15 CO 227/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částky 67 895,90 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 9. 8. 2022, č. j. 21 C 207/2022-49,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. v napadeném rozsahu, tj. co do částky 29 697 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 451,93 Kč: a) co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 29 697 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 451,93 Kč potvrzuje; b) co do částky 29 697 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení mění následovně: Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 697 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na poměrnou náhradu nákladů odvolacího řízení částku 5 522 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zcela zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 67 895,90 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I.), a dále nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Žalobkyně své žalobou uplatněné nároky odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce částky 35 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 8 577 Kč, s odměnou za zpracování a doručení ve výši 8 270 Kč a s poplatkem za administrativní činnost ve výši 11 232 Kč. Žalovaná se zavázala hradit měsíčně částku 3 505 Kč, a to po dobu 18 měsíců, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila celkem 5 303 Kč a dluží tak nadále částku 31 495 Kč na jistině, částku 23 250,80 Kč na dlužném poplatku, částku 12 786,97 Kč na kapitalizovaném úroku, částku 5 782 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení, a dále běžící úrok ve výši 29 % ročně z částky 31 495 Kč od [datum] a běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 31 495 Kč od [datum]. Původní věřitel dále se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce částky 17 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 2 931 Kč, s odměnou za zpracování a doručení ve výši 4 104 Kč a s poplatkem za administrativní činnost ve výši 7 587 Kč. Žalovaná se zavázala hradit týdně částku 528 Kč, a to po dobu 60 týdnů, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila celkem 18 219 Kč a dluží tak nadále částku 2 697,45 Kč na jistině, částku 10 452,65 Kč na dlužném poplatku, částku 1 521,06 Kč na kapitalizovaném úroku, částku 508,48 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení, a dále běžící úrok ve výši 28 % ročně z částky 2 697,45 Kč od [datum] a běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 697,45 Kč od [datum]. Smlouvou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek vyplývajících z obou smluv o zápůjčkách na žalobkyni. Okresní soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny 2 smlouvy o zápůjčce, které posoudil jako spotřebitelské ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) a dospěl k závěru o jejich neplatnosti. Žalobkyně totiž řádně neprokázala (ani po poučení dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – dále jen „o. s. ř.“, poskytnuté jí okresním soudem v rámci jednání dne [datum]), že by původní věřitel řádně zkoumal schopnost žalované zápůjčky splácet. V závislosti na závěru o neplatnosti smluv pak okresní soud ve smyslu § 87 ZoSÚ dovodil, že žalovaná se na úkor žalobkyně nijak neobohatila, neboť na zápůjčky zaplatila vždy více, než kolik od původního věřitele obdržela. Okresní soud proto celou žalobu zamítl.

2. Proti výroku I., pouze však co do částky 29 697 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení kapitalizovaného z částky 29 697 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 5 451,93 Kč, podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude vyhověno i v odvoláním napadeném rozsahu. Nebrojila proti závěru o neplatnosti smluv o zápůjčkách, avšak nesouhlasila se zjištěním okresního soudu o tom, že žalovaná na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uhradila částku 77 648,80 Kč. Žalobkyně namítala, že již v podané žalobě uvedla, že žalovaná na smlouvu ze dne [datum] uhradila částku 5 303 Kč. K tomu žalobkyně již k žalobě doložila přehled plateb (Tabulku umoření), k níž dále uvedla, že vždy poslední řádek s datem [datum] neuvádí poslední platbu žalované, ale jedná se pouze o přehledový řádek, ve kterém jsou uvedeny zbývající části dluhu představované neuhrazenou částí dluhu. Jedná se tak o částku, která byla postoupena v rámci smlouvy o postoupení a nejedná se tak o součet úhrad žalované nebo její další platbu. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení části nesplacené jistiny zápůjčky u smlouvy ze dne [datum] ve výši 29 697 Kč (neboť z jistiny ve výši 35 000 Kč dosud splatila pouze 5 303 Kč), a to včetně úroku z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu ve výroku I. v odvoláním napadeném rozsahu (tedy co do částky 29 697 Kč s úrokovým příslušenstvím) a v závislém výroku II. o náhradě nákladů řízení, včetně řízení jeho vydání předcházejícího. Při přezkumu postupoval odvolací soud dle § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 o. s. ř. Vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. odvolací soud neshledal, jejich existenci pak nenamítali ani účastníci řízení. Odvolací soud pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné, byť pouze zčásti.

5. Odvolací soud souhlasí se všemi skutkovými zjištěními učiněnými okresním soudem, na něž je možno pro zestručnění plně odkázat. Výjimku tvoří skutkové zjištění okresního soudu o výši částky, která byla žalovanou zaplacena na smlouvu o zápůjčce ze dne [datum]. V tomto smyslu pak odvolací soud dle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování. Skutková zjištění učiněná z jednotlivých důkazů pak odvolací soud uvádí pro větší přehlednost níže, v rámci právního hodnocení věci.

6. Odvolací soud pak předesílá, že předmětem odvolacího řízení byl pouze nárok žalobkyně vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], a proto se odvolací soud druhou smlouvou o zápůjčce ani nezabýval. V projednávané věci dospěl okresní soud k závěru o neplatnosti této smlouvy, neboť žalobkyně neprokázala, že její předchůdkyně (zapůjčitelka) před uzavřením těchto smluv se žalovanou, jakožto spotřebitelkou, splnila povinnost řádně posoudit její úvěruschopnost ve smyslu § 86 ZoSÚ s tím, že jde o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti dle § 580 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). S tímto závěrem pak odvolací soud plně souhlasí a ani sama žalobkyně jej v odvolání nijak nenapadala.

7. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího uvedené v § 86 odst. 1 ZoSÚ je nutno aplikovat rovněž § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, který ukládá spotřebiteli povinnost vrátit poskytovanou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Dle názoru odvolacího soudu má citované ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ jakožto ustanovení speciální přednost před obecným ustanovením § 2993 věty druhé o. z., které pro celkové vypořádání neplatné smlouvy předpokládá aktivitu žalované, tedy námitku vzájemného plnění ve formě požadavku žalované, aby byla vypořádána veškerá plnění, které sama žalobkyni, resp. její předchůdkyni, poskytla. V tomto ohledu je možno odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.

8. Okresní soud v projednávané věci dovodil, že předchůdkyně žalobkyně na základě neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] poskytla žalované finanční plnění ve výši 35 000 Kč s tím, že žalovaná podle této smlouvy zaplatila částku 77 648,80 Kč Tyto skutkové závěry okresního soudu nepovažuje odvolací soud za správné, neboť neodpovídají tvrzením žalobkyně ani nevyplývají ze žádného z důkazů předložených žalobkyní a v řízení provedených. Naopak odvolací soud akcentuje zjištění, která učinil z Tabulky umoření vztahující se ke smlouvě ze dne [datum], a kterou žalobkyně založila do spisu již v řízení před okresním soudem. Z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo] odvolací soud zjistil, že žalovaná zaplatila v době od [datum] do [datum] na smlouvu [číslo] celkem částku 5 303 Kč. Ostatně ani sama žalobkyně v žalobě netvrdila žádné další platby ze strany žalované. Pokud je v posledním řádku Tabulky umoření uvedena částka 72 545,80 Kč, pak se nejedná o platbu žalované, ale o vyčíslení pohledávky (dluhu žalované), která byla předmětem postoupení na žalobkyni. Přitom je nutno zdůraznit, že pokud jde o procesní břemeno tvrzení a důkazní, toto se na straně žalobkyně váže pouze k výši platby poskytnuté žalované, jakož i k důvodu této platby a není její povinností tvrdit ani prokazovat, zda či jakou částku žalovaná na úhradu dlužné částky zaplatila. Břemeno tvrzení a důkazní ohledně úplného či částečného splnění dluhu totiž tíží žalovanou, která byla v tomto ohledu v průběhu řízení zcela nečinná.

9. Poskytla-li pak původní věřitelka žalované podle neplatné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] částku 35 000 Kč, z níž žalovaná uhradila dle doložených skutečností částku 5 303 Kč, je povinna v souladu s § 87 odst. 1 ZoSÚ žalobkyni zaplatit částku 29 697 Kč.

10. K zesplatnění tohoto nároku žalobkyně došlo podle odvolacího soudu prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne [datum]. V ní byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu vyplývajícího z předmětné smlouvy o zápůjčce ve lhůtě do [datum]. Tato výzva byla odeslána žalované dne [datum] Odvolací soud považuje již za notorietu, že zásilky podané na poště jsou doručeny adresátovi nejpozději třetí pracovní den po jejich odeslání, tedy v tomto konkrétním případě dne [datum], tedy ještě před uplynutím lhůty stanovené k zaplacení. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že žalobkyni vznikl vůči žalované ve smyslu § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky 29 697 Kč ode dne následujícího po zesplatnění, tedy od [datum]. Současně lhůtu k plnění do [datum] považuje odvolací soud za lhůtu přiměřenou možnostem žalované k plnění, jak má na mysli § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ. V průběhu řízení totiž žalovaná nijak netvrdila (natož aby prokázala), že by zaplacení celé dlužné jistiny najednou v době do [datum] neodpovídalo jejím možnostem, přičemž tato skutečnost ani jinak nevyšla v průběhu řízení najevo.

11. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud odvoláním napadený výrok I. rozsudku okresního soudu co do částky 29 697 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že v této části výrokem I. písm. b) tohoto rozsudku žalobě vyhověl.

12. Ve zbylém rozsahu pak odvolací soud výrokem I. písm. a) tohoto rozsudku potvrdil dle § 219 o. s. ř. odvoláním napadenou zbylou část výroku I. rozsudku okresního soudu jako věcně správnou.

13. Současně se změnou napadeného rozsudku odvolací soud dle § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. originárně rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení před okresním soudem tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť i s ohledem na změnu rozsudku byla v řízení procesně úspěšnější žalovaná, které v tomto řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly.

14. Naopak v odvolacím řízení byla procesně úspěšnější žalobkyně, které tak v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží poměrná náhrada nákladů odvolacího řízení. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu celé jistiny ve výši 29 697 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni rozhodnutí odvolacího soudu částkou 6 211,20 Kč. Naopak nebyla procesně úspěšná co do úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni rozhodnutí odvolacího soudu v částce 6 105,10 Kč. Žalobkyně tak byla procesně úspěšná co do částky 35 908,20 Kč (tedy v rozsahu 85,5 %) a procesně neúspěšná co do částky 6 105,10 Kč (tedy v rozsahu 14,5 %). Po odečtení procesního neúspěchu žalobkyně od jejího procesního úspěchu má tedy žalobkyně vůči žalované nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu 71 %. Žalobkyni vznikly v odvolacím řízení náklady v celkové výši 7 777 Kč sestávající z odměny advokáta za zastoupení žalobkyně za dva úkony právní služby, a to za sepis odvolání (dle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – dále jen„ advokátní tarif“) a účast u jednání odvolacího soudu (dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) po 2 300 Kč, a to dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. advokátního tarifu při tarifní hodnotě 29 697 Kč, z náhrady paušálních výdajů zástupce žalobkyně k uvedeným dvěma úkonům právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, z náhrady za 21% DPH z výše uvedených částek 5 200 Kč ve výši 1 092 Kč dle 137 odst. 3 o. s. ř. a z náhrady za zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 1 485 Kč. Z celkových nákladů ve výši 7 777 Kč pak má žalobkyně vůči žalované nárok na náhradu 71 %, tedy na částku 5 522 Kč. K jejímu zaplacení odvolací soud zavázal žalovanou výrokem III. tohoto rozsudku.

15. Odvolací soud zavázal žalovanou k zaplacení žalované částky včetně náhrady nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, či povolení splátek, neshledal odvolací soud jakéhokoliv podkladu ve spisovém obsahu.