15 CO 180/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa, PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa, PSČ obec o zaplacení částky 28 824,46 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 8. 6. 2022, č. j. 111 C 112/2022-76,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o zaplacení částky 28 824,46 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude vyhověno v celém rozsahu. Okresnímu soudu vytýkala nesprávný skutkový závěr o tom, že nebylo prokázáno poskytnutí úvěrových prostředků. Žalobkyně namítala, že prostředky byly poskytnuty, přičemž uvedenou skutečnost prokazuje výpisem z účtu ze dne datum, ze kterého vyplývá, že dne datum předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost dle čl. II. smlouvy a poskytla žalované finanční prostředky ve výši 32 000 Kč. Nárok žalobkyně je proto opodstatněný, když všechny rozhodné skutečnosti byly tvrzeny a prokázány.

3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 28 824,46 Kč s kapitalizovaným úrokem za dobu od datum do datum ve výši 1 259,96 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za totéž období ve výši 1 958,88 Kč, s úrokem ve výši 16,16 % ročně z částky 28 824,46 Kč za dobu od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z téže částky a za téže období. Skutkově tvrdila, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které poskytla úvěrující žalované jako úvěrované úvěr ve výši 32 000 Kč, jenž se žalovaná zavázala uhradit v 72 měsíčních splátkách po 767,75 Kč počínaje dnem datum. Žalovaná dluh řádně nesplácela, proto věřitel prohlásil úvěr za splatný ke dni datum. Žalovaná dluh na úvěru nezaplatila ani přes předžalobní upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinnou.

6. Okresní soud provedl důkaz listinami navrženými a předloženými žalobkyní, ze kterých zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným klientem byla uzavřena písemná smlouva o úvěru, v níž se věřitel zavázal žalované převodem na její účet č. bankovní účet vyplatit nejdříve ke dni datum částku 32 000 Kč a žalovaná se zavázala částku splácet počínaje dnem datum v 72 měsíčních anuitních splátkách po 767,75 Kč, včetně pojistného ve výši 63 Kč měsíčně. Za poskytnutí úvěru byl sjednán úrok ve výši 16,6 % ročně, celkem tak měla žalovaná zaplatit věřiteli částku 51 919,92 Kč. Výplata úvěru nebyla doložena, když výpisem z účtu č. bankovní účet byl prokázán pouze zůstatek na úvěrovém účtu žalované ke dni datum Smlouvou ze dne datum pak byla pohledávka za žalovanou postoupena současné žalobkyni jako postupníkovi, což bylo žalované oznámeno postupitelem dopisem ze dne datum. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne datum na její adresu uvedenou ve smlouvě. Naopak předžalobní výzva byla odeslaná žalované dne datum na dvě adresy, obě odlišné od smluvní adresy žalované.

7. V rámci právního hodnocení věci okresní soud dovodil aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k uplatněnému nároku z předmětné úvěrové smlouvy uzavřené dle ust. § 2395 a násl. o. z., avšak nárok na vrácení úvěrových prostředků neshledal důvodným, protože žalobkyně předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by byl úvěr žalované vyplacen. Současně svou nepřítomností u jednání žalobkyně neumožnila okresnímu soudu, jak konstatoval, poskytnout jí příslušné poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ohledně potřeby doplnění rozhodných skutečností a důkazů k nim. S tímto závěrem okresní soud žalobu zamítl v celém rozsahu a o náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. negativně, když procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení prokazatelně nevznikly.

8. Odvolací soud přebírá jako správná skutková zjištění okresního soudu, která tento soud učinil na základě řádně provedeného dokazování.

9. V projednávané věci žalobkyně uplatnila vůči žalované nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum, č. smlouvy číslo, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, v níž se úvěrující společnost zavázala žalované vyplatit částku 32 000 Kč, kterou měla žalovaná spolu s příslušenstvím úvěru zaplatit ve sjednaných splátkách. K tvrzení o splnění povinnosti úvěrující společnosti z předmětné úvěrové smlouvy poskytnout sjednaný úvěr a finanční prostředky žalované vyplatit na jí uvedený bankovní účet žalobkyně navrhla a předložila výpis z účtu, ze kterého, jak správně konstatoval okresní soud, plyne toliko zůstatek úvěrového účtu ke dni datum, nikoliv však to, kdy, jak a jaká částka byla žalované na úvěru vyplacena. Tímto předloženým listinným důkazem tedy nebylo prokázáno, že by úvěrující společnost poskytla žalované úvěr ve sjednané výši. Jak okresní soud konstatoval v odůvodnění svého rozhodnutí, byl u jednání připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., že jí předloženým důkazem její tvrzení o výplatě úvěru prokázána nebyla. Svou nepřítomností u jednání se však žalobkyně práva na toto poučení okresního soudu vzdala.

10. Pokud pak až v odvolacím řízení k důkazu navrhla a předložila výpis z úvěrového účtu ze dne datum s tím, že v žalobě navrhla k důkazu k prokázání tvrzení o výplatě úvěru blíže neurčený výpis z účtu a toliko omylem byl se žalobou zaslán výpis nesprávný (za jiné období), odvolací soud uvádí, že žalobkyně zasláním přílohy k žalobě identifikovala výpis z úvěrového účtu, který měl být předmětem dokazování, proto je na v odvolacím řízení navržený a předložený výpis z účtu vyhotovený k jinému datu nutno pohlížet jako na důkaz nový, na nějž se nevztahuje žádná z výjimek uvedených v ust. § 205a písm. a) až f) o. s. ř. V režimu koncentrace řízení a neúplné apelace odvolacího řízení proto jde o důkaz, k němuž již odvolací soud ve smyslu ust. § 211a a 212a odst. 3 o. s. ř. nemohl přihlížet a z tohoto důvodu návrh na jeho provedení zamítl.

11. Nebyla-li v řízení prokázána výplata úvěru, nevznikla ve smyslu ust. § 2395 o. z. žalované povinnost poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky vrátit v dohodnutých splátkách, včetně sankční povinnosti k úhradě úroků z prodlení.

12. S ohledem na shora uvedené, pokud za dané procesní situace okresní soud žalobu jako nedůvodnou pro neunesení břemene důkazního žalobkyně k tvrzení o výplatě úvěru v celém rozsahu zamítl, je jeho rozhodnutí správné a jako takové bylo odvolacím soudem v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzeno, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení opírajícího se o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plný procesní úspěch žalované, které v řízení před okresním soudem prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.

13. Stejně tak bylo rozhodnuto negativním výrokem o náhradě nákladů odvolacího řízení ve smyslu ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť i v odvolacím řízení plně procesně úspěšné žalované žádné náklady tohoto řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně do dvou měsíců ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodnutí dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné.