15 CO 235/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa , PSČ obec o zaplacení částky částka s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 18. 5. 2021, č. j. 24 C 65/2021-22,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. v napadeném rozsahu, tj. co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení mění následovně: Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu co do částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum], stejně jako co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl (výrok II.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku, pouze však proti výroku II. co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude vyhověno i v odvoláním napadeném rozsahu. Nebrojila proti závěru o neplatnosti úvěrové smlouvy, avšak nesouhlasila se zjištěním okresního soudu o tom, že žalovaná na základě předmětné smlouvy o zápůjčce uhradila žalobkyni celkem částku [částka], a tudíž z poskytnuté částky ve výši [částka] zbývá uhradit částku [částka]. Namítala, že již v podané žalobě uvedla, že žalovaná na předmětnou smlouvu o zápůjčce uhradila pouze částku [částka], a to do postoupení pohledávky současné žalobkyni. Po postoupení pohledávky na úhradu dluhu nebylo ničeho zaplaceno. K tomu žalobkyně doložila přehled plateb ze dne [datum], k němuž dále uvedla, že řádek s pořadovým [číslo] datem [datum] neuvádí poslední platbu žalované, jedná se pouze o jakýsi přehledový řádek, ve kterém jsou uvedeny zbývající části dluhu. Částka [částka] tedy představuje neuhrazenou část dluhu, tj. postoupenou částku, nikoliv součet úhrad žalované nebo její další platbu. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení části nesplacené jistiny zápůjčky ve výši [částka] ([částka] mínus [částka]), a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.

3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu ve výroku II. v napadeném rozsahu a v závislém výroku o náhradě nákladů řízení, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Skutkově tvrdila, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka], kdy žalovaná se zavázala tuto zápůjčku, zvýšenou o částku [částka] představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za zpracování a doručení ve výši [částka] a za administrativní činnost ve výši [částka], zaplatit v 60 týdenních splátkách po [částka] s tím dále, že poslední splátka měla být zaplacena dne [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradila dne [datum], když do postoupení pohledávky uhradila celkem částku [částka]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku [částka] a dlužný poplatek [částka]. Původní věřitel postoupil nároky z předmětné smlouvy o zápůjčce současné žalobkyni. Po datu postoupení pohledávky nebylo na předmětnou pohledávku ničeho hrazeno. Žalovaná částka ve výši [částka] sestává z dlužné jistiny ve výši [částka], z dlužné částky poplatku ve výši [částka], z kapitalizovaných úroků ve výši [částka], z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], kdy dále je předmětem žaloby smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny úvěru v částce [částka] od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z téže částky za téže období. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. Okresní soud po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní po skutkové stránce dovodil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši [částka], žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku [částka] v 60 týdenních splátkách po [částka] a poslední splátkou ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne [datum] postoupila původní věřitelka, společnost [právnická osoba], žalobkyni pohledávku za žalovanou z výše uvedené zápůjčky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo žalované odesláno dne [datum] a výzva k plnění ze dne [datum] byla odeslána dne [datum]. Z tvrzení žalobkyně dle okresního soudu vyplynulo, že žalovaná uhradila její předchůdkyni částku [částka] ([částka] - [částka]).

7. V rámci právního posouzení věci pak okresní soud dospěl k závěru, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně, resp. její předchůdkyně, posuzovala schopnost žalované jakožto spotřebitelky splácet poskytnutou zápůjčku ve smyslu ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), a protože se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla být poučena podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání prověřování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr (půjčku či zápůjčku). Proto okresní soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 o. z.).

8. Současně okresní soud dospěl k závěru, že žalobě lze částečně vyhovět z titulu bezdůvodného obohacení, a proto s odkazem na ust. § 2991 o. z. zavázal žalovanou vydat žalobkyni z poskytnutých peněžních prostředků nevrácenou částku, která činí [částka] ([částka] - [částka]). Splatnost této částky za situace, kdy nebyla prokázána dřívější výzva žalobkyně k vydání bezdůvodného obohacení, doručená do dispozice žalované, odvodil okresní soud od doručení žaloby dne [datum] s tím, že žalovaná byla povinna vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté, tj. [datum] (§ 1958 o. z.) a následujícím dnem, tj. dnem [datum] se žalovaná dostala do prodlení a vznikla jí současně povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně. Ve zbytku pak okresní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl s odůvodněním, že z neplatné smlouvy o zápůjčce žalobkyni další nároky nevznikly, včetně nároku na sjednané poplatky. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované prokazatelně žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.

9. U odvolacího jednání žalobkyně setrvala na svém procesním stanovisku.

10. Odvolací soud v souladu s ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování tabulkou umoření vystavenou dne [datum], ze které zjistil, že žalovaná čerpala dne [datum] zápůjčku ve výši [částka], na kterou za období od [datum] do [datum] zaplatila celkem [částka]. Z ostatních provedených důkazů pak okresní soud učinil správná skutková zjištění, na která je možno pro zestručnění odkázat.

11. V projednávané věci dospěl okresní soud k závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, neboť žalobkyně neprokázala, že její předchůdkyně, zapůjčitelka, před uzavřením smlouvy o zápůjčce se žalovanou jakožto spotřebitelkou splnila povinnost řádně posoudit její úvěruschopnost ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ s tím, že jde o neplatnost absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 580 a § 588 o. z.). Tento závěr okresního soudu žalobkyně v odvolání nenapadla. Jeho správností se proto odvolací soud nezabýval.

12. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího uvedené v ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ je nutno aplikovat ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, které ukládá spotřebiteli povinnost vrátit poskytovanou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Dle názoru odvolacího soudu má citované ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ jakožto ustanovení speciální přednost před obecným ustanovením § 2993 věty druhé o. z., které pro celkové vypořádání neplatné smlouvy předpokládá aktivitu žalované, tedy námitku vzájemného plnění ve formě požadavku žalované, aby byla vypořádána veškerá plnění, které sama žalobkyni, resp. její předchůdkyni, poskytla.

13. Okresní soud v projednávané věci dovodil, že předchůdkyně žalobkyně na základě neplatné smlouvy o zápůjčce poskytla žalované finanční plnění ve výši [částka] s tím, že žalovaná podle této smlouvy zaplatila předchůdkyni žalobkyně částku [částka]. Tento skutkový závěr okresního soudu nepovažuje odvolací soud za správný, neboť neodpovídá tvrzením žalobkyně ani nevyplývá ze žádného z důkazů předložených žalobkyní a v řízení provedených. Naopak odvolací soud akcentuje zjištění, která učinil z tabulky umoření předložené žalobkyní již v řízení před okresním soudem, ze které jednoznačně vyplývá, že žalovaná v celkem 5 platbách na předmětnou smlouvu uhradila pouze částku [částka], jak žalobkyně od počátku řízení tvrdila. Další úhradu současně není možno dovozovat pouze ze skutečnosti, že se žalovaná v posuzované smlouvě zavázala věřitelce zaplatit na všech nárocích z uzavřené smlouvy o zápůjčce celkem částku [částka] a v řízení se žalobkyně domáhala na dlužné jistině a dlužném poplatku zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, tj. o [částka] méně, než kolik činí její celkový nárok. Je přitom nutno zdůraznit, že pokud jde o procesní břemeno tvrzení a důkazní, toto se na straně žalobkyně váže pouze k výši platby poskytnuté žalované, jakož i k důvodu této platby a není její povinností tvrdit ani prokazovat, zda či jakou částku žalovaná na úhradu dlužné částky zaplatila, neboť břemeno tvrzení a důkazní ohledně částečného splnění dluhu naopak tíží stranu žalovanou.

14. Poskytla-li původní věřitelka žalované podle neplatné smlouvy o zápůjčce částku [částka], z níž žalovaná uhradila dle doložených skutečností předchůdkyni žalobkyně částku [částka], je povinna v souladu s ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ žalobkyni zaplatit částku [částka], tj. o [částka] více, než kolik bylo rozsudkem okresního soudu v odvoláním nenapadeném výroku I. žalobkyni přiznáno, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který k datu [datum] činil 8,25 % ročně, a to od [datum] do zaplacení. Současně lhůtu k plnění do [datum] odvolací soud považuje za lhůtu přiměřenou možnostem žalované k plnění, jak má na mysli ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ. Opak pak žalovaná v řízení netvrdila ani jinak nevyšel najevo.

15. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud v souladu s ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil rozsudek okresního soudu ve výroku II. v napadeném rozsahu tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení.

16. Současně se změnou napadeného rozsudku odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. originárně rozhodl o náhradě nákladů řízení před okresním soudem tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť i s ohledem na změnu rozsudku byla v řízení procesně úspěšnější žalovaná, které v tomto řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly.

17. Naopak v odvolacím řízení byla procesně zcela úspěšná žalobkyně, které tak v souladu s ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů řízení ve výši [částka] sestávající z odměny za právní zastoupení žalobkyně u dvou úkonů právní služby, a to u podaného odvolání a účasti u jednání odvolacího soudu po [částka] /§ 11 odst. 1 písm. d) a g), § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. - advokátní tarif, z náhrady paušálních výdajů zástupce žalobkyně k uvedeným dvěma úkonům právní služby po [částka] (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), z náhrady za 21% DPH z částky [částka] ve výši [částka] (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu) a z náhrady za zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši [částka].