15 CO 6/2023

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa jako insolvenční správce dlužníka právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa o zaplacení částky 7 280 PLN s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 20. 9. 2022, č. j. 24 EVC 1/2021-63,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění následovně: Žalobkyni se povinnost k náhradě nákladů řízení České republice na účet Okresního soudu v Karviné neukládá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o zaplacení částky 7 280 PLN s úrokovým příslušenstvím (výrok I.), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné 100 % státem hrazených nákladů řízení s tím, že o jejich výši a splatnosti bude rozhodnuto samostatným usnesením (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku, pouze však proti výroku III. o náhradě nákladů státu, podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že se žalobkyni povinnost k náhradě nákladů státu neukládá. Poukázala na skutečnost, že žalobkyně jako insolvenční správce dlužníka je ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. n) zák. č. 549/1991 Sb. osvobozena od soudních poplatků, a protože v řízení byla uplatněna pohledávka, která náležela do majetkové podstaty dlužníka, společnosti právnická osoba, osvobození od soudních poplatků by se mělo vztahovat také na náhradu nákladů státu spojených s vedením sporu.

3. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, jakož i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné, avšak z jiných než odvolatelkou uplatněných důvodů.

4. Z obsahu spisu se podává, že návrhem na vydání evropského platebního rozkazu podaným dne datum domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 7 280 PLN s úrokovým příslušenstvím. V průběhu řízení vznikly náklady spojené s přetlumočením návrhů a vyjádření procesních stran a rozhodnutí z českého do polského jazyka a naopak, o kterých rozhodl okresní soud usnesením ze dne 8. 11. 2021, č. j. 24 EVC 1/2021-25, jimž přiznal překladateli titul jméno příjmení na tlumočném částku 3 564 Kč, tlumočnici titul et titul jméno příjmení usnesením ze dne 11. 7. 2022, č. j. 24 EVC 1/2021-54, tlumočné ve výši 468 Kč, a to za překlad vyjádření k odporu ze dne datum a usnesením ze dne 15. 11. 2022, č. j. 24 EVC 1/2021-74, stejné tlumočnici částku 1 824 Kč za písemný překlad rozsudku okresního soudu. Jiné náklady státu než v souvislosti s úhradou tlumočného v řízení nevznikly.

5. Odvolací soud nepovažuje za správný názor žalobkyně, že se její osvobození od soudních poplatků jako insolvenčního správce společnosti právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, jejíž pohledávka jako součást majetkové podstaty dlužníka byla předmětem řízení, dle ust. § 11 odst. 2 písm. n) zák. č. 549/1991 Sb. vztahuje i na osvobození od povinnosti procesně neúspěšného účastníka hradit podle výsledku sporu náklady státu dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., když důvodem pro neuložení náhrady státních nákladů dle tohoto ustanovení může být pouze osvobození od soudních poplatků dle ust. § 138 odst. 1 o. s. ř., tj. z důvodu majetkových poměrů žadatele. Současně však odvolací soud konstatuje, že v řízení nevznikly státu náklady, jejichž úhradu by bylo možno účastníkům uložit k náhradě.

6. Jak shora uvedeno, stát v řízení vynaložil náklady pouze na přetlumočení procesních návrhů, vyjádření a rozhodnutí z českého do polského jazyka a naopak, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná je cizozemskou korporací se sídlem v anonymizována dvě slova. Jedná se tak o náklady vycházející z práva účastníka na jednání před soudem ve své mateřštině zakotveného v ust. § 18 odst. 1 o. s. ř., které podle stávající judikatury nelze účastníku řízení uložit k náhradě, ale které nese z rozpočtových prostředků stát (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 1984, sp. zn. 1 Cz 15/84).

7. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v napadeném výroku III. tak, že se žalobkyni povinnost k náhradě nákladů státu na účet Okresního soudu v Karviné neukládá.

8. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto odvolacím řízením prokazatelně žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.