15 CO 1/2023

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa, PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa, PSČ obec o zaplacení částky 992 250 Kč s příslušenstvím, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2020, č. j. 15 Co 8/2020-191, k odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 2022, č. j. 20 C 134/2014-260,

I. Odvolání žalobkyně se v rozsahu směřujícím proti výroku III. usnesení okresního soudu odmítá.

II. Usnesení okresního soudu se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

1. Okresní soud napadeným usnesením nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků (výrok I.), zamítl návrh žalobkyně na ustanovení právního zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II.) a vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání s tím, že nebude-li do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení podepsanému soudu předložena plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, soud dovolací řízení zastaví (výrok III.).

2. Okresní soud výroky I. a II. napadeného usnesení odůvodnil tím, že žalobkyně podáním ze dne datum podala dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 30. 4. 2020, č. j. 15 Co 8/2020-191, a současně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, avšak ani na opakované výzvy okresního soudu svůj návrh neodůvodnila, netvrdila a věrohodným způsobem neprokázala, že splňuje podmínky pro osvobození od poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Okresní soud s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. 22 Cdo 2249/2005, dále zdůraznil, že předpoklad pro ustanovení zástupce není naplněn již jen tím, že účastník je osvobozen od soudních poplatků ze zákona.

3. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně dne datum včasné odvolání (čl. 261), toto doplnila podáním došlým soudu dne datum (čl. 263). Žalobkyně napadla usnesení v jeho plném rozsahu všech tří výroků, jak výslovně uvedla v podání došlém soudu dne datum. Žalobkyně odvolací důvody směřující proti usnesení neuvedla ani na výzvu okresního soudu, a to poté, co žádala o prodloužení lhůty k doplnění odvolání a tato jí byla usnesením okresního soudu prodloužena do datum. Naopak předložila soudu dne datum dovolání nepodepsané advokátem a dále plnou moc pro advokáta titul jméno příjmení. Dále založila do spisu dne datum žalobu pro zmatečnost směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2020, č. j. 15 Co 8/2020-191, a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2019, č. j. 20 C 134/2014-167.

4. Odvolání podané žalobkyní bylo podáno včas, bylo podáno osobou subjektivně legitimovanou, avšak částečně se jedná o odvolání nepřípustné.

5. Odvolání v rozsahu směřujícím proti výroku III. usnesení okresního soudu není přípustné, neboť tímto výrokem postupoval okresní soud dle § 241b odst. 2 o. s. ř. a vyzýval žalobkyni k odstranění odstranitelného nedostatku podmínky dovolacího řízení a poučoval ji o následcích nesplnění této výzvy. Toto rozhodnutí je rozhodnutím o vedení řízení, proti němuž není dle § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání přípustné. Nesprávné poučení okresního soudu o přípustnosti odvolání nemůže přípustnost odvolání založit. Odvolací soud proto postupoval dle § 218 písm. c) o. s. ř. a odvolání žalobkyně v rozsahu směřujícím proti výroku III. usnesení okresního soudu odmítl, jak ve výroku ad I. tohoto usnesení uvedeno.

6. Odvolací soud následně přezkoumal usnesení okresního soudu ve výrocích I. a II. Při tomto přezkumu postupoval odvolací soud v souladu s § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o. s. ř., vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. neshledal. Odvolací soud rozhodl o odvolání žalobkyně bez nařízení jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. a) a písm. c) o. s. ř. Odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Z obsahu spisu vyplynulo, že v řízení zahájeném dne datum se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 992 250 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení za užívání nebytového prostoru bez právního důvodu. Usnesením č. j. 20 C 134/2014-153 bylo řízení dle § 110 o. s. ř. přerušeno. Usnesením ze dne 27. 6. 2019, č. j. 20 C 134/2014-158, okresní soud řízení zastavil (výrok I.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), uložil žalobkyni zaplatit státu na nákladech řízení 2 690 Kč (výrok III.) a žalované částku 2 690 Kč (výrok IV.). Toto rozhodnutí bylo doručeno účastníkům prostřednictvím jejich zástupců dne datum. Proti tomuto usnesení v jeho plném rozsahu podala žalobkyně dne datum včasné odvolání a návrhy na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, k podání návrhu na pokračování v řízení a návrhy na rozhodnutí o neúčinnosti doručení. Usnesením ze dne 24. 9. 2019, č. j. 20 C 134/2014-167, okresní soud návrhy žalobkyně zamítl, odvolací soud k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 30. 4. 2020, č. j. 15 Co 8/2020-191, usnesení okresního soudu jako správné potvrdil, usnesení nabylo právní moci dne datum. Usnesením ze dne 3. 9. 2020, č. j. 20 C 134/2014-196, okresní soud odvolání žalobkyně proti usnesení o zastavení řízení č. j. 20 C 134/2014-153, odmítl pro opožděnost. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání. Podáním ze dne datum (čl. 203) podala žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2020, č. j. 15 Co 8/2020-191, a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 9. 2019, č. j. 20 C 134/2014-167, dovolání a požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, aniž by odůvodnila své poměry, čehokoliv k těmto žádostem tvrdila a doložila. Okresní soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení o svých poměrech a k jejich doložení (usnesení na čl. 200 spisu). Na žalobkyni byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne datum zjištěn úpadek a prohlášen konkurs. Insolvenční správce uvedl, že návrh na pokračování v řízení přerušeném konkursem nepodává, návrh na pokračování v tomto řízení podala žalobkyně dne datum (čl. 255).

8. Odvolací soud má za to, že odvolání žalobkyně proti výrokům I. a II. napadeného usnesení není důvodné.

9. Podle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

10. Jak vyplývá z dikce ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., účastníku může být přiznáno osvobození od soudních poplatků (zčásti, zcela jen výjimečně) za předpokladu, že nejde o svévolné anebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, pouze tehdy, odůvodňují-li to poměry účastníka, jenž je účastník povinen řádně a v úplnosti tvrdit a současně soudu věrohodným způsobem prokázat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 10. 2002 ve věci sp. zn. 20 Cdo 234/2002 či ze dne 19. 6. 2008 ve věci sp. zn. 21 Cdo 3676/2007 či ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3623/2013). Soud není povinen po majetkových poměrech účastníka pátrat z úřední povinnosti. Nevěrohodné či neúplné prohlášení účastníka o jeho osobních a majetkových poměrech je pak důvodem pro zamítnutí jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 As 39/2009-88).

11. Odvolací soud s odkazem na výše uvedenou judikaturu sdílí závěr okresního soudu, že žalobkyně ke svým poměrům ničeho netvrdila a nedoložila, svou žádost o osvobození nikterak neodůvodnila. To, že na žalobkyni byl prohlášen konkurs, avšak žalobkyně proti prohlášení konkursu brojí opravnými prostředky s tím, že není v úpadku, není samo o sobě důvodem pro vyhovění žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků dle § 138 o. s. ř.

12. Nesplňuje-li žalobkyně podmínky pro osvobození dle § 138 o. s. ř. není dán ani předpoklad pro ustanovení zástupce z řad advokátů dle § 30 o. s. ř. Ostatně k ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ani není třeba, neboť žalobkyně doložila plnou moc pro advokáta, kterého si sama zvolila a zplnomocnila ho k zastupování v dovolacím řízení a účastník ani v řízení nemůže mít více zástupců s procesní plnou mocí (§ 24 odst. 1 o. s. ř.).

13. Odvolací soud proto napadené usnesení ve výrocích I. a II. jako správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

14. O nákladech tohoto odvolacího řízení odvolací soud nerozhodoval, neboť řízení se dosud nekončí. Proti výroku I. tohoto usnesení není dovolání přípustné. Proti výroku II. tohoto rozhodnutí je možno podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.