15 CO 5/2023

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou titul jméno příjmení , titul , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení 11 172,62 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 7. 9. 2022, č. j. 21 C 246/2022-47,

I. Odvolání žalovaného proti výroku II. rozsudku okresního soudu se odmítá.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. zrušuje a v tomto rozsahu se řízení zastavuje.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 486 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), dále žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 172,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum] (výrok II.) a současně zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 973 Kč (výrok III.).

2. Proti celému tomuto rozsudku si žalovaný podal včasné odvolání s tím, že dne [datum] uhradil na účet žalobkyně částku 9 532,62 Kč, čímž byl celý dluh uhrazen. Žalovaný navrhoval zrušení rozsudku okresního soudu.

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že bere žalobu zpět, přičemž v doplnění ze dne [datum] uvedla, že vzala žalobu zpět v celém rozsahu, a to proto, že žalovaná částka byla celá uhrazena před podáním žaloby.

4. Odvolací soud dospěl k závěru, že s ohledem na zpětvzetí žaloby v průběhu odvolacího řízení není namístě projednat odvolání žalovaného věcně.

5. Podle § 222a odst. 1 o. s. ř. vezme-li žalobce za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

6. Podle § 222a odst. 2 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.

7. Odvolací soud považuje za nutné v prvé řadě uvést, že žalovaný svým odvoláním napadl celý rozsudek, a to včetně výroku II., kterým byla žaloba částečně zamítnuta. Subjektivně oprávněn (legitimován) k podání odvolání je přitom pouze ten účastník řízení, kterému nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně zcela vyhověno či mu byla způsobena jiná újma. Přitom existenci případné újmy lze posuzovat pouze z procesního hlediska a v tomto směru je rozhodující výrok soudu prvního stupně. A protože žalovaný byl ve výroku II. procesně úspěšný (žaloba byla v této části zamítnuta), jeho odvolání není proti tomuto výroku subjektivně přípustné. Proto odvolací soud odvolání žalovaného proti výroku II. rozsudku okresního soudu výrokem I. tohoto usnesení podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.

8. S ohledem na odmítnutí odvolání žalovaného co do výroku II. se pak mohl odvolací soud zabývat přezkumem rozsudku okresního soudu pouze ohledně výroků I. a III. Ve smyslu § 206 odst. 1 o. s. ř. totiž nenabývá právní moci pouze rozhodnutí, které je napadeno přípustným odvoláním podaným včas a osobou oprávněnou. S ohledem na závěr o nedostatku oprávnění žalovaného podat si odvolání proti výroku II. rozsudku okresního soudu je nutno dospět k závěru, že v této části již rozsudek nabyl právní moci. Odvolací soud tak mohl odvolacímu přezkumu podrobit jen výrok I. rozsudku okresního soudu a v tomto rozsahu se také mohl zabývat i zpětvzetím žaloby učiněným žalobkyní, tj. ohledně částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Ve zbylém rozsahu (tedy v rozsahu uvedeném ve výroku II. rozsudku okresního soudu) pak bylo zpětvzetí žaloby učiněno až po právní moci rozhodnutí o věci. Rozsudek okresního soudu totiž nabyl právní moci ve výroku II. dne [datum], přičemž na okamžik nabytí právní moci tohoto výroku nemělo vliv podání subjektivně nepřípustného odvolání žalovaným proti výroku II. Pokud tedy žalobkyně učinila zpětvzetí žaloby v rozsahu výroku II. rozsudku okresního soudu podáním doručeným soudu dne [datum], stalo se tak až po právní moci tohoto výroku. Proto o zpětvzetí žaloby v této části nenáleží rozhodnout odvolacímu soudu, ale učiní tak v souladu s § 96 odst. 5 o. s. ř. soud okresní poté, co mu bude věc vrácena odvolacím soudem.

9. Žalovaný pak ve svém podání ze dne [datum] vyslovil se zpětvzetím žaloby souhlas. Odvolací soud proto dle § 222a odst. 1 o. s. ř. zrušil svým výrokem II. tohoto usnesení napadený rozsudek pouze v odvoláním řádně napadeném rozsahu (tedy ve výroku I.), neboť odvolání proti němu bylo podáno včas, osobou oprávněnou a je přípustné. Současně odvolací soud rozhodl o zastavení řízení v tomto rozsahu.

10. Ohledně náhrady nákladů prvostupňového řízení (o němž s ohledem na zrušení části rozsudku okresního soudu v důsledku zpětvzetí žaloby rozhodoval odvolací soud originárně) dospěl odvolací soud k závěru o plném procesním úspěchu žalovaného. Žaloba byla v rozsahu výroku II. zamítnuta a ve zbylém rozsahu (výrok I.) bylo řízení zastaveno z důvodu částečného zpětvzetí žaloby učiněným žalobkyní bez zavinění žalovaného. Žalobkyně totiž ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že důvodem pro zpětvzetí žaloby byla úhrada žalované částky před podáním žaloby. Je tak evidentní, že žalobkyně nepodala žalobu důvodně. Ve smyslu § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. tak má žalovaný v řízení před okresním soudem vůči žalobkyni nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady v této fázi řízení nevznikly, rozhodl odvolací soud dle § 224 o. s. ř. svým výrokem III. tohoto usnesení tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení.

11. V rámci odvolacího řízení je již nutno uvažovat o pouze poměrném úspěchu žalovaného, neboť odvolání žalovaného proti výroku II. bylo odmítnuto, což je nutno považovat za procesní neúspěch žalovaného. Naopak žalovaný byl dle § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. procesně úspěšný v rozsahu výroku I., ohledně něhož vzala žalobkyně bez zavinění žalovaného žalobu částečně zpět v průběhu odvolacího řízení. Odvolací soud kvantifikoval procesní úspěch žalovaného částkou 8 238,47 Kč (jistina 8 000 Kč a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni rozhodnutí odvolacího soudu ve výši 238,47 Kč) a stejně tak i jeho procesní neúspěch, a to částkou 3 761,31 Kč (jistina 3 172,60 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 588,71 Kč). Po odečtení procesního neúspěchu žalovaného (31,3 %) od jeho procesního úspěchu (68,7 %) dospěl odvolací soud k závěru, že žalovaný má vůči žalobkyni nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení v rozsahu 37,4 % Náklady žalovaného v odvolacím řízení činí částku 300 Kč jako paušální náhradu výdajů dle § 1 odst. 3 písm. f) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za sepis odvolání. K odvolacím nákladům žalovaného je dále nutno dále připočítat i zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který nelze v tomto rozsahu vrátit. Z celkové částky odvolacích nákladů žalovaného ve výši 1 300 Kč pak byla žalovanému vůči žalobkyni přiznána náhrada v rozsahu 37,4 %, tedy částka 486 Kč. K zaplacení této částky pak zavázal odvolací soud žalobkyni výrokem IV. tohoto usnesení v souladu s § 224 odst. 1 o. s. ř.

12. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. byla žalobkyně zavázána zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, neboť pro stanovení lhůty delší, či povolení splátek odvolací soud neshledal žádných důvodů.