15 CO 136/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, PSČ obec a číslo zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 15 187,93 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 3. 2022, č. j. 11 C 298/2021-32,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění následovně: Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 134 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 968 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Odvoláním napadeným rozsudkem zavázal okresní soud žalovaného zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.), dále žalobu zamítl ohledně částky 7 178,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 10 737,93 Kč od datum do datum a z částky 2 737,93 Kč od datum do zaplacení (výrok II.) a současně přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 135,12 Kč (výrok III.). Nákladový výrok okresní soud odůvodnil ve smyslu § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) tím, že žalobkyně měla ve věci jen částečný procesní úspěch. Okresní soud rovněž v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, kapitalizoval veškeré příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že žalobkyně měla úspěch v rozsahu částky 9 231,37 Kč (8 000 Kč jistina a 1 231,37 Kč kapitalizované příslušenství), což představuje 53 % z celkového předmětu řízení. Žaloba pak byla zamítnuta ohledně celkové částky 8 202,23 Kč (7 178,93 Kč jistina a smluvní pokuta a příslušenství ve výši 1 023,30 Kč), což představuje 47 % z celkového předmětu řízení. Žalobkyni tak vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 6 %. Do nákladů řízení žalobkyně pak okresní soud zařadil odměnu advokáta zastupujícího žalobkyni, a to při sazbě odměny za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) částku 300 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby - za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony tedy náleží zástupci žalobkyně odměna ve výši 900 Kč Okresní soud nepovažoval za úkon právní služby podání ze dne datum, neboť jej nepovažoval za účelně učiněný, neboť žalobkyně tímto svým podáním pouze doplnila chybějící skutková tvrzení, která měla uvést již v žalobě. Dále byla do nákladů žalobkyně okresním soudem zahrnuta náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 1 200 Kč) ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč tak činí 2 252 Kč. Z této částky pak okresní soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu v rozsahu 6 %, tedy na částku 135,12 Kč.

2. Proti tomuto rozsudku, avšak pouze proti výroku III. o náhradě nákladů řízení, podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně namítala, že v řízení je nutno náhradu nákladů řízení posoudit samostatně u každého z žalobou uplatněných nároků, a to ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08. Ohledně nároku na vrácení plnění ze smlouvy o zápůjčce byla žalobkyně v řízení úspěšná co do částky 9 230,90 Kč (co do částky 8 000 Kč na jistině a co do 1 230,90 Kč na úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni rozhodnutí okresního soudu - datum). Naopak neúspěšná byla co do částky 4 200,35 Kč (co do 3 178,93 Kč na jistině a co do 1 021,42 Kč jako kapitalizovaném úroku z prodlení ke dni datum). Po odečtení procesního úspěchu žalobkyně v rozsahu 68,73 % a jejího procesního neúspěchu v rozsahu 31,27 %, je možno dospět k závěru, že žalobkyně má vůči žalované ohledně pohledávky 1 nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 37,46 %. Ve vztahu k druhému nároku ze smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč byl sice procesně úspěšný žalovaný, avšak s ohledem na okolnost, že mu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, nelze mu přiznat nárok na náhradu nákladů řízení o této pohledávce.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v nákladovém výroku III. včetně řízení jeho vydání předcházejícího. Přitom postupoval v souladu s § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř., přičemž vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. neshledal a tyto nebyly ani žádným z účastníků namítány. Odvolací soud pak rozhodl o odvolání bez nařízení jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., přičemž odvolání žalobkyně shledal důvodným.

5. Předně odvolací soud konstatuje, že je oprávněn v rámci podaného odvolání přezkoumávat rozhodnutí okresního soudu o nákladech řízení, které může také změnit a samostatně náhradu nákladů řízení stanovit, jak vyplývá z § 224 odst. 1 o. s. ř.

6. Odvolací soud souhlasí se žalobkyní v tom, že v souladu s výše zmíněným nálezem Ústavního soudu je při rozhodování o náhradě nákladů řízení nutno vycházet ze skutečnosti, že předmětem řízení byly různé nároky se samostatným skutkovým základem, byť vycházející z téže smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nejednalo se však pouze o dva nároky, jak tvrdila, nýbrž o nároků šest, a to nároku na jistinu zápůjčky ve výši 8 000 Kč (včetně úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení) - dále jen„ pohledávka 1“, dále nároku na smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč - dále jen„ pohledávka 2“, dále nároku na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 737,93 Kč (včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši 8 % ročně za dobu od datum do zaplacení) - dále jen„ pohledávka 3“ a nároku na poplatek za každou ze tří upomínek po 150 Kč v celkové výši 450 Kč - dále jen„ pohledávky 4 až 6“.

7. Pokud se týče pohledávky 1, pak byla žalobkyně převážně procesně úspěšná, a to co do zaplacení jistiny ve výši 8 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z této částky od datum do zaplacení (tedy v celkové výši kapitalizované ke dni datum v částce 9 230,90 Kč). Současně pak byla žalobkyně procesně neúspěšná u pohledávky 1 co do částky 448,41 Kč jako úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do datum. Žalobkyně tak byla ohledně pohledávky 1 procesně úspěšná v rozsahu 95,37 % a procesně neúspěšná v rozsahu 4,63 % a má tak vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení o pohledávce 1 v rozsahu 90,74 %.

8. Pokud se týče pohledávek 2 až 6, pak ohledně nich byla žalobkyně plně procesně neúspěšná a měla by nahradit žalovanému náklady mu vzniklé v řízení o těchto pohledávkách. Vzhledem k tomu, že žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, je možno dospět k závěru, že žalovaný nemá vůči žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení o pohledávkách 2 až 6.

9. Žalobkyni vznikly v řízení celkové náklady ve výši 2 252 Kč sestávající z odměny advokáta za první tři úkony právní služby, a to přípravu a převzetí zastupování, sepis předžalobní upomínky a sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve smyslu § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu po 300 Kč (při tarifní hodnotě 11 187,93 Kč), dále z režijních paušálů k uvedeným třem úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, z náhrady za 21% DPH z výše uvedené částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč a ze soudního poplatku zaplaceného za žalobu ve výši 800 Kč Odvolací soud souhlasí se soudem okresním v tom, že za účelně vynaložený úkon právní služby není možno považovat podání žalobkyně ze dne datum, neboť jím žalobkyně pouze doplnila skutečnosti, které měla uvést již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

10. Pokud se týče závěru, že za první tři úkony právní služby je nutno přiznat odměnu dle § 14b advokátního tarifu, uvádí odvolací soud následující. Řízení bylo dle odvolacího soudu zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu vyhotoveném na příslušném elektronickém formuláři, a to žalobkyní, která ve skutkově i právně obdobných věcech podává obdobné návrhy opakovaně, jak je odvolacímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Návrhy, jimiž žalobkyně uplatňuje nároky ze smluv, ve kterých žalobkyně jakožto postupitel původní úvěrující uplatňuje nároky ze smluv o spotřebitelském úvěru, mají podobu ustáleného vzoru a liší se pouze údaji o žalovaném tak, jak formulářovou žalobu definuje judikatura Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 29. 3. 2012 ve věci sp. zn. I. ÚS 3923/2011, bod 28., či bod 9. nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014 ve věci sp. zn. III. ÚS 2985/14). V judikatuře Ústavního soudu je přitom návrh podaný na ustáleném vzoru vymezen tak, že se jedná o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se odlišuje jen v minimální míře, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření však bývá totožný či jen s drobnými odchylkami. Z povahy věci je pak návrh ve formě formulářové žaloby totožným žalobcem využíván v řízeních opakovaně, a byť je žalobce v řízení zastoupen advokátem, je jeho vyhotovení úkonem spíše administrativního charakteru, nikoliv úkonem právní služby. Takové úkony právní služby jsou pak honorovány nižšími sazbami mimosmluvní odměny tak, jak stanoví § 14b advokátního tarifu, který, aniž by se dotýkal ústavně zaručeného práva na právní zastoupení (článek 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), stanoví specifické sazby mimosmluvní odměny a výši náhrady paušálních výdajů za úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení v řízeních zahájeným návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných, a to stupňovaně podle předmětu řízení. Aplikace uvedeného zákonného ustanovení předpokládá kumulativní splnění podmínek své použitelnosti v podobě návrhu podaném na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, používané opakovaně týmž žalobcem, který v řízení dosáhl procesního úspěchu, a předmět řízení nepřevyšující částku 50 000 Kč a uplatní se obecně ve všech případech, na které hypotéza uvedené normy dopadá, bez možnosti úvahy soudu o jeho použitelnosti či jakékoliv moderace (na rozdíl od koncepce § 150 o. s. ř.), tedy nikoliv výjimečně. V souladu s výše uvedeným tak odvolací soud považuje řízení v této věci za zahájené návrhem, který splňuje definici uvedenou v § 14b advokátního tarifu, tedy v podobě tzv. formulářové žaloby.

11. Za účelem zjištění, jaká část se shora vyčíslených nákladů řízení vzniklých žalobkyni v řízení před okresním soudem připadá na řízení o tom kterém jednotlivém nároku se samostatným skutkovým základem, odvolací soud určil procentuální výši jednotlivých nároků ve vztahu k celkem uplatněné částce ve výši 17 442,13 Kč tak, že pohledávka 1 kapitalizovaná ke dni datum činila 9 679,31 Kč (tedy 55,5 % z celku), pohledávka 2 činila 4 000 Kč (tedy 22,9 % z celku), pohledávka 3 kapitalizovaná ke dni datum činila 3 312,82 Kč (tedy 18,9 % z celku) a každá z pohledávek 4 až 6 činila 150 Kč (tedy 0,9 % z celku).

12. Na pohledávku 1 žalobkyně tedy s ohledem na výše uvedené skutečnosti připadá z celkové výše nákladů řízení 55,5 %, tedy z částky 2 252 Kč částka 1 250 Kč. Přitom jak již bylo uvedeno výše (viz odstavec 7. tohoto odůvodnění), náleží žalobkyni vůči žalovanému z nákladů jí vzniklých o pohledávce 1 nárok na náhradu v rozsahu 90,74 %, tedy na částku 1 134 Kč. Žalovaný je tak povinen nahradit žalobkyni na nákladech tohoto řízení částku 1 134 Kč.

13. Odvolací soud proto změnil ve smyslu § 220 o. s. ř. nákladový výrok III. rozsudku okresního soudu tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 134 Kč.

14. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně úspěšné žalobkyni byla na náhradě nákladů odvolacího řízení přiznaná částka 968 Kč Tyto náklady sestávají z odměny advokáta za úkon právní služby ve výši poloviny mimosmluvní odměny za sepis odvolání proti výroku nikoliv ve věci samé (dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, vyměřeno z tarifní hodnoty 1 134 Kč představující předmět řízení - náklady přisouzené odvolacím soudem, tj. 500 Kč, dále z jedné náhrady hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a z náhrady za 21% DPH z těchto částek ve výši 168 Kč. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.