. Porušení právní povinnosti proto poškozený nemusí prokazovat, jak se mylně domnívá soud prvního stupně a opakovaně žalobce poučoval. Za škodu způsobenou provozní činností odpovídá poškozenému provozovatel takové činnosti bez ohledu na zavinění. Za současné důkazní situace nelze dovodit, že by žalovaný prokázal, že si počínal s náležitou péčí, aby ke škodě nedošlo a odpovědnosti za škodu se zprostil. Absenci náležité péče představuje již to, že dodávku elektroinstalačního materiálu a elektroinstalační práce prováděla tatáž osoba, co prováděla následnou elektrorevizi těchto prací. Počínání bez náležité péče lze dále spatřovat v použití nevhodných materiálů, v nesprávném provedení instalačních prací, v nesprávném poučení coby investora, nedodání plánů elektroinstalace. Žalobce navrhoval vypracování znaleckého posudku z oboru stavebnictví, odvětví obytné stavby, nejlépe specializace na dřevostavby, neboť se domnívá, že nebyly dodrženy technické normy týkající se elektrotechnických předpisů a předpisů pro stavebnictví. Tyto technické předpisy byly pro žalovaného závazné a porušení těchto technických norem žalovaným vylučuje náležitou péči odborníka, kterou měl žalovaný v rámci plnění prevenční povinnosti dodržovat. Dokazování v tomto směru okresním soudem nebylo provedeno, nebylo vyhověno ani důkaznímu návrhu na vypracování revizního znaleckého posudku k posouzení příčin požáru ani navrženého znaleckého posudku k posouzení souladu postupu žalovaného s technickými normami. Žalobce opakovaně navrhoval k důkazu předložení technických norem v oblasti elektrotechnických předpisů a revize elektrických zařízení, dále v oboru stavebnictví a stavebního materiálu a požární bezpečnosti, nicméně tyto důkazní návrhy ze strany okresního soudu byly zamítnuty. Z provedeného dokazování vyplývá, že se jednalo o provozní činnost žalovaného, žalovaný postupoval při provozu své činnosti v rozporu s platnými normami ČSN, žalobci vznikla škoda v příčinné souvislosti s montáží provedenou žalovaným (při jeho provozní činnosti), znalecký posudek, který byl vyhotoven v rámci nalézacího řízení, uvádí, že žalovaný měl žalobce nejpozději v revizní zprávě upozornit na to, že pro přímotopy má užívat samostatnou zásuvku. Žalobce nesouhlasí s konstatováním nalézacího soudu v bodě 34. rozsudku, z něhož lze dovodit, že si žalobce měl škodu způsobit sám svým výlučným zaviněním v rozsahu 100 %. K tomu však neexistuje jediný důkaz a rovněž chybí právní posouzení okresního soudu podle příslušných ustanovení občanského zákoníku týkající se spoluzavinění. Žalobce proto důvodně namítá, že nebyl řádně zjištěný skutkový stav, který ve světle výše uvedeného neobstojí. Žalobce opakovaně poukazuje na skutečnost, že žalobě mělo být ze strany nalézacího soudu vyhověno v celém rozsahu, popř. měl být vydán mezitímní rozsudek, s tím, že nárok žalobce je dán, neboť bylo prokázáno, že škodná událost měla původ v činnosti žalovaného.

3. Žalovaný ve vyjádření k podanému odvolání navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu v celém rozsahu a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. Žalobce neustále opakuje svá nedostatečná tvrzení a důkazy, které již byly velice rozsáhlým dokazováním provedeny. Žalovaný setrvává na svém stanovisku na zamítnutí žaloby a ztotožňuje se se závěry okresního soudu. Žalobce byl opakovaně soudem řádně poučen a byla mu poskytnuta lhůta k případnému doplnění tvrzení a označení důkazů, což ve stanovené lhůtě neučinil. Přes tato poučení, kdy je naprosto nepochybné, že se nemohlo jednat o škodu z provozní činnosti a přes poučení o povinnosti prokázání porušení právní povinnosti žalovaného ve smyslu § 420 o. z. na žalobě setrvává. Žalovaný provozní činnost v době vzniku požáru neprováděl, samotné případné elektroinstalační práce i používané nářadí samy o sobě nezpůsobují požáry, taková škodná událost nenáleží ani k projevům, jimiž elektroinstalační práce působí navenek. Požár nemovitosti žalobce proto nemohl být důsledkem provozní činnosti žalovaného. Žalovaný souhlasil s přerušením soudního řízení na dobu, kdy žalobce učinil trestní oznámení ve věci. V rámci trestního řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru elektro, ani v tomto řízení žádná porušení ze strany žalovaného nebyla zjištěna. Z provedených důkazů je nepochybné, že se žalovaný podílel na elektroinstalaci domku žalobce pouze sestavením návrhu rozpočtu pro orientaci nákladů žalobce, montáží 2 zásuvek a revizním posudkem elektroinstalace. Zakázku vykonal pan [příjmení], který elektroinstalaci realizoval zcela samostatně dle pokynů žalobce. Ze znaleckých posudků z oboru elektro vyplývá, že nebyly zjištěny žádné závady v použitých materiálech, způsobu instalace, dimenzi, typu jištění a celkové koncepce. Dle znaleckého posudku požárního znalce požár vznikl Jouleovým teplem na šroubovém přechodu v zásuvce, která byla trvale přetěžována, zapálením hořlavého materiálu umístěného nevhodně před zásuvkou. Žalobce provozoval v rozporu s normou přímotop na průběžné větvi zásuvek namísto speciální větve s jednou zásuvkou a samostatným jištěním. O tomto způsobu provozu přímotopu byl informován, když si vyřizoval noční proud právě za tímto účelem, navíc se jedná o všeobecně známou skutečnost. Větve pro přímotopy musí být dálkově vypínány nočním proudem a nesmí se provozovat trvale při výkonu 2 kW a větším. Učinil-li žalobce předmětem odvolání soupis norem a tvrdí-li, že byly ze strany žalovaného porušeny, toto tvrzení je bezpředmětné, když není uváděn odkaz na konkrétní porušení, navíc znalci, kteří ve věci vypracovali znalecké posudky, z těchto norem vycházeli a žádné pochybení ze strany žalovaného nezjistili.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu odstavců II. až IV. výroku, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Výrok v odstavci I. rozsudku nebyl napaden odvoláním a nabyl samostatně právní moci.

6. Okresní soud ve věci provedl dokazování v potřebném rozsahu z důkazů v řízení provedených, učinil správná skutková zjištění, která jsou zachycena pod body 5. až 28. odůvodnění rozsudku, na která odvolací soud odkazuje a pro odvolací řízení z nich vychází. Totéž platí o závěru o skutkovém stavu věci obsaženém pod bodem 31. odůvodnění rozsudku.

7. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném původně zaplacení částky 840.763 Kč s příslušenstvím, po částečném zpětvzetí žaloby částky 761.163 Kč s příslušenstvím, z titulu náhrady škody způsobené mu žalovaným, který v jeho rekreačním domku č. ev. [číslo] v [obec] (dále jen„ Domek“) prováděl v roce 2013 elektromontážní práce a revizi, a ve kterém došlo dne [datum] k požáru, jehož příčinou byla technická závada na elektroinstalaci. Podle žalobce újma vznikla v příčinné souvislosti s provozní činností žalovaného ve smyslu § 2924 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dovozoval, že škoda vznikla v přímé příčinné souvislosti s provedenou montáží žalovaným, který náležitou péči zanedbal použitím nevhodných kabelů, nevhodné izolace drátů, nevedením kabelů v lištách, použitím nevhodných zásuvek, použitím nesprávného jističe, nesprávným provedením elektroinstalačních prací, nedostatečným poučením žalobce coby investora, použitím nevhodného osvětlení, nezrevidováním dvou kusů dodělaných zásuvek, neprovedením samostatného okruhu pro elektrické topení, nedodáním plánu elektroinstalace, nedostatečným označením zásuvek a použitím nesprávného materiálu do dřevostavby.

8. Podle § 2924 o. z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

9. Předpokladem vzniku odpovědnosti za újmu podle shora citovaného ust. § 2924 o. z. je, aby k újmě došlo z provozu jedním ze tří způsobů: 1) vlastní provozní činností, 2) věcí použitou při provozní činností nebo 3) vlivem provozní činnosti na okolí. O vlastní provozní činnost jde tehdy, je-li zahrnuta v předmětu činnosti škůdce, tj. je-li vymezena ve zřizovatelské listině, v oprávnění k podnikatelské činnosti nebo v živnostenském oprávnění. Újma vzniká zpravidla v závislosti na technické složitosti a náročnosti provozní činnosti. Věcí použitou při provozní činnosti může být jakýkoli použitý předmět, přičemž nezáleží na tom, zda škůdce věděl o nebezpečnosti věci nebo o tom, že je věc vadná. Mezi věci použité při provozní činnosti patří jakékoliv zařízení či vybavení provozovny, v níž se v rámci provozní činnosti poskytují služby. Jde-li o vliv provozní činnosti na okolí, nejčastěji jde o vliv fyzikální, chemický nebo biologický, není rozhodné, zda je vliv soustavný, či šlo o krátkodobé působení, ani to, jak je místo provozní činnosti vzdáleno od místa, kde k újmě dochází. Nezáleží na tom, zda je provoz v chodu nebo ne, důležité je, zda působí újmu (srovnej komentář Občanský zákoník VI. závazkové právo, strana 1602, 1. vydání 2014, nakladatelství C. H. Beck). Vyvolávajícím činitelem vzniku škody může být sama činnost, jež má provozní povahu, avšak jen tehdy, byl-li škodlivý následek způsoben právě povahou této činnosti, tedy jejími typickými či charakteristickými vlastnostmi, jimiž se projevuje navenek. Ke zproštění provozovatele za vzniklou škodu může dojít, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby k újmě nedošlo. Osobou povinnou k náhradě škody tak je provozovatel, tedy ten, kdo vyvíjí provozní činnost výdělečně, tj. za účelem dosažení zisku, a to v rámci svého závodu nebo jiného podobného zařízení. Pojem závod navozuje organizovaný tovární způsob činnosti, při níž jsou používány stroje, nástroje, přístroje, či technologické postupy, které nemusí být plně zvladatelné a kontrolovatelné a mohou ze své podstaty mít nepříznivé účinky na okolí či na osoby, které s nimi přijdou do styku. Pojem jiné zařízení pak umožňuje vztáhnout tuto úpravu i na jiné aktivity, než je čistě výrobní sféra. Nezbytnou podmínkou je, že škoda byla vyvolána právě provozem samotným. Na poškozeném je, aby prokázal, že mu vznikla újma (včetně její výše), že škůdce výdělečně provozuje shora popsanou činnost a že mezi existencí (projevy) tohoto provozu a vznikem škody je příčinná souvislost. Prokáže-li poškozený tyto skutečnosti, je dána odpovědnost škůdce (z níž se může případně vyvinit).

10. Odvolací soud souhlasí se závěrem okresního soudu, že v daném případě žalovaný neodpovídá za škodu z provozní činnosti podle § 2924 o. z., a v tomto směru odkazuje na správné závěry obsažené pod bodem 34. odůvodnění napadeného rozsudku. Rozhodující pro posouzení otázky, kterým právním předpisem se nárok na náhradu škody řídí, je zjištění, jaká skutečnost byla příčinou vzniku škody. V předmětné věci požár vznikl vlivem Jouleova tepla, které se vyvíjelo na přechodovém odporu ve šroubové svorkovnici zásuvky, umístěné v kriminalistickém ohnisku (viz znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] č. l. 266 až 285 a znalecký posudek z oboru kriminalistiky, odvětví elektrotechnika obsažený ve spise Policie ČR, obvodní oddělení [obec] [číslo jednací] č. l. 84-94). K primární iniciaci požáru došlo v místě kontaktního spoje šroubové svorkovnice zásuvky, na kterou byla smyčkováním napojena zásuvková větev stabilní elektroinstalace vedoucí k další domovní zásuvce. Ze zásuvky napojené na této větvi byl odebírán elektrický proud pro elektrický přímotop. Elektrický proud tekoucí skrze svorkovnici předmětné zásuvky dále do zásuvkové větvě a elektrického spotřebiče způsoboval nárůst přechodového odporu na tomto kontaktním šroubovém spoji. Tento proces vygradoval v zapálení elektrického oblouku v místě narušeného kontaktu s následnou iniciací okolních hořlavých materiálů (odborné vyjádření HZS [kraj] ze dne 14. 4. 2015, č. l. 134 až 138 spisu a odborné vyjádření HZS [kraj] ze dne 15. 5. 2015, č. l. 131 až 133 spisu). Škodní událost – požár, tedy neměl původ v provozní činnosti žalovaného, kterou prováděl u žalobce ani nebyl touto provozní činností vyvolán. Požár vznikl v důsledku přetěžování zásuvky, která byla ohniskem požáru a byla na zásuvkové větvi, na níž byl do jedné ze zásuvek zapojen přímotop. K požáru nedošlo v době, kdy žalovaný, případně [jméno] [příjmení], pro žalobce prováděli objednané práce. Činnost žalobce spočívající v revizi a elektroinstalaci sama o sobě nezpůsobila vznik požáru a nastalá škodní událost nenáleží ani k projevům této činnosti navenek, nemohlo se proto jednat o škodu způsobenou z provozní činnosti. Příčinou požáru bylo Jouleovo teplo, které se vyvíjelo na přechodovém odporu ve šroubové svorkovnici zásuvky umístěné ve zjištěném kriminalistickém ohnisku. Jinak řečeno požár vznikl v důsledku přetěžování zásuvky, způsobené činností žalobce, jež si zapojoval přímotop do tomu neurčené zásuvky. V řízení bylo prokázáno, že žalobce věděl která zásuvka je určená pro přímotopy, neboť za účelem vytápění přímotopy si zajišťoval revizní zprávu pro ČEZ pro navýšení jištění, rozmístění elektroinstalace včetně zásuvek projednával s žalovaným a poté při realizaci sám zadával pokyny panu [příjmení], kde má zásuvky umístit. Navíc zásuvka pro přímotopy má speciální režim, neboť je dálkově spínána, čímž se od běžných zásuvek odlišuje. Nelze proto přisvědčit argumentaci žalobce, že nebyl poučen, které zásuvky má pro přímotopy používat. Okresní soud správně dovodil, že odpovědnost žalovaného by v posuzované věci mohla být dána pouze v případě, bylo-li by prokázáno, že příčinou vzniklé škody byly určité nedostatky či chyby v elektroinstalaci nebo při provádění revize, tedy porušení konkrétních povinností, které zapříčinily vznik škody a v tom případě, že by se jednalo o obecnou odpovědnost na náhradu škody. Žalobce byl v průběhu řízení soudem opakovaně poučen, že neprokázal vznik škody v příčinné souvislosti s provozní činností žalovaného a jde-li o posouzení nároku z hlediska obecné odpovědnosti, že dosud netvrdil právně významné skutečnosti o tom, že škoda byla způsobená jednáním žalovaného a že by toto bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody a nemajetkové újmy. Žalobce po celou dobu řízení setrval na tvrzení, že žalovaný podniká v oboru elektroinstalací a revizní činnosti, provozoval za tím účelem závod a v rámci této provozní činnosti prováděl montáž zásuvky, která byla příčinou vzniku požáru, škoda že tak vznikla v přímé příčinné souvislosti s provedenou montáží žalovaným, neshledal proto potřebným uvádět konkrétní porušení povinnosti žalovaným.

11. Namítal-li žalobce v odvolání, že si žalovaný nepočínal s náležitou péčí, aby ke škodě nedošlo a odpovědnosti za škodu z provozní činnosti se zprostil, tak především nejednalo-li se o škodu z provozní činnosti, je nadbytečné hodnotit, zda se žalovaný odpovědnosti z této provozní činnosti zprostil. Totéž platí pro zkoumání spoluzavinění, neboť nebyla-li shledána odpovědnost žalovaného, není důvodu se zabývat spoluzaviněním poškozeného. Navíc dosavadním dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný při provádění elektroinstalace ani při provádění revize v Domku žalobce nepochybil, ke zhotovení elektroinstalace použil vhodný materiál a to i pro dřevostavby, elektroinstalace byla provedena řádně v souladu s platnými předpisy a normami, včetně samostatné větve pro přímotopy, zvoleny byly vhodné jističe, požár nebyl zapříčiněn nesprávnou elektroinstalací ani revizí provedenou žalovaným (znalecký posudek zpracovaný [titul] [jméno] [příjmení] a jeho výslech). Ke shodným závěrům o provedení elektroinstalace odpovídající požadavkům na bezpečný provoz, v souladu s elektrotechnickými normami a předpisy dospěl taktéž znalec, který vyhotovoval znalecký posudek z oboru kriminalistiky, odvětví elektrotechnika pro účely trestního řízení zahájeného z podnětu žalobce. Z dosavadních tvrzení žalobce naplnění předpokladů pro obecnou odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu nelze dovodit. Žalobce přes poučení soudu netvrdil konkrétní porušení smluvní případně zákonné povinnosti žalovaným, z nichž by bylo možné dovodit, že toto konkrétní porušení povinnosti zapříčinilo vznik škody a to jak ve vztahu k provedené elektroinstalaci, tak k provedené revizi žalovaným. Lze uzavřít, že žalobce netvrdil ani neprokázal naplnění předpokladů pro vznik odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu podle § 420 obč. zák. č. 40/1964 Sb., eventuálně § 2910 nebo § 2913 o. z., tj. konkrétní porušení smluvních příp. zákonných povinností, které by byly v příčinné souvislosti se vzniklou škodou.

12. Odvolací soud se shoduje s okresním soudem, vyhodnotil-li nadbytečným provádět dokazování revizními znaleckými posudky k již provedeným posudkům, dalším znaleckým posudkem z oboru stavebnictví a technickými normami a v tomto směru odkazuje na přiléhavé zdůvodnění pod bodem 29. odůvodnění napadeného rozsudku.

13. Rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu byl shledán odvolacím soudem věcně správným a to včetně nákladových výroků v odstavcích III. a IV., které byly přehledně a podrobně zdůvodněny, proto jej podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšnému žalovanému byly přiznány náklady odvolacího řízení představující odměnu advokátky za dva úkony právní služby spočívající v sepisu vyjádření k odvolání a účasti u odvolacího jednání dne 6. 6. 2022. Odměna za jeden úkon činí z tarifní hodnoty 766.163 Kč částku 11.380 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), za dva úkony 22.760 Kč. Advokátce náleží dále 2 x 300 Kč na paušální náhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 600 Kč. Na cestovních výdajích za jízdu vozidlem [značka vozidla] [jméno], RZ 1 TH1052 za 36 km ze sídla advokátky v [obec] ke Krajskému soudu v Ostravě při průměrné spotřebě 7,4 l benzínu a ceně benzínu 37,10 Kč a náhradě za použití vozidla 4,70 Kč/km (dle § 1 a § 4 vyhl. č. 222/2021 Sb.), byla přiznána požadovaná částka 268 Kč. Za čas strávený cestou dále byla podle § 14 odst. 4 advokátního tarifu přiznána částka 200 Kč, za dvě započaté půlhodiny. Dohromady se jedná o 23.828 Kč, spolu s navýšením o 21 % DPH ve výši 5.004 Kč činí celkem přiznané náklady odvolacího řízení 28.832 Kč, které je žalobce povinen zaplatit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalovaného. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud neshledal podmínky pro výjimečnou aplikaci ust. § 150 o. s. ř. a v tomto směru souhlasí se závěry okresního soudu obsaženými pod bodem 42. odůvodnění rozsudku. Podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. nebyly shledány ani v odvolacím řízení, neboť nenastaly žádné nové právně významné okolnosti, které by aplikaci odůvodňovaly.