15 CO 226/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 36 980 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 7. 2022, č. j. 15 C 53/2022-16,

I. Odvolání žalované proti výroku III. rozsudku okresního soudu se odmítá.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I.: a) co do úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 32 379,75 Kč za dobu od [datum] do [datum] mění následovně: Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 32 379,75 Kč za dobu od [datum] do [datum] se zamítá; b) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 10 743 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení částku 14 857 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 977,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 35 977,50 Kč za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu co do částky 2,50 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a smluvního úroku z prodlení zamítl (výrok II.), žalobkyni zavázal k doplatku soudního poplatku za žalobu ve výši 369 Kč (výrok III.) a uložil žalované náhradu nákladů řízení v částce 12 303,40 Kč (výrok IV.).

2. Proti tomuto rozsudku, pouze však proti výrokům I., III. a IV., podala žalovaná včasné odvolání, jímž se domáhala zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Okresnímu soudu vytýkala nesprávný procesní postup s tím, že rozsudek byl vydán jako předčasný, neboť nebyly splněny podmínky řízení. Okresní soud o věci jednal a rozhodl, aniž by žalobkyně splnila svou poplatkovou povinnost, když na místo soudního poplatku ve výši 1 849 Kč uhradila toliko 1 480 Kč. Za této situace tedy bylo předčasné vyzývat žalovanou k vyjádření se k podané žalobě i zahajovat dokazování ve věci či činit meritorní rozhodnutí. Žalovaná proto označila rozsudek okresního soudu za věcně nesprávný, nezákonný, vadný, nedůvodný, nesprávně odůvodněný i nepřezkoumatelný s tím, že okresní soud učinil také nesprávná skutková zjištění ve vztahu k výši dluhu žalované.

3. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku, když zejména namítala, že svou poplatkovou povinnost splnila řádně a včas a vyměřený doplatek soudního poplatku již zaplatila, ač jí dle jejího názoru neměl být ani vyměřen.

4. Odvolací soud nejprve konstatuje, že jako subjektivně nepřípustné shledal odvolání žalované proti výroku III. rozsudku okresního soudu, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně k doplatku soudního poplatku za řízení. Uvedeným výrokem nebylo rozhodnuto o subjektivních právech a povinnostech žalované a žalovaná se svým odvoláním proto nemohla domoci vydání pro ni příznivějšího rozhodnutí. Odvolací soud proto v této části odvolání žalované proti výroku III. rozsudku okresního soudu dle ust. § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.

5. Naopak jako subjektivně přípustné shledal odvolací soud odvolání žalované proti výrokům I. a IV. rozsudku okresního soudu, v této části rozhodnutí okresního soudu, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, přezkoumal ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné pouze částečně a z jiných než z uplatněných důvodů.

6. Z obsahu spisu se podává, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným okresnímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 36 980 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 1 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 35 980 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. Skutkově tvrdila, že mezi účastníky jako podnikateli byla dne [datum] uzavřena za použití elektronických prostředků smlouva o úvěru na částku 38 270 Kč a za úrok ve výši 4 903 Kč splatný ve 12 měsíčních splátkách po 3 598 Kč počínaje dnem [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná žalobkyni řádně a včas nezaplatila třetí splátku úvěru splatnou dne [datum], zaslala žalobkyně žalované dne [datum] předžalobní výzvu, v níž poskytnutý úvěr v důsledku prodlení žalované v souladu se smlouvou předčasně zesplatnila s okamžitou účinností a rovněž v souladu s článkem IV. bodem 5.

2. úvěrové smlouvy uplatnila vůči žalované smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za předčasné zesplatnění úvěru. Žalobkyni tak vznikla vůči žalované pohledávka odpovídající součtu nesplacené části poskytnutého, úvěru včetně úroku ve formě pevné částky a smluvní pokuty v celkové částce 36 980 Kč, k jejíž úhradě žalobkyně žalovanou v předžalobní výzvě vyzvala a na níž žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Okresní soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení a v souladu s ust. § 115a o. s. ř. ve věci rozhodoval bez nařízení jednání. Na základě žalobkyní předložených listin pak po skutkové stránce zjistil, že účastníci uzavřeli jako podnikatelé prostředky elektronické komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 38 270 Kč na účet dodavatele žalované č. [bankovní účet] za účelem úhrady pohledávky za zboží, služby nebo jiné plnění objednané žalovanou u dodavatele a žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni zaplatit spolu s úrokem ve výši pevné částky 4 093 Kč formou 12 měsíčních splátek po 3 597,75 Kč splatných vždy k poslednímu dni v měsíci počínaje dnem [datum]. V článku III. odstavec 3 úvěrové smlouvy bylo ujednáno, že v případě prodlení žalované se splácením úvěru, popř. kterékoliv jeho části, vzniká žalobkyni vůči žalované nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení s tím, že úrokem z prodlení bude úročena celá řádně a včas nesplacená část úvěru, včetně sjednaného úroku. V článku IV. odstavci 4 úvěrové smlouvy bylo mimo jiné ujednáno, že porušení kterékoliv z povinností sjednaných ve smlouvě je považováno za podstatné a v takovém případě dle článku IV. odstavec 5 úvěrové smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované okamžité splacení úvěru včetně úroku a jednostranně určit lhůtu k takovému splacení (bod 5.1 smlouvy), jakož i požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč za předčasné zesplatnění úvěru dle bodu 5.1 (bod 5.2 úvěrové smlouvy). Dne [datum] žalobkyně poukázala na účet uvedený ve smlouvě částku 38 270 Kč. Žalovaná uhradila pouze první dvě splátky, avšak řádně a včas nezaplatila třetí splátku úvěru splatnou dne [datum]. Následně žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a současně i emailem dne [datum] předžalobní výzvu, v níž poskytnutý úvěr v důsledku prodlení žalované předčasně zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě nesplacené části úvěru v celkové výši 35 980 Kč se smluvní úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky, jakož i k úhradě smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč za předčasné zesplatnění úvěru, a to okamžitě, žalovaná však na dlužnou částku ničeho nezaplatila.

7. Po právní stránce okresní soud posoudil smluvní vztah účastníků jako platnou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z. uzavřenou mezi dvěma podnikateli, kterou žalovaná porušila nezaplacením třetí splátky úvěru splatné ke dni [datum], v důsledku čehož vzniklo žalobkyni v souladu se smlouvou právo požadovat okamžité splacení nesplacené části úvěru, včetně úroku a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč za předčasné zesplatnění úvěru, což žalobkyně s okamžitou platností učinila v předžalobní výzvě ze dne [datum], zaslané žalované emailem i poštou. Protože žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas a dostala se do prodlení počínaje dnem [datum], vznikl žalobkyni v souladu s článkem III. odstavec 3 úvěrové smlouvy nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % za každý den prodlení s tím, že úročena byla celá řádně a včas nesplacená část úvěru, včetně sjednaného úroku. Co do jistiny žalované částky shledal okresní soud žalobu důvodnou, a to až na částku 2,50 Kč s požadovaným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že celá řádně a včas žalovanou nesplacená část úvěru, včetně sjednaného smluvního úroku, nečinila 35 980 Kč, nýbrž 35 977,50 Kč, k níž okresní soud dospěl tak, že od žalobkyní poskytnutých peněžních prostředků ve výši 38 270 Kč a sjednaného úroku pevnou částkou ve výši 4 903 Kč, tedy celkem částky 43 173 Kč, odečetl dvě žalovanou uhrazené splátky po 3 597,75 Kč, které nezaokrouhloval s tím, že k takovému postupu nebyl důvod. Po připočtení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč pak žalobě vyhověl co do částky 36 977,50 Kč, naopak co do částky 2,50 Kč s úrokovým příslušenstvím žalobu v odvoláním nenapadeném výroku II. zamítl. Dále konstatoval, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě smluvní pokuty v předžalobní výzvě ze dne [datum] zaslané poštou. Tato se při řádném doručování dostala do dispozice žalované nejpozději třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum], přičemž jako dostatečnou lhůtu k plnění okresní soud vyhodnotil lhůtu alespoň 7 dnů, kterou je ve smyslu ust. § 1958 o. z. možno považovat za lhůtu bez zbytečného odkladu. Žalovaná tak měla smluvní pokutu uhradit nejpozději do [datum], a protože tak neučinila, dostala se dnem následujícím, tj. počínaje dnem [datum], do prodlení a dle § 1970 o. z. má povinnost uhradit žalobkyni také úrok z prodlení v požadované výši 10,75 % ročně. Okresní soud proto žalobu jako nedůvodnou v části uplatněného úroku z prodlení z částky 1 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] v odvoláním nenapadeném výroku II. rozsudku okresního soudu zamítl. Současně okresní soud vyzval žalobkyni k doplatku soudního poplatku za žalobu ve výši 369 Kč, když řízení bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, spolu s nímž žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 1 480 Kč, tento však nebyl vydán. Doplatek soudního poplatku dle položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků do výše dle položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, tj. do částky 1 849 Kč, pak činil částku právě částku 369 Kč. Výrok IV. o nákladech řízení okresní soud odůvodnil poukazem na ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyně měla v řízení neúspěch pouze v nepatrné části, a proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení, kterou okresní soud vyčíslil na částku 12 303,40 Kč.

8. U odvolacího jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích.

9. Předně odvolací soud k odvolacím námitkám žalované konstatuje, že řízení před okresním soudem netrpělo žádnou vadou mající původ v nedostatku podmínek řízení, pro který je soud povinen v kterékoliv fázi řízení toto řízení dle ust. § 104 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastavit. Pokud pak jde o poplatkovou povinnost žalobkyně, tato činila v okamžiku zahájení řízení, tj. k datu podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, částku 1 480 Kč dle položky 2 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, kterou žalobkyně zaplatila, a tudíž beze zbytku splnila. Povinnost k úhradě doplatku soudního poplatku, uložená v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., pak vyvstala v souvislosti se skutečností, že okresní soud návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl a v řízení pokračoval. Pro tyto případy poplatkový zákon v položce 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků stanoví, že pokud nebyl vydán elektronický platební rozkaz, doměří soud poplatek podle položky 1. V tomto případě žalobce jakožto poplatník ztrácí výhodu„ slevy na soudním poplatku“ stanovené pro návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž by jej však soud v takovém případě vyzval k doplatku soudního poplatku dle § 9 odst. 1 poplatkového zákona, a pro případ jeho nezaplacení řízení zastavil. Doplatek soudního poplatku totiž není splatný podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, nýbrž v souladu s citovaným ust. § 4 odst. 1 písm. j) poplatkového zákona až v souvislosti s rozhodnutím soudu ve věci samé. Nejedná se totiž o případy, kdy by žalobkyně zaplatila poplatek v nesprávné výši a měla být vyzvána k jeho doplacení pod hrozbou zastavení řízení, ale o případ, kdy nedoplatek na poplatku vznikl až v souvislosti s nevydáním elektronického platebního rozkazu a pokračováním v řízení. Okresní soud se tedy poté, co se rozhodl nevyhovět návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a pokračovat v řízení bez další výzvy k zaplacení doplatku soudního poplatku, nedopustil žádného žalovanou vytýkaného procesního pochybení a správně doplatek soudního poplatek vyměřil žalobkyni až spolu s rozhodnutím věci samé (srovnej usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013).

10. U odvolacího jednání odvolací soud v souladu s ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování smlouvou o úvěru ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] – splátkového kalendáře, předžalobní výzvou ze dne [datum] a emailem ze dne [datum], a to ve smyslu ust. § 129 odst. 1 o. s. ř. předložením uvedených listin účastníkům k nahlédnutí, a konstatuje, že okresní soud z jednotlivých důkazních prostředků učinil správná skutková zjištění, která odvolací soud dále doplnil, jak bude uvedeno níže.

11. Po takto částečně zopakovaném dokazování pak odvolací soud považuje za správný závěr okresního soudu, že mezi účastníky jako podnikateli při jejich podnikatelské činnosti byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., kterou žalobkyně splnila, když na účet uvedený ve smlouvě o úvěru vyplatila dne [datum] částku 38 270 Kč, naopak žalovaná tuto smlouvu porušila, když nezaplatila žalobkyni v pořadí třetí splátku úvěru ve výši 3 597,75 Kč splatnou k datu [datum]. Žalobkyně proto využila svého práva sjednaného v článku IV. odst. 5 úvěrové smlouvy a úvěrový dluh žalované z předmětné úvěrové smlouvy předčasně zesplatnila, když tento k uvedenému dni činil částku 35 977,50 Kč, neboť žalovaná na celkový závazek z předmětné úvěrové smlouvy k vrácení jistiny úvěru ve výši 38 270 Kč a závazek k úhradě úroku sjednaného pevnou částkou 4 903 Kč, tedy celkem částky 43 173 Kč zaplatila dvě splátky po 3 597,75 Kč, tedy celkem 7 195,50 Kč. Současně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč za předčasné zesplatnění úvěru sjednaného v bodě 5.2 úvěrové smlouvy. Celkem tak dluh žalované z předmětné úvěrové smlouvy představuje částku 35 977,50 Kč. Pokud žalovaná v podaném odvolání namítala, že okresní soud nesprávně zjistil výše dluhu žalované z této smlouvy, pak před nástupem účinků koncentrace řízení netvrdila a neprokázala žádné skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že na svůj dluh z předmětné úvěrové smlouvy uhradila více a že tento tedy činí méně než částku uvedenou okresním soudem v odvoláním napadeném výroku I. jeho rozhodnutí.

12. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého úvěrového dluhu, vznikla jí dále povinnost zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení sjednaný pro případ úvěrového dluhu v bodě IV. odstavec 3 ve výši 0,05 % za každý den prodlení, který žalobkyně uplatnila již za období od [datum] až do zaplacení. Na rozdíl od soudu okresního má však odvolací soud za to, že k datu [datum] byla žalovaná v prodlení pouze s úhradou v pořadí třetí sjednané splátky úvěru ve výši 3 597,75 Kč, neboť žalobkyně realizovala své právo k zesplatnění úvěru až výzvou ze dne [datum] doručenou žalované e-mailem na e-mailovou adresu žalované uvedenou ve smlouvě o úvěru téhož dne, přičemž doručení tohoto úvěru žalovaná při současně takto sjednaném způsobu komunikace smluvních stran (článek V odstavec 2 úvěrové smlouvy) v řízení nezpochybnila. Naopak k datu [datum] úvěrový dluh ve výši 32 379,75 Kč splatný nebyl.

13. Žalobkyně se ve výzvě k plnění ze dne [datum] domáhala úhrady úvěrového dluhu i smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč okamžitě. Tuto lhůtu odvolací soud vyložil analogicky ve smyslu ust. § 1959 odst. 2 o. z. jako lhůtu v trvání 5 pracovních dnů po doručení této výzvy, tj. lhůtu do úterý [datum]. Pokud žalovaná do uvedeného data žalobkyni dlužnou částku nezaplatila, dostala se do prodlení s úhradou zesplatněné části úvěru v částce 32 379,75 Kč od [datum] a počínaje tímto dnem až do zaplacení jí proto vznikla z uvedené částky povinnost zaplatit žalobkyni sjednaný úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně. Pokud jde o smluvní pokutu, která se stala splatnou k témuž dni, okresní soud přiznal úrok z prodlení až od data [datum], aniž by zamítnutí úroku z prodlení z částky 1 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] žalobkyně napadla odvoláním, v této části proto rozhodnutí okresního soudu nebylo přezkumu odvolacího soudu otevřeno. Jak již konstatoval okresní soud, ač k datu počátku prodlení žalované s úhradou smluvní pokuty, tj. k datu [datum], resp. [datum], činila zákonná sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11,75 % ročně, žalobkyně se v řízení domáhala úhrady úroku z prodlení pouze ve výši 10,75 % ročně, přičemž soud je ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. žalobou vázán a nemůže proto přiznat více, než kolik bylo v řízení uplatněno.

14. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud v souladu s ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek okresního soudu ve výroku I. co do úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 32 379,75 Kč za dobu od [datum] do [datum] změnil tak, že v této části žalobu zamítl, ve smyslu ust. § 219 o. s. ř. ve zbývajícím rozsahu výrok I. rozsudku okresního soudu jako správný potvrdil.

15. Současně se změnou napadeného rozsudku odvolací soud originárně rozhodoval o náhradě nákladů řízení před okresním soudem ve smyslu ust. § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. a dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. uložil žalované zaplatit žalobkyni, procesně neúspěšné pouze v nepatrné části, plnou náhradu těchto nákladů řízení v částce 10 743 Kč sestávající z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 849 Kč, z náhrady odměny za právní zastoupení žalobkyně u dvou úkonů právní služby, a to u přípravy a převzetí zastupování a sepisu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, po 2 580 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a d), § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif), z náhrady odměny za další úkon právní služby, a to sepis předžalobní upomínky ve formě jednoduché výzvy k plnění, ve výši ½ sazby mimo smluvní odměny v částce 1 290 Kč (§ 11 odst. 1 písm. j), § 7 bod 5 advokátního tarifu), z náhrady paušálních výdajů zástupce žalobkyně k uvedeným třem úkonům právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% DPH z částky 7 350 Kč ve výši 1 544 Kč (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu).

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že i v odvolacím řízení převážně úspěšné žalobkyni byla na těchto nákladech přiznána plná náhrada v částce 14 857 Kč sestávající z náhrady odměny za právní zastoupení žalobkyně u dvou úkonů právní služby, a to u sepisu vyjádření k odvolání žalované a účasti u jednání odvolacího soudu, po 2 580 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) a d), § 7 bod 5 advokátního tarifu), z náhrady paušálních výdajů zástupce žalobkyně k uvedeným dvěma úkonům právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), z náhrady cestovních výdajů zástupce žalobkyně k jednání odvolacího soudu z [obec] do Ostravy a zpět osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], s průměrnou spotřebou nafty dle technického průkazu vozidla ve výši 3,9 l /100 km, v ceně pohonných hmot dle vyhl. č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. 116/2022 Sb., v částce 47,10 Kč l nafty a náhradě za opotřebení v částce 4,70 Kč km, při ujetí celkem 752,40 km na trase v obou směrech, náhrada cestovních výdajů zástupce žalobkyně celkem ve výši 4 918 Kč, z náhrady ztráty času stráveného na této cestě v obou směrech za 16 započatých půlhodin po 100 Kč (§ 14 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% DPH z částky 12 278 Kč ve výši 2 579 Kč (§14a odst. 1 advokátního tarifu).