11 Co 84/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem jméno FO sídlem adresa o vyloučení nemovitých věcí z exekuce prodejem zástavy k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2025, č. j. 23 C 271/2023-133

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 15.573 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7.345 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby z exekuce prodejem tam jednotlivě označených nemovitých věcí ve vlastnictví „žalobkyně“ (správně ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, ) v k. ú. , adresa, , obci , adresa, , vedené na podkladě vykonatelného usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo, a usnesení stejného soudu ze dne , datum, , č. j. , číslo, , soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorským úřadem , adresa, , dle pověření k provedení exekuce Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , číslo, ve věci oprávněného – žalovaného , Jméno žalovaného, , proti povinné, společnosti „, právnická osoba, (správně „, právnická osoba, “) byly vyloučeny nemovité věci ve vlastnictví povinné. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 15.911,50 Kč.

2. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Namítala, že nemovitosti byly postiženy exekučním příkazem neoprávněně, neboť soudcovské zástavní právo na nich nevázne. Jediným zástavním věřitelem je žalobkyně. Okresnímu soudu vytýkala, že se s její žalobní argumentací důsledně nevypořádal a některé její důvody zcela pominul. Ust. § 338d odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. okresní soud interpretoval nesprávně. Nelze je totiž vykládat izolovaně, tedy bez přihlédnutí ke konkrétním okolnostem případu, k jiným ustanovením o. s. ř. a k judikaturním závěrům. Usnesení o zřízení soudcovského zástavního práva krajský soud změnil tak, že návrh na jeho zřízení zamítl (viz usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , číslo, ). Žalovaný ostatně přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek předchozího vlastníka nemovitostí , jméno FO, jako pohledávku nezajištěnou, ačkoli dříve žádal u Okresního soudu ve , adresa, ve věci sp. zn. , číslo, o zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem. Byl tedy zřejmě přesvědčen o tom, že soudcovské zástavní právo neexistuje. Usnesení okresního soudu o jeho zřízení vzhledem k výsledku odvolacího řízení nenabylo právní moci. Rovněž právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., o soudcovském zástavním právu nevěděla; své zástavní právo na tehdy nezatížených nemovitostech sjednala smluvně. Okresní soud se nezabýval vznesenou námitkou promlčení práva žalovaného (oprávněného). Návrh na zřízení soudcovského zástavního práva byl podán u soudu dne 30. 4. 2010. Žalobkyně připojila výčet rozhodnutí soudů všech stupňů a Ústavního soudu ČR vydaných v řízení o zřízení soudcovského zástavního práva. Uvedla rovněž řadu tvrzení, z nichž vyvozovala závěr o promlčení práva žalovaného, o nedostatku jeho aktivní legitimace v exekuční věci a o tom, že notářský zápis jako exekuční titul není vykonatelný. Domáhala se změny napadeného rozsudku tak, že soud její žalobě vyhoví.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Argumenty uvedené v odvolání se shodují s těmi, jež byly předneseny v žalobě, a okresní soud se s nimi vypořádal. Institut soudcovského zástavního práva je podřízen speciálnímu režimu, v němž je rozhodující okamžik podání návrhu na zřízení soudcovského zástavního práva u soudu. Toto právo působí vůči každému nabyvateli nemovitosti tímto právem dotčené. Ve skutkově téměř totožné věci vedené u Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , číslo, , okresní soud žalobu pravomocně zamítl.

4. Krajský soud nařídil odvolací jednání na den 2. 9. 2025. Předvolal k němu řádně oba účastníky. Předvolání k odvolacímu jednání bylo žalobkyni doručeno do její datové schránky dne 15. 8. 2025. Žalobkyně se k odvolacímu jednání nedostavila a nepožádala o jeho odročení. Krajský soud proto přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v nepřítomnosti žalobkyně, postupem dle § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 a § 214 odst. 1 o. s. ř. Konstatoval, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

6. Krajský soud zjistil z listin zařazených ve spise a z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí následující skutečnosti: Dne 30. 4. 2010 oprávněný , Jméno žalovaného, (zde žalovaný) doručil Okresnímu soudu ve , adresa, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na předmětných nemovitostech, podaný proti povinnému , jméno FO, , nar. , datum, . Vklad práva byl výsledně povolen s právními účinky ke dni 5. 5. 2014.

7. Povinný , jméno FO, uzavřel dne , datum, kupní smlouvu se společností , právnická osoba, , s právními účinky vkladu ke stejnému dni, kterou nemovitosti prodal jmenované společnosti za částku 8.500.000 Kč. V době uzavření kupní smlouvy nebyla na LV č. , hodnota, uvedena poznámka o probíhajícím řízení o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, původně zapsána dle oznámení okresního soudu ze dne 13. 5. 2010, s tím, že pořadí pohledávek se určuje datem 30. 4. 2010. (Poznámka byla zrušena katastrálním úřadem po sdělení exekučního soudu ze dne 12. 4. 2012, tj. dle pravomocného usnesení KS v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo, s účinky právní moci ke dni 25. 2. 2012, jímž byl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech zamítnut. Posledně cit. rozhodnutí bylo, mimo jiné, později zrušeno.)

8. Podle smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , číslo, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem v , adresa, , jako věřitel poskytla manželům , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, v roli dlužníků úvěr ve výši 2.700.000 Kč. Veškeré pohledávky z této smlouvy postoupila společnost , právnická osoba, . žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 7. 2022.

9. Podle zástavní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi zástavním věřitelem , právnická osoba, ., sídlem v , adresa, , a zástavci , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zřízeno zástavní právo k předmětným nemovitostem k zajištění pohledávky zástavního věřitele za zástavci podle smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , číslo, , dle které poskytl zástavní věřitel zástavcům úvěr ve výši 2.700.000 Kč s přísl. Právní účinky vkladu zástavního práva nastaly ke dni 25. 10. 2012.

10. Podle pověření soudního exekutora vydaného Okresním soudem v , adresa, dne , datum, , č. j. , číslo, , sp. zn. exekutora , číslo, , byl vedením exekuce prodejem zástavy – předmětných nemovitostí pro vymožení jistiny 4.312.500 Kč s přísl. pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , právnická osoba, , Exekutorský úřad , adresa, ; exekuce je vedena podkladě exekučního titulu – usnesení OS ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo, ve spojení s usnesením OS ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo, , ve věci oprávněného , Jméno žalovaného, (zde žalovaného) a povinné , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem v , adresa, . Vyrozumění o zahájení exekuce v označené exekuční věci soudní exekutor vydal dne , datum, , č. j. , číslo, s tím, že exekuce bude provedena prodejem nemovitých věcí (vyjmenovaných v žalobě v nyní probíhajícím řízení). Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem nemovitostí – zástavy ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, , soudní exekutor vydal dne , datum, č. j. , číslo, .

11. Pouze pro úplnost a k pochopení části odvolacích námitek žalobkyně lze dále uvést skutečnosti známé soudu z jeho úřední činnosti, plynoucí z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo, , vydaného ve věci vedené mezi , právnická osoba, (povinnou) a , Jméno žalovaného, (oprávněným), o vyloučení stejných nemovitostí z výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva. Jmenovaná společnost výsledně se žalobou neuspěla. Z odůvodnění cit. rozsudku plyne: Důsledkem zřízení soudcovského zástavního práva je, že pro zajištěné pohledávky tímto právem lze vést výkon rozhodnutí (exekuci) prodejem nemovitostí, k nimž bylo soudcovské zástavní právo zřízeno, nejen proti povinnému, tj. proti tomu, kdo byl povinným v řízení o výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, nýbrž podle § 338d odst. 2 o. s. ř. přímo proti každému dalšímu pozdějšímu vlastníku nemovitostí, který je nabyl smluvně. Je tedy bez právního významu úvaha, že společnost , právnická osoba, , mohla být „v dobré víře“, že kupuje nemovitosti nezatížené právem třetích osob. Je-li institutu zřízení soudcovského zástavního práva vlastní, že umožňuje, aby byl výkonem rozhodnutí dotčen majetek třetích osob, tj. pozdějších vlastníků nemovitosti, je logické, že nabyté právo třetích osob nemůže současně tento výkon nepřipouštět dle § 267 o. s. ř. Pořadí soudcovského zástavního práva se zásadně řídí dnem, v němž soudu došel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva. K okolnostem, které nastanou později, nelze přihlédnout.

12. Žalobkyně v žalobě namítla promlčení pohledávky podle notářského zápisu notářky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, sp. zn. , číslo, , vymáhané v exekučním řízení.

13. Ze zjištěných skutečností je tedy zřejmé, že vyloučení předmětných nemovitostí z exekuce se žalobkyně domáhala se tvrzením, že je zástavním věřitelem (tj. právní nástupcem původního zástavního věřitele , právnická osoba, .), který popírá existenci soudcovského zástavního práva s pořadím dle zápisu v katastru nemovitostí, tj. ke dni 30. 4. 2010. Zástavní právo zřízené ve prospěch právního předchůdce žalobkyně, společnosti , právnická osoba, ., smlouvou ze dne , datum, , s účinky vkladu práva ke dni 25. 10. 2012, má tedy v exekuci při prodeji zástavy „horší“ pořadí, než jaké získalo soudcovské zástavní právo povinného (zde žalovaného) , Jméno žalovaného, (30. 4. 2010). Žalobkyně obsahem žalobních tvrzení zpochybňovala existenci pohledávky žalovaného zajištěné soudcovským zástavním právem, její zařazení do skupiny, resp. její pořadí. Zpochybňovala rovněž existenci soudcovského zástavního práva. Krajský soud, aniž se zabýval otázkou, zda smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, pohledávku ze smlouvy o úvěru za dlužníky , jméno FO, a , jméno FO, skutečně nabyla, konstatoval, že žalobkyně není dle § 267 o. s. ř. k žalobě o vyloučení nemovitostí z exekuce aktivně legitimována. Z hlediska žaloby o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí či z exekuce je rozhodující pouze tvrzení, že žalobce má právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí/exekuci. Zástavní právo takovým právem není. Existence zástavního práva provedení výkonu rozhodnutí či exekuce totiž nebrání. Námitky popírající pohledávku co do její pravosti, výše, zařazení do skupiny či pořadí pohledávek vymáhaných v exekuci lze uplatnit při rozvrhu rozdělované podstaty (viz § 336p, § 336q a násl. ve spojení s § 338a odst. 1 o. s. ř. a § 52 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu), podle pravidel stanovených v § 337c o. s. ř.

14. Námitkou promlčení se krajský soud nezabýval, neboť z hlediska ust. § 267 o. s. ř. nejde o námitku právně relevantní. Výklad ust. § 338d odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. nebylo nutno pro rozhodnutí o vyloučení věcí z exekuce provést (viz odst. 11. odůvodnění tohoto rozsudku). Odvolací námitka vadné interpretace cit. ust. tak byla rovněž bezpředmětná.

15. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu ve výroku o věci samé, tj. v odstavci I., jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

16. Podle § 224 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně jako procesně neúspěšný účastník povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta náhradu nákladů prvostupňového řízení. Při rozhodování o výši této náhrady okresní soud pochybil. Krajský soud proto nákladový výrok napadeného rozsudku v odstavci II. podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil způsobem zřejmým z odstavce II. výroku tohoto rozsudku. K účelným nákladům procesně úspěšného žalovaného náleží odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 3.100 Kč, tj. 6.200 Kč, podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2024 (za převzetí a přípravu zastoupení a za sepis vyjádření k žalobě), paušální náhrada za stejné 2 úkony po 300 Kč, tj. 600 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., odměna advokáta za účast u jednání dne 28. 1. 2025 v částce 5.620 Kč (podle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb.), paušální náhrada za uvedený úkon ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 posledně cit. vyhl. a 21% DPH ze součtu všech vyjmenovaných položek, tj. z částky 12.870 Kč, která se rovná po zaokrouhlení částce 2.703 Kč. Prvostupňové náklady žalovaného přisouzené k náhradě činí souhrnně 15.573 Kč. Při úvaze o sazbě odměny advokáta za jednotlivé úkony právní služby krajský soud vyšel ze závěrů judikovaných v rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 20 Cdo 2056/2016.

17. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7.345 Kč. Odvolací náklady procesně úspěšného žalovaného sestávají z odměny advokáta za účast u odvolacího jednání v sazbě 5.620 Kč, z paušální náhrady za stejný úkon v částce 450 Kč a z 21% DPH ze součtu obou těchto položek, tj. z částky 6.070 Kč, která se rovná částce 1.275 Kč.