11 Co 6/2023

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 1 o částku 1.333.146 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 10. 2022, č. j. 34 C 297/2021-88

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku v rozsahu částky 1.169.315 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení a v odstavci II. výroku potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 50.033 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o částku 1.333.146 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ze stejné částky za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 79.424,40 Kč.

2. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž okresnímu soudu vytýkal především nesprávné právní posouzení věci, konkrétně nesprávně určený počátek běhu promlčecí lhůty, a vadný závěr, že se žalobce nevypořádal s povinností tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti týkající se jednání žalovaného, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi nimi. Okresní soud dospěl na základě provedených důkazů rovněž k nesprávným skutkovým zjištěním. Žalobce nabídl soudu důkazy prokazující výši žalované částky, z nichž byla zřejmá také příčina vzniku škody. Znalecké posudky potvrdily, že základové pásy a základová deska jsou nejdůležitější částí domu, přičemž žalovaný prokazatelně šetřil na materiálu a nerespektoval projektovou dokumentaci; při prodeji domu zatajil žalobci rozhodující skutečnosti. Provedenými, finančně náročnými sondami bylo zjištěno, že základové pásy vykazují hrubé chyby při provádění; pásy z bednících tvárnic byly nedostatečně vyztuženy a nekvalitně byla provedena betonáž. Statický posudek , tituly před jménem, , právnická osoba, prokázal, že zhotovitel díla musel o vychýlení základových pásů vědět; po obnažení části venkovního soklu bylo zjištěno nevyhovující provedení skladby bednících tvárnic ze základových pásů, které, kladeny na sebe, nebyly provázány. Shodně vyzněl závěr odborníků z , vysoká škola, , fakulty stavební (základy byly provedeny v rozporu s projektovou dokumentací a nebylo realizováno rozšíření podkladního základového pásu). Hrubá stavba byla na příkaz stavebníka a investora (žalovaného) zhotovena z jiných než navržených materiálů. Betonová deska byla vyztužena základní výztuží při dolním povrchu, nesplňovala ani minimální stupeň vyztužení pro železobetonové konstrukce; jednalo se tedy o konstrukce z prostého, případně slabě vyztuženého betonu. Žalobce hodlal v řízení před okresním soudem prokázat, že zápis z kontrolního dne vyhotovený 14. 5. 2013 obdržel od žalovaného teprve ve 2. polovině září 2013, tedy po uzavření kupní smlouvy účastníků, nikoli před jejím podpisem, jak žalovaný tvrdil. Okresní soud ovšem k žalobcem tvrzeným skutečnostem a k jím označeným důkazům nepřihlédl. Žalovaný nenabídl důkazy ke tvrzení o provedení sanačních prací před prodejem nemovitosti žalobci. Nezbytné práce vykonal po zakoupení věci žalobce, a zamezil tím vzniku dalších závad na domě. Škoda žalobci vznikla poté, kdy zaplatil příslušnou finanční částku , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho manželce jako osobám, kterým nemovitost prodal, dle dohody o narovnání uzavřené formou soudem schváleného smíru. Teprve pak se totiž projevila materiální újma v žalobcově majetkové sféře. O nároku manželů , jméno FO, na slevu z kupní ceny bylo vedeno po delší dobu soudní řízení, v němž byly obstarány znalecké posudky ke zjištění, zda je možno skryté vady domu opravit, a ke stanovení ceny oprav; nejzávažnější objektivně existující vadou bylo vychýlení základů domu zhotovených žalovaným. Ten stavbu prováděl svépomocí bez podnikatelského oprávnění, neodborně a vadně, a je tedy osobou za škodu odpovídající. Žalobce s touto argumentací usiloval o změnu napadeného rozsudku tak, ať soud jeho žalobě v celém rozsahu vyhoví.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Se závěrem okresního soudu o promlčení žalované částky bez výhrad souhlasil. Pro začátek subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu škody není nezbytné, aby měl poškozený informaci o přesném rozsahu škody. Žalobce se dozvěděl o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá, nejpozději v průběhu roku 2016 ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, vyhotoveného z podnětu manželů , jméno FO, . Pravděpodobná výše škody byla zřejmá již z jejich žaloby ze dne 23. 9. 2016, z mezitímního rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 30. 6. 2017, č. j. 115 C 301/2016-219, a z potvrzujícího rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2017, č. j. 71 Co 281/2017-254. Žalobce byl o osobě škůdce a orientačně o výši škody informován již v průběhu roku 2015. Ke dni podání žaloby (22. 7. 2021) již subjektivní promlčení lhůta uplynula. Žalobce nepředložil důkazy ke tvrzení, že je tu příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. Žalovaný prodal žalobci rozestavěnou stavbu. Před jejím prodejem žalovaného seznámil se závěry z kontrolního dne 14. 5. 2013, včetně návrhu , tituly před jménem, , jméno FO, na řešení zjištěných vad. Žalobce následně stavbu domu dokončil. Neprokázal, že provedl všechny stavební práce odborně, a nebylo tedy zjištěno, kdy vady vznikly, co bylo jejich příčinou a kdo za ně odpovídá. Žalovaný popřel, že stavbu realizoval svépomocí. Ze zápisu ze dne 14. 5. 2013 plyne, že stavbu pro investora zhotovil , jméno FO, . Rovněž ze znaleckých posudků neplyne, které vady lze přičítat žalobci, případně jiné osobě.

4. Krajský soud rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 20. 3. 2023, č. j. 11 Co 6/2023-117, kterým rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil. Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 24. 9. 2024, č. j. 23 Cdo 2682/2023-133 odmítl žalobcovo dovolání v rozsahu, v jakém směřovalo proti potvrzujícímu výroku v odstavci I. rozsudku krajského soudu, a to ohledně částky 163.831 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení. Ohledně částky 1.169.315 Kč s úrokem z prodlení této částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení a ve výroku o náhradě nákladů řízení a náhradě nákladů odvolacího řízení NS ČR rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil ve stejném rozsahu krajskému soudu k dalšímu řízení.

5. Krajský soud tedy výsledně přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v tom rozsahu, v jakém jím byla zamítnuta žaloba o částku 1.169.315 Kč s úrokem z prodlení ze stejné částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení a v závislém nákladovém výroku, postupem podle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání není důvodné.

6. Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z. „), právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

7. Podle § 420 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

8. S námitkou promlčení vznesenou proti žalobou uplatněnému nároku v řízení před okresním soudem zabýval se NS ČR ve svém výše citovaném rozsudku ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2682/2023, v části IV., odstavcích 21. – 31. odůvodnění, na které krajský soud zcela odkazuje. Žalobcův nárok na náhradu škody v rozsahu částky 1.169.315 Kč s přísl. není promlčen.

9. Souhlasit lze se všemi právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odstavcích 5. – 20. odůvodnění napadeného rozsudku. Krajský soud na ně v podrobnostech pro stručnost rovněž odkazuje. Tam uvedené skutečnosti plynou z provedených důkazů.

10. V průběhu odvolacího jednání účastníci rekapitulovali rozsah svých shodných skutkových tvrzení. Z těch lze mít za prokázáno: Dne , datum, uzavřeli účastníci kupní smlouvu o převodu nemovitostí v k. ú. , adresa, na žalobce. Smluvně tak byla převedena již zastřešená hrubá stavba domu na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obci , adresa, . Stavbu pro žalovaného prováděl , jméno FO, . Dne 14. 5. 2013 byl vyhotoven za přítomnosti statika , tituly před jménem, , jméno FO, zápis z kontrolního dne obsahující seznam zjištěných vad a opatření k jejich odstranění. Listinu měl žalobce k dispozici dne 20. 9. 2013. Toho dne tedy získal informaci o určitých vadách, resp. jejich projevech na hrubé stavbě. Po prodeji nemovitostí poskytl žalovaný žalobci slevu z kupní ceny za vady nemovitosti ve výši 34.000 Kč. V průběhu roku 2014 žalobce rozestavěný objekt opravil a dokončil. Dne 20. 5. 2015 nemovitosti převedl kupní smlouvou za částku 5.500.000 Kč do vlastnictví , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Jmenovaným později poskytl na jejich žádost slevu z kupní ceny za vady prodaných nemovitostí ve výši 100.000 Kč. Na objednávku , tituly před jménem, , jméno FO, vyhotovil , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký posudek ze dne , datum, . V řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 115 C 301/2016, okresní soud schválil smír, na jehož podkladě žalobce zaplatil manželům , jméno FO, částky 1.000.000 Kč dne 13. 4. 2022 a 169.315 Kč dne 22. 8. 2022.

11. Z výčtu skutečností zjištěných okresním soudem je namístě podtrhnout zejména fakta plynoucí ze zápisu z kontrolního dne vyhotoveného 14. 5. 2013 (který měl žalobce k dispozici nejpozději ke dni 20. 9. 2013): Statik , tituly před jménem, , jméno FO, zjistil na hrubé stavbě domu trhliny v podkladním betonu (1-3mm) a jeho mírné vyboulení, kterým došlo k částečnému odtržení některých příček v dolní části budovy od nosných zdí. Současně konstatoval, že tyto skutečnosti nijak nenarušily statiku stavby, a navrhl řešení, jak nedostatky odstranit.

12. Žalobce svou žalobu k opakovaným výzvám okresního soudu doplňoval. Naposledy jej okresní soud vyzval v průběhu jednání dne 16. 8. 2022 k tomu, aby uvedl, jaká škoda mu vznikla, kdy ke škodě došlo, v důsledku jakého jednání a jaká je souvislost mezi tímto jednáním a způsobenou škodou. Výsledně žalobce uplatnil nárok na náhradu škody v částce 1.333.146 Kč s přísl. podáním ze dne 21. 9. 2022. Okresní soud změnu žaloby dle podání ze dne 21. 9. 2022 u jednání dne 6. 10. 2022 připustil. Z postupně doplňovaných a měněných žalobních tvrzení plyne, že protiprávní jednání žalovaného mělo spočívat v tom, že žalovaný v souvislosti s prodejem nemovitostí žalobci zatajil informace o předmětu koupě a provedl výstavbu domu nekvalitně, v rozporu s projektovou dokumentací. Škoda představuje částky 1.000.000 Kč a 169.315 Kč, které žalobce zaplatil třetím osobám z titulu slevy z ceny prodané věci a na náhradu nákladů soudního řízení, v němž byl nárok z odpovědnosti za vady prodané věci proti žalobci uplatněn. Podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, vypracovaného na objednávku , tituly před jménem, , jméno FO, byly poruchy a vady hrubé stavby domu způsobeny nevyhovujícím provedením skladby bednících tvárnic základových pásů, nedostatečným vyztužením pásů a základových tvárnic, nekvalitně provedenou betonáží a posunutím základů; došlo k výškovému posunu základů, přičemž pootočení bylo způsobeno chybějící podbetonávkou základů; projektová dokumentace při provedení hrubé stavby nebyla dodržena.

13. Podle obsahu žalobních tvrzení, se zohledněním zjištěných skutečností, je vyloučeno, že škoda v souhrnné částce 1.169.315 Kč byla způsobena v příčinné souvislosti s popsaným jednáním žalovaného. Podmínka příčinné souvislosti (jako jeden z nezbytných předpokladů vzniku obecné odpovědnosti za škodu podle § 420 obč. zák.) je totiž splněna, je-li protiprávní jednání potenciálního škůdce hlavní a převažující příčinou vzniku škody. Splnění uvedené podmínky ze žalobních tvrzení neplyne. Žalobce byl informován o vadách nabyté věci – hrubé stavby domu stojící na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, nejpozději ke dni 20. 9. 2013. Toho dne měl k dispozici zápis z kontroly sepsaný dne 14. 5. 2013. Ze zápisu bylo zřejmé, že na stavbě se vyskytují tam popsané vady. Žalobce nečinil žádné faktické úkony ke zjištění, co je příčinou takto projevených závad. Stavbu v roce 2014 dokončil a dům jako součást pozemku převedl v následujícím roce do vlastnictví třetích osob. Ty uplatnily proti žalobci nárok z odpovědnosti za vady prodané věci u soudu; rozsah a závažnost vad byly zjištěny teprve na jejich objednávku znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Částky 1.000.000 Kč a 169.315 Kč žalobce zaplatil těmto osobám z titulu své objektivní odpovědnosti za vady prodané věci.

14. Žalobce nabyl do vlastnictví hrubou stavbu, na které se již v 9/2013 projevily vady, o nichž byl informován nejpozději dne 20. 9. 2013. Později, v roli prodávajícího, si musel či měl být vědom zákonné objektivní odpovědnosti za vady prodané věci. Při vědomosti o nedostatcích, které stavba vykazovala v 9/2013, měl před jejím prodejem třetím osobám provést taková opatření, aby veškeré vady odstranil, a to včetně vad skrytých. Pokud tak neučinil, musel nést následně důsledky své odpovědnosti za vady prodané věci dle § 596 a násl. obč. zák. Splnění povinnosti poskytnout kupujícím – manželům , jméno FO, slevu z kupní ceny bylo hlavní příčinou zmenšení žalobcova majetku v rozsahu částky 1.169.315 Kč.

15. Žalobce tedy stavbu domu dokončil, a poté nemovitosti prodal, aniž konkrétně tvrdil a prokázal, které opravy a práce na domě vykonal po jeho zakoupení od žalovaného a jaká byla kvalita těchto prací. Neuvedl, které skryté vady stavby, za něž měl podle žalobcova mínění odpovídat žalovaný, na stavbě přetrvaly i po opravách provedených žalobcem, aniž je bylo možno před dalším prodejem nemovitostí odhalit, a to navzdory veškerému žalobcovu úsilí. Ze spisu je naopak zřejmé, že žalobce - na rozdíl od dalších nabyvatelů nemovitostí - po příčině poruch základové desky více nepátral, případně svůj nárok z odpovědnosti za vady prodané věci proti žalovanému řádně a ke své újmě neuplatnil, ačkoli tvrdil, že mu náležel. Ze žalobních tvrzení tak nelze přijmout ani předběžný právní závěr, že újma (v rozsahu částky 1.169.315 Kč odpovídající žalobcem poskytnuté slevě za vady prodané věci manželům , jméno FO, a výši nákladů soudního řízení, v němž jmenovaní svá práva proti žalobci uplatnili) žalobci vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. Jak již bylo výše a jinými slovy vyjádřeno, hlavní příčinou vzniku majetkové újmy u žalobce v rozsahu uvedené částky bylo jeho plnění poskytnuté kupujícím z titulu žalobcovy zákonné odpovědnosti prodávajícího za vady prodané věci.

16. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu v rozsahu částky 1.169.315 Kč s úrokem z prodlení ze stejné částky ve výši 8,5 % ročně za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení a ve výroku o náhradě nákladů prvostupňového řízení jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

17. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalobce jako procesně neúspěšný účastník povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 50.033 Kč. Odvolací náklady žalovaného se stávají z odměny advokáta za 2 úkony právní služby v sazbě po 13.660 Kč, tj. 27.320 Kč (za sepis vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání dne 20. 3. 2023, podle § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb., z tarifní hodnoty 1.333.146 Kč), z paušální náhrady za stejné 2 úkony po 300 Kč, tj. 600 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., z 21 % DPH ze součtu obou těchto položek, tj. z částky 27.920 Kč, která se rovná částce 5.863 Kč, souhrnně 33.783 Kč. K těmto nákladům je dále nutno přičíst odměnu advokáta z tarifní hodnoty 1.169.315 Kč za účast u odvolacího jednání dne 30. 1. 2025 v částce 12.980 Kč (podle § 7 bod 6. cit. vyhl.), paušální náhradu za stejný úkon právní služby podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb., v částce 450 Kč a 21 % DPH ze součtu obou těchto položek, tj. z částky 13.430 Kč, která se rovná částce 2.820 Kč, souhrnně 16.250 Kč. Náklady žalovaného jsou tedy součtem částek 33.783 Kč a 16.250 Kč.