15 CO 75/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci navrhovatelky: osobní údaje navrhovatelky sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti odpůrkyni: osobní údaje odpůrkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa za účasti: právnická osoba anonymizována tři slova anonymizováno sídlem adresa , stát anonymizováno o návrhu navrhovatelky na nařízení předběžného opatření, k odvolání navrhovatelky proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 2. 2022, č. j. 41 Nc 1801/2022-18, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 20. 4. 2022, č. j. 41 Nc 1801/2022-34,

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 4 356 Kč k rukám zástupce odpůrkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Okresní soud napadeným usnesením zamítl návrh navrhovatelky na nařízení předběžného opatření, jímž měla být odpůrci uložena povinnost zdržet se do pravomocného rozhodnutí soudu o platnosti (trvání) smlouvy o dílo uzavřené mezi odpůrcem, jako zhotovitelem, a navrhovatelem, jako objednatelem, dne [datum], na zakázku„ [anonymizováno], [příjmení] [anonymizována tři slova]“ všech úkonů směřujících k ukončení prací navrhovatele na předmětu díla, k vyklizení staveniště - těžebního prostoru [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [číslo] [anonymizováno], v [anonymizována dvě slova] navrhovatelem, k předložení základního popisu stavu rozpracovanosti díla k [datum], včetně plnění poddodavatelských smluv navrhovatelem, k předložení návrhu termínu přejímky nedokončeného díla navrhovatelem, k zpřístupnění veškerých uzavřených smluv s poddodavateli, které nebyly ke dni [datum] splněny, včetně smluv s trvající zárukou za poddodavateli uskutečněná plnění a to ze strany navrhovatele a [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], číslo [číslo]: [číslo], se sídlem [adresa], [stát] [anonymizováno], povinnost zdržet se do pravomocného rozhodnutí soudu o platnosti (tj. trvání) smlouvy o dílo uzavřené mezi [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], jako zhotovitelem, a [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], jako objednatelem, dne [datum], na zakázku„ [anonymizováno], [příjmení] [anonymizována tři slova]“ všech úkonů směřujících k ukončení prací [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] na předmětu díla realizovaného na zakázce„ [anonymizováno], [příjmení] [anonymizována tři slova]“, k zákazu vstupu [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] na staveniště - do těžebního prostoru [ulice], [anonymizováno] [anonymizována tři slova], [číslo] [příjmení], v [anonymizována dvě slova] a k jeho vyklizení ze strany [právnická osoba], [anonymizováno], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO].

2. Okresní soud zamítl návrh na nařízení předběžného opatření ze třech důvodů. Předně dovodil, že v návrhu absentují konkrétní důvody, pro které je potřeba předběžným opatřením zatímně upravit poměry mezi účastníky. Okresní soud vytkl navrhovatelce, že sice velice podrobně popisuje vývoj vztahů a vzájemnou komunikaci mezi stranami, ovšem k podmínkám, proč má být vydáno předběžné opatření, uvádí toliko, že situace, v níž se navrhovatelka nachází v důsledku úkonů činěných odpůrkyní a třetí osobou, jí způsobuje ohromnou újmu a předběžné opatření má z hlediska ochrany práv navrhovatelky zásadní význam. Takové tvrzení shledal okresní soud zcela obecným. Dalším důvodem, pro který návrhu okresní soud nevyhověl, je skutečnost, že navrhovatelka uvádí, že hodlá podat návrh ve věci samé, a to žalobu proti odpůrkyni na určení platnosti smlouvy o dílo ze dne [datum]. K úspěšnosti takové žaloby je nezbytným předpokladem naléhavý právní zájem na požadovaném určení, přičemž okresní soud není přesvědčen, že by navrhovatelka měla naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť ten není dán tam, kde lze žalovat na plnění, přičemž podání žaloby na určení platnosti smlouvy je až nejzazším prostředkem v případě, kde nelze žalovat jinak. Okresní soud nemá za to, že by v posuzovaném případě nebylo možno ze strany navrhovatelky žalovat na plnění. Nadto okresní soud jako další důvod pro zamítnutí uvedl, že navržený petit předběžného opatření se soudu jeví jako nevykonatelný, když lze opravdu stěží posoudit (a v případném exekučním řízení by bylo nutné posoudit), co jsou úkony směřující k ukončení prací, úkony směřující k předložení základního popisu stavu rozpracovanosti díla, úkony směřující k předložení návrhu termínu přejímky nedokončeného díla, úkony směřující k zpřístupnění veškerých uzavřených smluv s poddodavateli, které nebyly splněny.

3. Doplňujícím usnesením ze dne 20. 4. 2022, č. j. 41 Nc 1801/2022-34, doplnil usnesení o výrok II., kterým rozhodl tak, že se žalovanému (správně odpůrkyni - poznámka odvolacího soudu) náhrada nákladů řízení nepřiznává. Tento výrok odůvodnil tím, že odpůrkyně byla v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření plně procesně úspěšná, avšak v tomto řízení jí žádné náklady řízení, které by bylo možno navrhovatelce uložit k náhradě, nevznikly.

4. Proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření podala navrhovatelka včasné odvolání s návrhem, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl, uložil navrhovatelce podat proti odpůrkyni žalobu na určení platnosti (trvání) smlouvy o dílo, případně, pokud nebudou dány podmínky pro změnu usnesení, aby odvolací soud usnesení okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Navrhovatelka v odvolání nesouhlasila se závěrem okresního soudu o nevykonatelnosti petitu návrhu na nařízení předběžného opatření, když předběžné opatření je dle názoru navrhovatelky hmotněprávně určité a je způsobilé být vykonatelným exekučním titulem. Dále okresnímu soudu vytýkala, že v řízení o předběžném opatření nepřípustně předjímal budoucí rozhodnutí soudu o navrhované žalobě na určení. Podle okresního soudu nemá navrhovatelka na požadovaném určení naléhavý právní zájem, jelikož může odpůrkyni žalovat na plnění. S tímto však navrhovatelka nesouhlasila, když s ohledem na to, že odpůrkyně ukončila smlouvu jednostranným odstoupením, které navrhovatelka sporuje a má legitimní zájem na trvání a plnění z uzavřené smlouvy o dílo, pak za této situace nemá jiný procesní prostředek, ve kterém by bylo soudem dáno na jisto (a to ani v rámci řešení předběžné otázky), že smlouva o dílo byla či nebyla legitimně ukončena k datu [datum]. Žaloba na plnění by směřovala totiž toliko do minulosti a jakákoliv otázka ohledně ukončení smlouvy k [datum] by byla pro nárokované plnění před tímto datem nepodstatná. Navrhovatelka tedy má právní zájem na určovací žalobě. Navrhovatelka nesouhlasila ani s dalším důvodem, pro který okresní soud návrh zamítl, a to s tím, že netvrdila v návrhu naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů. Navrhovatelka uvedla a listinami doložila, že pokud nebudou zatímně upraveny vztahy mezi účastníky, bude v situaci, kdy ji odpůrkyně jako objednavatelka díla, odřízne od jeho provádění, navrhovatelce nebude poskytnuta žádná finanční odměna za realizaci díla, naproti tomu odpůrkyně bude sama konzumovat plnění, která bude dostávat prostřednictvím subdodvatelů navrhovatelky, když tato plnění bude muset subdodavatelům navrhovatelka vypořádat, neboť s nimi má uzavřené závazkové vztahy. Tento stav přináší navrhovatelce ohromnou újmu a nejedná se o obecné nekonkrétní tvrzení. Tato tvrzení uvedla navrhovatelka v bodě 31. svého návrhu a doložila smlouvami se svými subdodavateli. Pokud by návrhu na nařízení předběžného opatření bylo vyhověno, nemusela by navrhovatelka vyklízet staveniště, nemusela by předkládat odpůrkyni základní popis stavu rozpracovanosti díla k datu [datum] a nemusela by zpřístupňovat veškeré smlouvy uzavřené s poddodavateli, které nebyly k [datum] splněny. Tím, že ze strany koncového zákazníka je navrhovatelce zakázáno vstupovat na staveniště, vzniká tím ohromná újma navrhovatelce tím, že jí není umožněno zakázku dokončit, čímž přichází o svůj zisk.

5. Odpůrkyně v rámci svého vyjádření navrhovala potvrzení napadeného usnesení. Předně souhlasila se závěry, pro které zamítl návrh okresní soud. Dále namítala, že není žádného rozumného důvodu, aby se bez ohledu na to, zda je odstoupení platné či nikoliv, navrhovatelka bránila návrhem na nařízení předběžného opatření tomu, aby byl zjištěn stav rozpracovanosti díla, což jen vede k právní jistotě, kdy toto je v zájmu každého svědomitého zhotovitele díla. Nadto petit je dle odpůrkyně v mnoha směrech neurčitý či nejsou jednoznačně specifikovány povinnosti, a proto by mohlo být předběžné opatření zneužito k nepřiměřenému tlaku. Rovněž okresní soud správně dovodil, že navrhovatelka nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. I pokud by bylo odstoupení od smlouvy neplatné, což odpůrkyně odmítá, pak navrhovatelka by mohla žalovat na plnění svých nároků souvisejících s neplatným ukončením smlouvy v podobě újmy, ušlého zisku apod. Rovněž nemůže vyhovět návrhu na nařízení předběžného opatření, které zjevně sleduje zachování protiprávního stavu vzniklého jednáním samotné navrhovatelky, kdy protiprávní stav vnímá odpůrkyně jako opakované porušování příslušných ustanovení smlouvy navrhovatelkou. V čl. XVII odst. 2 a odst. 5 smlouvy o dílo jsou ujednány povinnosti zhotovitele, které má poté, co bude adresátovi doručeno oznámení o odstoupení od smlouvy. Odpůrkyně odstoupení navrhovatelce jako adresátovi doručila, a proto vznikly navrhovatelce povinnosti smlouvou předvídané pro tento případ, a to bez ohledu na to, zda navrhovatelka vznáší námitky proti platnosti odstoupení. Tyto povinnosti jsou totiž vázány nikoliv na platnost odstoupení, ale na doručení oznámení o odstoupení od smlouvy. Tyto povinnosti byly ve smlouvě vymezeny z důvodu právní jistoty stran tak, aby mohlo být postaveno najisto, jaký je stav rozestavěnosti díla. Návrhem na nařízení předběžného opatření kde navrhovatelka přímo proti povinnostem stanoveným ve smlouvě. Nadto nelze přehlédnout, že navrhovatelka sama opakovaně avizovala odpůrkyni, že není schopna dílo zejména z finančních důvodů dokončit. To bylo zásadním důvodem, pro který musela odpůrkyně řešit otázku dalšího pokračování spolupráce s navrhovatelkou, neboť bylo ohroženo řádné a včasné dokončení zakázky pro investora. Pokud by bylo předběžné opatření ve znění navrhovaném navrhovatelkou vydáno, vedlo by to k paralýze realizace a provádění předmětné zakázky. Odpůrkyně se proto domnívá, že cílem návrhu není snaha navrhovatelky na díle pokračovat, ale naopak realizaci zakázky zablokovat a prostřednictvím tohoto tlaku iniciovat jednání o vyplacení neoprávněné odměny.

6. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)) dovodil, že odvolání navrhovatelky je včasné, přípustné a podané osobou k tomu subjektivně legitimovanou.

7. Odvolací soud napadené usnesení včetně doplňujícího usnesení (výrok o náhradě nákladů řízení je závislým výrokem na usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření) přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatelky není důvodné.

8. Dle § 74 odst. 1 o. s. ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

9. Dle § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

10. V daném případě jde o předběžné opatření podle § 74 o. s. ř., které lze nařídit, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Prvotním předpokladem pro nařízení předběžného opatření je osvědčení nároku ve věci samé, aniž by však soud při posouzení návrhu na nařízení předběžného opatření mohl předjímat rozhodnutí ve věci samé.

11. Pro posouzení toho, zda je z hlediska nařízení předběžného opatření osvědčen návrh ve věci samé, je proto třeba vědět, jaký konkrétní nárok má být předmětem řízení ve věci samé. Jen tak lze posoudit nejen osvědčení nároku ve věci samé, ale i potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků do doby, než ve věci samé bude rozhodnuto. Nelze pominout, že institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně - do doby, než bude známo, jak budou sporné vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozsudkem - poměry upravil. Potom, ale musí být již v okamžiku podání návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovateli jasno, zda bude následovat žaloba na určení (přičemž by bylo třeba uvést konkrétní právní vztah či právo, jež by mělo být předmětem takového určení s uvedením, z čeho navrhovatel dovozuje svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení) či zda má následovat žaloba na plnění s uvedením důvodu požadovaného plnění.

12. Potřebu zatímní úpravy poměrů mezi účastníky je navrhovatelka povinna v řízení o předběžném opatření prokázat, to, že bude se svým nárokem (žalobou na určení) úspěšná, respektive, že se věc bude alespoň jevit tak, že by mohla být se svou žalobou úspěšná, musí alespoň osvědčit, tj. postačí, že důvodnost nároku se bude jevit jako alespoň jako pravděpodobná. Je tomu tak proto, že soud v rámci řízení o vydání předběžného opatření nemá prostor pro provádění dokazování, zpravidla ani druhé straně není umožněno se před rozhodnutím o návrhu se k návrhu vyjádřit, rovněž tak i odvolací soud je povinen rozhodovat o věci dle stavu spisu, který zde byl ke dni rozhodnutí soudu prvého stupně.

13. V posuzované věci navrhovatelka v návrhu uvedla, že se proti odpůrkyni bude domáhat určovací žalobou určení, že předmětná smlouva o dílo uzavřená mezi navrhovatelkou a odpůrkyní trvá a je platná. K této určovací žalobě navrhovatelka v bodě 31. svého návrhu uvedla, že nemá jinou možnost, než žalovat na určení, že smlouva trvá, když jiná žaloba (zejména žaloba na plnění) její situaci neřeší. Naléhavý právní zájem na určení dovozuje z toho, že žaloba na plnění, tj. na zaplacení dlužných částek 481 018 EUR a 673 720 EUR, by neřešila situaci, neboť soud by jako předběžnou otázku vůbec neposuzoval platnost a účinnost odstoupení od smlouvy, protože vznik a splatnost těchto peněžitých nároků nastala ještě předtím, než odpůrkyně od smlouvy neplatně odstoupila. Navrhovatelka za dané situace neví co dál, neboť má uzavřeny poddodavatelské smlouvy s poddodavateli, kteří pro ni v rámci díla dodávají některé části díla, tito poddodavatelé mohou vstupovat na staveniště, ale navrhovatelce je vstup na staveniště ze strany třetího subjektu (koncového zákazníka [anonymizována tři slova]) odepřen. Je dle navrhovatelky zjevné, že odpůrkyně se bude snažit neoprávněně tlačit na navrhovatelku, aby na ni převedla práva a povinnosti ujednaná se svými subdodavateli, čímž odpůrkyně dosáhne zcela jiné ceny a tímto„ bypasem“ hodlá obejít navrhovatelku a dokončit dílo s jinými subdodavateli. Nadto odpůrkyně zadržuje navrhovatelce platby v celkové výši 1 154 734 EUR, které odsouhlasila odpůrkyně k fakturaci.

14. Zatímní úpravu poměrů dovozovala navrhovatelka z toho, že bez předběžného opatření se její situace zhorší a znejistí, neboť odpůrkyně bude všem jejím subdodavatelům tvrdit, že navrhovatelka má ukončenu smlouvu, že nemůže vstupovat na staveniště a nemůže od subdodavatelů přebírat jimi dokončené práce a dále jim bude tvrdit, že od navrhovatelky nedostanou za svou práci zaplaceno.

15. Odvolací soud dospěl k závěru, že okresní soud správně dovodil, že návrh na nařízení předběžného opatření je nedůvodný již z toho důvodu, že navrhovatelka ani neosvědčila, že je na její straně dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že smlouva o dílo trvá.

16. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

17. Konstantní soudní praxe dovozuje, že naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, je dán zejména tam, kde bez tohoto určení by bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1972, sešit 1, pod pořadovým č. 17). Jinými slovy řečeno, u žalobce musí jít o právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, případně hmotněprávní situaci, v níž by objektivně v již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen, případně pro nejisté své postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě (srov. obdobně nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 1995, sp. zn. III. ÚS 17/95, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, pod pořadovým č. 35, sešit 3, ročník 1995).

18. Určovací žaloba ve smyslu § 80 o. s. ř. je žalobou preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec (pevný právní základ), který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení, neboť žaloba na určení by nesloužila praktickým potřebám života a vedla by pouze ke zbytečnému rozmnožování soudních sporů. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá a vůči komu se ho domáhá (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1668/2015, ze dne 26. 2. 2020 sp. zn. 33 Cdo 4737/2018). Naléhavý právní zájem na určení zkoumá soud podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2001, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009).

19. V situaci, kdy navrhovatelka má za to, že k platnému odstoupení od smlouvy ze strany odpůrkyně nedošlo a domnívá-li se, že odpůrkyně zadržuje navrhovatelce neoprávněně platby, na které vznikl navrhovatelce již nárok, tj. domnívá-li se, že nárok na tato plnění kromě vzniku je i splatný a nezanikl odstoupením, pak nic nebrání navrhovatelce, aby tyto peněžité nároky vůči odpůrkyni uplatnila žalobou na plnění. Došlo-li vskutku k tomu, že odpůrkyně navrhovatelce neoprávněně zadržuje platby ve výši 1 154 734 EUR, jak navrhovatelka tvrdí, na které dle tvrzení navrhovatelky již nárok údajně vznikl a tyto se staly i splatnými, pak určení, že smlouva o dílo trvá, navrhovatelce nikterak nepomůže v tom směru, že by učinila její postavení jistějším, ani v tom, že by se předešlo budoucím sporům o zaplacení těchto částek, nadto když již teď je mezi stranami spor o to, zda odpůrkyně dluží navrhovatelce nějaké platby či nikoliv. Nadto se odvolací soud neshoduje s právním názorem navrhovatelky, že v případě žaloby na plnění se soud nebude jako otázkou předběžnou zabývat platností odstoupení od smlouvy. I pokud by předmětem žaloby na plnění byly částky, na které by navrhovatelce vznikl dle smlouvy o dílo nárok, a tyto se staly splatnými ještě předtím, než jí bylo doručeno odstoupení od smlouvy, pak soud se bude a musí vždy i v takovém případě zabývat tím, zda smlouva o dílo a tedy i povinnost platit cenu díla nezanikla odstoupením od smlouvy a tuto otázku bude muset řešit jako otázku předběžnou. Je tomu tak proto, že odstoupení od smlouvy má účinky ex tunc, tj. způsobuje zánik smlouvy od samého počátku zpětně a způsobuje i zánik nároku na zaplacení ceny díla. I pokud se navrhovatelkou tvrzené dlužné částky staly splatnými ještě před odstoupením od smlouvy, mělo by na tyto fakturované částky vliv ten, že by vznikla stranám povinnost vypořádat se v režimu bezdůvodného obohacení a žádný nárok na zaplacení ceny díla, či dílčích nároků na cenu díla by neexistoval. Tedy jinak řečeno, i v případě žaloby na plnění faktur splatných před odstoupením od smlouvy se soud bude muset jako otázkou prejudiciální zabývat tím, zda smlouva o dílo nezanikla s účinky ex tunc v důsledku předmětného sporného odstoupení od smlouvy.

20. Situace vylíčená navrhovatelkou, že jsou jí zadržovány platby, a proto nemá z čeho platit své subdodavatele, je řešitelná žalobou na plnění.

21. Situace, kdy navrhovatelka žádá, aby bylo odpůrkyni uloženo zdržet se úkonů odpůrkyně spočívajících v tom, aby tato vyzývala navrhovatelku k předložení rozpracovanosti díla, k doložení plnění poddodavatelských smluv, k předložení termínu přejímky nedokončeného díla, k zpřístupnění smluv s poddodavateli apod., pak domnívá-li se navrhovatelka, že k odstoupení ze strany odpůrkyně platně nedošlo, nic nebrání navrhovatelce, aby tyto výzvy odpůrkyně, pakliže se domnívá, že jsou nezákonné a nedůvodné, nevyslyšela a požadované dokumenty odpůrkyni nepřekládala. Tuto situaci není nutno řešit předběžným opatřením, jinak řečeno, zatímní úprava poměrů mezi účastníky v tomto směru není ani nezbytná a ani odůvodněná.

22. Pokud se navrhovatelka domáhá po odpůrkyni, aby jí bylo uloženo zdržet se všech úkonů směřujících k ukončení prací navrhovatelky na předmětu díla, pak takový požadavek je zcela nelegitimní, neboť nelze do budoucna uložit straně, aby (pokud k tomu bude mít v budoucnu zákonné důvody) například neukončila smlouvu o dílo s druhou smluvní stranou. Navrhovatelka se ve své podstatě domáhá konečného řešení, tj. aby jí bylo cestou předběžného opatření umožněno práce na díle ukončit, a to bez ohledu na cokoliv.

23. Odvolací soud návrh na nařízení předběžného opatření vůči odpůrkyni shledává nedůvodným, neboť jednak nebyla prokázána naléhavá potřeba zatímní úpravy poměrů mezi účastníky, rovněž navrhovatelka ani neosvědčila, že by s avizovanou určovací žalobou mohla být úspěšná, když ani neosvědčila, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že smlouva trvá.

24. Pokud došlo vskutku k tomu, že byl navrhovatelce znemožněn vstup na staveniště, pak i tato situace je řešitelná žalobou na plnění, kdy navrhovatelce nebrání nic v tom, aby se žalobou na plnění domáhala vůči odpůrkyni umožnění vstupu na staveniště. Jedná se totiž o povinnost k součinnosti, bez které nelze dílo provést a tuto je povinen poskytnout vždy ve vztahu ke zhotoviteli objednatel, není-li ve smlouvě dohodnuto něco jiného. Rozhodně se však nemůže navrhovatelka návrhem na předběžné opatření domáhat uložení této povinnosti vůči třetí osobě, vůči níž nadto ani nehodlá, jak se podává z návrhu na nařízení předběžného opatření, podat žalobu ve věci samé. Třetímu subjektu, tj. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], který není a dle tvrzení ani nebyl s navrhovatelkou v žádném smluvním vztahu, nelze předběžným opatřením za dané situace ukládat, aby se zdržela zákazu vstupu navrhovatelky na staveniště, aby se zdržela úkonů směřujících k vyklizení staveniště navrhovatelkou apod. Je-li tato třetí osoba vlastníkem či jiným oprávněným držitelem uvedeného staveniště (nemovitostí), nebyla-li v žádném smluvním vztahu s navrhovatelkou (nebyl ani tvrzen), pak ji nelze v jejich právech rozhodovat o tom, kdo se bude pohybovat na jejím pozemku, či v jejich nemovitostech, takovýmto způsobem omezovat. Po tomto třetím subjektu, o němž navrhovatelka ani netvrdí, že by s ním byla kdy ve smluvním vztahu stran předmětného díla, nelze uložení takovýchto povinností ani spravedlivě žádat. Nadto navrhovatelka tím, že proti této třetí osobě ani nehodlá podat žalobu ve věci samé (zjevně proto, že vůči tomuto třetímu subjektu není tvrzena ani doložena žádná zákonná či závazková povinnost umožnit vstup na staveniště navrhovatelce) obchází institut § 76 odst. 2 o. s. ř. a přímo se snaží domoci uložení těchto povinností cestou předběžného opatření, když v řízení ve věci samé by stran tohoto byla vůči této třetí osobě zcela zjevně neúspěšná. V případě, že by soud takovému předběžnému opatření vyhověl, bylo by zcela nepřiměřeným a neodůvodněným způsobem zasaženo do vlastnických či jiných uživatelských práv třetího subjektu k nemovitostem, nadto po dobu sporu vedeného mezi zcela jinými subjekty, jehož výsledek a ani délku trvání by tato třetí osoba nebyla schopna jakkoliv přímo ovlivnit.

25. Odvolací soud uzavírá, že návrh na nařízení předběžného opaření vůči třetí osobě, a to [anonymizována tři slova], považuje ze shora uvedených důvodů za zcela nedůvodný, a proto okresní soud nepochybil, pokud návrh na nařízení předběžného opatření v této části zamítl.

26. Nadto odvolací soud dodává, že po prostudování předložených listin nebylo ani osvědčeno tvrzení navrhovatelky, že odpůrkyně zadržuje neoprávněně navrhovatelce platby v tvrzené výši. Ze smlouvy o dílo plyne, že dílo bylo rozfázováno na jednotlivé milníky (čl. III. odst. 1 smlouvy) a nárok vyúčtovat příslušnou část ceny díla (čl. V.) vznikal vždy až po splnění příslušného platebního milníku, kdy povinnou přílohou byl projektovým manažerem podepsaný protokol, stvrzující splnění podmínek pro vystavení příslušné faktury. Tyto podmínky upravují vznik nároku na část ceny díla. Splatnost těchto částí cen díla je upravena v čl. V. odst. 3 smlouvy tak, že splatnost faktur byla sjednána na 30 kalendářních dnů běžících od data doručení faktury, přičemž tato lhůta neuplyne dříve než deset kalendářních dnů ode dne, v němž příslušná platba od koncového zákazníka bude připsána na účet objednatele. Ohledně tvrzených zadržovaných plateb tak navrhovatelka ani netvrdila a ani neosvědčila, že by údajně zadržované platby se staly vůbec splatnými, tj. že tyto částky byly uhrazeny koncovým zákazníkem odpůrkyni. Nadto dle navrhovatelkou doložených protokolů, například protokol [anonymizována dvě slova] z [datum], plyne, že zde je uvedeno, že celek II není dokončen, a proto je umožněno fakturovat jen 235 550 EUR. Z protokolu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] zase plyne, že milníky zde uvedené nejsou splněny v plném rozsahu a zhotovitel je oprávněn k fakturaci částky 673 720 EUR. Nebylo doloženo, že by tyto částky byly odpůrkyni zaplaceny koncovým zákazníkem a kdy se tak stalo, když splatnost faktur navrhovatelky byla vázána na to, kdy částky zaplatí odpůrkyni její partner. Nadto dle čl. V. odst. 1 smlouvy měla být v dílčích platbách za provedení celku I, II a III zúčtována zaplacená záloha 942 200 EUR, která plně pokrývala jak cenu za provedení celku I, tak i II a část celku III, nadto dle smlouvy vznikal nárok na část ceny díla až po úplném splnění daného milníku. Nepostačovala jeho rozpracovanost a nedokončenost (viz čl. V. odst. 2 smlouvy), přičemž pro vznik nároku byl rozhodný podpis protokolu o ukončení milníku projektovým manažerem (sjednaná hmotněprávní podmínka vzniku nároku). Má-li navrhovatelka za to, že povinnost podepsat protokol již projektovému manažeru odpůrkyně vznikla, může se opět domáhat splnění této povinnosti žalobou na plnění.

27. Odvolací soud se shora uvedených důvodů potvrdil usnesení okresního soudu dle § 219 o. s. ř. jako ve výroku věcně správné, a to včetně správného výroku o nákladech řízení, jež je obsažen v doplňujícím usnesení.

28. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 a § 142 dost. 1 o. s. ř., navrhovatelka byla se svým odvoláním procesně zcela neúspěšná a odpůrkyni vzniklo právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Ty činí celkem částku 4 356 Kč a sestávají z náhrady za odměnu advokáta za 2 úkony právní služby (za přípravu a převzetí zastoupení a sepis vyjádření k odvolání), výše odměny je vypočtena z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), tj. z částky 10 000 Kč, odměna činí 1 500 Kč za jeden úkon, tj. na odměně 3 000 Kč dle § 7 bod 4, § 11 odst. 1 písm. a) a j) tarifu, dále náklady sestávají ze dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu, na náhradách 600 Kč, a z náhrady za 21% DPH ve výši 756 Kč Tyto náklady odpůrkyni v odvolacím řízení vznikly a je možno je považovat za účelně vynaložené k hájení svých práv v řízení před soudem. Odvolací soud proto rozhodl, jak ve výroku ad II. tohoto rozhodnutí uvedeno.