15 CO 50/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa , PSČ obec proti žalovaným: 1) právnická osoba , IČO sídlem adresa 2) jméno příjmení , narozený dne datum bytem adresa 3) jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa všichni žalovaní zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 7 059,10 EUR s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 10. 2021, č. j. 42 C 206/2020-102, ve znění opravného usnesení ze dne 17. 1. 2022, č. j. 42 C 206/2020-118,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1), 2) a 3) na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 84 899 Kč k rukám zástupce žalovaných do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 7 059,10 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 059,10 EUR od [datum] do zaplacení s tím, že splněním povinnosti jedním ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost ostatních žalovaných (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 164 046,96 Kč (výrok II.).

2. Okresní soud dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby. Po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že mezi stranami sporu byla dne [datum] uzavřena leasingová smlouva, na základě které žalobkyně přenechala žalované 1) do užívání tahač návěsů [anonymizováno 5 slov], [registrační značka], na dobu 48 měsíců a žalovaná 1) se zavázala platit za toto užívání nájemné v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši dle splátkového kalendáře a jedné mimořádné splátce ve výši 4 537,50 EUR Vedle toho byla mezi žalobkyní, žalovanou 1) a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřena smlouva o zůstatkové hodnotě, podle které se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zavázala po ukončení výše uvedené leasingové smlouvy odkoupit předmětné vozidlo od žalobkyně za odprodejní cenu ve výši 31 500 EUR s tím, že tato smlouva byla účinná po dobu od [datum] do [datum]. Obě tyto smlouvy posoudil okresní soud jako platně uzavřené nepojmenované smlouvy dle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dále dovodil, že žalovaní 2) a 3) jako společníci žalované 1) za závazky žalované 1) z leasingové smlouvy převzali ručení. Žalovaná 1) splátky vyplývající z leasingové smlouvy přestala hradit, pročež ze strany žalobkyně došlo k ukončení leasingové smlouvy výpovědí z důvodů porušení povinností žalované 1) a dne [datum] žalovaná 1) vrátila vozidlo žalobkyni na jí určeném místě. V souladu s leasingovou smlouvou, resp. s obchodními podmínkami této smlouvy, pak měla žalobkyně provést finanční vyrovnání závazků, v rámci něhož měla zohlednit podle stanoveného vzorce prodejní cenu vráceného předmětu leasingu ve prospěch žalované 1), dluh žalované 1) na dlužném nájemném do dne předčasného ukončení leasingové smlouvy včetně úroků z prodlení, splátky nájemného do řádného ukončení leasingové smlouvy, včetně zohledněné kalkulované zůstatkové hodnoty předmětu leasingu, dlužné pojistné, dlužné smluvní pokuty a ostatními náklady (tj. přímé náklady související s ukončením leasingové smlouvy, náklady na přehlášení předmětu leasingu, náklady za zprostředkování prodeje předmětu leasingu, náklady spojené s odebráním předmětu leasingu, náklady na přepravné, parkovné, apod). Žalobkyně však po ukončení leasingové smlouvy nepostupovala v souladu se smlouvou o zůstatkové hodnotě, aniž by touto přestala být vázána, a dne [datum] prodala předmět leasingu [právnická osoba] [anonymizováno] za cenu 27 498 EUR bez DPH, kterou pak použila v rámci závěrečného finančního vyrovnání vůči žalované 1). V neprospěch žalované 1) do vyrovnání dále zahrnula dlužné splátky leasingu do doby ukončení smlouvy ve výši 1 644,60 EUR, dlužné havarijní pojištění 89,60 EUR, dlužný úrok z prodlení z dlužných splátek ve výši 689,70 EUR a částku 2 415,70 EUR jako náhradu škody a částku 38 497,90 EUR jako zůstatek nesplacené jistiny. Žalovaná 1) po ukončení leasingové smlouvy uhradila žalobkyni dne [datum] částku 2 041,10 EUR a dne [datum] částku 8 780,40 EUR, přičemž u těchto výslovně určila, že jimi hradí dlužné splátky do ukončení leasingové smlouvy, dlužné úroky z prodlení a dlužné havarijní pojištění.

3. Okresní soud po právní stránce dovodil, že žalobkyně měla vozidlo prodat dle smlouvy o zůstatkové hodnotě [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] za cenu 31 500 EUR, když existence a účinnost dané smlouvy nebyla vázána na leasingovou smlouvu tak, že k naplnění smlouvy dojde pouze v případě řádného ukončení leasingové smlouvy uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Soud přisvědčil obraně žalovaných, že žalobkyně porušila svou povinnost ze smlouvy o zůstatkové hodnotě, jejímiž také byli účastníky, když vozidlo neprodala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] za sjednanou odkupní cenu 31 500 EUR a naopak prodala vozidlo až v roce [rok] za cenu mnohem nižší ve výši 27 498 EUR bez DPH. Okresní soud proto do vyrovnání zahrnul ve prospěch žalovaných nikoliv částku 27 498 EUR, ale částku 31 500 EUR Okresní soud následně posoudil nároky žalobkyně na náhradu škody ve výši 2 415,70 EUR jako nedůvodné a uzavřel, že v rámci závěrečného finančního vyrovnání měla žalobkyně nárok na úhradu částek 1 644,60 EUR za dlužné splátky do ukončení leasingu, 689,70 EUR za dlužné úroky z těchto splátek, 89,60 EUR za dlužné havarijní pojištění a dále na částku 38 497,90 EUR vypočtenou dle bodu 9.10 obchodních podmínek, tedy celkem na částku 40 921,80 EUR. Od této částky bylo třeba odečíst částku 31 500 EUR jako prodejní cenu vozu, kterou mohla žalobkyně dosáhnout, kdyby neporušila svou povinnost vyplývající ze smlouvy o zůstatkové hodnotě, a částku 10 821,50 EUR jako součet plnění ze strany žalované 1) dne [datum] a dne [datum] Okresní soud uzavřel, že žalovaná 1) ke dni rozhodování soudu žalobkyni nedlužila z titulu leasingové smlouvy ničeho a žaloba není po právu.

4. Proti tomuto rozsudku v jeho plném rozsahu podala žalobkyně včasné odvolání s návrhem, aby odvolací soud rozsudek změnil, žalobě zcela vyhověl a uložil žalovaným zaplatit náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně vytýkala okresnímu soudu, že nepřihlédl k protokolu o odebrání předmětu leasingu, z něhož vyplývají relevantní zjištěné závady a poškození vozu, a to prořezaný vzorek zadních pneu, absence závěsu před lůžkem, drobné oděrky kabiny. Dle bodu 2.3 smlouvy o zůstatkové hodnotě muselo být vozidlo v dedikovaném stavu, jinak bude žalobkyně muset postupovat dle bodu 2.

5. Všeobecný stav vozu nesplňoval podmínky stanovené v bodě 2.3 h) co se týká pneumatik a jejich opotřebení či šíři dezénu a v bodě 2.3. n), který hovořil o nepoškozeném interiéru kabiny. Z protokolu o odebrání plyne, že chyběl závěs před lůžkem a drobné oděrky kabiny spadají pod bod 2. 3. n), který dikvalifikuje vozidlo k vrácení. Žalobkyně dále nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že nepřestala být smlouvou o zůstatkové hodnotě vázána, když platnost smlouvy uplynula dnem [datum], a to zapříčiněním žalované 1), která nevrátila vozidlo ve stanovené podobě a kvalitě. Vozidlo bylo nabízeno od [datum] do [datum] za cenu 900 000 Kč, která se blížila ceně 31 500 EUR, následně byla žalobkyně nucena cenu snížit, čímž jí vznikla újma, která jde za žalovanými. Žalobkyně rovněž brojila proti závěrům okresního soudu, který část nároku ve výši 7 367,58 EUR posoudil jako nedůvodné nespecifikované služby, které se netýkají předmětné smlouvy, neboť v době jejich vynaložení k [datum] nemělo být vozidlo vůbec v užívání žalované, i kdyby smlouva o leasingu neskončila předčasně. Žalobkyně namítá, že se jedná o náklady, které jí vznikly porušením povinnosti žalované 1) a projevily se až po předčasném ukončení leasingové smlouvy.

5. Žalovaní v rámci vyjádření k odvolání žalobkyně navrhovali potvrzení rozsudku okresního soudu jako správného. Poukazovali na to, že tvrzení žalobkyně, že nebyly splněny podmínky pro vrácení vozidla dle smlouvy o zůstatkové hodnotě z důvodu, je tvrzením zcela novým. Žalovaní v řízení prokázali, že vozidlo řádně servisovali, vozidlo navíc bylo v záruce, žalovaní chtěli před zahájením řízení sami věc řešit aktivně a stále se po žalobkyni domáhali vysvětlení požadovaných částek, čehož se jim nedostalo, tak zaplatili před zahájením řízení to, co sami považovali za důvodné. Smlouva o zůstatkové hodnotě trvala i po zániku leasingové smlouvy a kupec byl připraven vozidlo za sjednanou cenu odkoupit. Snížení ceny tím, že vozidlo bylo prodáno jiné osobě za mnohem nižší částku, nelze klást k tíži žalovaných. Nárok žalobkyně na náhradu škody nebyl žalobkyní po poučení soudem v řízení řádně ani vylíčen a prokázán.

6. Odvolací soud považuje odvolání žalobkyně za včasné, podané osobou subjektivně legitimovanou a rovněž za odvolání přípustné.

7. Odvolací soud proto k odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek okresního soudu v plném rozsahu, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, přičemž při svém přezkumu postupoval dle ustanovení § 212 odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je nedůvodné a jsou splněny podmínky pro potvrzení napadeného rozsudku dle § 219 o. s. ř.

8. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že v řízení zahájeném dne [datum] se žalobkyně vůči žalovaným 1), 2) a 3) domáhala zaplacení částky 7 059,10 EUR s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost ostatních žalovaných. Tvrdila, že žalovaná částka je dluhem z leasingové smlouvy [číslo] o operativním leasingu, jehož předmětem byl tahač návěsů [anonymizováno 5 slov], rok výroby [rok] (dále jen„ předmět leasingu“) kterou uzavřela dne [datum] s žalovanou 1), přičemž žalovaní 2) a 3) převzali za závazky žalované 1) z leasingové smlouvy ručení, a proto za dluh žalované 1) odpovídají jako ručitelé. Z důvodu nesplácení leasingových splátek žalobkyně od leasingové smlouvy odstoupila ke dni [datum], předmět leasingu žalované 1) odebrala a následně zpeněžila za částku 27 498 EUR. Následně žalobkyně provedla dle dohodnutých podmínek finanční vyrovnání z leasingové smlouvy, do něhož zahrnula na stranu dluhů dlužné leasingové splátky do dne ukončení smlouvy ve výši 1 644 EUR, zůstatek nesplacené jistiny 38 497,90 EUR, dlužné havarijní pojištění ve výši 89,60 EUR, úrok z prodlení z jistiny ke dni odstoupení ve výši 689,70 EUR a náhradu škody ve výši 2 415,70 EUR dle čl. 9 11. obchodních podmínek operativního leasingu (dále jen„ OPOL“), celkem dluhy ve vyrovnání činily 43 337,50 EUR. Na stranu získaných plnění zahrnula prodejní cenu předmětu leasingu ve výši 27 498 EUR a platbu žalované 1) ze dne [datum] ve výši 8 780,40 EUR, rozdíl ve výši 7 059,10 EUR žalovaní nezaplatili ani po předžalobní výzvě. K obraně žalovaných stran garantované odkupní ceny předmětu leasingu namítala, že dle smlouvy o zpětném odkupu nebylo možno postupovat, protože leasing byl ukončen z důvodu porušení povinností žalované 1) a nebylo možno dodržet podmínky garance. Nadto dle OPOL byla oprávněna prodat vozidlo jakékoliv třetí osobě a následně provést finanční vypořádání. Dále tvrdila, že vozidlo bylo předáno ve velmi špatném technickém stavu.

9. Žalovaní v řízení před okresním soudem navrhovali zamítnutí žaloby, nesouhlasili s tím, že dluží žalobkyni 7 0549,10 EUR, namítali, že ve finančním vyrovnání jsou zahrnuty částky, na které nemá žalobkyně nárok, tyto ani řádně na žádost žalované 1) neodůvodnila a nedoložila. Dále namítali, že byla k leasingové smlouvě uzavřena Smlouva o zůstatkové hodnotě, dle níž byla garantována [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] odkupní cena vozidla po ukončení leasingu ve výši 31 500 EUR, přesto žalobkyně vozidlo prodala jinému subjektu za nepřiměřeně nízkou cenu. Nesouhlasili s argumentací žalobkyně, že dle této smlouvy se mělo postupovat jen v případě, kdy leasingová smlouva skončí uplynutím sjednaného času, tj. řádně, když ze smlouvy o zůstatkové hodnotě nic takového neplyne. Nadto situace nenastala tak, že by žalovaní bezdůvodně přestali platit splátky, žalovaná 1) zjistila, že si vozidlo dále ke svému podnikání již nemůže dovolit, a proto se obrátila na žalobkyni, zda by nešlo leasingovou smlouvu předčasně ukončit a žalobkyní bylo žalované 1) nabídnuto, že smlouva bude ukončena z důvodu neplacení leasingových splátek, na čemž se s ní žalovaní dohodli, přičemž žalovaní počítali s tím, že vozidlo bude odprodáno [právnická osoba] za garantovanou odkupní cenu 31 500 EUR. Následně vedli s žalobkyní rozsáhlou e-mailovou komunikaci a dožadovali se vysvětlení požadovaných částek uvedených ve finančním vyrovnání, vysvětlení jim žalobkyně neposkytla, proto žalovaná 1) uhradila dle svých výpočtů dne [datum] 2 041,10 EUR, dne [datum] 8 780,40 EUR, čímž doplatila zbývající leasingové splátky, úroky z prodlení a dluh na havarijním pojištění. Zpochybňovali tvrzení žalobkyně, že by předmět leasingu předali žalobkyni ve špatném technickém stavu, naopak žalovaná 1) měla uzavřenu rámcovou smlouvu se [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum] tak, aby bylo vozidlo pravidelně servisováno, což doložili kompletním přehledem servisu o četnosti a obsahu pravidelných kontrolních prohlídek vozu. Vozidlo žalovaná 1) vrátila žalobkyni dne [datum], ještě den předcházející tomuto dni byla provedena výměna čelního skla za nové, což doložila fakturou. Při předání vozu nebylo na vozu dle zápisu shledáno žádné poškození, pokud se pak na voze vyskytlo, bylo to v době, kdy za vozidlo již odpovídala žalobkyně.

10. Odvolací soud zopakoval dokazování provedené listinami, jimiž provedl důkaz již okresní soud. Skutková zjištění učiněná okresním soudem z jednotlivých důkazů v odstavcích 7 až 19 odůvodnění rozsudku okresního soudu považuje odvolací soud za správná a pro stručnost na ně odkazuje a činí je podkladem pro své rozhodnutí. V případě, že odvolací soud po zopakování dokazování z důkazů zjistil ještě další skutečnosti, uvádí tyto pro přehlednost až v rámci svých právních závěrů.

11. Okresní soud zcela správně aplikoval na závazkové vztahy účastníků právní úpravu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), neboť leasingová smlouva, jakož i smlouva o zůstatkové hodnotě byly uzavřeny dne [datum].

12. Odvolací soud sdílí závěry okresního soudu o platném uzavření leasingové smlouvy a smlouvy o zůstatkové hodnotě, rovněž sdílí právní závěr okresního soudu, že se jedná o smlouvy nepojmenované, nicméně obsah práv a povinností stran byl určen jasným a určitým způsobem. Odvolací soud rovněž sdílí závěr okresního soudu, že žalovaní 2) a 3) platným způsobem převzali ručení za všechny závazky žalované 1) z předmětné leasingové smlouvy.

13. Okresní soud rovněž zcela správně dovodil, že žalobkyně své povinnosti z leasingové smlouvy splnila a předmět leasingu (tahač návěsů [anonymizováno 5 slov]) žalované 1) poskytla a žalovaná 1) měla povinnost splácet sjednané leasingové splátky v měně EURO ve sjednaných lhůtách splatnosti dle splátkového kalendáře, který byl spolu s OPOL nedílnou součástí smlouvy. Doba trvání leasingu byla sjednána na 48 měsíců. Vozidlo bylo po celou dobu ve vlastnictví žalobkyně a po skončení doby leasingu mělo být vráceno žalobkyni zpět (šlo o operativní leasing) ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení. Smlouva neskončila uplynutím doby, ale v důsledku výpovědi žalobkyně.

14. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná 1) se dostala do prodlení s placením 41. splátky (splatná [datum]) a 42. splátky (splatná [datum]), žalobkyně platně a v souladu s leasingovou smlouvou učinila vůči žalované 1) dne dopisem odeslaným dne [datum] úkon výpovědi (čl. 9 .1.4 a 9.3.2 OPOL), ke dni [datum] zanikla smlouva výpovědí ze strany žalobkyně z důvodů na straně žalované 1).

15. Odvolací soud má za to, že leasingová smlouva byla předčasně ukončena výpovědí žalobkyně, k níž byla oprávněna (čl. 9 3. 2 OPOL), neboť žalovaná 1) byla v prodlení s placením dvou splátek, a to déle než 15 dnů.

16. V případě předčasného ukončení leasingové smlouvy byla žalovaná 1) povinna dle čl. 9 9.

9. OPOL bez zbytečného odkladu přistavit vozidlo na místo určené pronajímatelem a předat je ve stavu a se stejným příslušenstvím a výbavou, jako mělo na počátku leasingu, jinak náklady na uvedení do takového stavu jdou k tíži nájemce. Dále měl nájemce povinnost vrátit vozidlo s platnou technickou prohlídkou minimálně 6 měsíců počítáno od okamžiku vrácení vozidla, jinak byl povinen hradit novou technickou prohlídku a cenu oprav nutných na její získání. Vozidlo měl povinnost vrátit s pneumatikami typově shodnými s původními a s maximální mírou opotřebení 50 %, jinak je povinen zaplatit obvyklou cenu takových pneumatik, které na jeho náklady zajistí pronajímatel. Následně pronajímatel předmět leasingu prodá třetí osobě a vyhotoví finanční vyrovnání závazků, v němž zohlední prodejní cenu ve prospěch nájemce. Dle finančního vyrovnání má pronajímatel právo na úhradu záporného rozdílu mezi prodejní cenou předmětu leasingu bez DPH a hodnotou závazků nájemce na dlužných splátkách do dne předčasného ukončení, úroků z prodlení, součtem odúročených splátek do doby řádného ukončení, dlužným pojistným, dlužnými smluvními pokutami a ostatními náklady. Co je míněno„ ostatními náklady“ je vyloženo v čl. 9 9.

11. OPOL, kdy se jedná o přímé náklady související s ukončením leasingové smlouvy, náklady na přehlášení předmětu leasingu, náklady na zprostředkování prodeje předmětu leasingu, náklady spojené s odebráním vozu, náklady na přepravné, parkovné apod.

17. Strany sporu nezpochybňovaly, že byla mezi nimi a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dne [datum] uzavřena písemná smlouva o zůstatkové hodnotě, lišily se však v právním názoru na to, zda tato zanikla spolu s předčasným zánikem leasingové smlouvy a dále v tom, zda byla aplikovatelná jen na situaci, kdy leasingová smlouva zanikne řádným způsobem, tj. uplynutím sjednané doby (48 měsíců), nebo v případě jakéhokoliv jiného způsobu ukončení leasingové smlouvy.

18. Odvolací soud sdílí závěry okresního soudu, že smlouva o zůstatkové hodnotě vázala nejen žalobkyni a žalovanou 1), ale také [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jednalo se o trojstrannou smlouvu. V daném případě odvolací soud zdůrazňuje, že mezi žalobkyní a žalovanou 1) byla ujednána smlouva o operativním leasingu, kdy smyslem tohoto typu leasingu je, že klient hradí leasingové společnosti pravidelné měsíční splátky za předem dohodnuté období, kdy má předmět leasingu k užívání, avšak po uplynutí tohoto období se nestává majitelem předmětu leasingu, ale vůz vrací leasingovému pronajímateli, tedy leasingové společnosti. Je logické, že leasingové společnosti nemají zájem na tom, aby se u nich následně po skončení operativních leasingů (ať již z jakéhokoliv důvodu) hromadily předměty leasingu (v tomto případě vozy), které oni sami nikdy pro svou potřebu nepotřebovaly. Leasingový pronajímatel především poskytuje ve své podstatě finanční službu, z níž generuje svůj zisk, pak právě z tohoto důvodu jsou ke smlouvám o operativním leasingu zpravidla uzavírány smlouvy o zpětném odkupu či smlouvy o zůstatkové hodnotě apod., kdy jejich smyslem a účelem je, aby po skončení leasingové smlouvy a vrácení vozu měl vlastník vozu, tj. leasingová společnost, a rovněž i leasingový nájemce, garantováno rychlé odkoupení vozu za předem sjednaných podmínek a za garantovanou cenu, což je v zájmu jak pronajímatele, tak i nájemce. Taktomu bylo zjevně i v posuzovaném případě, když se jednalo o leasingovou smlouvu o operativním leasingu.

19. Odvolací soud zcela sdílí závěr okresního soudu, že smlouva o zůstatkové hodnotě byla uzavřena na dobu do [datum] (viz čl. 4 4. 1. smlouvy) a negarantovala zpětný odkup vozu za garantovanou cenu 31 500 EUR jen v případě, že dojde ke skončení leasingové smlouvy tzv. řádným způsobem, tj. uplynutím času. Naopak například z preambule plyne, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se zavazuje odkoupit vozidlo po ukončení leasingové smlouvy (nikoliv jen řádném, ale jakémkoliv ukončení smlouvy – poznámka odvolacího soudu), kdy odkup je vázán na splnění podmínek a předpokladů uvedených v této smlouvě. Rovněž z čl. 2 2. 3. této smlouvy plyne, že žalovaná 1) nejpozději do„ konečného termínu“ předá fyzicky na dohodnutém místě vozidlo [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], a že podepíše protokol o stavu vozu, který bude důkazem o stavu vozu při navrácení. Pojem„ konečný termín“ je smluvně dohodnutý termín, kterým je dle dohody ve smlouvě datum uvedené v příloze č. 1 smlouvy, a to termín [datum]. Byla garantována odkupní cena 31 500 EUR, i pokud by vozidlo nesplňovalo stav uvedený v čl. 2 2. 3. písm. a) až o), pak to nebylo důvodem k odepření výkupu vozu, garantovaná cena 31 500 EUR mohla být dle čl. 2 2. 5. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] případně snížena nebo by se vlastník (tj. žalobkyně) zavázal během sedmi dnů od podpisu protokolu o prohlídce vozu vady na své náklady (které by pak přeúčtoval žalované 1)) odstranit. Není tedy důvodnou odvolací námitka žalobkyně, že chybějící závěs před lůžkem a drobné oděrky kabiny diskvalifikují vozidlo ze zpětného odkupu obecně, mohly vést maximálně ke snížení výkupní ceny.

20. Odvolací soud tedy uzavírá, že smlouva o zůstatkové hodnotě garantovala nejen žalobkyni, ale i žalované 1), že vozidlo bude po skončení leasingové smlouvy odkoupeno nejpozději do [datum] (nikoliv až přesně [datum]) za garantovanou odkupní cenu 31 500 EUR Smlouva o zůstatkové hodnotě měla ihned skončit před uplynutím sjednané doby ([datum]) jen tehdy, pokud by na vozidle došlo k totální škodě či by bylo ukradeno či zpronevěřeno, tak jak stanoví čl. 4 .4.2 smlouvy o zůstatkové hodnotě vozidlo.

21. V řízení bylo prokázáno, že leasingová smlouva byla ukončena předčasně pro neplacení splátek, a to výpovědí žalobkyně, a proto nastupoval režim dle čl. 9 9.

9. OPOL, tj. že pronajímatel prodá vozidlo třetí osobě. Odvolatelka namítala, že právě proto je také vyloučeno postupovat dle smlouvy o zůstatkové hodnotě. Skutečnost, že OPOL stanoví pro případ předčasného ukončení leasingové smlouvy, že pronajímatel prodá vozidlo třetí osobě, nikterak neznamená, že by padal závazek [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] odkoupit do [datum] vozidlo za garantovanou cenu 31 500 EUR, či že by tato společnost nemohla být onou třetí osobou, které bude vozidlo pronajímatelem prodáno. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je ve vztahu k leasingové smlouvě třetí osobou, neboť tato společnost není účastníkem leasingové smlouvy, tou je jen leasingový pronajímatel a leasingový nájemce. Odvolací námitka žalobkyně, že jen proto, že šlo o předčasné ukončení leasingové smlouvy, tak nemohla být na prodej aplikována smlouva o zůstatkové hodnotě, je tedy nepřípadná.

22. Leasingová smlouva skončila ke dni [datum], vozidlo bylo v souladu s čl. 9 9. 9. žalobkyni ze strany žalované 1) předáno po dohodě v [obec] O předání vozu a jeho stavu byl sepsán dne [datum] protokol nazvaný Protokol o odebrání předmětu leasingu, který strany podepsaly. Dle čl. 9 9. 9. měla žalovaná 1) povinnost vrátit vozidlo nikoliv jako nové, ale ve stavu odpovídající běžnému opotřebení, se stejnou výbavou a příslušenstvím, vzorek opotřebení pneumatik max. 50 % a s platnou technickou prohlídkou nejméně 6 měsíců od data předání vozu.

23. Žalovaná vozidlo předala ve stavu, jak je popsán v protokolu ze dne [datum], z něhož plyne, že jako jediná závada byly označeny:„ prasklé přední schůdky, chyběla část nášlapu, přední nárazník deformace, rýhy, prořezávaný vzorek zadních pneu, odřená zadní část rámu, prasklá pravá zadní lampa, svítí kontrolka motoru, chybí závěs před lůžkem a drobné oděrky kabiny“. Žádné jiné zjevné vady, kterých se pak v řízení dovolávala žalobkyně a žádala za ně náklady na opravu - jako například prasklé čelní sklo, kdy žádná prasklina na skle, která je zjevnou vadou, v protokolu uvedena není, dále chybějící rezerva je rovněž zjevnou vadou, v protokole uvedena není, apod., již nebyly odvolacím soudem akceptovány.

24. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že vozidlo bylo předáno ve velmi špatném technickém stavu, aniž by ostatně konkrétně tento specifikovala, pak pro takový závěr nesvědčí ani protokol o odebrání předmětu leasingu ze dne [datum] a ani znalecký posudek, který si k datu [datum], tj. jen 5 dnů po předání vozu, nechala zhotovit sama žalobkyně soudním znalcem z příslušného oboru. Tímto znaleckým posudkem provedl odvolací soud důkaz, když existence tohoto důkazu se podávala ze spisu do nastoupení účinků koncentrace a neúplné apelace, protože žalobkyně o tomto posudku sama v řízení před soudem prvého stupně hovořila a požadovala za něj zaplatit v rámci finančního vypořádání i cenu 2 000 Kč jako škodu. Tento důkaz byl důkazem v odvolacím řízení přípustným.

25. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [titul] [jméno] [příjmení] plyne, že tento posudek byl pořízen dne [datum]. Znalec dle údajů uvedených v jeho posudku předmětné vozidlo (tahač návěsů) prohlédl a rovněž dne [datum] uskutečnil dle posudku s vozem i zkušební jízdu v délce 3 km, následně popsal technický stav a výbavu vozu a rovněž i technický stav jednotlivých skupin. Z jeho posudku se žádný velmi špatný technický stav, jak uvedla žalobkyně, nepodává. Z posudku dále plyne, že znalec dle technického stavu vozu stanovil obvyklou prodejní cenu vozu ke dni [datum] (tj. po 3 a půl letech užívání návěsu, který byl do leasingu dán jako nový) na částku 851 000 Kč bez DPH, tj. při kurzu 25,65 Kč za 1 EUR ke dni [datum] činila obvyklá prodejní cena 33 177 EUR bez DPH. Ze znaleckého posudku dále odvolací soud zjistil i to, že státní technická kontrola vozu končila v lednu [rok]. Z toho mimo jiné plyne i to, že žalovaná 1) dodržela podmínku stanovenou v čl. 9 9.

9. OPOL, které stanoví, že ode dne předání vozu, tj. od [datum], musela být platná technická prohlídka minimálně 6 měsíců, což byla, protože končila až v lednu [rok].

26. Odvolací soud se zabýval spornou položkou finančního vyrovnání ve výši 2 415,70 EUR. V této částce je dle tvrzení žalobkyně zahrnuta mimo jiné položka ve výši 1 314,05 Kč (před převodem dle kurzu) za pořízení nové STK k předmětu leasingu. Jak uvedeno výše, žalobkyně nebyla oprávněna tuto novou STK, kterou nechala zhotovit k předmětu leasingu v 2/ [rok], přičítat k tíži žalované 1), neboť dle čl. 9 9.

9. OPOL žalovaná 1) předala vozidlo dne [datum] a od té doby byla ještě více než 6 měsíců platná STK vozu, která končila až v lednu [rok] (jak plyne ze znaleckého posudku). Částka 1 314,05 Kč je tedy nedůvodným nárokem zahrnutým neoprávněně do finančního vyrovnání. Ze stejného důvodu je nedůvodná i položka 785,12 Kč (fa. [číslo]) vynaložená na měření emisí v souvislosti s novou STK.

27. Dalším nárokem je částka 511,70 Kč vynaložená s tvrzením, že byl zakoupen olej. Tato částka byla shledána i odvolacím soudem jako nedůvodně zařazená do finančního vyrovnání, neboť z ničeho neplyne, že tato položka byla vynaložena v souvislosti s vozidlem, které je předmětem řízení. Nadto měla být tato položka vynaložena až v 5/ [rok] (když toto datum je uvedeno na faktuře vystavené [právnická osoba] jako datum uskutečnění zdanitelného plnění), přičemž žalobkyně mohla od [datum] do [datum] vozidlo prodat [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dle smlouvy o zpětném odkupu za garantovanou cenu, o což se žalobkyně ani nepokusila. Pokud by tak učinila, nebylo by potřeba vynakládat v 5/ 2019, tj. po roce od předání vozu žalovanou 1), náklady za olej.

28. Jako nedůvodně účtovanou považuje odvolací soud rovněž položku ve výši 76,78 Kč za nálepky, když vůbec není zřejmé, proč by cena za zakoupení těchto nálepek měla jít k tíží žalované 1). Žalovaná 1) měla vozidlo vrátit ve stavu běžného opotřebení. Pokud v protokolu o vrácení žádné chybějící nálepky nejsou uvedeny, pak nelze žalované 1) jejich pořízení přeúčtovávat k tíži.

29. Jako nedůvodnou hodnotí odvolací soud rovněž položku ve výši 7 367,58 Kč, která se dle tvrzení žalobkyně skládá z položky 327,83 Kč za mýtné, 1 239,75 Kč za pohonné hmoty, 1 000 Kč za transport a 4 800 Kč za přípravu vozu na prodej. Z faktury č. [číslo] neplyne, kolik ze zde souhrnně účtovaných položek připadá na vozidlo, jež je předmětem řízení a z přílohy se podává, že částka 7 367,58 Kč má připadat na námi posuzované vozidlo, nicméně z těchto dokladů se jakkoliv nepodává z jakého důvodu a odkud a kam se vozidlo transportovalo, aby mohla být posouzena výše mýtného, výše ceny za palivo a rovněž i účelnost takto vzniklých nákladů, neboť jistě nelze akceptovat, že by si mohla žalobkyně účtovat jakékoliv náklady na palivo, mýtné atd., ale jen takové, které jsou účelné a byly prokazatelně vynaloženy v souvislosti s prodejem vozidla. Za situace, kdy mohla žalobkyně vozidlo prodat v době od [datum] do [datum] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] za garantovanou cenu 31 500 EUR bez DPH, pak není zřejmé, proč s prodejem vozu otálela, vozidlo této společnosti k odkupu ani nenabídla, i když tato se zavázala vozidlo do [datum] odkoupit.

30. Ze shora uvedených důvodů považuje odvolací soud za nedůvodný rovněž náklad na znalecký posudek ve výši 2 000 Kč, když cena vozu byla stanovena pro odkup smlouvou o zůstatkové hodnotě, která trvala až do [datum]. Naopak bylo namístě vozidlo nabídnout [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] dle smlouvy o zůstatkové hodnotě s tím, nechť ta si provede prověření vozu, zda splňuje podmínky pro odkup za garantovanou cenu.

31. Jako nedůvodnou považuje odvolací soud ve shodě s okresním soudem i položku 49 560 Kč, kterou měla žalobkyně zaplatit [právnická osoba] dle fa. [číslo]. Žalobkyně k této faktuře tvrdila, že vozidlo bylo ve velmi špatném technickém stavu a bylo nutno opravit palivový systém a vstřikování. Nicméně v době, kdy žalovaná 1) vozidlo předávala žalobkyni, tj. ke dni [datum] (jen do této doby nesla žalovaná 1) za vozidlo a jeho stav odpovědnost), vozidlo takové vady nevykazovalo, což osvědčuje i znalecký posudek znalce [příjmení], který odvolací soud provedl k důkazu. Tento byl zhotoven o vozidle dle jeho stavu k [datum], tj. jen 5 dnů poté, co vozidlo předala žalovaná 1) žalobkyni, přičemž znalec v posudku konstatuje, že akcelerace motoru je nesnížená, chod motoru je rovnoměrný, start motoru bez zjevných problémů, hlučnost motoru nezvýšená, těsnost motoru, palivového systému i chladicího systému je znalcem vyhodnocena jako těsná, koroze motoru zjištěna není, přičemž vstřikovací čerpadlo je znalcem hodnoceno jako funkční, elektrické příslušenství motoru hodnoceno jako funkční také. Z uvedeného plyne, že pokud žalobkyně nechala opravit vozidlo stran palivového systému a vstřikování za 49 5620 Kč bez DPH, i když dle znalce bylo vše v pořádku a bez závad, pak tato položka není důvodná a nelze ji přičítat k tíži žalované 1), která měla vrátit vozidlo ve stavu běžného opotřebení a nikoliv vozidlo zcela nové, ale vozidlo používané jako tahač po dobu tří a půl let. Znalecký posudek sám vyvrátil důvodnost účtování částky 49 560 Kč. Tuto nebylo možno žalované 1) přeúčtovat v rámci finančního vypořádání k tíži.

32. Odvolací soud ve shodě s okresním soudem hodnotí jako nedůvodnou i položku 371,90 Kč jako náklad na umytí vozu [právnická osoba] (fa [číslo]) v 7/ [rok], když z protokolu o převzetí se nepodává, že by vozidlo bylo předáno špinavé.

33. Ve shodě s okresním soudem hodnotí odvolací soud jako nedůvodnou i položku 4 131 Kč, kterou vyúčtovala [právnická osoba] za opravu vozu fakturou [číslo]. V tomto směru okresní soud zcela správně poukázal na to, že vozidlo bylo žalovanou 1) dne [datum] předáno s vadami, které byly popsány v protokole, přičemž se zcela 100% shodnými vadami bylo vozidlo předáno následně o více než rok později (dne [datum]) i kupci návěsu, a to firmě [právnická osoba] Je tedy zřejmé, že zjevné vady, které by bylo možno ohodnotit jako vady nad rámec běžného opotřebení (prasklá zadní lampa, deformovaný přední nárazník, chybějící závěs lůžka, prořezávaný vzorek zadních pneu) ani opraveny nebyly, když se stejnými vadami vozidlo převzal kupec v 7/ [rok]. Není tedy zřejmé, proč by žalovaná 1) měla platit za vady, které nezpůsobila a vady, které způsobila, a byly nad rámec opotřebení, opraveny stejně nebyly, jak se podává z protokolu o převzetí vozu kupcem ze dne [datum].

34. Odvolací soud tedy uzavírá, že okresní soud zcela správně dovodil, že žalobkyni v rámci finančního vyrovnání vznikl nárok na doplatek dlužných leasingových splátek 1 644 EUR do doby ukončení smlouvy, dále nárok na dlužné úroky z prodlení z těchto splátek ve výši 689,70 EUR, nárok na dlužné havarijní pojistné 89,60 EUR a na částku 38 497,90 EUR, jako odúročené splátky do doby řádného ukončení leasingu, celkem tedy na částku 40 921,80 EUR. Nárok na částku 2 415,70 EUR shledal odvolací soud ve shodě s okresním soudem rovněž za nedůvodnou, jak vyloženo výše.

35. V řízení nebylo sporné, že po ukončení smlouvy na dluh z leasingu zaplatila žalovaná 1) dne [datum] částku 2 041,10 EUR a dne [datum] částku 8 780,40 EUR, celkem tedy částku 10 821,50 EUR.

36. Odvolací soud se dále zabýval odvolatelkou zpochybněným závěrem okresního soudu, že bylo potřeba odečíst jako prodejní cenu nikoliv skutečnou prodejní cenu, ale prodejní cenu ve výši 31 500 EUR, které mohla žalobkyně dosáhnout dle smlouvy o zůstatkové hodnotě.

37. Odvolací soud již výše uvedl, že souhlasí s okresním soudem v závěru, že smlouva o zůstatkové hodnotě se uplatnila i v případě, kdy byla leasingová smlouva ukončena předčasně, tedy i v námi posuzovaném případě. Žalobkyně v odvolání dále namítala, že nemohlo dojít k realizaci odprodejní ceny 31 500 EUR proto, že vozidlo nesplňovalo podmínku v čl. 2 3. h) co se týče pneumatik a jejich opotřebení a vzorku a rovněž byla poškozena kabina, tato nebyla čistá, což spadá pod bod 2. 3. n) smlouvy o zůstatkové hodnotě.

38. Odvolací soud přihlédl k tomu, že dle čl. 2 5. h) smlouvy o zůstatkové hodnotě měly být všechny pneumatiky včetně rezervy v původní kostře, protektorování nebylo povoleno, musely pocházet od uznávaného západoevropského výrobce a musely mít vzorek minimálně 8 mm nebo 50 % profil po celé šíři. Z protokolu ze dne [datum] plyne, že žalovaná 1) vozidlo stran pneumatik odevzdala s vadou spočívající v tom, že zadní pneumatiky (celkem jsou 4) měly prořezávaný vzorek, jednalo se o protektory (což bylo v rozporu se smlouvou o zůstatkové hodnotě, jakož i s čl. 9 .9.9 OPOL). Vada v tom, že by ve vozidle ke dni [datum] chyběla rezerva, se z protokolu nepodává. Odvolací soud proto zohlednil do ceny 31 500 EUR, že tato by byla dle čl. 2 5. odst. 2 smlouvy o zůstatkové hodnotě snížena minimálně o cenu pneumatik s 50% profilem po celé šíři dezénu od uznávaného západoevropského výrobce. Zde vyšel odvolací soud z ceny zcela nových pneumatik značky Michelin (což nepochybně je uznávaný evropský výrobce) určených znalcem ve znaleckém posudku ze dne [datum] na straně č. 6, kdy jedna zcela nová pneumatika této renomované značky k [datum] stála 11 679 Kč, odvolací soud proto vycházel z poloviční částky jako poloviční hodnoty dané pneumatiky, když postačil 50% profil po celé šíři dezénu, tj. z částky 5 839,50 Kč. Na předmětu leasingu jsou vzadu celkem 4 pneumatiky (viz znalecký posudek) a dále chyběla rezerva, která dle smlouvy o zůstatkové hodnotě rovněž ve voze musí být, tj. odvolací soud vynásobil 5 x částku 5 839,50 Kč a dospěl k částce 29 197 Kč, což odpovídá přepočtu na EURO ke dni vyhotovení posledního finančního vyrovnání, tj. ke dni [datum] (1 EUR 25,45 Kč) částce 1 147 EUR. Tuto částku je nutno od garantované ceny 31 500 EUR odečíst.

39. Rovněž nepochybně by bylo nutno snížit garantovanou cenu o cenu opravy pravé zadní lampy (viz bod 2. 5. písm. c) smlouvy o zůstatkové hodnotě, když dle protokolu ze dne [datum] žalovaná 1) vozidlo předala s prasklou zadní lampou. Obvyklá cena takové opravy i s materiálem a prací činila částku 1 153 Kč (viz faktura [číslo] vystavená [právnická osoba] dne [datum]), v níž je zahrnuta cena krytu zadního světla 564 Kč a cena práce 245 Kč, celkem 1 153 Kč, což odpovídá částce 45 EUR (kurz k [datum]).

40. Z výše uvedeného plyne, že z garantované ceny 31 500 EUR by bylo dle stavu, v němž se vozidlo nacházelo ke dni [datum] nutno snížit cenu o částku 1 192 EUR na částku 30 308 EUR.

41. Poté by následné finanční vypořádání vypadalo tak, že žalovaná 1) dlužila částku 40 921,80 EUR a v její prospěch mělo být odečteno 30 308 EUR za cenu vozu a 10 821,50 EUR, které žalobkyni zaplatila o vlastní vůli dvěma platbami (2 041,10 EUR a 8 780,40 EUR). Žalovaná 1) by tak měla ještě přeplatek 207,70 EUR, což odpovídá dle kurzu k [datum] částce 5 285,90 Kč, která by jistě postačila i na vyčištění kabiny řidiče a umytí vozu parou a opatření nového závěsu v kabině řidiče. Tedy, i pokud by o tuto částku byla snížena garantovaná cena vozu, stále by finanční vyrovnání neskončilo nedoplatkem žalované 1). Pokud jde o drobné oděrky kabiny, pak zde se jedná o běžné opotřebení, kdy šlo vskutku jen o oděrky drobné, které se vyskytnou při tří a půl letém užívání na kabině každého vozu.

42. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

43. Odvolací soud akceptuje námitku žalobkyně, že odečítat se dle OPOL měla prodejní cena vozu, tj. cena, za kterou bylo vozidlo prodáno. Nicméně v situaci, kdy byla uzavřena platná dohoda o zůstatkové ceně, jejíž stranou byla i žalovaná 1), pak v situaci, kdy žalobkyně v souladu s touto dohodou nepostupovala, ač měla a mohla a nenabídla již v roce [rok] k odprodeji vozidlo [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která se zavázala vozidlo za garantovanou cenu 31 500 EUR, případně sníženou cenu (jak vyloženo výše), odkoupit, pak uplatňování nároku na zaplacení rozdílu mezi částkou, kterou by odprodejem mohla dosáhnout a částkou, kterou dosáhla ve skutečnosti odprodejem jinému subjektu, je nárokem, který pro zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany v souladu s § 8 o. z., tj. takto vzniklý nárok nelze žalobkyni přiznat, byť by byl v souladu se smlouvou. Za daných okolností, jak jsou výše podrobně vylíčeny, se jeví jednání žalobkyně, která nevyužila možnosti odprodat vozidlo za garantovanou cenu, ani se o to nepokusila, ač mohla, naproti tomu bezdůvodně vyčkávala s odprodejem, aniž by měla kupce, a to déle než 1 rok, jako jednání nepoctivé a jednání zjevně zneužívající, které nepožívá právní ochrany. Poctivým jednáním by bylo jednání, kterým by se žalobkyně snažila dosáhnout co nejvyšší prodejní ceny při využití smlouvy o zůstatkové hodnotě, což žalobkyně zcela bezdůvodně neučinila, ač učinit mohla a měla.

44. Za této situace odvolací soud rozsudek okresního soudu jako ve výroku věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně zcela správného výroku o náhradě nákladů řízení, který nezpochybňoval žádný z účastníků, přičemž na odůvodnění nákladového výroku v odstavci 27. rozsudku okresního soudu odvolací soud plně odkazuje.

45. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaní byli v odvolacím řízení plně procesně úspěšní a vzniklo jim tak právo na plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které za odvolací řízení činí celkem částku 84 899 Kč. Tato částka sestává z náhrad za odměnu advokáta za vykonané úkony právní služby, jeden advokát zastupoval tři žalované, jeho odměna za každý úkon právní služby pro každého žalovaného je snížena o 20 % a činí vždy odlišnou částku dle aktuální tarifní hodnoty, jež se měnila v závislosti na výši kurzu. Advokát žalovaných vykonal celkem 4 úkony právní služby, a to poradu s klienty dne [datum] (poté, co bylo žalovaným doručeno odvolání) přesahující jednu hodinu, odměna činí 6 384 Kč za úkon pro jednoho žalovaného, pro tři žalované činí 19 152 Kč (tarifní hodnota při kurzu 24,34 Kč za 1 EUR činí 171 818,49 Kč). Dále náleží odměna za sepis vyjádření k odvolání z [datum] ve výši 6 416 Kč za úkon po jednoho žalovaného, pro tři žalované činí odměna 19 248 Kč (tarifní hodnota při kurzu 24,48 Kč 1 EUR činí 172 842,06 Kč). Další odměna náleží za úkon účasti advokáta u jednání odvolacího soudu dne [datum], odměna činí 6 448 Kč, pro tři žalované činí celkem 19 344 Kč (tarifní hodnota 173 618,56 Kč při kurzu 24,59 Kč za 1 EUR). Poslední odměna ve výši poloviny mimosmluvní odměny za úkon účasti advokáta u vyhlášení rozhodnutí činí částku 3 240 Kč za jednoho žalovaného, za tři činí odměna 9 720 Kč (tarifní hodnota 174 006,81 Kč při kurzu 24,65 Kč za 1 EUR). Odměna celkem činí částku 67 464 Kč dle § 7, § 11 odst. 1 písm. c), k ), g) a dle § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Dále k nákladům žalobkyně náleží 9 náhrad hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu, tj. na náhradách 2 700 Kč (za vyhlášení rozhodnutí se zástupce žalovaných kromě odměny za vyhlášení dalších nákladů řízení vzniklých v souvislosti s účastí na vyhlášení vzdal, tj. nepožadoval režijní paušál k úkonu účasti u vyhlášení). Dále k nákladům náleží náhrada za 21% DPH ve výši 14 735 Kč (vypočteno z odměny 67 464 Kč a náhrad 2 700 Kč). Tyto náklady odvolacího řízení byly vynaloženy žalovanými zcela účelně k řádnému bránění svých práv.

46. Odvolací soud proto rozhodl, jak ve výroku ad II. tohoto rozsudku uvedeno. Náklady uložil zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalovaných v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. (každému z žalovaných náleží 1/3).

47. Odvolací soud neshledal žádného důvodu, pro který by bylo namístě aplikovat § 150 o. s. ř., ostatně aplikaci tohoto ustanovení nenavrhovali ani účastníci řízení.

48. Lhůta k plnění stanovená ve výroku II. tohoto rozhodnutí v délce tří dnů je plně v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší neshledal odvolací soud žádného podkladu ve spisovém materiálu, nadto jinou lhůtu nenavrhovali ani účastníci řízení.