Krajský soud v Ostravě · Usnesení

15 Co 122/2024

č. j. 15 Co 122/2024-49

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-07 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSOS:2024:15.Co.122.2024.1

  1. OS Ostrava 30 C 33/2024-29
  2. KS Ostrava 15 Co 122/2024-49

Citované zákony (6)

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci zástavního věřitele: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti zástavnímu dlužníku: právnická osoba , IČO IČO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem tituly před jménem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o soudní prodej zástavy, k odvolání zástavního dlužníka proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 3. 2024, č. j. 30 C 33/2024-13, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 7. 2024, č. j. 30 C 33/2024-29, Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

1. Napadeným usnesením (ve znění opravného usnesení) okresní soud nařídil soudní prodej zástavy, a to pozemku parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba: , Anonymizováno, , č. p. , Anonymizováno, – ubytovací zařízení, parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – průmyslový objekt, vše v k. ú. , Anonymizováno, (dále jen „nemovitosti“), a to k uspokojení pohledávky zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníku vzniklé ze Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené dne 18. 5. 2018, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 25. 1. 2020, Dodatku č. 2 ze dne 24. 5. 2023, ve výši 3 596 142,81 Kč s úrokem ve výši 7,8 % ročně z částky 3 320 462,10 Kč za dobu od 18. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 3 320 462,10 Kč za dobu od 18. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 2 500 Kč za dobu od 18. 1. 2024 do zaplacení (výrok I.) a současně výrokem II. okresní soud deklaroval, že o nákladech řízení bude rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení. Okresní soud ve svém rozhodnutí především uvedl, že soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích, přičemž v první fázi jde o řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, které je zahájeno podáním žaloby zástavním věřitelem, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze (podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy). V řízení o nařízení soudního prodeje zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy pak soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a otázku, kdo je zástavním dlužníkem. Jiné skutečnosti nejsou v této fázi řízení významné. Navíc je nutno zohlednit, že výše uvedené rozhodné skutečnosti nemusí být v řízení prokázány, postačí, budou-li osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Okresní soud pak vzal za osvědčeno, že zástavní věřitel uzavřel se zástavním dlužníkem dne 18. 5. 2018 Smlouvu o poskytnutí úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), ve znění Dodatku č. 1 ze dne 25. 1. 2020 a Dodatku č. 2 ze dne 24. 5. 2023, na jejímž základě byl zástavnímu dlužníku dne 21. 5. 2018 zástavním věřitelem poskytnut účelový úvěr ve výši 5 000 000 Kč na úvěrový účet č. , č. účtu, . Zástavní dlužník se zavázal k řádnému splácení pohledávek plynoucích ze smlouvy, tj. ke splácení jistiny úvěru a úroků ve sjednaných termínech a k plnění dalších smluvních podmínek, a to v pravidelných splátkách ve výši 37 313,43 Kč se splatností vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, první splátka byla splatná 15. 4. 2019 a poslední splátka v odlišné výši 37 313,81 Kč měla být splatná 27. 5. 2030. Ze strany dlužníka došlo k prodlení se splácením od 3. 7. 2023. K zajištění pohledávky ze smlouvy byla dne 18. 5. 2018 mezi shodnými stranami uzavřena písemná Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , Anonymizováno, , a to k nemovitým věcem zapsaným na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, , vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava pro katastrální území , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, , a to: parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, – jehož součástí je stavba: , Anonymizováno, , č. p. , Anonymizováno, – ubytovací zařízení, parc. č. , Anonymizováno, – jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. – průmyslový objekt. Nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví zástavního dlužníka, který byl k úhradě dlužné částky vyzýván. Na základě těchto skutečností okresní soud uzavřel, že v souladu s § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), byla osvědčena skutková tvrzení zástavního věřitele. Byla tedy osvědčena neuhrazená pohledávka zástavního věřitele zajištěná zástavním právem na nemovitostech ve výlučném vlastnictví zástavního dlužníka, byl zjištěn zástavní dlužník, a byly tak splněny podmínky zákonem presumované pro nařízení soudního prodeje zástavy. Okresní soud pak s odkazem na judikaturu Ústavního soudu nerozhodoval o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, neboť o nich bude rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Okresní soud o věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

2. Proti tomuto usnesení podal zástavní dlužník včasné odvolání, jímž se domáhal zrušení usnesení okresního soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Tento svůj návrh odůvodnil tím, že okresní soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, ačkoli pro to nebyly splněny podmínky. Podle § 19 z. ř. s. totiž soud nařídí jednání k projednání věci samé, ledaže tento zákon stanoví, že jednání není třeba nařizovat. Je tak stanovena obecná povinnost nařídit jednání, přičemž se neuplatní § 115a o. s. ř., na který poukázal okresní soud. Podle § 356 z. ř. s. není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Podmínkou, bez níž okresní soud nemohl k vydání napadeného usnesení bez nařízení jednání přistoupit, je tedy souhlas účastníků s tímto postupem, přičemž souhlas zástavního dlužníka udělen nebyl. Zástavní dlužník je tak přesvědčen, že nebyly splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy dle § 358 odst. 1 z. ř. s.

3. Zástavní věřitel ve svém vyjádření k odvolání zástavního dlužníka uvedl, že má za to, že okresní soud mohl rozhodnout i bez nařízení jednání, neboť jsou splněny podmínky ve smyslu § 356 z. ř. s., jelikož jsou skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Z listin vydaných státními orgány věřitel doložil výpis z katastru nemovitostí a další listiny (soukromé povahy), které byly ověřeny příslušným orgánem – držitelem poštovní licence.

4. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího. Přitom postupoval v souladu s § 212a odst. 1, 5 a 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přičemž vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. neshledal a tyto nebyly ani žádným z účastníků namítány. Odvolací soud pak rozhodl o odvolání v souladu s § 353a a násl. z. ř. s., přičemž odvolání zástavního dlužníka shledal nedůvodným.

5. Odvolací soud v prvé řadě považuje za nutné se vyjádřit ke stěžejní odvolací námitce zástavního dlužníka, že okresní soud pochybil, pokud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Odvolací soud tuto námitku nepovažuje za důvodnou, neboť má za to, že okresní soud měl splněny podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání. Okresní soud sice aplikoval nesprávné ustanovení (§ 115a o. s. ř.), které na danou věc nedopadá, avšak ani tak v konečném důsledku nijak nepochybil. Problematika jednání soudu bez nařízení jednání v případě rozhodování o nařízení soudního prodeje zástavy je totiž upravena v § 356 z. ř. s. Podle tohoto ustanovení pak není potřeba ve věci nařízení soudního prodeje zástavy nařizovat jednání, pokud lze rozhodnout na základě účastníky předložených listin, a pokud se současně práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Zástavní věřitel s takovým postupem výslovně souhlasil (v podání ze dne 14. 2. 2024), přičemž okresní soud dále vyzval zástavního dlužníka, aby se ve stanovené lhůtě (do 15 dnů od doručení výzvy) vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Současně pak okresní soud v téže výzvě zástavního dlužníka poučil o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít okresní soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. A protože byla výše zmíněná výzva zástavnímu dlužníku doručena dne 14. 2. 2024 a zástavní dlužník se ve stanovené lhůtě (tedy do 29. 2. 2024) nijak nevyjádřil, měl okresní soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. zcela korektně za to, že zástavní dlužník s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. A protože okresní soud o věci rozhodl usnesením ze dne 19. 3. 2024 a zástavní dlužník sdělil okresnímu soudu svůj nesouhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání až v podání doručeném okresnímu soudu dne 26. 3. 2024 (tedy po rozhodnutí okresního soudu), je nutno mít za to, že zástavní dlužník v době rozhodnutí okresního soudu o věci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil.

6. Odvolací soud dále posuzoval, zda bylo možno ve věci rozhodnout pouze na základě zástavním věřitelem předložených listin, přičemž ani v tomto závěru okresní soud nijak nepochybil. Odvolací soud v tomto ohledu sdílí veškeré skutečnosti, které vzal okresní soud za osvědčené tak, jak je uvedl v odstavci 8. odůvodnění svého usnesení, a pro zestručnění na ně plně odkazuje. Odvolací soud nicméně považoval za nutné toto dokazování zopakovat, neboť z níže uvedených listin zjistil skutečnosti, které předtím okresní soud nezjistil. Odvolací soud tak ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř. doplnil dokazování sdělením podstatného obsahu smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, včetně dodatku č. 1 ze dne 21. 1. 2020 a dodatku č. 2 ze dne 24. 5. 2023, úvěrových obchodních podmínek , Anonymizováno, účinných od 1. 1. 2014, smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , Anonymizováno, , potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 21. 5. 2018 a oznámení o využití oprávnění banky ze dne 3. 11. 2023 včetně doručenky datové zprávy.

7. Odvolací soud tak ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, zjistil, že úrok z poskytnutého úvěru byl sjednán v sazbě 4,17 % do 14. 5. 2023, přičemž v případě vzniku prodlení se splácením se zástavní dlužník zavázal uhradit zástavnímu věřiteli úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné částky. Ve smlouvě bylo dále najednáno, že se zástavní dlužník zavazuje zaplatit zástavnímu věřiteli měsíční poplatek v částce 500 Kč za správu úvěru splatný ke dni splatnosti úroku. Z dodatku č. 1 ze dne 21. 1. 2020 k výše uvedené smlouvě odvolací soud zjistil, že smluvní úroková sazba za poskytnutý úvěr byla sjednána v sazbě 4,17 % do 24. 5. 2023 a z dodatku č. 2 ze dne 24. 5. 2023 k výše uvedené smlouvě zjistil, že úvěrová jistina bude v době od 25. 5. 2023 úročena smluvním úrokem v sazbě 7,8 % ročně. Z úvěrových obchodních podmínek , Anonymizováno, účinných od 1. 1. 2014 odvolací soud zjistil, že dle jejich čl. 17. písm. b) je zástavní věřitel oprávněn učinit opatření uvedená v jejich čl. 18., a to v případě prodlení zástavního věřitele se splacením jakékoliv částky vyplývající ze smlouvy po dobu delší než 5 pracovních dnů. Podle čl. 18 písm. b) výše zmíněných obchodních podmínek je zástavní věřitel oprávněn kdykoliv poté, co nastane skutečnost uvedená v čl. 17. písm. b) prohlásit všechny své pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné, přičemž zástavní dlužník je povinen je uhradit ke dni uvedenému v takovém prohlášení. Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 21. 5. 2018 odvolací soud zjistil, že zástavnímu dlužníku byla dne 18. 5. 2021 poskytnuta zástavním věřitelem jistina úvěru na základě smlouvy v částce 5 000 000 Kč. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , Anonymizováno, pak odvolací soud zjistil, že k zajištění pohledávky ze smlouvy byla dne 18. 5. 2018 mezi shodnými stranami uzavřena písemná smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , Anonymizováno, , a to nad rámec pozemků uvedených v usnesení okresního soudu také k pozemku parc. č. , Anonymizováno, – jehož součástí je stavba: , Anonymizováno, , č. p. , Anonymizováno, – ubytovací zařízení. Z oznámení o využití oprávnění banky ze dne 3. 11. 2023 včetně doručenky datové zprávy odvolací soud zjistil, že touto listinou zástavní věřitel prohlásil ke dni 13. 11. 2023 za splatnou pohledávku na vrácení jistiny úvěru v částce 3 320 462,10 Kč vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 18. 5. 2018, a to s ohledem na okolnost, že zástavní dlužník neplatí sjednané splátky od 3. 7. 2023.

8. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že skutkový stav, který okresní soud považoval za osvědčený, a který byl verifikován v průběhu odvolacího řízení, obstojí i v rámci odvolacího přezkumu napadeného usnesení a není potřeba jej jakkoliv měnit. Odvolací soud tak ve shodě se soudem okresním dospěl k závěru, že v průběhu řízení byly osvědčeny všechny skutečnosti nutné k nařízení soudního prodeje zástavy. Zejména byla osvědčena existence pohledávky zástavního věřitele v podobě dluhu na jistině úvěru ve výši 3 320 462,10 Kč (jako dosud nesplacené části předčasně zesplatněné jistiny úvěru), poplatků za správu úvěru za měsíce červenec až říjen 2023 po 500 Kč, tedy v celkové výši 2 500 Kč, úroku ve výši 7,8 ročně z částky 3 320 462,10 Kč od 18. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 3 320 462,10 Kč a z částky 2 500 Kč od 18. 1. 2024 do zaplacení. Současně pak byla osvědčena existence zástavního právo k zástavě (nemovitostem), jejíž prodej byl navržen, a také bylo osvědčeno, že zástavním dlužníkem je společnost , právnická osoba9. Odvolací soud tak má za to, že veškeré potřebné skutečnosti měl okresní soud za osvědčené listinami, které do spisu založil zástavní věřitel. A protože byl současně dán souhlas obou účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, okresnímu soudu nic nebránilo v tom, aby o návrhu zástavního věřitele rozhodl dle § 356 z. ř. s. bez nařízení jednání a návrhu zástavního věřitele v celém rozsahu vyhověl.

10. Na základě výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení okresního soudu jako v meritorním výroku I. věcně zcela správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Současně pak potvrdil i výrok II. usnesení okresního soudu, který pouze deklaruje skutečnost, že okresní soud ve svém usnesení nerozhodl o náhradě nákladů řízení, což považuje odvolací soud za zcela správné.

11. O náhradě nákladů odvolacího řízení nebylo odvolacím soudem rovněž rozhodováno, neboť i ohledně této otázky odvolací soud zcela souzní se správnými závěry okresního soudu. Rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení, je nutno stejně jako rozhodnutí o náhradě nákladů prvostupňového řízení, ponechat až na rozhodnutí v rámci vykonávacího (či exekučního) řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. V této části pak odvolací soud odkazuje na podrobné zdůvodnění usnesení okresního soudu v odstavci 13., k němuž odvolací soud nepovažuje za nutné cokoliv dodávat.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.