15 CO 214/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno jméno sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 10. 2020, č. j. 130 C 73/2018-92,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II.: a) co do úroku z prodlení ve výši 0,95 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení zrušuje a v tomto rozsahu se řízení zastavuje; b) ve zbylém rozsahu, tj. co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] (výrok I.), dále zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (výrok II.), dále přiznal žalobkyni vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] (výrok III.) a naposledy vrátil žalobkyni zálohu na náklady důkazu v částce [částka] (výrok IV.). Okresní soud výrokem I. rozsudku řízení v tam uvedeném rozsahu dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zastavil, neboť žalobkyně vzala žalobu v této části zpět. Okresní soud ve zbylém rozsahu dovodil důvodnost žaloby s tím, že došlo ze strany žalované ke konkludentní akceptaci písemné cenové nabídky ze dne [datum] učiněné žalobkyní. Následně dne [datum] žalobkyně vyhotovila další cenovou nabídku, která byla rozšířením původní cenové nabídky ze dne [datum], neboť kromě položek uvedených v původní cenové nabídce obsahovala nově nacenění dodávky a montáže hliníkových lišt a montáže skel, a to na 60 balkonů za cenu [částka] bez DPH. Tato cenová nabídka ze dne [datum] byla žalované téhož dne doručena, přičemž v rámci SMS zpráv odeslaných žalovanou žalobkyni ve dnech [datum] a [datum] požadovala žalovaná prostřednictvím pana [příjmení] (svého stavbyvedoucího) provedení montáže skel. Přitom pan [příjmení] v rámci své výpovědi uvedl, že pokyn k provedení montáže skel měl dát žalobkyni na základě pokynu jednatele žalované pana [příjmení] Okresní soud tak dospěl k závěru, že žalovaná tím konkludentně akceptovala i nabídku žalobkyně ze dne [datum], a to včetně tam uvedené ceny, kterou žalovaná nijak nerozporovala. Pokud se žalovaná domnívala, že se po realizaci díla se žalobkyní dohodne na ceně nižší, k čemuž následně nedošlo, pak to jde zcela k tíži žalované. Pokud totiž žalovaná s nabídnutou cenou nesouhlasila, neměla dát pokyn k realizaci díla dle nabídky a měla s žalobkyní ihned jednat o výši této ceny. Okresní soud dále dospěl k závěru, že nabídka ze dne [datum] neobsahuje žádnou zmínku o dodávce či montáži hliníkových lišt, a tudíž tyto komponenty nebyly dle okresního soudu předmětem této cenové nabídky a smlouvy o dílo. Tomu odpovídá i časová posloupnost, neboť dodávka a montáž hliníkových lišt a montáž skel byla ujednána až na základě cenové nabídky ze dne [datum] Okresní soud rovněž vyšel z nesporných tvrzení účastníků, podle nichž bylo dílo dokončeno a předáno žalované, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení sjednané ceny díla, tedy v dosud nezaplaceném rozsahu [částka]. Proto okresní soud žalobě po částečném zpětvzetí žaloby vyhověl, neboť cena se stala splatnou na základě faktur doručených žalované. Pokud žalovaná v řízení tvrdila, že při realizaci díla žalobkyni vypomáhala poskytnutím svých pracovníků či plošin, pak se okresní soud těmito skutečnostmi nijak nezabýval, neboť neměly jakýkoliv vliv na existenci nároku žalobkyně vůči žalované. Pokud měla žalovaná za to, že má vůči žalobkyni nějaký nárok, měla ho řádně uplatnit, a pokud tak neučinila, nebylo důvodu se jejími tvrzeními v tomto směru jakkoliv zabývat.

2. Proti výrokům II. a III. rozsudku okresního soudu si žalovaná podala včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny a zamítnutí žaloby, případně jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Tento svůj návrh odůvodnila tím, že v řízení nebyla jednoznačně prokázána akceptace změny smlouvy o dílo žalovanou, a to ani co do rozsahu, ani co do ceny. Žalovaná totiž žalobkyni cenu uvedenou v cenové nabídce ze dne [datum] nikdy výslovně (natož písemně) neodsouhlasila. Mezi účastníky tak zůstává spor o rozsah reálně žalobkyní provedeného díla a zejména o cenu prací reálně žalobkyní provedených, která nebyla nikdy dohodnuta. Cena požadovaná žalobkyní v částce [částka] pak sedminásobně přesahuje cenu obvyklou za žalobkyni reálně provedené práce. Navíc položka dodávka a montáž příchytných hliníkových lišt, uvedená v cenové nabídce ze dne [datum], již byla dle žalované součástí cenové nabídky ze dne [datum] (bez těchto lišt by zábradlí nebylo funkční) a je tedy žalobkyní požadována duplicitně. Navíc sám jednatel žalobkyně [titul] [příjmení] při jednáních s žalovanou otevřeně přiznal, že písemnou cenovou nabídku ze dne [datum] na částku [částka] cenově nízko nacenili, čímž utrpěli finanční ztrátu, kterou si potřebovali vykompenzovat, což učinili prostřednictvím následné cenové nabídky. Následně pak i v e-mailové zprávě ze dne [datum] jednatel žalobkyně [titul] [příjmení] nabídl žalované 30% slevu z žalovanou navrhované extrémně vysoké ceny za dílo a současně požádal o vystavení písemné objednávky, z čehož je možné rovněž dovodit, že žalobkyně si byla vědoma, že žalovaná do té doby její cenovou nabídku ze dne [datum] neakceptovala. Žalovaná rovněž namítala, že okresní soud neprovedl jí navrhované důkazy, a to zejména výslech svědků. Okresní soud pak rovněž pochybil, pokud odmítl zadat vypracování znaleckého posudku, kterým by byla stanovena cena žalobkyní skutečně provedených prací při zasklívání balkonů, naceněných dle rozpočtu konečného objednatele na částku [částka].

3. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že navrhuje potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného s tím, že žalovaná vznáší v rámci svého odvolání stejné námitky, jaké již vznášela v průběhu prvostupňového řízení a s nimiž se okresní soud správně vypořádal. Veškeré námitky žalované považuje žalobkyně za nedůvodné, ostatně sama žalované v průběhu řízení před okresním soudem učinila nesporným, že jí byla cenová nabídka ze dne [datum] doručena, ostatně toto potvrdil i svědek [příjmení], který navíc uvedl, že jednatel žalované [příjmení] dal pokyn k realizaci díla v situaci, kdy mu byl znám obsah této cenové nabídky. Je tak zcela evidentní, že žalovaná tuto cenovou nabídku akceptovala. Žalovaná se tak jen snaží využít horší důkazní situace žalobkyně, která nemá k dispozici žádnou písemnou smlouvu, avšak žalobkyně má za to, že i tak svůj nárok řádně prokázala.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu (tedy ve výrocích II. a III.), a to včetně řízení vydání rozsudku předcházejícího, neboť takto byl odvolacímu přezkumu odvoláním žalované otevřen. Při přezkumu postupoval dle § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 o. s. ř., přičemž vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. odvolací soud shledal pouze ve vztahu k části rozsudku okresního soudu. Ve zbylém rozsahu pak odvolací soud dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání žalované.

5. Pokud se týče výše zmíněné vady dle § 212a odst. 5 o. s. ř., pak tu odvolací soud shledal v tom, že okresní soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení v sazbě 9 % ročně z částky [částka], ačkoliv žalobkyně se v žalobě domáhala přiznání (zákonného) úroku z prodlení v sazbě pouze 8,05 % ročně z této částky. Odvolací soud má za to, že žalobkyně tím, že se domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně, vymezila tento svůj nárok označením jako zákonný úrok z prodlení pouze typově (tedy nikoliv jako nárok na např. smluvní úrok z prodlení) a nikoliv co do výše jeho sazby, neboť tuto výši výslovně uvedla - 8,05 % ročně. Za této situace není možné dospět k jinému závěru než tomu, že se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně typově jako zákonného úroku z prodlení. A pokud tedy okresní soud výrokem II. svého rozsudku přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení ve výši 9 % ročně, pak svým rozhodnutím přesáhl petit žaloby a přiznal tak žalobkyni něco, čeho se svou žalobou ani nedomáhala. Proto odvolací soud výrokem I. písm. a) tohoto rozsudku zrušil dle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. část výroku II. rozsudku okresního soudu právě ohledně úroku z prodlení ve výši 0,95 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, neboť v této části nebyly splněny podmínky pro vedení řízení - nebyl podán návrh na zahájení řízení v tomto rozsahu. Současně pak odvolací soud tímtéž výrokem řízení v tomto rozsahu dle § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zastavil.

6. Odvolací soud dále uvádí, že souhlasí se všemi skutkovými zjištěními učiněnými okresním soudem z jednotlivých důkazů, na něž je možno pro zestručnění plně odkázat. Odvolací soud pak pouze považoval za nutné tato skutková zjištění doplnit ve smyslu § 213 odst. 4 o. s. ř. doplněním dokazování, a to o důkazy, které ve smyslu § 120 odst. 2 věta první o. s. ř. vyplývaly z obsahu spisu a jejich provedení bylo potřebné ke zjištění skutkového stavu (nejednalo se tak o nepřípustné důkazy ve smyslu § 205a o. s. ř). Jednalo se v prvé řadě o technickou dokumentaci, kterou do spisu založila v průběhu odvolacího řízení žalovaná, přičemž její existence ve vazbě na zjišťovaný rozsah provedených prací byla zmiňována v průběhu prvostupňového řízení jak žalobkyní (v rámci jednání dne [datum] a v podání ze dne [datum]). Obdobně pak odvolací soud provedl důkaz 2 ks fotografií založených do spisu žalobkyní v průběhu jednání odvolacího soudu dne [datum] zachycujících finální podobu provedeného díla, neboť žalobkyně již v rámci jednání okresního soudu dne [datum] navrhovala provedení důkazu obhlídkou provedeného díla. Odvolací soud pak rovněž dokazování dle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil o e-mailovou zprávu žalobkyně adresovanou žalované ze dne [datum] včetně přílohy v podobě cenové nabídky ze dne [datum] opatřené rukou psanými poznámkami, neboť z tohoto důkazu řádně označeného žalovanou již v prvostupňovém řízení okresní soud neučinil žádná skutková zjištění. Odvolací soud pouze v této souvislosti podotýká, že skutková zjištění učiněná z jednotlivých výše uvedených důkazů pak odvolací soud pro větší přehlednost uvádí níže v rámci právního hodnocení věci. Odvolací soud pouze předesílá, že ze 2 ks fotografií založených do spisu žalobkyní v průběhu jednání odvolacího soudu dne [datum] nezjistil žádné relevantní skutečnosti významné pro jeho rozhodnutí, a proto z nich ani neučinil žádné skutkové závěry.

7. Ohledně právního posouzení věci odvolací soud plně souhlasí se závěrem okresního soudu, že mezi účastníky došlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy o dílo nejprve v rozsahu cenové nabídky ze dne [datum] (o čemž nebylo mezi účastníky ani žádného sporu) a následně došlo ke změně obsahu původní smlouvy o dílo v rozsahu dle cenové nabídky ze dne [datum], která byla téhož dne žalované doručena (jak rovněž vyplývá z tvrzení samotné žalované). V tomto odvolací soud plně odkazuje na podrobné odůvodnění rozsudku okresního soudu, k němuž je možno pouze dodat, že pokyn k realizaci díla vyšel od jednatele žalované pana [příjmení], který jej dal v době, kdy mu již byla známa cenová nabídka ze dne [datum] (včetně ceny).

8. Pokud se týče námitky žalované, že dodávka a montáž hliníkových lišt byla již součástí první cenové nabídky ze dne [datum], pak tuto považuje odvolací soud za lichou. Jednak ze samotné této cenové nabídky jakkoliv nevyplývá, že by snad její součástí mělo být dodání a montáž příchytných hliníkových lišt. Navíc odvolací soud z technické dokumentace (jejíž součástí byly jak technické výkresy, tak i soupis materiálu potřebného pro výrobu jednotlivých typů balkonových zábradlí) zjistil, že v této dokumentaci je popsána skladba balkonových zábradlí pouze z ocelových prvků. Ani z jednoho technického výkresu či souvisejícího soupisu použitého materiálu pak nevyplývá, že by snad součástí této technické dokumentace měly být jakékoliv hliníkové součásti. A protože mezi účastníky nebylo sporu o tom, že tato technická dokumentace byla žalobkyni žalovanou předložena předtím, než žalobkyně vypracovala cenovou nabídku ze dne [datum], nelze mít podle odvolacího soudu jakýchkoliv pochyb o tom, že součástí cenové nabídky ze dne [datum] skutečně nebyla (a ani nemohla být) dodávka a montáž příchytných hliníkových lišt. Tu si žalovaná u žalobkyně objednala až následně, přičemž poté konkludentně cenovou nabídku žalobkyně ze dne [datum] přijala (prostřednictvím SMS zpráv ze dne [datum] a [datum] a e-mailových zpráv ze dne [datum]). V této souvislosti považuje odvolací soud za nutné zmínit, že je zcela nerozhodné, že dle žalované by bylo balkonové zábradlí bez příchytné konstrukce nefunkční. Žalovaná si totiž u žalobkyně objednala v původní smlouvě o dílo (dle cenové nabídky ze dne [datum]) pouze dodávku a montáž ocelové konstrukce zábradlí balkonů, tedy bez zasklení. Musela tak jednoznačně očekávat, že jí žalobkyně dodá balkonové zábradlí, které bude v této podobě nefunkční, neboť mu bude chybět zasklení. A pokud žalovaná očekávala cokoliv jiného, nelze to klást k tíži žalobkyně.

9. Za důvodné nepovažuje odvolací soud ani námitky žalované ohledně výše ceny za práce a materiál nad rámec původní cenové nabídky. Okolnost, že cena za rozšíření díla snad neodpovídá obvyklým cenám, či že nedopovídá ceně uvedené v krycím listu rozpočtu generálního objednatele, je zcela nerozhodná, neboť klíčové je pouze to, co si v rámci smluvní volnosti dohodly smluvní strany. A jak již bylo uvedeno výše, odvolací soud nemá ve shodě se soudem okresním jakýchkoliv pochyb o tom, že si strany smlouvy o dílo dohodly právě cenu, která byla uvedena v jednotlivých cenových nabídkách, tedy i v cenové nabídce ze dne [datum]. Pokud žalovaná předpokládala, že se teprve následně (po konkludentním přijetí cenové nabídky či po předání díla) povedou nějaká jednání týkající se ceny díla, pak je nutno tyto její závěry považovat za zcela neopodstatněné a liché. Sama žalovaná totiž uváděla, že jednání, na němž se dle ní měla řešit cena díla (a na nichž snad měla žalobkyně přiznat, že původní cenu díla podhodnotila a potřebuje se„ finančně zahojit“), probíhala až následně po dokončení a předání díla (v [měsíc] [rok]). Stejně tak nelze cokoliv dovozovat z toho, že žalobkyně následně nabízela žalované slevu, pokud se zaváže cenu díla zaplatit do určitého termínu, jak odvolací soud zjistil z e-mailové zprávy žalobkyně ze dne [datum] a její přílohy. Pokud takovou nabídku žalobkyně učinila, stalo se to až následně (v [měsíc] [rok], tedy opět po konkludentním uzavření smlouvy o dílo a její změny a po dokončení a předání díla). Na původní cenu díla tak nemůže mít tato nabídka jakýkoliv vliv, navíc tato nabídka žalobkyně nebyla ze strany žalované akceptována. Z výše uvedené nabídky na dodatečnou slevu pak nelze dle odvolacího soudu jakkoliv dovozovat, že by snad žalobkyně neměla za to, že závazná je cena uvedená v její cenové nabídce ze dne [datum], ba právě naopak. Žalobkyně totiž nabídla v e-mailové zprávě ze dne [datum] žalované slevu z původní ceny, je tedy evidentní, že žalobkyně si byla vědoma toho, v jaké výši byla původně cena sjednána a pouze z ní nabídla žalované slevu. Stejně tak nelze činit jakékoliv závěry o tom, že by si snad žalobkyně byla vědoma toho, že nedošlo k uzavření smlouvy o dílo dle její cenové nabídky ze dne [datum], na základě jejích opakovaných požadavků, aby jí žalovaná písemně potvrdila přijetí této cenové nabídky. Taková snaha žalobkyně je dle odvolacího soudu zcela pochopitelná i za situace, kdy žalobkyně dovozovala uzavření smlouvy o dílo v intencích cenové nabídky ze dne [datum], neboť si byla vědoma své případné důkazní nouze v případě sporu s žalovanou. A žalobkyně se snažila tomuto případnému sporu předejít právě tím, že žádala žalovanou, aby jí přijetí cenové nabídky (učiněné do té doby pouze konkludentně) stvrdila písemně. Z takového jednání žalobkyně pak nelze jakkoliv dovozovat, že by snad žalobkyně měla za to, že k akceptaci její nabídky ze dne [datum] žalovanou vůbec nedošlo.

10. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak odvolací soud uzavírá, že shodně se soudem okresním dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo v rozsahu a cenách dle cenové nabídky ze dne [datum]. A protože i sama žalovaná uvedla, že v rámci předmětného díla žalobkyně dokončila vše, co si žalovaná objednala, a že jí takto dílo i předala, je možno dospět k jednoznačnému závěru, že žalobkyni vznikl v souladu s § 2610 o. z. nárok na zaplacení ceny díla. Došlo totiž k řádnému provedení díla, tj. jeho dokončení a předání ve smyslu § 2604 o. z. V průběhu řízení totiž nebylo nijak tvrzeno, natož prokázáno, že by si snad smluvní strany sjednaly jakoukoliv jinou podmínku pro vznik nároku na cenu díla oproti tomuto zákonnému znění. Rovněž v tomto odvolací soud plně souhlasí se soudem okresním, stejně jako s jeho závěry o splatnosti fakturované ceny díla. Také na tyto závěry odvolací soud pro zestručnění plně odkazuje.

11. Za relevantní pak odvolací soud nepovažuje ani námitku žalované, že její pracovníci pomáhali žalobkyni s instalací skel. Žalovaná totiž v tomto smyslu neuplatnila vůči žalobkyni jakýkoliv nárok, přičemž na výši nároku žalobkyně vůči žalované tato tvrzení sama o sobě žádný vliv nemají. Proto odvolací soud ani nepovažoval za nutné, aby byli vyslechnuti žalovanou navrhovaní svědci, kteří měli být vyslechnuti právě ohledně prací provedených žalovanou při instalaci skel. Obdobně pak má odvolací soud za to, že okresní soud ani správně nezadal vypracování znaleckého posudku ke zjištění ceny žalobkyní skutečně provedeného díla, neboť jak již bylo zmíněno výše, cena díla byla mezi stranami smlouvy sjednána, a proto je zcela nerozhodné, jaká je cena obvyklá za takto sjednané práce. Nebyl tedy důvod tyto práce jakkoliv znalecky oceňovat. Pokud tedy okresní soud výše zmíněné dokazování navržené žalovanou neprovedl, nijak tím nepochybil.

12. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti proto odvolací soud v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil výrokem I. písm. b) tohoto rozsudku rozsudek okresního soudu ve zbylé části jeho meritorního výroku II. (po jeho částečném zrušení výrokem I. písm. a) jako věcně zcela správný.

13. A protože odvolací soud částečně zrušil meritorní výrok II. rozsudku okresního soudu, rozhodl originárně o náhradě nákladů řízení před okresním soudem. Odvolací soud předesílá, že nepovažuje za procesní neúspěch (či úspěch) žádného z účastníků řízení zrušení rozsudku okresního soudu v rozsahu uvedeném ve výroku I. písm. a) tohoto rozsudku, neboť žádný z účastníků nezavinil, že o tomto předmětu bylo řízení vůbec vedeno. Ve zbylém rozsahu předmětu řízení pak odvolací soud dospěl k závěru o pouze nepatrném neúspěchu žalobkyně v prvostupňovém řízení (v rozsahu výroku I. rozsudku okresního soudu), v důsledku čehož je žalovaná povinna nahradit žalobkyni ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. náklady řízení v plném rozsahu. Odvolací soud pak zcela souhlasí s jejich vyčíslením učiněným okresním soudem, na něž je možno pro zestručnění v plném rozsahu odkázat. A protože žalobkyně nad rámec takto přiznaných částek náhradu dalších nákladů prvostupňového řízení nepožadovala, přiznal odvolací soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobkyni vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Odvolací soud totiž oproti rozhodnutí okresního soudu pouze zaokrouhlil DPH z přiznaných částek na celé koruny, a to dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

14. Ohledně náhrady nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud ve smyslu § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobkyni, která byla i v rámci odvolacího řízení plně procesně úspěšná, přiznal vůči žalované nárok na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady v celkové výši [částka] sestávají z odměny advokáta zastupujícího žalobkyni za 2 úkony právní služby, a to za sepis vyjádření k odvolání (§ 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu) a za účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu). Výše odměny za jeden úkon právní služby činí v tomto případě částku [částka], a to dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) při tarifní hodnotě [částka] Odvolací soud nepovažuje za účelně učiněný úkon právní služby sepis podání žalobkyně ze dne [datum], neboť má za to, že tyto skutečnosti již měla žalobkyně uvést v rámci samotné žaloby. Jednalo se totiž o doplnění tvrzení týkajících se předání díla a vzniku nároku na cenu díla, tedy skutečností, které je nutno zcela zjevně tvrdit již v žalobě. Pokud tato tvrzení uvedla žalobkyně až následně, nelze proti tomu cokoliv namítat, avšak nelze takto učiněné doplnění žalobních tvrzení považovat za účelně učiněný úkon právní služby, byť se tak stalo na základě výzvy soudu. Obdobně pak odvolací soud nepovažuje za účelně učiněný úkon v podobě porady zástupce žalobkyně s žalobkyní dne [datum] učiněný zjevně za účelem sepisu podání ze dne [datum] Ani jeden z těchto neúčelně učiněných úkonů právní služby tak odvolací soud nepovažuje za honorovatelný. Do nákladů žalobkyně je dále nutno započítat náhradu hotových výdajů jeho zástupce ke každému z výše uvedených dvou úkonů právní pomoci ve výši [částka] (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, vznikl mu ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž nárok na náhradu za 21% DPH z výše zmíněných nákladů v celkové výši [částka], a to v částce [částka]. K zaplacení částky náhrady nákladů odvolacího řízení [částka] pak odvolací soud zavázal žalovanou výrokem III. tohoto rozsudku.

15. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, neboť pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebylo shledáno žádných důvodů vyplývajících z obsahu spisu a ostatně tyto skutečnosti nebyly žádným z účastníků řízení ani tvrzeny.