15 CO 125/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , PSČ obec o zaplacení 26 821,54 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 22. 3. 2022, č. j. 111 C 52/2022-76, Rozsudek okresního soudu se zrušuje a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 26 821,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 937,42 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 292,67 Kč, úroku ve výši 20,9 % ročně z částky 25 988,92 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 988,92 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Meritorní výrok okresní soud odůvodnil tím, že nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dle tvrzení žalobkyně dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), nevznikl žalobkyni, která tak neměla aktivní věcnou legitimaci. Žalobkyně totiž tvrdila, že na ni byla pohledávka postoupena na základě dvou smluv o postoupení pohledávky, a to nejdříve smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba], a [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba] [právnická osoba]“) a následně smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba], [anonymizováno], a žalobkyní. Bylo proto na žalobkyni, aby svou aktivní věcnou legitimaci v řízení dle § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) prokázala, a to buď předložením příslušných smluv o postoupení pohledávky, či předložením dokladů o vyrozumění žalované postupitelem o postoupení pohledávky. Okresnímu soudu však nebyly postupní smlouvy, obsahující současně i identifikaci pohledávky za žalovanou, předloženy, a nebyly předloženy ani doklady o doručení oznámení o postoupení. Okresní soud tak při svém rozhodování vycházel ze závěru, že žalobkyně neprokázala, že je právním nástupcem původního věřitele. Svou nepřítomností u jednání okresního soudu pak žalobkyně neumožnila soudu poskytnutí příslušného poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ohledně potřeby doplnění rozhodných skutečností a důkazů k nim.

2. Žalobkyně proti celému rozsudku podala včasné odvolání, v němž navrhovala jeho změnu a vyhovění žalobě v celém rozsahu. Uváděla, že předmětné postupní smlouvy (uvedené shora), obsahující identifikaci pohledávky za žalovanou, byly založeny do správního deníku Obvodního soudu pro Prahu 1, přičemž žalobkyně je z opatrnosti přiložila i k podanému odvolání. Žalobkyně tak má za to, že dostatečně prokázala svou aktivní věcnou legitimaci a žalobě by tak mělo být vyhověno.

3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nijak nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení vydání rozsudku předcházejícího. Při přezkumu postupoval dle § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 o. s. ř. Vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. odvolací soud neshledal, přičemž dospěl k závěru o důvodnosti odvolání žalobkyně.

5. Odvolací soud má za to, že okresní soud zcela zjevně přehlédl, že žalobkyně již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (dále jen„ EPR“) označila jako důkazy k prokázání svého tvrzení o postoupení pohledávek, které jsou předmětem tohoto řízení, ze společnosti [právnická osoba], na [právnická osoba], [anonymizováno], a následně na žalobkyni, právě předmětné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum]. Současně pak žalobkyně ve svém návrhu na vydání EPR uvedla, že tyto smlouvy jsou založeny ve správním deníku Obvodního soudu pro Prahu 1, a to pod [spisová značka] [značka automobilu] [číslo] a [spisová značka] [značka automobilu] [číslo]. Je tak zcela evidentní, že žalobkyně splnila svou procesní povinnost vyplývající pro ni z § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť důkazy k prokázání svého tvrzení o své aktivní věcné legitimaci řádně označila. Pokud by okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyně dosud takto označené listiny do spisu nezaložila, měl žalobkyni vyzvat k jejich založení, případně si je měl sám vyžádat od Obvodního soudu pro Prahu 1, kde měly být dle sdělení žalobkyně uloženy ve správním deníku. Pokud okresní soud v této situaci (kdy žalobkyni nevyzval k předložení jí řádně označených důkazů) založil své rozhodnutí na neunesení břemene důkazního ze strany žalobkyně, evidentně tím pochybil.

6. Toto pochybení pak napravil odvolací soud v průběhu odvolacího řízení, neboť sám ve smyslu § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování právě o žalobkyní již v průběhu prvostupňového řízení řádně označené důkazy v podobě postupních smluv (nemohlo se tak jednat o důkazy nové a tudíž nepřípustné ve smyslu § 205a o. s. ř.) Odvolací soud pak ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [číslo] [číslo] zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba], [anonymizováno], jako postupníkem, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byly na [právnická osoba], [anonymizováno], postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy o postoupení pohledávek. Z přílohy [číslo] této smlouvy o postoupení pohledávek pak odvolací soud zjistil, že mezi jiným jsou v této příloze uvedeny i pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovanou vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] v celkové výši 30 051,63 Kč. Odvolací soud pak ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] zjistil, že dne [datum] byla mezi [právnická osoba], [anonymizováno], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byly na žalobkyni postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] této smlouvy o postoupení pohledávek. Z přílohy [číslo] této smlouvy o postoupení pohledávek pak odvolací soud zjistil, že mezi jiným jsou v této příloze uvedeny i pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] v celkové výši 30 051,63 Kč.

7. Po doplnění dokazování tedy odvolací soud dovodil, že žalobkyně řádně prokázala svou aktivní věcnou legitimaci, neboť prokázala, že na ni byly postoupeny pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení. Žalobkyně totiž k prokázání tvrzení o postoupení pohledávek označila předmětné smlouvy o postoupení, z nichž jednoznačně vyplývá, že došlo k postoupení pohledávek, které jsou předmětem tohoto řízení, neboť tyto pohledávky jsou v přílohách těchto smluv o postoupení zcela konkrétně a jednoznačně označeny. Závěr okresního soudu o neprokázání této skutečnosti tak není správný.

8. Okresní soud se s ohledem na tento svůj výše uvedený nesprávný závěr vůbec věcně nezabýval uplatněnými nároky žalobkyně, přičemž odvolací soud považuje okruh skutečností, které bude nutno dále v řízení zkoumat a prokazovat, za zcela zjevně překračující rozsah odvolacího řízení. Proto odvolacímu soudu nezbylo, než v souladu s § 219a odst. 2 ve spojení s § 213 odst. 4 o. s. ř. rozsudek okresního soudu zrušit, neboť okresní soud k hmotněprávním otázkám týkajícím se nároků žalobkyně nevedl dosud žádné dokazování, z něhož by učinil relevantní skutková zjištění. Vzhledem k závislosti výroku o náhradě nákladů řízení na zrušeném meritorním výroku, odvolací soud současně zrušil i výrok o náhradě nákladů řízení. Okresní soud tak ve svém dalším rozhodnutí rozhodne i o náhradě nákladů řízení mezi účastníky v řízení před soudem prvního stupně, mezi něž je nutno počítat i náklady tohoto odvolacího řízení. V souladu s § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. pak odvolací soud věc po zrušení rozsudku okresnímu soudu vrátil k dalšímu řízení.

9. V něm bude okresní soud ve smyslu § 226 odst. 1 o. s. ř. vázán výše uvedeným právním názorem odvolacího soudu a bude se již věcně zabývat nároky žalobkyně uplatněnými v žalobě. Bude tedy zejména zkoumat, zda žalovaná předmětnou smlouvu o úvěru uzavřela a zda byla při uzavření smlouvy o úvěru řádně zkoumána schopnost žalované úvěr splácet.