15 Co 52/2025
č. j. 15 Co 52/2025-86
V PLATNOSTI- OS Ostrava 63 C 265/2024-22
- KS Ostrava 15 Co 52/2025-86
Plný text
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 31 031 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2024, č. j. 63 C 265/2024-22,
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I.: a) co do částky 20 486,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 23. 11. 2023 do zaplacení mění následovně: Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 486,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 23. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. b) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 31 031 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 31 031 Kč od 23. 11. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 60 % ročně z částky 31 031 Kč od 23. 11. 2023 do zaplacení (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).
2. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce v řízení neprokázal své tvrzení, že uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, neboť předložil k důkazu listinu bez podpisu smluvních stran, a ani netvrdil a neprokázal uzavření této smlouvy jinou formou, a to například formou prostřednictvím komunikace na dálku. Dále dle okresního soudu žalobce neprokázal ani své další tvrzení, že údajně uzavřel dne 21. 8. 2023 smlouvu o spolupráci se společností právnická osoba (dále jen „společnost Anonymizováno“), když jím předložená listina, která má dokazovat uzavření smlouvy, neobsahuje ani určení smluvních stran této smlouvy, ani označení žalobce či žalovaného, byla soudu předložena rovněž bez podpisu smluvních stran, smlouva neobsahuje ani žádné označení společnosti Anonymizováno.
3. Okresní soud po právní stránce uzavřel, že na právní vztah mezi účastníky dopadá právní úprava smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále rovněž právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Smlouvu o zápůjčce, kterou žalobce tvrdí v žalobě, posoudil okresní soud jako absolutně neplatnou, a to ze dvou důvodů. Předně proto, že žalobce neprokázal soudu, že by smlouva o zápůjčce byla vskutku mezi účastníky uzavřena, když žalobce nepředložil soudu podepsanou smlouvu. Dalším důvodem absolutní neplatnosti smlouvy je skutečnost, že ze strany žalobce nebyla před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Okresní soud vyložil, že žalobce sice v žalobě tvrdí, že oba účastníci smlouvy vystupovali v postavení spotřebitelů, okresní soud však dovodil, že žalobce smlouvu o zápůjčce uzavíral se žalovaným jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, a právě proto na smlouvu dopadá rovněž i právní úprava § 86 ZoSÚ, která ukládala žalobci jako poskytovateli úvěru před uzavřením smlouvy s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Okresní soud uzavřel, že žalobce tuto povinnost nesplnil, neboť v řízení ani netvrdil, že by úvěruschopnost žalovaného jakkoliv prověřoval. Porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Okresní soud se proto zabýval tím, zda žalobce žalovanému něčeho na základě absolutně neplatné smlouvy poskytl, neboť v tomto případě by žalobě mohl v příslušné části vyhovět z titulu povinnosti žalovaného vydat bezdůvodné obohacení vzniklé plněním na základě absolutně neplatné smlouvy. Okresní soud však žalobě nevyhověl ani z tohoto titulu, neboť neměl za prokázáno, že by finanční prostředky poskytl žalovanému žalobce, naopak měl za prokázáno, že prostředky ve výši 23 307,40 Kč poskytla žalovanému společnost Anonymizováno, přičemž žalobce v řízení neprokázal, že existuje vzájemný vztah ani mezi žalobcem a společností Anonymizováno, na základě něhož by měla společnost Anonymizováno jménem žalobce poskytnout žalovanému tvrzené finanční prostředky. Žalobu proto zamítl pro absenci aktivní věcné legitimace žalobce k vydání bezdůvodného obohacení.
4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Toto odvolání posoudil odvolací soud jako odvolání včasné, přípustné a podané osobou k podání odvolání subjektivně legitimovanou.
5. Žalobce napadl odvoláním rozsudek v plném rozsahu a navrhoval, aby byl změněn a žalobě bylo plně vyhověno, případně aby byl rozsudek zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce předně nesouhlasil se závěrem okresního soudu, že předloženými důkazy v řízení před okresním soudem neprokázal uzavření smlouvy o zápůjčce mezi účastníky a smlouvy o spolupráci mezi žalobcem a společností Anonymizováno. Namítal, že smlouvy byly uzavřeny prostřednictvím webové platformy Anonymizováno, kterou provozuje a spravuje společnost Anonymizováno. Žalovaný se na webových stránkách společnosti Anonymizováno zaregistroval a při své registraci uvedl svou e-mailovou adresu, což prokazuje výpis žalovaného s registračními údaji, které při registraci sám o sobě do systému zadal, přičemž tento výpis měl okresní soud k dispozici. Na tuto e-mailovou adresu byl žalovanému zaslán společností Anonymizováno unikátní podpisový kód pro podpis smlouvy o zápůjčce ve tvaru Anonymizováno, k čemuž žalobce doložil okresnímu soudu e-mail s akceptačním kódem pro žalovaného. Obdobně bylo postupováno ze strany společnosti Anonymizováno i ve vztahu k žalobci, který rovněž podepsal kódem předmětnou smlouvu o zápůjčce. Žalobce dále nesouhlasil se závěrem okresního soudu, že žalobce neprokázal, že by zápůjčku poskytl žalovanému on. K vyplacení finančních prostředků žalovanému došlo tak, že žalobce dne 23. 8. 2023 odeslal částku 25 000 Kč v souladu se smlouvou o spolupráci uzavřenou se společností Anonymizováno na bankovní účet společnosti Anonymizováno, a tato společnost si z částky 25 000 Kč ponechala svou provizi ve výši 5 % a zbytek prostředků ve výši 23 307,40 Kč bylo zasláno na bankovní účet žalovaného. Žalobce plnil žalovanému prostřednictvím třetí osoby, kterou byla právě společnost Anonymizováno. To, že bylo žalovanému na smlouvu o úvěru žalobcem plněno dokládá i to, že žalovaný dokonce zaplatil první splátku způsobem uvedeným ve smlouvě o úvěru, což dokladuje i to, že tato smlouva byla mezi účastníky vskutku elektronicky uzavřena. Žalobce dále nesouhlasil se závěrem okresního soudu, že by na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi účastníky dopadal režim zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce namítal, že oba účastníci smlouvy o zápůjčce tuto uzavírali jako spotřebitelé, společnost Anonymizováno nebyla zprostředkovatelem smlouvy o zápůjčce (úvěru), tato ani nepředkládala návrhy na sjednání spotřebitelského úvěru jménem a na účet poskytovatele nebo spotřebitele, tato společnost pouze provozuje daný portál Anonymizováno, na němž si žalobce v postavení spotřebitele sám vybral a přijal poptávku žalovaného o úvěr. Společnost Anonymizováno ani neprováděla jakékoliv přípravné práce směřující ke sjednání spotřebitelského úvěru mezi účastníky jménem a na účet poskytovatele nebo spotřebitele. Společnost Anonymizováno ani není stranou smlouvy o zápůjčce a ani nenaplnila žádný z definičních znaků zprostředkovatele úvěru. Za této situace nelze ZoSÚ na smluvní vztah účastníků aplikovat. I když se ZoSÚ na smlouvu nevztahuje, žalobce v odvolání nově tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného přesto prověřil a v odvolání snesl nová skutková tvrzení o tom jakým způsobem úvěruschopnost žalovaného zjišťoval a prověřoval.
6. Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil, v odvolacím řízení zůstal zcela procesně pasivní.
7. Žalovaný ani žalobce se k jednání odvolacího soudu nedostavili, o odročení jednání nežádali, žalobce se z jednání předem omluvil a navrhl, aby soud projednal jeho odvolání v jeho nepřítomnosti. Odvolací soud proto projednal odvolání žalobce v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.
8. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v plném rozsahu, a to včetně řízení vydání rozsudku předcházejícího, ve smyslu § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Odvolací soud neshledal žádné vady řízení uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř., ty ostatně ani nikdo z účastníků řízení ani netvrdil. Po takto provedeném přezkumu pak odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné a byly tak splněny podmínky pro částečnou změnu rozsudku dle § 220 o. s. ř. a ve zbývajícím rozsahu pro jeho potvrzení dle § 219 o. s. ř.
9. Odvolací soud zopakoval dokazování listinami (a to potvrzením o platbě ze dne 16. 12. 2023, splátkovým kalendářem půjčky č. Anonymizováno, výpisem z účtu žalovaného č. č. účtu za měsíc červen 2023, e-mailem ze dne 22. 8. 2023, kopií občanského průkazu žalovaného, dokladem vystaveným Anonymizováno o provedení bezhotovostní platby ze dne 23. 8. 2023, předžalobní výzvou ze dne 5. 12. 2023 včetně podacího lístku, smlouvou o spolupráci, smlouvou o zápůjčce, výpisem z karty žalovaného pod ID Anonymizováno), které měl k dispozici již okresní soud, a to v souladu s § 213 odst. 1 a odst. 2 o. s. ř., neboť měl za to, že lze z důkazů učinit odlišná skutková zjištění a zjistit další skutečnosti, které nezjistil okresní soud. Veškerá skutková zjištění promítne odvolací soud rovněž přímo do svých právních závěrů, vždy však bude jasně uvedeno, ze kterého důkazu bylo učiněno příslušné skutkové zjištění.
10. Odvolací soud předně nesdílí závěr okresního soudu, že v řízení žalobce neprokázal uzavření tvrzené smlouvy o zápůjčce, smlouvy o spolupráci a poskytnutí finančních prostředků žalovanému.
11. Odvolací soud v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů hodnotil všechny provedené důkazy jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti a přihlédl rovněž ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Odvolací soud rovněž předesílá, že rozhodné skutečnosti mohou být prokázány nejen tzv. přímými důkazy, které přímo prokazují určitou skutkovou okolnost, ale také důkazy nepřímými, které pokud tvoří ucelený řetězec, také mohou určitou skutečnost prokázat, byť z nich přímo předmětná skutečnost neplyne.
12. Odvolací soud nemá žádných pochyb v tom směru, že žalobce, ostatně to i sám tvrdí, se zaregistroval jako investor na webových stránkách provozovaných společností Anonymizováno, provozující portál Anonymizováno, a sám tvrdí, že při registraci zaškrtnul pole „souhlasím se smlouvou o spolupráci“, čímž tuto smlouvu o spolupráci se společností Anonymizováno uzavřel. Jedná se o vzorovou smlouvu, kterou každý subjekt, pokud hodlá poskytnout úvěr tam registrovanému žadateli prostřednictvím portálu Anonymizováno musí se společností Anonymizováno uzavřít, jinak nedojde k jeho registraci na webu Anonymizováno. Žalobce prokazatelně byl registrován jako investor na portálu Anonymizováno provozovaném společností Anonymizováno, což nepřímo dokládá i to, že poskytl na účet této společnosti dne 23. 8. 2023 prostředky ve výši 25 000 Kč (viz potvrzení o platbě ze dne 23.8.2023), přičemž bez této registrace by ani prostřednictvím portálu Anonymizováno nemohl se žalovaným uzavřít smlouvu o zápůjčce, nedisponoval by podpisovým kódem Anonymizováno, který použil jako variabilní symbol platby ze dne 23. 8. 2023. Nadto podpisový kód žalobce číslo Anonymizováno je podpisovým kódem, který koresponduje s jeho kódem uvedeným namísto jeho podpisu ve smlouvě o zápůjčce (viz smlouva o zápůjčce). S ohledem na to, že následně finanční toky v souvislosti se smlouvou o zápůjčce probíhaly právě prostřednictvím bankovního účtu společnosti Anonymizováno č. č. účtu jen nepřímo potvrzuje závěr, že smlouva o spolupráci mezi společností Anonymizováno a žalobcem uzavřena byla. Odvolací soud rovněž nemá ani pochyb v tom směru, že byla uzavřena smlouva o spolupráci právě ve znění, které bylo okresnímu soudu žalobcem předloženo, a to bez ohledu na to, že na tomto vyhotovení nejsou uvedeny smluvní strany, neboť smlouva byla uzavírána elektronicky dálkově kliknutím na důkaz odsouhlasení uvedeného textu. Žalovaný v řízení nadto žádná skutková tvrzení žalobce nezpochybňoval a rovněž nenapadl pravost a obsahovou správnost žádného z provedených důkazů. Odvolací soud proto nemá žádného důvodu, byť přímý důkaz o uzavření smlouvy o spolupráci nebyl předložen, z uceleného řetězce výše uvedených nepřímých důkazů učinit logický závěr, že žalobce jako investor na webu Anonymizováno registrován byl a při registraci musel potvrdit kliknutím souhlas s uzavřením smlouvy o spolupráci se společností Anonymizováno provozující tento portál.
13. Odvolací soud rovněž nemá po provedení důkazu e-mailem ze dne 22. 8. 2023, výpisem z karty žalovaného s registračními údaji a kopií občanského průkazu žalovaného žádných pochyb v tom směru, že žalovaný byl rovněž na webu Anonymizováno registrován (a to jako poptávající zapůjčení peněz). Při registraci byl registrován na tomto webu pod identifikačním číslem Anonymizováno, doložil společnosti Anonymizováno při registraci kopii svého občanského průkazu, která byla soudu rovněž předložena, přičemž se zaregistroval jako žadatel o poskytnutí prostředků, což plyne, z jeho statusu „users.statusdebtor“. Dále uvedl při registraci svůj e-mail e-mail, číslo svého mobilního telefonu a svou adresu bydliště, jakož i číslo svého bankovního účtu č. účtu. Výpis z účtu č. č. účtu za měsíc červen 2023 (který měl okresní soud rovněž k dispozici) dále prokazuje, že žalovaný je vskutku majitelem tohoto účtu. E-mail ze dne 22. 8. 2023 rovněž nepřímo prokazuje, že žalovaný byl na webu registrován, neboť právě prostřednictvím tohoto webu žalovanému společnost Anonymizováno sděluje na jeho e-mail (tento koresponduje s e-mailem v jeho kartě uvedeným při registraci), že investor (žalobce – poznámka odvolacího soudu) poptávku žalovaného ohledně půjčení peněz přijal, přičemž pro akceptaci smlouvy o zápůjčce zasílá společnost Anonymizováno žalovanému podpisový kód Anonymizováno.
14. Odvolací soud ve vazbě na výše uvedené nemá rovněž na rozdíl od okresního soudu žádných pochyb, že žalovaný uzavřel se žalobcem elektronicky na dálku prostřednictvím webu Anonymizováno dne 23.8.2022 smlouvu o zápůjčce v podobě, jak byla okresnímu soudu předložena. Na této smlouvě se nachází podpisový kód žalovaného č. Anonymizováno, který byl žalovanému k podpisu zaslán e-mailem ze dne 22. 8. 2023, rovněž smlouvu elektronicky podepsal i žalobce kódem Anonymizováno. Soud nemá pochyb, že smlouvu elektronicky podepsal i žalobce, a to dne 23. 8. 2023. Žalobce tuto skutečnost sám tvrdí, žalovaný tuto skutečnost nezpochybňuje, to že tomu tak vskutku bylo nepřímo dokládá i to, že žalobce následně dne 23. 8. 2023 zasílá celkovou výši zápůjčky 25 000 Kč (jak je doloženo potvrzením o platbě), tato částka koresponduje s částkou uvedenou ve smlouvě o zápůjčce. Uzavření smlouvy o zápůjčce žalovaným nepřímo prokazuje i to, že žalovaný na předmětnou zápůjčku zaplatil první splátku.
15. Odvolací soud uzavírá, že oproti okresnímu soudu má za prokázáno, že mezi žalobcem a společností Anonymizováno provozující portál Anonymizováno byla uzavřena dne 21. 8. 2023 smlouva o spolupráci a že dne 23. 8. 2023 uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o zápůjčce. Rovněž bylo prokázáno, že žalobce v souladu se smlouvou o spolupráci a v souladu se smlouvou o zápůjčce poskytl prostředky ve výši 25 000 Kč za účelem poskytnutí zápůjčky žalovanému tak, že tuto částku poukázal žalovanému prostřednictvím účtu společnosti Anonymizováno. Tato částka byla dne 23. 8. 2023 připsána na účet společnosti Anonymizováno, prostřednictvím níž dle obou smluv měly probíhat toky peněz, a to jak poskytnutím zápůjčky, tak i její splátky.
16. Odvolací soud má dále za prokázáno, že jak žalobce, tak i žalovaný ve vztahu mezi sebou nevystupovali při uzavření smlouvy v postavení podnikatelů a ani z ničeho neplyne, že by tuto smlouvu uzavírali v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu povolání. V tomto směru nemůže odvolací soud souhlasit se závěrem okresního soudu, že žalobce uzavíral smlouvu v postavení podnikatele, neboť tomuto závěru nic nenasvědčuje.
17. Smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi účastníky hodnotí odvolací soud jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Odvolací soud se dále zabýval tím, zda na tuto smlouvu dopadá i ZoSÚ, jak dovodil okresní soud.
18. Spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Spotřebitelem je dle § 419 o. z. každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Z uvedeného plyne, že pokud je úvěr (zápůjčka či jiná odložená platba) zprostředkována podnikatelem spotřebiteli, dopadá právní úprava ZoSÚ na takovou smlouvu, i když na obou stranách spotřebitelského úvěru stojí fyzické osoby nepodnikající. Poté hovoříme o tzv. spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ s tím, že na takovou smlouvu poté plně dopadá režim ZoSÚ, a tedy i povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy prověřit s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele o úvěr.
19. Odvolací soud s ohledem na výše provedené důkazy má za to, že společnost Anonymizováno naplnila znaky zprostředkovatele spotřebitelského úvěru tak, jak je definuje § 3 odst. 1 písm. b) a e) ZoSÚ.
20. Společnost Anonymizováno je podnikatelem dle § 421 odst. 1 o. z. a jako podnikatel za účelem zisku mimo jiné provozuje i webovou platformu Anonymizováno. Na tomto webu se registrují jak ti, kteří hodlají poskytnout prostředky formou zápůjčky (úvěru), rovněž i ti, kteří poptávají poskytnutí zápůjčky (úvěru). Společnost Anonymizováno však neposkytuje pouze prostor pro zveřejnění nabídky či poptávky úvěru, jak je předestřeno žalobcem v žalobě (jako by tomu bylo například v případě reklamy v časopise, televizi apod.), ale činí široké spektrum dalších činností, které ve svém souhrnu naplňují znaky zprostředkování spotřebitelského úvěru ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) ZoSÚ. Konkrétně nabízí možnost sjednat spotřebitelský úvěr, předkládá návrhy na sjednání spotřebitelského úvěru stranám, provádí veškeré přípravné práce směřující ke sjednání spotřebitelského úvěru, dále administruje veškeré platební toky, z nichž pobírá provizi, to vše jménem a na účet poskytovatele úvěru, veškeré finanční toky mezi poskytovatelem úvěru a dlužníkem včetně splátek úvěru probíhají přes účet společnosti Anonymizováno. Konkrétně provede registraci jak toho spotřebitele, který hodlá spotřebitelský úvěr poskytnout, tak i toho, který hodlá spotřebitelský úvěr čerpat, s potencionálním poskytovatelem úvěru uzavře smlouvu o spolupráci. Ve smlouvě o spolupráci se zaváže pro poskytovatele (investora – dle textu smlouvy) vykonávat činnosti, a to prověření zájemce o financování, vyhotovit smluvní dokumentaci a zajistit její uzavření, v případě uzavření smlouvy o zápůjčce se zavazuje následně částku poukázanou investorem na její účet poukázat na účet žadatele o zápůjčku sníženou o odměnu za tyto činnosti, dále se zavazuje zajistit správu této zápůjčky, přijímat splátky od dlužníka a tyto následně poukazovat poskytovateli (toto naplňuje znaky dle § 3 písm. b) bod 5 ZoSÚ), zasílat upomínky a v případě udělení plné moci i zaslat předžalobní výzvu a vymáhat dlužnou zápůjčku i soudní cestou (viz čl. 2 smlouvy o spolupráci). Naproti tomu poskytovatel zápůjčky (investor) se dle čl. 3 smlouvy zavazuje za sjednané činnosti přenechat společnosti Anonymizováno odměnu, dále poukázat jakékoliv plnění dlužníka na účet společnosti Anonymizováno. Výše odměn za tyto činnosti je ujednána v čl. 4 smlouvy o spolupráci.
21. Odvolací soud nemá pochyb, že platforma Anonymizováno je typickou „peer to peer“ neboli „person to person“ platformou, která zprostředkovává zápůjčky či (úvěry nebo jiné odložené platby) mezi jednotlivými fyzickým osobami, a to za provizi (odměnu), to vše v rámci internetového rozhraní, a to jako profesionál zprostředkovatel, přičemž její konkrétní jednání naplňuje znaky zprostředkovatele definované § 3 odst. 1 písm. b) ZoSÚ, jak bylo vyloženo výše. Odvolací soud v tomto směru rovněž odkazuje na závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2023, sp. zn. III. ÚS 1422/22, v němž Ústavní soud dovodil, že na úvěry sjednané prostřednictvím peer to peer platformy v rámci internetového rozhraní vytvořeného profesionálem (zprostředkovatelem) dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). Rovněž i odborná literatura Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, 900 s., považuje působení platforem peer to peer za naplnění znaků zprostředkování ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) ZoSÚ. Rovněž odvolací soud odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 5. 2024, sp. zn. 42 ICm 1298/2024, v němž ohledně platformy Anonymizováno ve zcela obdobné věci tento soud dovodil, že společnost Anonymizováno provozující tento portál naplnila znaky zprostředkovatele dle § 3 písm. b) ZoSÚ a na takovou smlouvu uzavřenou mezi dvěma fyzickými osobami nepodnikateli je nutno hledět jako na spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 ZoSÚ, neboť společnost Anonymizováno vystupovala jako zprostředkovatel - podnikatel.
22. Na smlouvu o zápůjčce ze dne 23. 8. 2023 proto dopadá právní úprava ZoSÚ, tedy i povinnost poskytovatele stanovená v § 86 ZoSÚ.
23. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tj. ke dni 23. 8. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
26. Dle § 87 odst. 3 ZoSÚ změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
27. Z již bohaté judikatury soudů vyšších stupňů (Nejvyšší soud, Ústavní soud) plyne, že poskytovatel úvěru nemůže spoléhat jen na tvrzení spotřebitele, ale tato tvrzení o příjmech a výdajích (zejména náklady živobytí, náklady na bydlení a služby s bydlením spojené, náklady na splátky jiných úvěrů a dluhů, vyživovací povinnosti) je povinen si od spotřebitele vyžádat a následně jeho tvrzení je s odbornou péčí (§ 75 ZoSÚ) ověřit, za tím účelem je oprávněn vyžadovat od spotřebitele jejich doložení, přičemž veškeré doklady je povinen rovněž dle § 78 ZoSÚ uchovávat k hodnověrnému osvědčení řádného plnění svých povinností stanovených mu ZoSÚ, ale zejména ve vlastním zájmu prokázání svých tvrzení před soudem. Rovněž judikatura je zajedno v tom, že nelze vycházet ze statistických modelů, statistické údaje nepochybně lze použít, ale pouze jako podpůrný materiál, pouze ze statistických údajů, či výše dávek životního minima, či výše průměrných nákladů na bydlení apod. nelze činit závěry o výši výdajů žadatele. Posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z posouzení konkrétních individuálních majetkových poměrů (a to jednak jejich analýzou a poté poměřením příjmové a výdajové stránky) žadatele o úvěr, kdy je nezbytné nejprve jejich náležité tvrzení a poté i jejich ověření, což je výrazem odborné péče (§ 75 ZoSÚ), s níž je poskytovatel úvěru povinen postupovat.
28. Odvolací soud souzní s okresním soudem v závěru, že žalobce v řízení do nastoupení účinků koncentrace řízení a neúplné apelace ani netvrdil, natož aby prokázal, zda a jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o zápůjčce. K jednání okresního soudu se nedostavil, za této situace se mu nemohlo dostat ze strany okresního soudu poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. o tom, zda a jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).
29. K tvrzením žalobce o tom, jak byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, která uplatnil žalobce poprvé nově až v odvolání, nemohl odvolací soud přihlížet, neboť nebyl naplněn žádný z důvodů pro přihlížení k novým skutečnostem, případně důkazům, stanovený v § 205a o. s. ř., jednalo se o nepřípustně v odvolacím řízení uplatněné skutkové novoty.
30. Žalobce tedy neunesl břemeno tvrzení o tom, že by zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí a žalovaný byl úvěruschopný, tedy je nutno uzavřít, že nebyla splněna povinnost stanovená v § 86 ZoSÚ. Pro porušení této povinnosti je smlouva o zápůjčce absolutně neplatná, jak stanoví § 86 odst. 1 věta druhá ZoSÚ. Žalobci tedy nesvědčí nároky na plnění mající základ v absolutně neplatné smlouvě, tj. úroky z prodlení ve sjednané výši, úroky (jako cena peněz) a poplatek za poskytnutí zápůjčky.
31. Odvolací soud se proto zabýval tím, zda je možno žalobě vyhovět z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Odvolací soud nesdílí závěr okresního soudu, že žalobce v řízení není aktivně věcně legitimován. Žalobce v řízení prokázal, že poskytl žalovanému prostřednictvím společnosti Anonymizováno peněžní prostředky ve výši 23 307,40 Kč (doklad detail pohybu – bezhotovostní platba ze dne 23. 8. 2023), když bylo prokázáno uzavření smlouvy o spolupráci mezi žalobcem a společností Anonymizováno. Sám žalobce tvrdil, že žalovaný zaplatil dne 8. 9. 2023 první splátku ve výši 2 821 Kč, toto tvrzení bylo prokázáno splátkovým kalendářem zápůjčky. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ je žalovaný povinen žalobci z titulu bezdůvodného obohacení vrátit toliko nesplacenou jistinu úvěru, což je částka odpovídající rozdílu mezi čerpanou částkou a žalovaným zaplacenou částkou. Žalovaný vyčerpal 23 307,40 Kč, zaplatil 2 821 Kč, výše nesplacené jistiny činí 20 486,40 Kč.
32. Odvolací soud se zabýval tím, kdy se stala nesplacená jistina ve výši 20 486,40 Kč splatnou. Je nutno odlišovat okamžik vzniku nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny od okamžiku, kdy nastává jeho splatnost (dospělost).
33. Odvolací soud má za to, že ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ je speciální úpravou hmotněprávní splatnosti takto vzniklého nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny, a proto se nepoužije obecná právní úprava občanského zákoníku, tj. § 1958 odst. 2 o. z., která stanoví, že neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost nároku věřitele na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny se odvíjí dle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ od doby přiměřené možnostem spotřebitele dluh z bezdůvodného obohacení vrátit, tedy nikoliv od výzvy věřitele k zaplacení. Tento závěr je ostatně v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
34. Zjištění okamžiku, zda a k jakému okamžiku se stal dluh (či jeho část) splatný, je otázkou rozhodnou pro posouzení, zda se spotřebitel dostal do prodlení se zaplacením dluhu, a tedy i s otázkou, zda věřiteli náleží úroky z prodlení a v jaké výši, když tato se odvíjí od sazby stanovené pro první den prodlení dlužníka, a to bez ohledu na to, odkdy věřitel úrok z prodlení požaduje (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný prokazatelně měl na svém účtu ke dni 23. 8. 2023 prostředky poskytnuté zápůjčky ve výši 23 307,40 Kč, a proto bylo prokazatelně v jeho možnostech tuto částku vrátit žalobci bez zbytečného odkladu zpět. Odvolací soud má za to, že principům sporného řízení odpovídá, že každý tvrdí skutečnosti, z nichž vyvozuje pro sebe v řízení prospěch a ohledně těchto skutečností nese i břemeno důkazní. Pokud by přijetí prostředků na účet žalovaného nastaly takové skutečnosti, že nebylo v jeho možnostech a schopnostech nesplacenou jistinu bez zbytečného odkladu vrátit, pak bylo jeho procesní povinností skutkově tvrdit jaké byly a jsou (či nebyly a nejsou) jeho konkrétní možnosti a schopnosti k vrácení dluhu od čerpání jistiny do dne rozhodnutí soudu. Bylo tedy jeho břemenem tvrzení tvrdit své poměry majetkové, výdělkové, sociální, případně i zdravotní (například pokud mu zdraví brání získávat prostředky výdělečnou činností, a proto je bez příjmu apod.), z nichž lze dovodit možnosti a schopnosti ke splácení dluhu (tj. i potencialitu). Splatnost bezdůvodného obohacení totiž nastává vždy v tom rozsahu, v jakém jsou schopnosti a možnosti spotřebitele dluh ve výši nesplacené jistiny vrátit, ty mohou být každý měsíc jiné, a proto může nastávat situace, kdy bude nárok na vrácení nesplacené jistiny splatný najednou, případně může nastat i situace, kdy se bude nárok na vrácení nesplacené jistiny stávat splatným postupně, tj. vždy v rozsahu té částky, kterou je schopen spotřebitel zaplatit, a pokud tak neučiní, dostane se s tou částkou, kterou byl schopen vrátit, ale neučinil tak, dostávat do prodlení a vznikne mu tak povinnost platit i úrok z prodlení z této částky.
35. Skutečnost, že žalovaný ničeho v řízení ohledně svých možností dluh splatit netvrdil a neprokazoval, se z procesního hlediska ve výsledku sporu projevuje v neprospěch žalovaného, a nikoliv v neprospěch žalobce, který o skutečných možnostech a schopnostech spotřebitele ničeho neví a nemá zpravidla ani možnost zjistit. Odvolací soud odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2564/2019, v němž Nejvyšší soud vyložil, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. V některých případech strana zatížená důkazním břemenem však objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana má tyto informace k dispozici. Jestliže pak strana zatížená důkazním břemenem přednese alespoň „opěrné body“ skutkového stavu a zvýší tak pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, nastupuje vysvětlovací povinnost protistrany; nesplnění této povinnosti má za následek hodnocení důkazu v neprospěch strany, která vysvětlovací povinnost nesplnila.
36. O tom, že žalovaný nese břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo v jeho možnostech dluh uhradit a jaké jsou jeho konkrétní možnosti a schopnosti k úhradě dluhu, by byl žalovaný odvolacím soudem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučen, nicméně k jednání odvolacího soudu, ač byla řádně a včas předvolán, se nedostavil.
37. Odvolací soud s ohledem na shora provedený výklad § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ uvádí, že žalovaný měl prostředky ke dni 23. 8. 2023 ve své dispozici a objektivně tedy bylo v jeho možnostech a schopnostech tuto částku bez zbytečného odkladu vrátit poskytovateli zápůjčky (žalobci) a zároveň netvrdil a neprokázal, že by u něj nastal opak. Žalovaný tak byl schopen nesplacenou jistinu nejpozději 25. 8. 2023 ve výši 20 486,40 Kč žalobci vrátit, dnem 26. 8. 2023 se dostal do prodlení se splněním tohoto peněžitého závazku vzniklého plněním na základě absolutně neplatné smlouvy. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce se neuplatní sjednaná sazba úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně. Výše úroku z prodlení ke dni 26. 8. 2023 činí 15 % ročně (pro výši sazby je podstatné, kdy nastal první den prodlení a nikoliv den, od něhož žalobce požaduje úrok z prodlení) dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce se domáhal odvoláním úroku z prodlení až od 23. 11. 2023, odvolací soud proto dle § 220 o. s. ř. změnil rozsudek okresního soudu I. co do částky 20 486,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 23. 11. 2023 do zaplacení a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Ve zbývajícím rozsahu rozsudek okresního soudu dle § 219 o. s. ř. potvrdil jako ve výroku věcně správný.
38. Současně se změnou napadeného rozsudku byl odvolací soud povinen dle § 224 odst. 1 o. s. ř. originárně rozhodnout o náhradě nákladů prvostupňového řízení mezi účastníky. Odvolací soud stanovil hodnotu sporu ve výši součtu všech nároků uplatněných v řízení, přičemž běžící příslušenství (úroky a úroky z prodlení) kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí, to vše při názoru, že příslušenství je rovněž předmětem řízení (a to nikoliv zanedbatelným) a je nutno je zohlednit při poměřování procesního úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalovaný byl procesně úspěšný co do úroků z prodlení v zákonné sazbě a zbývající zamítnuté jistiny, žalobcův úspěch naopak tvoří přisouzená nesplacená jistina s úrokem z prodlení. Výpočtem odvolací soud dovodil, že žalovaný byl v řízení (nalézacím i odvolacím) procesně úspěšnější než-li žalobce. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.
39. Lhůta k plnění v délce tří dnů je plně v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
40. Pro aplikaci § 150 o. s. ř. neshledal odvolací soud důvodu, jeho aplikaci nenavrhovali ani účastníci řízení. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně do dvou měsíců ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodnutí dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Proti výrokům o náhradě nákladů řízení není dovolání samostatně přípustné. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.